Ve čtvrtek 23. a v pátek 24. března se bude v bratislavské Redutě konat další dvojice koncertů Slovenské filharmonie pod taktovkou šéfdirigenta Daniela Raiskina. V jeho nastudování zazní dvě vokálně-instrumentální díla, a to oratorium na slova Milana Rúfuse pro sólisty, recitátora, smíšený sbor a orchestr Óda na radost Jána Cikkera a Symfonie 9 d moll, op. 125 s Ódou na radost Ludwiga van Beethovena na Schillerův text. Vedle prvního slovenského orchestru vystoupí Slovenský filharmonický sbor, sólisté Eva Hornyáková, Alena Kropáčková, Ondrej Šaling, Tomáš Šelc a recitátor Štefan Bučko. Před pátečním koncertem je na programu ve foyeru setkání s šéfdirigentem. Hudební setkání budou oslavou třicátého výročí vzniku Slovenské republiky. Státní filharmonie Košice na čtvrtek 23. března přichystala se šéfdirigentem Robertem Jindrou do Domu umění koncert s tématem Pohádek tisíce a jedné noci…

„Koncert Ravela je vskutku radostným dílem na poslech a, jak se ukázalo, i na hraní.“

„Publikum bylo Bavouzetem naprosto unešené, strhl se velký potlesk.“

„Orchestr ukázal ve své plné kráse celý dynamický rozsah, schopnost vykreslit dramatická i lyrická místa.“

Třídílná série koncertů SOČRu Ten hraje Toho a Ten zas Toho se v pondělí večer uzavřela, když Jean-Efflam Bavouzet přijel do Prahy zahrát Klavírní koncert Maurice Ravela. Ačkoliv právě Bavouzet na sebe strhl největší pozornost a zcela si získal diváky, také Pärtova Silueta i Chaussonova symfonie se povedly, a to jak výběrem, tak interpretací. Celý koncert vedený taktovkou Roberta Jindry představoval malou exkurzi do rozvíjející se, živé, přesto ale radostné Paříže. Závažné a patetické kompozice tento večer nenašly své místo na scéně.

Koncert Symfonického orchestru Českého rozhlasu s jeho hlav­ním hostujícím dirigentem Robertem Jindrou bude v pondělí 13. března patřit Francii. Večer ve Dvořákově síni Rudolfina zahájí pocta architektovi Gustavu Eiffe­lovi ve valčíkovém rytmu od Arvo Pärta. Francouzský klavírista Jean‑Efflam Bavouzet přednese sólo v Ravelově Koncertu G dur s půvabnou valčíkovou střední větou. A do třetice návštěvníci vyslechnou jedinou symfonii francouzského romantického autora Ernesta Chaussona. Večer prostoupený francouzským šarmem začíná ve Dvořákově síni v půl osmé večer a jeho přímý přenos vysílá ČRo Vltava. Záznam nabídne ČRo D-dur, a to ve středu 15. března od dvaceti hodin.

„Přítomnost je mostem od minulosti do budoucnosti a staré vzory nám mohou být v mnohém užiteční. Kdo nezná své předky, jako by žil ve vzduchoprázdnu." 

„Pojem neoklasicismus se poprvé objevil ve výtvarném umění a architektuře, ale zdomácněl i v hudbě."

„Maurice Ravel, významná osobnost francouzského impresionismu, se jako řidič aktivně účastnil první světové války, a její hrůzy a smrt jeho kamarádů jej ovlivnily na celý život."

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 13. 3. do 19. 3. 2023?

„Z dirigentky čišela zkušenost, uvolněnost, lehkost a grácie, a to zejména v porovnání s jejími mladšími kolegy.“

„Při gradaci, zhruba v druhé polovině věty, dokonce zahodila taktovku a nechala promlouvat pouze gesta holých, z výjimečného okamžiku třesoucích se rukou.“

„Po doznění poslední skladby, za stálého potlesku publika nastoupili všichni absolventi kurzu a Maestro Martin Sieghart jim po krátkém, německo-anglickém projevu rozdal diplomy.“

Třetí březnový den byla v sále Reduta Moravské filharmonie Olomouc koncentrována veškerá pozornost na dirigenty z Jižní Koreje, Litvy, Polska, Rakouska, Číny, Řecka, Turecka i USA. Ti zde během závěrečného koncertu, jenž byl vrcholem Mezinárodních dirigentských kurzů, předvedli nově nasbírané postřehy a zkušenosti, které jim během lekcí předal umělecký vedoucí a dirigent Maestro Martin Sieghart. Desítka vybraných dirigentů a dirigentek tam společnými silami uvedla Symfonii č. 39 Es dur Wolfganga Amadea Mozarta, Obrázky z výstavy Modesta Petroviče Musorgského a Symfonii č. 4 Johannesa Brahmse.

