Po nabitém červenci si festival Klášterní hudební slavnosti, který se letos koná posedmnácté, vzal několikatýdenní „volno“. Na další hudební bod programu se však jeho příznivci mohou těšit už pozítří, kdy se Duo Hoškovi věnuje haydnovskému programu. U nástroje violoncella pak festival zůstane v následujícím koncertu, kdy se místo dvou violoncell představí dokonce čtyři najednou. Skupina Cello Republic zahraje repertoár populárnějšího ražení. V týdenním rozestupu festival také nabízí komentované prohlídky města Šumperk, první z nich už zítra.
„Pondělní program poutá pozornost v 13:17 provedením Brahmsova Klavírního koncertu č. 1 d moll s Andrásem Schiffem, který je vyhlášeným znalcem staré hudby.“
„Připravena je vrcholná a vzorová nahrávka Koncertu pro klavír a orchestr č. 1 e moll Fryderyka Chopina s Krystianem Zimermanem. Ten ji natočil v roce 1999 u příležitosti chopinovského jubilea s vlastním Polským festivalovým orchestrem.“
„Bude víc rusky znít SOČR s českým dirigentem nebo anglický orchestr s italským dirigentem?“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 12. 6. do 18. 6. 2023?
„Od počátku zde byl přítomen vyrovnaný dynamický balanc, v interpretaci pak vynikaly jisté okamžiky, kdy pod delšími frázemi jednotlivé sekce měly určité drobné, avšak výrazné a důležité momenty, jež si vzájemně předávaly.“
„Po vypjaté pasáži pak vyniklo uklidňující violové sólo, které skladbu přeneslo do intimnější pasáži před dramatickým závěrem.“
„Je nutno ocenit koncertního mistra Patrika Sedláře, který od prvního pultu celý večer orchestr vedl, do čehož po celou dobu vkládal velkou energii.“
Dne 22. 3. se v pražském Rudolfinu konal koncert Pražského komorního orchestru. Vybraný smyčcový repertoár byl značně široký jak z hlediska epochy, tak místopisu. Skladby Faurého, Mendelssohna-Bartholdyho, Dvořáka, Griega a Haydna zahrál PKO pod vedením koncertního mistra Patrika Sedláře. O violoncellová sóla se pak postaral Jiří Bárta.
„Ukázková agogika přinesla líbivé proměny dynamiky, ve které držely basy, jakožto nedílná součást harmonie, úhlednou jednotu smyků.“
„Poetický svět Fišerovy pocty italskému houslovému virtuosovi sdíleli sólista i ansámbl v noblesní a vlídné výrazové poloze, ze které elegantní proměnou tempa přešli do svůdného tanečního rytmu.“
„Proměnlivá dynamika s efektem echa již v úvodu skladby, působivé akcenty, rázné nasazení a jednota souboru působily naprosto povznášejícím způsobem.“
Pražský komorní orchestr má za sebou dvaasedmdesát koncertních sezón a to bez přerušení. Už to by stačilo k návštěvě kteréhokoliv z jejich koncertů. A navíc je letošní kalendář orchestru opravdu atraktivní. Najdeme v něm kupříkladu violoncellistu Jiřího Bártu nebo hobojistu Viléma Veverku. Koncert, o kterém pojednává přítomná zpráva, však v seznamu nenajdete.
„Přítomnost je mostem od minulosti do budoucnosti a staré vzory nám mohou být v mnohém užiteční. Kdo nezná své předky, jako by žil ve vzduchoprázdnu."
„Pojem neoklasicismus se poprvé objevil ve výtvarném umění a architektuře, ale zdomácněl i v hudbě."
„Maurice Ravel, významná osobnost francouzského impresionismu, se jako řidič aktivně účastnil první světové války, a její hrůzy a smrt jeho kamarádů jej ovlivnily na celý život."
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 13. 3. do 19. 3. 2023?
V úterý 7. března se bude konat koncert Pražského komorního orchestru (PKO) pro spolek Prader-Willi. PKO instituci Prader-Willi dlouhodobě podporuje a již po několik sezón pořádá koncerty zaměřené na pomoc dětem s touto nemocí. Sólistou letošního koncertu bude Lubomír Brabec. Zazní hudba skladatelů Purcella, Vivaldiho, Tartiniho, Holsta a Fišera. Hudební setkání v Koncertním sále Pražské konzervatoře začne v půl osmé večer.
