Orchestr Musica Florea a sbor Collegium Floreum vystoupí na svém nadcházejícím koncertu s hosty ze španělského souboru La Grande Chapelle. V neděli 23. listopadu v Muzeu Vysočiny Třebíč a v pondělí 24. listopadu v pražském kostele U Salvátora uvede program Duchovní hudba Španělska. V sólových pěveckých partech se představí přední sopranistka Barbora Kabátková a španělští sólisté Irene Mas Salom (soprán), Daniel Folqué (kontratenor) a Gerardo López Gámez (tenor). Spolupořadatelem koncertu je Institut Cervantes v Praze. Už 18. listopadu se koná také kontemplativní koncert v Českém muzeu hudby.

Hourglass, neboli přesýpací hodiny, je trilogie koncertů, kombinující staletí staré nástroje, world music a nejmodernější výstřelky současné hudební technologie do meditativního celku. Druhá část trilogie se uskuteční 18. listopadu v Českém muzeu hudby s Musicou Florea a oficiální heslovitý popis zní „Když se barokní soubor setká se Seaboardem“. Robert Jíša, absolvent bostonské školy Berklee College of Music, obor hudební kompozice se zaměřením na filmovou skladbu, zve na projekt, který v sobě snoubí vystoupení uznávaného komorního orchestru specializujícího se na barokní hudbu a perkusionisty, jazzmana a improvizátora Miloše Vacíka a samotného Jíši hrajícího na specifický moderní nástroj Roli Seaboard. „Přijměte pozvání na hudební pouť znějící hudbou historickou i tou velmi současnou, která má za cíl naše zklidnění, kontemplaci a odpočinek duše,“ zvou organizátoři.

Autoři, které Musica Florea ve svém dalším předvánočním programu uvede, budou zřejmě pro posluchače novinkou. Vesměs jde o skladatele působící na přelomu 17. a 18. a v první polovině 18. století: José de Nebra Blasco (1702–1768), José de Torres Martínez Bravo (1670–1738) a Francisco Valls (cca 1671–1747). Představovat neznámé tvůrce a přinášet hudbu nezvyklého charakteru je základním principem tvorby souboru Musica Florea. Nejinak tomu tedy bude při nadcházejícím koncertu, který spojí španělské rytmy s duchovním poselstvím Vánoc.

Koncert je dalším výsledkem spolupráce souboru Musica Florea s Institutem Cervantes v Praze. Španělská hudba má v dramaturgii tělesa v posledních letech své pevné místo. Připomenout lze například loňskou premiéru španělské zarzuely Sebastiána Duróna Válka obrů (reflexe ZDE) ve spolupráci s muzikologem Eduardem Garcíou Salasem nebo program přibližující francouzské a španělské skladatele 17. a 18. století, v němž excelovala pěvkyně Beatriz Lafont Murcia (reflexe ZDE). Výsledkem prohlubující se spolupráce s Institutem Cervantes v Praze a podpory ze strany Velvyslanectví Španělska a španělské agentury Acción Cultural Española je také hostování sólistů La Grande Chapelle v programu Duchovní hudba Španělska. Program aktuálního koncertu vznikl ve spolupráci s muzikologem Albertem Recasensem.

„Španělská duchovní hudba je specifická. Obsahuje zvláštní rytmické a melodické aspekty, které jí propůjčují exotický charakter. Ačkoliv nese tradiční polyfonní ráz renesance a baroka, jsou na ní patrné americké a arabské vlivy, které na ni působily mnohem více, než tomu mohlo být v jakékoliv jiné zemi Evropy. Historii a kulturu Pyrenejského poloostrova totiž od nepaměti formovala jeho geografická poloha,“ přibližuje umělecký vedoucí a zakladatel souboru Musica Florea Marek Štryncl. V první polovině 18. století, kdy Evropa žila hudbou A. Vivaldiho, G. F. Händela či J. S. Bacha, se v katolickém Španělsku rozvíjela svébytná tradice duchovní hudby. „Její zvuk byl okořeněn tisíciletou vrstvou kultur, včetně typických španělských tanců, ozvěn arabské melismatiky, která přežila po staletích maurské přítomnosti na poloostrově, i rytmů a melodií přicházejících z nového světa – z kolonií v Latinské Americe,“ vysvětluje muzikoložka Lucie Maňourová.

Koncerty Duchovní hudba Španělska se konají 23. listopadu v třebíčském Muzeu Vysočiny a o den později v Praze v kostele U Salvátora. Zpěvní sóla ztvární Barbora Kabátková (soprán) a španělští pěvci Irene Mas Salom (soprán), Daniel Folqué (kontratenor) a Gerardo López Gámez (tenor). Diriguje Marek Štryncl.

foto: Musica Florea