*KlasikaPlus.cz

*KlasikaPlus.cz

-- redakce --

Klavírista Jan Bartoš a hudba Leoše Janáčka je logické propojení dvou umělců, přestože se Jan Bartoš narodil více než půl století po Janáčkově smrti. Supraphon, který nové CD vydává, to vysvětluje takto: „V genech interpreta této nahrávky, klavíristy Jana Bartoše, se bezesporu otiskl bohatý hudební život jeho předků včetně dědečka – cimbalisty. Kořeny vycházející z lidové hudby a slezský původ jsou společným jmenovatelem skladatele a interpreta této nahrávky. V Bartošově pojetí Janáčka je zřejmý hluboký muzikologický vhled i fascinující prostor intuice.“ Je tu však ještě jedna linka, která oba umělce spojuje: Jana Bartoše učil na klavír na Gymnáziu a Hudební škole hl. m. Prahy (dříve Gymnázium Jana Nerudy s hudebním zaměřením) prof. Martin Ballý, který studoval u vynikajícího „janáčkovského“ klavíristy Josefa Páleníčka. Svůj opus číslo jedna, Thema con variazioni, napsal Janáček jako 26letý student lipské konzervatoře. Drobná klavírní Vzpomínka je naopak jedním z posledních notových zápisů skladatele. Tři zásadní klavírní skladby (1. X. 1905, Po zarostlém chodníčku, V mlhách) napsal Janáček v nelehkém životním období mezi léty 1900–1912 a představují nejosobnější, nejintimnější položky v celém jeho díle. Janáček se tady často nechal inspirovat zvukem cimbálu, se kterým se setkával při sběru lidových písní na Moravě.

03

Vyhlašujeme VÝHERCE dvou vstupenek na závěrečný koncert cyklu Bacha na Mozarta! - Koná se 29. května v kostele sv. Janů v Brně. Hlavním aktérem je soubor Czech Ensemble Baroque.

Koncert nabídne tři znovuobjevené a čtvrtstoletí nehrané skladby významného barokního skladatele F. X. Richtera. Zatím je slyšelo pouze 302 lidí na celém světě, a to na novodobé světové premiéře 10. května na zámku v Holešově. Druhou možnost teď budou mít brněnští posluchači.

 

V Litomyšli na náměstí se právě staví pódium pro dnešní tradiční koncert nazvaný Opera pod májovým nebem. Jedinou změnou je, že se nebude konat v Klášterních zahradách, jak bylo původně v plánu. Organizátoři museli kvůli silně podmáčenému trávníku tento dvoudenní projekt přesunout na stávající místo, tedy na Smetanovo náměstí před pomník Bedřicha Smetany. Začne v půl sedmé. Koncert se koná na podporu vycházejících hvězd a program nabídne výběr operních melodií. Zazní to nejlepší z tvorby W.A. Mozarta, G. Pucciniho, G. Rossiniho, A. Dvořáka, G. Bizeta a samozřejmě B. Smetany. Účinkují: Barbora Řeřichová (soprán), Václava Krejčí Housková (mezzosoprán), Ondřej Koplík (tenor), Roman Hoza (baryton), Jan Šťáva (bas). Orchestr Moravského divadla Olomouc řídí dirigent Marek Šedivý. Vstupné je dobrovolné. 