Na začátku ledna se Pražský komorní orchestr účastnil hudebního festivalu v kolumbijské Cartageně. Těleso tam odehrálo sedm koncertů, které byly věnovány národní hudbě střední a východní Evropy. České, ruské, maďarské, rumunské a polské skladby s PKO zahráli sólisté ze všech koutů světa. Na některé koncerty se můžete podívat na oficiálním Youtube kanálu samotného festivalu. Do konce sezóny 2022/2023 nabídne PKO pražskému publiku ještě sedm koncertů. O těch informujeme níže.
„Přiznám se, že akordeon v této Bachově skladbě jsem ještě neslyšel a doufám, že slyšet již nebudu.“
„Přesto jsem přesvědčen, že obsahové těžiště koncertu spočívalo zejména v jeho první části, kterou otevřela Meditace na staročeský chorál Svatý Václave, kterou složil Josef Suk na samém začátku první světové války.“
„A jak se těchto tří populárních děl komorního orchestrálního repertoáru zhostil orchestr? Nepochybně na špičkové úrovni, v perfektní souhře a v barevném zvuku.“
Dvě dramaturgické dimenze obsáhl program Pražského komorního orchestru s koncertním mistrem Patrikem Sedlářem v kostele sv. Šimona a Judy. Koncert s díly Josefa Suka, Leoše Janáčka a Samuela Barbera vystřídal totiž v druhé části večera hvězdný akordeonista současnosti Srdjan Vukašinovič, který se představil s vlastní kompozicí nazvanou Tři tance pro akordeon a smyčcový orchestr, přičemž krátce zabrousil i do barokní tvorby. K situaci došlo, když se odvážil nahradit sólové cembalo vlastním akordeonem v Allegru ve slavném Koncertě d moll BWV 1052 J. S. Bacha.
V úterý 24. ledna se bude v koncertní síni kostela svatých Šimona a Judy od 19 hodin konat další abonentní koncert Pražského komorního orchestru, tentokrát s koncertním mistrem Patrikem Sedlářem. Sólistou večera bude akordeonista Srdjan Vukašinović. Na programu budou Sukova Meditace na chorál Sv. Václave, Bachův Koncert d moll, BWV 1052, Barberovo Adagio pro smyčce a Tance pro akordeon a smyčcový orchestr, které složil samotný sólista večera.
Pražský komorní orchestr láká na koncertní řadu B, jejíž koncerty se budou konat ve Dvořákově síni Rudolfina a ve Velkém sále paláce Žofín. Fagotistka Michaela Špačková měla být hostem hudebního setkání 7. prosince, na němž byly v plánu koncerty od mistrů, jako byli Antonio Vivaldi či Jan Křtitel Neruda. Z technických důvodů se však koncert neuskuteční. V březnu příštího roku s PKO vystoupí Jiří Bárta, aby přednesl Haydnův Koncert pro violoncello a orchestr C dur. V červnu po boku PKO vystoupí hobojista Vilém Veverka v dílech Mozarta a Strausse. Více informací najdete zde, náš VýhledPlus na celou sezónu PKO si můžete připomenout tady.
„Bedřich Smetana, o kterém jste se učili, napsal takovou skladbu o Lomnici a o mně, jmenuje se Z domoviny.“
„Koncert byl určitě pozoruhodnou kulturní událostí, překračující regionální dosah, svým způsobem unikátní pak byla sama trojice vystoupení Ivana Ženatého.“
„Současný Podkrkonošský symfonický orchestr se zrodil v roce 2007 z hráčů některých lomnických formací a má od počátku své sídlo v nedalekých Semilech.“
Kdysi mi Jaroslav Krček v Lomnici nad Popelkou řekl, že velké osobnosti světa hudby se světovou kariérou se vracejí po létech domů. Platí to i pro celou řadu umělců „lomnického hudebního hvězdného nebe“, jak nazývám mimořádnou kumulaci hudebníků narozených tomto v malém podkrkonošském městečku – vedle Ivana Ženatého, jemuž je věnován tento příspěvek, sem patří tamní rodák Jaroslav Šonský, rovněž houslista, hudební pedagog a hudební manažer, žijící ve švédském Norrköpingu (a ovšem nyní i v Praze), bratři Zdeněk a Jiří Zahradníkovi, sopranistky Jana Stehr-Prskavcová a Marie Fajtová a další.
