„Doklopýtat ke zjištění, kdo byl tentokrát oceněn, je o to složitější, že ‚klasici‘ jsou roztroušeni až v dolní části žebříčku.“

„Neskutečnou šestadvacátou Grammy získal necelý týden před svými dvaadevadesátinami John Williams.“

„Možná, že větší životnost si získají některé z nominovaných položek, což pohled do mnoha soutěží minulých let dokazuje.“

Grammy Awards, dříve Gramophone Awards, se předávají od roku 1958. A toto každoroční ocenění udělované Národní akademií hudebního umění a věd ve Spojených státech amerických za „výjimečné úspěchy“ v hudebním průmyslu sestávalo letos, při svém 66. ročníku, přibližně ze stovky kategorií. Přiznávám, že jsem nebyl schopen ani ochoten se prokousat všemi, přece jen jsem se ale propracoval víceméně na chvost, abych zjistil, kdo byl tentokrát oceněn v rámci klasické hudby. A to za nahrávky, skladby či interpretační výkony zveřejněné v období od 1. října 2022 do 15. září 2023.

Doklopýtat k tomuto zjištění je o to složitější, že „klasici“ nejsou uváděni v oficiálních výsledcích pohromadě, ale roztroušeni v dolní části žebříčku. Nejdříve tak na mě vykouklo jméno Yannick Nézet-Séguin, který si legendární sošku odnesl už počtvrté. Tentokrát za svůj vklad nahrávce opery Champion o homosexuálním boxerovi, která je prvotinou jednašedesátiletého skladatele a převážně jazzového trumpetisty Terence Blancharda; dirigent jej v děkovné řeči nazval „hlasem naší doby“.

Neskutečnou šestadvacátou Grammy ve svém uměleckém životě získal během obřadu v Los Angeles necelý týden před svými dvaadevadesátinami skladatel filmové hudby John Williams. Tentokrát se porotě zalíbilo ústřední téma, kterým obohatil údajně nostalgicky vyznívající film Indiana Jones and the Dial of Destiny. Steven Spielberg k tomu poněkud rutinně poznamenal, že „naše filmy by bez tebe, Johnny, nebyly tím, čím jsou“.

Naprázdno nevyšel ani skladatel Ludwig Göransson, který získal Best Score Award za svůj podíl na filmovém kasovním trháku jménem Oppenheimer.

Podíl na Grammy pro dirigenta Gustava Dudamela má i „jeho“ Losangeleská filharmonie, u níž zůstává do roku 2026; právě s ní totiž nabídl nejlepší koncertní provedení roku, kterým zvýraznili dílo Thomase Adèse Dante, podle New York Times „více než devadesátiminutovou zvukovou pouť peklem“. Po čtyřech nominacích, které mezi roky 2010 až 2020 neproměnila v zisk sošky, se Grammy konečně dočkala klavíristka Yuja Wang za nejlepší instrumentální výkon při studiovém provedení svého alba The American Project. K ceně významně přispěl v čele Lousville Orchestra dirigent Teddy Abrams, ostatně spolu s Michaelem Tilsonem Thomasem zastoupený na nahrávce i jako skladatel.

Pochvala za výkon platí též pro Philharmonia Orchestra řízený Christianem Reifem, neboť dal svým decentním doprovodným zvukem vyniknout sopranistce Julii Bullock, čerstvé držitelce Grammy za sólový zpěv na albu Walking in the Dark. A za svou klavírní kompozici Rounds si domů přiváží Grammy skladatelka Jessie Montgomery.

Možná, že větší životnost než tvorba či interpretace oceněná na 66. ročníku Grammy si získají některé z nominovaných položek, které porota zveřejnila 10. listopadu loňského roku. Tak už to bývá a pohled do nejrůznějších soutěží mnoha minulých let to dokazuje. Zatímco držitelé vavřínů se na špici své profese neudrželi, jiní ano. Koneckonců, poroty zatím tvoří nikoli umělá inteligence, ale lidé, a ti jsou nejen omylní, ale i ovlivnitelní. Také proto je třeba celý večer, který se už po jednadvacáté konal v losangeleské Crypto.com Aréně a sledovalo ho jen v USA prý kolem sedmnácti milionů diváků, brát s rezervou. Tak trochu jako hru, která však není nevinná, neboť má dalekosáhlé komerční důsledky.

Dávno už ani v klasické hudbě neplatí ono Bartókovo „soutěže nejsou pro lidi, ale pro koně“. Konkurence zvlášť mezi nastupujícími talenty je i díky náporu asijských nadějí tak obrovská, že mají-li se v záplavě jmen orientovat nejen diváci, ale i umělecké agentury a pořadatelé koncertů, jakési žebříčky jsou užitečné. Zároveň ovšem šalebné.

Foto: ilustrační - Pixabay / andreas160578, George Etheredge, archiv Yujy Wang, Pixabay / thekaleidoscope, Facebook / Fanouškovská stránka J. Williamse