Výjimečnou událostí a vrcholem oslav bude dnešní večer od 21:00 hodin v letním amfiteátru. Soubor ústecké opery zde ztvární slavnostní Smetanovu zpěvohru Libuši. V hlavní roli vystoupí Eva Urbanová, Přemyslem bude Richard Haan, Chrudoše zazpívá Zdeněk Plech, Šťáhlava Jan Ondráček, Lutobora Pavel Vančura a Radovana Petr Matuszek. Valeria Vaygant zazpívá Krasavu a Alžběta Vomáčková Radmilu. Sbor a orchestr Severočeského divadla Ústí nad Labem bude řídit Milan Kaňák. „Cílem akce je představit operu v její plné monumentalitě, oslovit příznivce opery i nové návštěvníky, kteří preferují neformální prostředí, a nabídnout nevšední a mimořádný zážitek v přírodním amfiteátru. Žatecké divadlo by rádo do budoucna vytvořilo tradici operních produkcí pod širým nebem,“ oznamují organizátoři. Letos jubilující žatecké divadlo si postavili měšťané díky sbírce a darům během tři čtvrtě roku a slavnostně jej otevřeli 22. dubna 1849. Šlo o jedno z nejstarších kamenných divadel v tehdejším Rakousku-Uhersku. Od 23. dubna tak město Žatec slavilo bohatým kulturním programem, který obohatila jednodenní série pořadů pro školy a veřejnost a večerní setkání s významnými žateckými rodáky, z klasické hudby například se skladatelem, klavíristou a mistrem improvizace Jiřím Pazourem. Doprovodným programem pak byly dvě výstavy. Jedna ukazovala výtvarné umění žáků ZUŠ a základních škol a druhá byla doplněním o historické dokumenty, plány a fotografie o proměnách divadla. K jubileu se také chystá aktualizované vydání knihy, kterou k výročí 150 let divadla napsal žatecký autor Jaroslav Venclík. Ten nové vydání doplnil o kapitoly z posledních dvaceti let. 

Program Noci kostelů na dnešní večer v tuzemsku připravuje 1631 chrámů a modliteben třinácti různých církví. Uskuteční se v nich celkem 7745 programů, často jde o koncerty. Cílem je vzbudit zájem o společenskou a kulturní hodnotu církevních staveb a prostřednictvím zážitků, rozhovorů a hudby a dalšího umění umožnit setkání se současným křesťanstvím a křesťanským dědictvím i s rozmanitostí křesťanských církví a náboženského vyjadřování. Každoroční akce je propojena jednotným vizuálním stylem a termínem v České, Slovenské a Rakouské republice. Loni pořadatelé zaznamenali v českých zemích během večera a noci na 500.000 návštěvnických vstupů. V programu jsou zastoupeny koncerty, komentované prohlídky a přednášky, ale také možnost nahlédnout do kostelních sakristií či klášterních zahrad, vystoupat na věže či sestoupit do starobylých krypt, nebo si třeba zkusit zahrát na varhany. Kostelní varhany po celé republice se za přispění profesionálů i amatérů rozezní nesčetnými koncerty, vystoupí chrámové sbory. Na mnoha místech jsou však naplánovány  i méně obvyklé programy. Například po okolí Hradce Králové je připravena návštěva kostelů a jejich programů pro cyklisty – sraz je u katedrály sv. Ducha na Velkém náměstí a trasa měří 44 kilometrů. V Chebu zvou k jedné z posledních návštěv kostela Božského srdce Páně, který musí ustoupit novým účelům. V Lokti poutníky lákají na benefiční koncert pro tamní zvony, které z kostela kdysi zmizely a které se nepodařilo dosud nikde vypátrat. A v Plzni ohlásili skutečné rarity – možnost prohlédnout si na Lochotíně kostel, který zatím ještě nestojí, nebo se projet mezi kostely historickým trolejbusem, ve kterém se bude v hudebním programu střídat s duem Švejk katolický biskup František hrající na kytaru.

Mezinárodní hudební festival Dvořákova Olomouc jde do velkolepého finále. V Redutě - koncertním sále olomoucké Moravské filharmonie - dnes od půl osmé zazní Symfonie č. 3 Gustava Mahlera, a to v podání Janáčkovy filharmonie Ostrava pod taktovkou jejího šéfdirigenta Heika Mathiase Förstera. Sólový part ve čtvrté a páté větě přednese naše přední altistka Jana Sýkorová, sborové pasáže zazpívají Koncertní sbor Permoník z Karviné pod vedením sbormistryně Martiny Juríkové a ženská část Českého filharmonického sboru Brno, kterou připravil sbormistr Petr Fiala. Festival otevřel 16. května domácí orchestr s dirigentem Petrem Vronským hudbou reflektující naši historii. Organizátoři nabídli publiku filmový fantasy-horor Jak Golem na svět přišel, komorní hudbu v podání německého Acelga Quintettu, zpívanou i instrumentální hudbu klasicistních autorů Josepha Puschmanna a Michaela Haydna v podání souborů Musica figuralis a Ensemble Versus, hudebně-literární pořad Dvořákův americký sen s mezzosopranistkou Petrou Vondrovou, klarinetistou Irvinem Venyšem, klavíristou Martinem Kasíkem a hercem Janem Šťastným. Zpestřením byl jistě jazzový koncert Laca Decziho a jeho seskupení Celula New York. Ozvěnou 18. ročníku festivalu Dvořákova Olomouc 2019 bude ještě vystoupení Lisztova komorního orchestru z Budapešti s uměleckým vedoucím Péterem Tfirstem, které se bude v Redutě konat 13. června od 19 hodin.