„Ani v rychlejším tempu se neztratil jediný tón, ve variacích doslova čarovala s důrazy, frázováním, obdivuhodná je její přesnost a současně oddanost partituře.“
„Ztišené téma zahrál orchestr měkce, kolébavě, se vší schubertovskou něhou, zpěvně, s umírněnou dynamikou, o to působivěji.“
„Se samotnou hrou je pevně spjat i osobní vklad mladé klarinetistky. Vyzařuje skromnost až plachost, která však mizí s prvními zahranými tóny.“
Vystoupení klarinetistky Anny Paulové, neokázale vyzrávající ve skutečnou hudební osobnost, je ozdobou každého koncertu, na který je pozvána. Nezaváhal ani Pražský komorní orchestr, s nímž na pražském Žofíně provedla v pondělí 14. listopadu skladby Gioacchina Rossiniho a Wolfganga Amadea Mozarta. Orchestr samostatně přednesl Pátou symfonii Franze Schuberta.
Pražský komorní orchestr představuje svou abonentní řadu A, jejíž koncerty se budou konat v koncertní síni kostela svatých Šimona a Judy a Velkém sále paláce Žofín. Je věnována třem výrazným umělkyním, které zahrají či zazpívají s Pražským komorním orchestrem v listopadu, únoru a dubnu. První sólistkou bude klarinetistka Anna Paulová, laureátka ze Soutěže Nadace Bohuslava Martinů 2016, kde získala také Cenu Nadace Život umělce pro nejúspěšnějšího účastníka klání. Koncert se bude konat v pondělí 14. listopadu od 19:30 hodin ve Velkém sále paláce Žofín, koncertním mistrem bude Leoš Čepický. Na programu budou Rossiniho Introdukce, téma a variace pro klarinet a orchestr, Schubertova Pátá symfonie B dur a Mozartův Koncert pro klarinet a orchestr A dur.
Pražský komorní orchestr vstupuje do své dvaasedmdesáté koncertní sezóny. Hudební akce se budou konat ve Velkém sále paláce Žofín, v kostele svatých Šimona a Judy, v Koncertním sále Pražské konzervatoře a ve Dvořákově síni Rudolfina. Na místě koncertního mistra se vystřídají Leoš Čepický a jeho zástupce Patrik Sedlář. Jako hosté se představí houslisté Sara Dragan z Polska a Josef Špaček, klarinetistka Anna Paulová, fagotistka Michaela Špačková, švýcarský akordeonista Srdjan Vukašinović, klavíristky Veronika Böhmová a Ruska Eva Gevorgyan, kytarista Lubomír Brabec, violoncellista Jiří Bárta, sopranistka Doubravka Součková a hobojista Vilém Veverka.
„Už se mi někde jinde stalo, že jsem učil i někoho staršího, než jsem já sám.“
„Studenti mají nějaké představy, já také… Tak snad jim mohu pomoci.“
„Když jsem doma ve Vídni, nechci svůj čas věnovat vyučování. Chci ho mít pro sebe, pro svou rodinu. A pochopitelně také na cvičení.“
Rakušan ruského původu Fedor Rudin, vnuk skladatele Edisona Denisova, působí jako houslista i jako dirigent. Má za sebou působení u prvního pultu Vídeňských filharmoniků, koncertuje po světě. S houslemi ho v nadcházející sezóně čeká debut s Norským rozhlasovým orchestrem pod taktovkou Petra Popelky, ale také s orchestrem v jihoanglickém Bournemouth nebo s Deutsches Kammerorchester v berlínském sále Philharmonie. V Německu vystoupí také s Pražským komorním orchestrem. S taktovkou bude asistentem dirigenta Teodora Currentzise pro jeho nový evropský orchestr Utopia. Projekty komorní hudby ho poprvé zavedou jak do hamburské Elbphilharmonie, tak do pražského Rudolfina… V Česku byl však už nyní v srpnu. Působil jako lektor na Letní hudební akademii Kroměříž a v rámci doprovodných programů tam také zahrál pod taktovkou Tomáše Netopila s PKF-Prague Philhamonia.
Pražský komorní orchestr představuje dva mimořádné koncerty následující sezóny, které se budou konat ve Velkém sále paláce Žofín a v Koncertním sále Pražské konzervatoře. Zahajovací koncert PKO se bude konat 4. října 2022 od 19:30 hodin. Vystoupí na něm houslistka Sara Dragan, laureátka mnoha mezinárodních soutěží. Mimořádný koncert pro spolek Prader-Willi bude opět v režii PKO a hostem bude kytarista Lubomír Brabec. Zaznějí skladby Purcella, Vivaldiho, Holsta a Luboše Fišera. Koncert je naplánován na 7. března příštího roku a je náhradou za neuskutečněný koncert Lubomíra Brabce z loňské sezóny – vstupenky zůstávají v platnosti.