Patnáctý ročník cyklu Hudba bez hranic, který se koná v barokním refektáři dominikánského kláštera v Jilské ulici na pražském Starém Městě, zahájí Duo JERS s violoncellistkou Terezou Bucharovou. Duo reprezentují flétnista a skladatel Jaroslav Pelikán a kytarista a skladatel Jaroslav Novák. Umělci ve středu 1. března od půl osmé večer nabídnou koncert s českou i světovou premiérou Valse Sonatiny Jaroslava Pelikána a s výběrem od baroka po dnešek. V programu zazní, kromě uvedené novinky, také skladby Antonína Dvořáka, Františka Bendy, Maurice Ravela, Petra Iljiče Čajkovského i druhého ze skladatelské dvojice, Jaroslava Nováka.

Sir Simon Rattle a mezzosopranistka Magdalena Kožená završí svou rezidenturu u České filharmonie mimořádným koncertem, který se bude konat ve Dvořákově síni Rudolfina v sobotu 25. února od půl osmé večer. Na programu budou dvě skladby Roberta Schumanna. Předehra k opeře Jenovéfa a Druhá symfonie. Magdalena Kožená se představí ve dvou písňových cyklech Bohuslava Martinů, jež následně nahraje pro hudební vydavatelství Pentatone. Na připravovaném disku bude i výběr z písní Bély Bartóka, Maurice Ravela, Antonína Dvořáka, Hanse Krásy a Gideona Kleina, které s prvním českým orchestrem zazněly na listopadových koncertech.

„Jessica Cottis vedla orchestr pevně a sebejistě, přes svou drobnou, subtilní postavu si dokázala bez problémů získat respekt a pozornost orchestru.“

„Kompletní symfonie zazněla až o rok později v provedení BBC Symphony Orchestra a vzbudila velmi brzy mezinárodní zájem.“

„Symfonický orchestr českého rozhlasu zahrál celý koncert s úžasným nasazením, zvukově i dynamicky barevně a zajímavě. Všechna sóla byla provedena velmi přesvědčivě a inspirovaně. Energie, která z celého tělesa sršela, potvrdila vynikající pověst jednoho z našich nejlepších orchestrů.“

Symfonický orchestr Českého rozhlasu uvedl 30. ledna ve Dvořákově síni Rudolfina koncert s příznačným názvem Benjamin hraje Brittena. Sólistou večera byl mladý britský klavírista Benjamin Grosvenor, ověnčený mnoha cenami z prestižních světových klavírních soutěží. Za dirigentský pult se postavila australská dirigentka Jessica Cottis, šéfdirigentka a zároveň umělecká ředitelka Canberra Symphony Orchestra. Bývalá studentka Královské hudební akademie v Londýně je navíc držitelkou čestného ocenění pro významné absolventy této prestižní univerzity. Společně se SOČRem předvedli program, tvořený méně známými skladbami. Tím větším oceněním byly pak vřelé reakce publika. Koncert vysílal živě ČRo Vltava, záznam koncertu zazněl také 1. února na ČRo D-dur.

„Když pařížský kritik Henri Collet napsal v roce 1920 článek Pět Rusů, šest Francouzů a pan Satie, měl na mysli kučkisty…“

„Není v tom však třeba hledat nedostatek akademického hudebního a kompozičního školení, ani mýtus o daru jednoduchosti a snadnosti tvoření.“

„Výsledkem tříleté tvůrčí práce je díky vzácné jednotě námětu a hudby jedna z nejkrásnějších a nejsilnějších oper, které ve dvacátém století vznikly.“

Předposlední lednový den roku 1963, před šedesáti lety, se uzavřel život skladatele, jehož tvorba dost přesně odpovídá našim představám o meziválečné francouzské kultuře. Francis Poulenc psal hudbu elegantní a melodickou, neoklasickou, do určité míry avantgardní, ale ne příliš provokativní, v poválečných letech pak už v očích tehdejší avantgardy hudbu obracející se spíše k minulosti. Sedmého dne stejného měsíce, kdy zemřel, oslavil čtyřiašedesáté narozeniny.