Letošní ročník mezinárodního hudebního festivalu Struny podzimu zahájí 15. října ve Foru Karlín britská zpěvačka a pianistka Laura Mvula, která mísí soulové, jazzové a R&B prvky. Partnerem jí bude Epoque Orchestra (projekt známého Epoque Quarteta Jana Kučery) s dirigentem Troyem Millerem. Festival se inspiruje vztahy mezi klasickou soudobou vážnou hudbou, jazzem, hip-hopem a elektronikou, což dokáže například závěrečný koncert hip-hopové kapely De La Soul. V Rudolfinu proběhne v scénické koncertní podobě televizní pořad Recital 64, pásmo písniček Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra natočený roku 1964 v režii Jana Roháče. „Koncertem Jiřího Suchého v Rudolfinu vzdáme hold legendárním postavám české hudební scény u příležitosti čtyř kulatých i půlkulatých výročí: 95 let od narození a 50 let od tragického úmrtí Jiřího Šlitra, 60 let od založení Divadla Semafor a 55 let od uvedení televizního pořadu Recital 64,“ říká zakladatel a prezident Strun podzimu Marek Vrabec. Instrumentální jazz bude v rukách dvojice kytaristy Lionela Louekeho a saxofonisty Luboše Soukupa. Nejdříve sólově a poté se svým triem se v Anežském klášteře představí jazzový klavírista Fred Hersch a po osmi letech řadu koncertů znovu obohatí saxofonista a skladatel Charles Lloyd se svým Quintetem v Rudolfinu. Uskupení JACK Quartet, které deník New York Times označil jako „nejzásadnější americké kvarteto“, se specializuje na soudobou hudbu Steva Reicha, Philipa Glasse či Julie Wolfeové, představí avantgardní, niterné a strhující kvartety řecko-francouzského skladatele Iannise Xenakise. V podání skupiny Mantra Percussion z New Yorku zazní dvojice smyčcových kvartetů a hypnotizující Timber pro šestici perkusionistů skladatele Michaela Gordona, který svá díla uvede osobně. Se šesti suitami pro sólové violoncello Johanna Sebastiana Bacha se na festival Struny podzimu vrací po třiadvaceti letech Jiří Bárta. Ředitel uměleckého plánování Vilém Spilka k programu dodává: „Dnes oznamujeme hlavní program, ale festival opět připravil také doprovodný program, od přidaných pozdně večerních festivalových Encores po workshopy, výstavy a moderované diskuse s interpretací. Doporučuji fanouškům sledovat náš web a sociální sítě, kde o přírůstcích v programu budeme informovat.“

Ředitelka Opery Národního divadla a Státní opery Silvia Hroncová rezignovala. Jako důvody uvedla dlouhodobě nevyjasněnou situaci spojenou s novou sezonou a rozdílnost svých názorů a názorů ředitele divadla Jan Buriana na budoucí směřování opery -  na její organizační a personální strukturu a obsazení i chod. Jde o další událost po otevřeném dopise zaměstnanců a umělců, žádajícím na Burianovi vysvětlení okolností nástupu norského režiséra a divadelního manažera Per Boye Hansena do funkce uměleckého ředitele Opery Národního divadla a Státní opery, ohlášeného na 1. srpen letošního roku. Krize v Národním divadle, podle signatářů dopisu „obrovská nervozita“, nastala po výběru nového uměleckého ředitele, který zaměstnanci považují za netransparentní. Nikdo prý neví, co bude dál. Hansena navíc v divadelním světě provází rozporuplné hodnocení, v Norské národní opeře před pár lety údajně skončil kvůli autoritativnímu způsobu řízení. Na pozici uměleckého ředitele Opery Národního divadla a Státní opery rezignoval už v minulých dnech, dva měsíce před koncem svého funkčního období, dirigent a skladatel Petr Kofroň. Hansen letos v únoru uvedl, že chce posílit mezinárodní postavení pražské opery a vyprofilovat umělecké soubory Opery ND a Státní opery. V otevřeném dopise je vyjádřeno přesvědčení, že však dosud nepředstavil základní vizi a neseznámil se s českou legislativou, vnitřním chodem divadla a uměleckým provozem. Hroncová je teatroložka, bývalá ředitelka Divadelního ústavu v Bratislavě a někdejší ředitelka Slovenského národního divadla. V Praze byla ve funkci od roku 2013. Jak nyní řekla, Buriana ve své pozici dosud respektovala, ale nastalou situaci a vypjaté pracovní prostředí už dále nemůže akceptovat. Vedení divadla reagovalo prohlášením, že se nevyrovnala s dlouho připravovanými změnami, ačkoli Burian počítal s její spoluprací.

