„Vlastně jsme vytěžili smetiště z různých období a objevili tak bohatou archeologickou lokalitu.“

„Musel tu bydlet opravdu bohatý a vážený člověk, chcete-li fantazírovat, mohl tu být na své cestě ubytovaný třeba i Přemysl Otakar II. Z jeho doby ten dům totiž je.“

„Přípravy pro stavbu sálu se nijak nezpozdily.“

Janáčkovo kulturní centrum, což je pracovní název pro budoucí koncertní sál v Brně, se připravuje s přestávkami už mnoho let. Letos zpomalení příprav „zavinili“ archeologové. Na místě plánované stavby totiž našli bohaté naleziště dokladů o životě obyvatel území Brna ze 13. století. Před uzavřením výzkumu představili své nálezy veřejnosti.

Ředitel společnosti Archaia Brno Marek Peška a archeolog Aleš Navrátil z Muzea města Brna ukázali nejzajímavější nálezy z místa, kde se připravuje stavba koncertního sálu. „Jsou to předměty každodenního života, které obyvatelé této lokality používali. Vlastně jsme vytěžili smetiště z různých období a objevili tak bohatou archeologickou lokalitu, je to kontinuální třímetrová vrstva,” vysvětluje Aleš Navrátil. „Nejcennějším nálezem je přízemí měšťanského domu i se sklepy, musel tu žít zámožný člověk, když potřeboval tak velký prostor pro uskladnění. Zajímavé je, že se nedá zjistit, komu dům patřil. Zděných domů bylo tehdy jen málo a netvořily uliční linie, jak je známe dnes.Byly to jen solitéry a známe je mimo Prahu v té době jen v Brně a v Jihlavě. Z té doby v Brně vlastně známe jen Starou radnici a teď tento dům. Musel tu bydlet opravdu bohatý a vážený člověk, chcete-li fantazírovat, mohl tu být na své cestě ubytovaný třeba i Přemysl Otakar II. Z jeho doby ten dům totiž je,“ přemýšlí Marek Peška. Zemské desky, ve kterých by údaje o majitelích měly být, shořely ve 14. století. Takže zůstávají jen domněnky.

Tisíce drobných předmětů, většinou zlomky stolní a kuchyňské keramiky, železné předměty, které byly součástmi konstrukcí domů, nářadí nebo nábytku, teď čeká očištění a katalogizace. Plocha ukrývala také artefakty z mladší doby kamenné, několik kusů pazourku a kamennou sekyrku a také mušli, která svědčí o tehdejších kontaktech se Středomořím. Těchto předmětů je několik krabic a čeká je dokumentace a uložení v depozitářích Muzea města Brna. „Ta lokalita je proto tak bohatá, že zůstala zakonzervovaná pod udusaným dvorem místních kasáren, to je unikát,“ upřesňuje Aleš Navrátil. „Teď ještě jednáme o možnosti, jak některé nejzajímavější vystavit v rámci stavby,“ dodává. 

Ředitelka Filharmonie Brno Marie Kučerová přiznává, že má velké dilema. „Jako vystudovaná historička chápu význam nálezů a jsem ráda, že se dochovaly. Pro mě je největší záhadou, jak to, že se našla keramická kachel s motivem gryfa, který lemuje nahoře stěny sálu Besedního domu? Jak mohl Theofil Hansen při stavbě Besedního domu o těch kachlových kamnech vědět? Je to záhada,“ podivuje se ředitelka. „Druhým pohledem, jako ředitelka filharmonie, bych byla raději, kdyby se stavba nezdržovala, opravdu orchestr koncertní sál moc potřebuje, zkoušky symfonického orchestru v sále pro komorní hudbu, to je velmi psychicky vyčerpávající,” přiznává jedním dechem.

Situaci uklidňovala na tiskovém setkání přítomná primátorka Města Brna Markéta Vaňková. „Přípravy pro stavbu sálu se nijak nezpozdily a nezastavily, zatímco probíhal archeologický průzkum, realizovaly se v podzemí stavby práce, které nejsou zvenku vidět, o to jsou důležitější. Jakmile archeologové naleziště uzavřou a předají, rozběhne se stavba do výše a to už bude veselejší pohled,” prohlásila primátorka. Ještě prozradila, že právě probíhá výběrové řízení na zhotovitele varhan do sálu a že se bude vybírat ze tří uchazečů.

foto: facebook Sál pro Brno