„Závěr Smetanovy etudy navodil svou zjemnělou dynamikou opravdu atmosféru „vzpomínky“, Debussyho Svit luny pak doslova rozehrál tónovou barevnost impresionistického hudebního obrazu, úkol o to složitější, že interpret neměl k dispozici žádného „Steinwaye“, ale musel se vyrovnat s ne zcela dokonalým nástrojem, což je ovšem údělem všech klavíristů, koncertujících na méně prestižních pódiích.“

„Kultivovanost projevu, neokázalost a technickou bravuru nabídla publiku i hlavní protagonistka večera Michaela Hrabánková, tentokrát výhradně s díly francouzských autorů, což jistě souvisí i s místem jejího současného profesionálního působení.“

„S potěšením lze konstatovat, že po složitém „covidovém“ období si koncerty Kruhu přátel hudby ve Dvoře Králové nad Labem opět našly své publikum a pozitivní energii.“

Protagonisty 478. koncertu KPH 26. ledna 2023 byli dva špičkoví interpreti ve svých oborech. Hobojistka Michaela Hrabánková a klavírista Miroslav Sekera, kteří připravili publiku nevšední a pestrý posluchačský zážitek. Není mnoho příležitostí slyšet sólový hoboj, navíc v tak virtuózním provedení, jaké předvedla Michaela Hrabánková, mezinárodně respektovaná umělkyně žijící v Paříži, členka Orchestru královské opery ve Versailles, navíc schopná interpretovat hudební repertoár v celé jeho šíři, včetně staré hudby na dobové nástroje. To vše díky jejímu obdivuhodně širokému mezinárodnímu hudebnímu vzdělání, včetně „poučené“ historické interpretace. Jako jistý atraktivní bonus pak královédvorskému publiku představila historicky cenný anglický roh, na který bylo původně hráno proslulé vstupní sólo Dvořákova „Larga“ z 9. Symfonie e-moll při české premiéře tohoto díla.

„Její síla a odhodlání, s jakými čelila v posledních letech svého života následným životním strastem, musí zaujmout každého citlivého člověka.“

„Navštívila jsem i místa, která jsou s Almou a její rodinou spjata, i to dává člověku další duchovní rozměr.“

„Od chvíle, kdy jsem si přečetla knihu Heleny Dunicz Niwińské, jsem se začala vším, co mělo něco společného s tímto příběhem, intenzivně zabývat a stalo se to v podstatě tak trochu i součástí mého života.“

První inspirací k rozhovoru s houslistkou Silvií Hessovou bylo CD Nocturne natočené s harfistkou Kateřinou Englichovou. Když jsem pak navrch viděla výborné představení …because of Alma, které Silvie obrazně řečeno přivedla na svět, objevila se dvě témata, o kterých bylo nutno mluvit. Začněme hudebně-divadelní inscenací, jejíž přípravě se umělkyně intenzivně věnovala a která se před vyprodaným hledištěm hraje od loňského listopadu v pražském inscenačním prostoru Venuše ve Švehlovce.

Skladby Ravela, Elgara nebo Beethovena zaznějí v podání Janáčkovy filharmonie Ostrava na druhém koncertě určeném mladým posluchačům. Čeká je nejen objevování světa klasické hudby, ale zároveň její prožití aktivním a kreativním způsobem. V netradičních rolích se představí nejen dirigent Stanislav Vavřínek, ale také moderátorka a herečka Markéta Matulová a do akce se zapojí i samotní posluchači. Ti jsou na koncert zváni do Vesmíru ve čtvrtek 19. ledna netradičně již od 17 hodin.

Státní filharmonie Košice přichystala na čtvrtek 12. ledna koncert, který povede tchaj-wanský dirigent Yu-An Chang. V Domě umění od 19 hodin zaznějí Druhá suita z baletu Daphnis a Chloé Maurice Ravela, Koncert pro trubku a orchestr As Dur Alexandra Grigorjeviče Aruťunjana, ve kterém se coby sólista představí Stanislav Masaryk, spolu se slavnými Obrázky z výstavy Modesta Petroviče Musorgského v instrumentaci Maurice Ravela.