Jeden z nejlepších českých němých filmů, Varhaník u sv. Víta, se dnes večer dočká na festivalu Pražské jaro živého hudebního doprovodu. S ženským sborem Bubureza, rozmístěným po kině Lucerna, ho obstará skladatel a dirigent Jan Rybář. O snímku z roku 1929 se hovoří jako o dílu odpovídajícím úrovni tehdejší světové kinematografie. Scénář napsal Vítězslav Nezval, mimořádný talent a um na filmu jasně ukázal sedmadvacetiletý režisér Martin Frič. Titulní roli vytvořil Karel Hašler, z dalších herců je s obdivem zmiňována Suzanne Marwille. Melodramatický příběh vypráví o starém varhaníkovi. Od neznámého muže, který se rozhodl spáchat sebevraždu, převzal obálku s penězi, aby ji předal jeho dceři žijící v klášteře. Varhaník k ní pojal hluboký otcovský cit, ale dívka se zamilovala do mladého malíře a z kláštera uprchla. Varhaník to považoval za nevděk a zradu. Ze zármutku ochrnul. Nakonec si však dívka uvědomila svou chybu, vrátila se k němu - a starý muž se uzdravil… Osmatřicetiletý skladatel Jan Rybář zkomponoval hudbu pro dnešní uvedení filmu, veden obrazem i hudebními zákonitostmi; vytvořil doprovod umírněný, lyrický i dramatický. Nejde o jeho první podobnou práci – začal s ní u slavného opusu režiséra Friedricha Wilhelma Murnaua Upír Nosferatu. Znalci tvrdí, že film Varhaník u sv. Víta je zajímavé vidět nejen pro jeho umělecké kvality, ale mimo jiné i pro dnes už dokumentaristicky působící obrazy Prahy z doby před téměř sto lety.

Právě dnes slaví klavírista Ivo Kahánek čtyřicáté narozeniny a před pár dny ho společnost Steinway vybrala jako jediného českého zástupce pro speciální projekt „Spirio“. Slavný výrobce klavírů přišel s výrobou nástrojů, které jsou díky speciální vestavbě schopné také dokonale reprodukovat umělecké výkony konkrétních pianistů. Ivo Kahánek se tak v tomto projektu ocitá vedle klavíristů jako Lang Lang, Yuja Wang či Pascal Rogé, z historie pak Leonard Bernstein, Duke Ellington nebo Vladimir Horowitz. Pokladnici světového klavírního dědictví náš sólista rozšířil o Humoresku č. 7 Antonína Dvořáka, Koncertní etudu C dur Bedřicha Smetany, 1. řadu cyklu Po zarostlém chodníčku Leoše Janáčka a oblíbenou skladbu Bugatti step Jaroslava Ježka, kterou natočil i jako krátké a vtipné video v rámci zviditelnění projektu. „Při výběru repertoáru jsem se snažil zařadit díla umělecky hodnotná a zároveň posluchačsky vděčná, vzhledem k charakteru celého projektu. Jsem rád, že se tímto česká hudba dostává opět k novému spektru posluchačů a pianistů, a jsem přesvědčen, že v její propagaci nejen touto cestou budu pokračovat,“ dodává dnešní jubilant.

Strana 1 z 71