„Českou klasiku přijali hezky, ale když jsme zazpívali spirituály a publikum jsem vyzval, aby se přidalo, tak ohlas byl pochopitelně ještě větší.“
„Když stojíte na pódiu, znějí české písničky a vy vidíte, jak lidem tečou slzy po tvářích, tak to je něco, co ve vás zůstane už napořád.“
„Snažíme se programy dělat tak, aby si je lidé opravdu užívali; začínáme náročnější klasikou a pak ubíráme…“
Pěvecký sbor Cancioneta Praga připravil na podvečer poslední květnové neděle koncert do kostela sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí v Praze. Titul Kolem světa se slavnými písněmi v původních jazycích napovídá, že vedle Mozartovy, Gounodovy a Smetanovy tvorby tvořily program světoznámé skladby ze Španělska, Francie, Itálie, Japonska, Brazílie, Afriky a Ameriky... Letos v únoru se třicetičlenná ženská část tělesa vypravila do Spojených států. Na tamní koncerty v newyorské síni Carnegie Hall a pro České centrum a pro krajany vzpomíná v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz sbormistr tělesa Lukáš Jindřich.
Karel Weiss (1862 - 1944), jeden z pozapomenutých českých hudebních skladatelů, známý také pod pseudonymem Celestin Nožička, byl před druhou světovou válkou populárním autorem nejen operet a oper, ale třeba i prvních melodií k filmům. Známým se stal například i díky operním dílům Revizor nebo Viola. Jeho opera Polský Žid, v Praze premiérovaná roku 1901 a v nové době pak zase oživená roku 2001, byla dokonce ve 20. letech uvedena v New Yorku – ještě na prknech původní historické budovy Metropolitní opery. Newyorské České centrum, které se věnuje mimo dalších aktivit i navazování vztahů s potomky slavných umělců, proto nedávno zařídilo jednu ze speciálních prohlídek Archivu MET také rodině Pokorných, příbuzných skladatele Weisse. Archiv The Metropolitan Opera byl na jejich návštěvu samozřejmě dobře připraven.
Pro odborníky z Národního muzea připravilo České centrum v New Yorku speciální prohlídku Archivu Metropolitní opery. Nalézá se v samém podzemí pod jevištěm a zkušebnami nejslavnějšího zámořského operního domu. Hosty Archivu MET byli Veronika Vejvodová, vedoucí Muzea Antonína Dvořáka, a Emanuele Gadaleta, ředitel Českého muzea hudby. Skupinku doplnil violoncellista Tomáš Jamník, který v současnosti studuje v New Yorku odkaz Otakara Ševčíka. K vidění byly například kostýmy z Prodané nevěsty, které nosila operní pěvkyně Jarmila Novotná, nebo kostým, který oblékala Maria Jeritza, přítelkyně a žačka Emy Destinnové.
Finále výstavy Slavní čeští skladatelé v New Yorku přilákalo do Bohemian National Hall na 250 lidí. Jako poslední součást akce proběhla komentovaná prohlídka kurátorky Veroniky Vejvodové z pražského Národního muzea - Muzea Antonína Dvořáka. Zároveň proběhlo setkání ředitele Českého muzea hudby, Národního muzea se zástupci řady newyorských hudebních institucí i škol. Přítomna byla také dcera Herberty Masarykové a vnučka Tomáše Garrigue Masaryka Charlotta Kotíková nebo vedení DAHA.
V posledním březnovém týdnu jsou v New Yorku odborníci z Národního muzea, včetně Emanuela Gadalety, ředitele Českého muzea hudby, kteří návštěvníky několikrát v Českém centru provádějí výstavou Slavní čeští skladatelé. Veronika Vejvodová, vedoucí Muzea Antonína Dvořáka, připravila přednášku Neznámá korespondence Antonína Dvořáka, která se bude konat právě dnes. V přednášce zájemce seznámí s dosud nepublikovanou korespondencí skladatele. Dále Czech Center New York uvede doprovodný koncert k výstavě. Vystoupí klavíristka Isabel Keleti a violoncellista Tomáš Jamník, kteří zahrají díla všech čtyř skladatelů, kterým je výstava věnovaná, tedy Leoše Janáčka, Bedřicha Smetany, Antonína Dvořáka i Bohuslava Martinů, a to ve čtvrtek 30. března, den před koncem výstavy, o které jsme psali zde.
