Na dalším abonentním večeru Rozhlasových symfoniků, který se uskuteční v pondělí 11. března v Rudolfinu, si posluchači vychutnají Griegův Klavírní koncert s Mariannou Shirinyan, Sibeliovu Pátou symfonii a zbrusu novou kompozici Radio od Lukáše Hurníka, která vznikla k oslavě 100. výročí rozhlasového vysílání. Symfonický orchestr Českého rozhlasu diriguje Estonec Olari Elts. Přímý přenos vysílají Český rozhlas Vltava a Estonský rozhlas, záznam rozhlasová stanice D-dur a další v Polsku, Lotyšsku a Jižní Koreji.

Myšlenka Lukáše Hurníka poděkovat kulturní instituci Český rozhlas za to, že v ní mohl třicet let pracovat, se potkala s nabídkou napsat skladbu ke stému výročí rozhlasového vysílání. „Pokusil jsem se o formu symfonického dokumentu. Začínáme evokací vysílání z kbelského stanu, kde foukalo a kde štěkal pes,“ přibližuje autor nové dílo. Tři pilíře, na nichž stojí veřejnoprávní rozhlas, totiž Informace, Zábava a Vzdělávání, tvoří tři témata sonátové expozice. Hudba pak sleduje výjevy od masarykovské písně Ach synku, bitev na Vinohradské, pádu bomby a okupantů pějících Kaťušu přes strnulost normalizace a zvonění klíčů až k současnosti, v níž, Hurníkovými slovy, sílí potřeba čtvrtého pilíře. „Umění, zde reprezentované Bachem, vysílá poselství, jež nelze ‚přeladit‘ ani v digitálním věku,“ říká.

Klavírní koncert a moll Edvarda Griega se řadí mezi nejoblíbenější v romantickém repertoáru. První věta je virtuózní, druhá lyrická a třetí větu ovlivňuje charakter venkovského lidového tance hallingdansen. Navíc lze najít i prvky imitace charakteristické hry hardangerských houslí, typického lidového nástroje. Sólový part přednese rodačka z Arménie Marianna Shirinyan.

Podnětem ke vzniku Sibeliovy Páté symfonie byla objednávka finské vlády, aby umělec napsal symfonii k vlastním padesátinám. Pracoval na ní v ústraní svého venkovského sídla. Premiéra v podání Helsinské filharmonie a pod Sibeliovou taktovkou se pak skutečně konala v den autorova jubilea. Ke konečné podobě, přímočařejší, monumentálnější, ale i živější a vlastně i čistší a klasičtější, navíc jen třívěté, dospěl skladatel po několika revizích až v roce 1919. Navzdory událostem světové války vzniklo pozitivně vyznívající mistrovské dílo, inspirované přírodou i vírou ve vítězství.

Foto: Facebook / Čro Vltava, Nikolaj Lund