Filharmonie Hradec Králové přichystala na první měsíc tohoto roku sedm koncertů. Odrazí se od Tříkrálového benefičního koncertu, který bude uskutečněn v pátek 6. ledna ve spolupráci s Oblastní charitou Hradec Králové. Dirigovat budou studenti Zürcher Hochschule der Künste, které vede umělecký garant Christoph-Mathias Mueller. Na programu budou díla Rachmaninova, Beethovena, Liszta a Ravela. Výtěžek bude věnován na projekt výstavby Lůžkového hospice ve Stěžerách. O dalších koncertech informujeme níže.

„Svou programovou skladbou se koncert záměrně vymkl z nápodoby letité tradice novoročního koncertu vídeňských filharmoniků. Jména rodiny Straussových na letošním programu nefigurovala, nicméně i takto se zde objevily skladby přístupné širšímu okruhu posluchačů a s nimi i renomovaní sólisté – Alžběta Poláčková a Josef Moravec.“  

„V předehře k poslední opeře Gioacchina Rossiniho Vilém Tell  dirigent dobře odlišil charakter jednotlivých částí počínaje melodií sólového violoncella přes dramatickou bouři a uklidňující pastorale až k rychlému pochodu, v němž se výrazně uplatňují fanfáry žesťů. Dirigent tuto nástrojovou skupinu tentokrát umístil na pravou stranu pódia před obří zrcadla, což pak umocnilo i celkový vizuální dojem z této efektní kompozice.“ 

„I v nepříznivých akustických podmínkách se orchestru pod taktovkou svého šéfdirigenta v Ravelově Boleru podařilo vytvořit dojem stále gradující dynamiky a udržet potřebné napětí. Skladba a její provedení byly po zásluze oceněny mohutným aplausem.“

Již tradičně poslední den v roce připravila Plzeňská filharmonie se svým šéfdirigentem Chuheiem Iwasakim odpolední silvestrovský koncert. Podobně jako všechny předchozí se odehrával ve velkém sále Měšťanské besedy a svým programem přilákal nebývalý počet posluchačů.

„Pro mnohé rodiny je Novoroční koncert příležitost, jak jít na kulturu společně, a pro mnohé je to dokonce nezrušitelná tradice. Už to ale dávno není jen přehlídka obou řad Slovanských tanců Antonína Dvořáka, jak tomu bylo kdysi.“

„Varšavský koncert pro klavír a orchestr, jehož autorem je britský skladatel Richard Addinsell (1904 - 1977), hrál čtyřiadvacetiletý klavírista Matouš Zukal. Druhá cena loňské soutěže Pražského jara a cena Nadace Gideona Kleina pro nejlepšího českého účastníka dává jasně najevo, že je tu vycházející klavírní hvězda.“

„Dirigent Robert Kružík měl zvukovou plochu Bolera Maurice Ravela přesně dynamicky vystavěnou, postupoval velmi pomalu s neustále se zvyšujícím napětím a neomylně drženým rytmem se stále se opakujícím motivem, který občas ozvláštnily vkusně přibarvené glizy, na kterých se v závěru ”pochutnaly” trombony.“

Filharmonie Brno pořádá novoroční koncerty od svého založení v roce 1956 a od té doby vynechala jen jednou, kdy tuto tradici přerušila covidová pandemie. Pod taktovkou Roberta Kružíka zaznělo 1. ledna 2023 Italské capriccio Petra Iljiče Čajkovského, symfonická báseň Richard III. Bedřicha Smetany a Varšavský koncert pro klavír a orchestr Richarda Addinsella, který přednesl Matouš Zukal. Po přestávce slyšelo publikum Rumunský koncert György Ligetiho a večer ukončilo efektní Bolero Maurice Ravela nabité energií, která zvedla celý sál ze sedadel.

„Věděli jste, že první učitel hudby Antonína Dvořáka, pomocný učitel a regenschori ve Zlonicích Antonín Liehman, byl docela pilným skladatelem?“

„Opera Dianin strom od Vicente Martína y Soler na libreto da Ponteho měla premiéru v roce 1787. Pokud se s ní chcete seznámit, musíte si na ni vyhradit noční čas.“

„Úplnou raritou jsou skladby, jejichž autory jsou dva naši slavní dirigenti: cyklus pro klavír Skizzy složil Václav Talich a další klavírní cyklus s názvem Náladové obrázky je od Václava Smetáčka.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 2. do 8. ledna 2023...?