Primadona české opery Jana Sibera se aktuálně již těší na cestu do jarního New Yorku. Bylo by tudíž hříchem jejího neuvěřitelného elánu nevyužít a nepožádat ji o recitál pro Czech Center New York. Galakoncert ve Velkém sále Bohemian National Hall se uskuteční ve středu 19. dubna a zazní při něm například árie usalky, Violetty, Normy, Cunegonde nebo Julie. Přípravy na operní hudební událost jsou v plném proudu, přičemž Janu SIberu, hlavní hvězdu, bude na klavír doprovázet známá americká pianistka s českými kořeny Katelyn Bouska, pocházející z Filadelfie.
V posledním březnovém týdnu se v New Yorku sejdou odborníci z pražského Národního muzea, a to včetně Emanuela Gadalety, ředitele Českého muzea hudby. Do Českého centra přijedou na vrcholící výstavu Slavní čeští skladatelé. Její zahraniční premiéra byla v USA uvedena ředitelem Národního muzea Michalem Lukešem již počátkem února 2023. Veronika Vejvodová, vedoucí pražského Muzea Antonína Dvořáka a jedna z kurátorek výstavy Famous Czech Composers, připravila pro předjarní New York přednášku s názvem Neznámá korespondence Antonína Dvořáka: Nové přírůstky Národního muzea a Muzea Antonína Dvořáka. Hodlá americké publikum seznámit s dosud nepublikovanou korespondencí skladatele. Program o české hudbě se v USA koná v době, kdy je o Antonína Dvořáka opět velký zájem. V minulých týdnech zazněly jeho nejslavnější skladby v New Yorku hned několikrát, například Novosvětská symfonie byla teď – před nadcházejíícm prosincovým 130. výročím světové premiéry, která se odehrála roku 1893 právě v New Yorku – hrána jak v Carnegie Hall, tak v Newyorské filharmonii.
„Na otázku, jaké je to hrát proměnlivou Dvořákovu Rusalku, jednoduše odpověděla: Je to úžasné.“
„Rozmanitý kosmopolitní původ postavy Rusalky – od Malé mořské víly Hanse Christiana Andersena a Undine Friedricha de la Motte Fouqué až po dílo Karla Jaromíra Erbena a slovanský folklor – přispívá k mezinárodní oblíbenosti Rusalky.“
„Rusalka je dechberoucí dílo symfonického rozměru, což je pravděpodobně důvodem, proč funguje velice dobře i ze záznamu.“
Dvořákova opera Rusalka dostala nový kabát. Partitura i inscenace v provedení Royal Opera House Covent Garden v Londýně přichází s novým přístupem k této klasice. Den po odehrání premiéry se na akci Českého centra v Londýně sešli editoři nového vydání Robert Simon (USA) a Jonáš Hájek, aby debatovali s britským muzikologem a spisovatelem Nigelem Simeonem nad radostmi a starostmi, které je provázely při přípravě edice díla. Svůj pohled přidala i houslistka souboru Royal Opera House Anna Blackmur.
„Byla to shoda koordinovaných náhod, že dva symfonické orchestry a jeden pěvecký sbor, dostali v Carnegie Hall příležitost právě v únoru 2023.“
„Pomyslnou třešničku na dortu představoval fakt, že se mezi české koncerty v Carnegie přidala i Národní ukrajinská filharmonie ze Lvova.“
„Před prosincovým výročím premiéry Z Nového světa v New Yorku, šlo o velmi povznášející moment a českému měsíci v Carnegie Hall to dalo, při dvoutisícové návštěvnosti, lesk.“
Filharmonie Brno, Český národní symfonický orchestr a pěvecký sbor Cancioneta Praga během února dokázaly, jeden po druhém, zaplnit Stern Auditorium v Carnegie Hall. Filharmonie Brno byla první a zažila v New Yorku historickou, zcela unikátní atmosféru. O ČNSO dokonce kritici napsali, že byl v Carnegie jako doma. Cancioneta si získala srdce všech přítomných. Krásné koncerty přitom nejsou samozřejmostí, ale výsledkem několikaletého úsilí, přerušeného navíc pandemií covidu. Tvrdá práce těch, kteří řídí umělecká tělesa, se vyplatila. Na všech koncertech bylo přítomno především americké publikum, přesto nikde nechyběla ani podpora krajanů. Všechna tři hudební tělesa se s nejslavnější americkou koncertní síní loučila za potlesku a ve stoje.
