Ve dvaadevadesáti letech se uzavřel život klavíristy a pedagoga Aleše Bílka, spoluzakladatele Foersterova tria, s nímž vystupoval po celém světě. S Bílkovou osobností zůstane spjata řada premiér soudobých skladeb, včetně děl Martinů, Fišera nebo Sluky.

Aleš Bílek, rodák z Metylovic na Frýdecko-Místecku, své hudební vzdělání získal na brněnské konzervatoři u Františka Schäfra a následně pokračoval ve studiu hry na klavír na pražské HAMU pod vedením prof. Františka Maxiána. Již v mládí na sebe upozornil mimořádným interpretačním talentem, což potvrdil řadou soutěžních úspěchů – mimo jiné se zúčastnil Lisztovy soutěže v Budapešt, Čajkovského soutěže v Moskvě a v roce 1957 získal třetí cenu v soutěži Pražského jara.

Vedle sólové dráhy se Aleš Bílek výrazně uplatnil jako komorní hráč. Byl spoluzakladatelem Foersterova tria (spolu s houslistou Františkem Pospíšilem, později Stanislavem Srpem a violoncellistou Václavem Jírovcem), s nímž vystupoval po celém světě více než půl století., a to převážně s českým repertoárem včetně soudobých skladeb. S triem i jako sólista spolupracoval s řadou předních orchestrů, dirigentů (mj. s Václavem Smetáčkem, Václavem Neumannem, Jiřím Bělohlávkem, sirem Charlesem Mackerrasem ad.), ale i instrumentalistů (např. Josef Chuchro, Jan Polášek, Stanislav Apolín, Jaroslav Šonský aj.) v tuzemsku i v zahraničí. Věnoval se také premiérám soudobých skladeb – mezi jinými uvedl českou premiéru Klavírního koncertu Fantasie concertante od Bohuslava Martinů nebo díla Luboše Fišera a Luboše Sluky.

Neoddělitelnou součástí jeho uměleckého života byla pedagogická činnost. Působil na konzervatořích v Pardubicích a Praze, na Konzervatoři Jaroslava Ježka a zejména na HAMU. V rámci své pedagogické dráhy vedl mistrovské kurzy nejen v České republice, ale i v zahraničí – ve Španělsku, Švýcarsku, Japonsku, Kanadě či Venezuele, kde mu bylo uděleno čestné občanství města Mérida. V roce 2002 obdržel ocenění Senior Prix Nadace Život umělce za celoživotní přínos české hudbě.

Aleš Bílek zanechal rozsáhlý diskografický odkaz a vychoval několik generací hudebníků, kteří dnes sami působí jako interpreti i pedagogové. Byl vysoce ceněn pro svou technickou přesnost, kultivovaný tón, citlivý výraz i hluboké pochopení hudebního stylu.

Aleš Bílek se narodil 23. srpna roku 1932 v Metylovicích a zemřel 20. června 2025 v Praze.

foto: archiv / Barbara Fusetti