K uvedení nové inscenace Dvořákovy Rusalky Královskou operou Covent Garden v Londýně připravilo tamní České centrum na středu 22. února do kinosálu velvyslanectví večerní program, který má mistrovské dílo přiblížit odborné i laické veřejnosti. Hudební editoři Robert Simon z USA a Jonáš Hájek z České republiky, autoři nového vydání Rusalky v nakladatelství Bärenreiter, budou o partituře diskutovat s britským odborníkem na českou hudbu a operu 20. století Nigelem Simeonem. Připojí se k nim také Anna Blackmur, která působí jako koncertní mistryně druhých houslí orchestru Královské opery; promluví o osobní zkušenosti s hraním Dvořákovy podmanivé hudby. Nová edice Rusalky nahrazuje vydání Jarmila Burghausera, všeobecně používáné od roku 1960. Jakkoli byla tato partitura skvěle vypracovaná, nebylo vždy snadné určit, kde a jak Burghauser zasáhl do původních Dvořákových záměrů. Robert Simon a Jonáš Hájek pracovali s mnoha prameny, především s autografní partiturou, uloženou v Muzeu Antonína Dvořáka, s divadelní partiturou použitou při premiéře v pražském Národním divadle v roce 1901 i s rukopisnými klavírními výtahy, které nebyly Burghauserovi známy. Nová edice Rusalky vychází nejen z Dvořákova rukopisu, ale daleko více než ta Burghauserova přihlíží také ke znění premiéry pod taktovkou Karla Kovařovice. Dvořák byl tehdy zapojen do příprav a s Kovařovicem vedl dialog. Úpravy se pak ale často objevily pouze v jedné z obou partitur, bylo tedy třeba přihlížet k oběma současně. Robert Simon se věnoval hudbě, Jonáš Hájek se zabýval revizí textu opery a vrátil do něj řadu variant, které v původním libretu Jaroslava Kvapila udělal sám Dvořák. O londýnské inscenaci čtěte pod titulkem Rusalka v londýnské Královské opeře pod taktovkou Semjona Byčkova.
Výstava Národního muzea Slavní čeští skladatelé se otevírá ve středu 8. února v galerii Českého centra v New Yorku. Představuje životní příběhy a tvorbu čtyř zásadních osobností české hudby, Bedřicha Smetany, Antonína Dvořáka, Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů. V loňském roce už tato výstava proběhla v prostorách Historické budovy Národního muzea v Praze a navštívil ji přes jeden milion návštěvníků. Spolupořadatelem výstavy je České centrum New York ve spolupráci s krajanským spolkem Bohemian Benevolent and Literary Association, Generálním konzulátem České republiky v New Yorku, Dvořák American Heritage Association a Metropolitní operou.
České centrum New York informuje o účinkování našich hudebníků v New Yorku: Ve slavné Carnegie Hall, která patří k nejvýznamnějším světovým koncertním sálům, vystoupí v první části letošního roku hned několik českých umělců a uskupení. Už zítra se tam uskuteční koncert Filharmonie Brno pod vedením dirigenta a uměleckého ředitele Dennise Russella Daviese, která přijede na americké turné. V únoru vystoupí tamtéž pražský pěvecký sbor Cancioneta Praga a Český národní symfonický orchestr s houslistou Robertem McDuffiem. Čtvrtou hudební událostí prvního pololetí tohoto roku bude dubnový koncert českého zpěváka Jana Smigmatora.
„Vlastně se vracím do jednoho ze svých domovů.“
„Chci představit Miloslava Kabeláče, patrně nejvýznamnějšího českého autora druhé poloviny dvacátého století.“
„Když jsem studoval v New Yorku, žili jsme s mojí ženou ve španělském Harlemu.“
Pianista Jan Bartoš je netrpělivě očekáván v New Yorku řadou hudebních osobností a předem vyprodaným velkým sálem Bohemian National Hall, kde má v pondělí 29. srpna koncert. Po masterclassu v San Franciscu zahraje v New Yorku koncert sestavený z české hudby a představí při tom americkému publiku skladatele Miloslava Kabeláče. V rozhovoru s ředitelem Českého centra v New Yorku Miroslavem Konvalinou se dotýká jak recitálu, tak předchozích pobytů v Americe, včetně doby, kdy tam studoval.
V letošním roce by se dožil sta let Petr Schulhoff, významný český scenárista a režisér. V neděli 10. července, v den jeho narození, se na Střeše Lucerny ve 20 hodin sejdou česko-němečtí umělci, aby toto významné jubileum společně s posluchači oslavili. V rámci programu zaznějí díla jeho otce Erwina Schulhoffa, a to Pět kusů pro smyčcové kvarteto z roku 1923 a ikonický Sextet pro dvoje housle, dvě violy a dvě violoncella, který vznikal v letech 1920 až 1924. Provedení se ujme renomovaný Quartet Berlin-Tokyo, německá violistka Theresa Burggaller a český violoncellista Tomáš Jamník. Z pamětí Petra Schulhoffa bude předčítat Jaromír Typlt.
„Dvaaosmdesát dětí nacisté odvezli do koncentračního tábora Chełmno a tam je bez milosti zplynovali.“
„Až se nás příští generace zeptají, za co jsme ve válce bojovali, měli bychom jim povědět příběh Lidic.“
„Z hudebníků jako první zareagovali zřejmě pěvkyně Jarmila Novotná a výše zmíněný diplomat Jan Masaryk (coby klavírista).“
Na pátek 10. 6. 2022 připadá osmdesáté výročí vyhlazení obce Lidice. Tragický osud tamních obyvatel našel brzkou odezvu nejen v politické rovině, ale také v uměleckých dílech. Památku obětí uctili svými skladbami například Bohuslav Martinů, Klement Slavický, Milan Báchorek, Václav Lídl nebo Miloslav Ištvan, jehož Odyssea lidického dítěte zazněla na včerejším koncertu v Českém centru New York. Vzpomínkové akce plánuje na víkend 11. až 12. června pochopitelně také Památník Lidice.
„Jsem ale moc ráda, že se i přes covidovou pauzu povedlo studium v USA završit osobně a měla jsem možnost se s New Yorkem pořádně rozloučit.“
„To nejtěžší mě ale teprve čekalo a to bylo shánění financí na život v New Yorku. Začátek studií jsem musela kvůli tomu o rok odložit.“
„Poslední koncert byl Mannes Sounds Festival v Carnegie Hall, což byl můj splněný sen.“
Sopranistka Kristýna Kůstková si svoji americkou zkušenost rozložila, i vzhledem ke covidu, na několik let. Odletěla tam poprvé ve dvaadvaceti jako mladičká začínající pěvkyně a vrací se jako ostřílená umělkyně. Její poslední koncert se konal ve Weill Recital Hall v Carnegie Hall, ale jak sama říká, vzpomínat bude především na velkou americkou zkušenost a lidi okolo opery a umění, které v zámoří potkala.
Do kategorie mezníků dějin, významných událostí, na které se nesmí zapomenout, spadají i neblahá výročí. Ta je třeba stále připomínat i proto, aby se budoucí generace vyvarovaly podobných činů. Dnešní Mezinárodní den památky obětí holokaustu, jednoho z nejstrašlivějších zločinů v dějinách lidstva, připomínají České centrum New York, České centrum Paříž i České centrum Bratislava.
Úspěšný český kytarista a skladatel Lukáš Sommer opět míří do USA, tentokrát konkrétně do New Yorku, kde vystoupí na dvou recitálech. Spojí oba své obory v jedno, a sice tak, že bude hrát svou vlastní hudbu. První z recitálů se bude konat v úterý 11. ledna v Carnegie Hall, přesněji v její Weillově recitálové síni, a ve čtvrtek 13. ledna umělec zahraje v Bohemian National Hall.
„Martinů se vrátil na celý jeden rok do města, ve kterém dosáhl některých ze svých nejvýznamnějších skladatelských úspěchů.“
„O odkaz Bohuslava Martinů je mezi pamětníky i dnešní mladou generací amerických muzikantů přirozený zájem.“
„Bohuslavu Martinů, spolu s Janáčkem a Dvořákem, byl věnován také galakoncert mezzosopranistky Ester Pavlů.“
České centrum v New Yorku naplnilo dvanáct měsíců roku 2021 řadou programů spojených s připomínkami 80. výročí připlutí skladatele Bohuslava Martinů do New Yorku a jeho pobytu a tvorby na východním pobřeží Spojených států v následujících letech. Součástí oslav byly dvě výstavy v Galerii Czech Center New York, několik živých koncertů amerických i českých a slovenských interpretů v České národní budově na Manhattanu a dále mistrovské kurzy, skladby znějící online a připomenutí historických souvislostí v podání známých osobností české hudby.
