KlasikaPlus.cz© – portál o klasické hudbě

PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

...váš vyladěný partner

english

AudioPlus | Vít Zouhar: Kouřící továrny by Martinů v Otvírání studánek nechtěl english

sobota, 12. červenec 2025 16:39 Petr Veber

Před sedmdesáti lety, 12. července 1955, dopsal Bohuslav Martinů v Nice na francouzském Azurovém pobřeží Otvírání studánek. Komorní kantáta s poetickým textem Miloslava Bureše, skladatelův niterný návrat na rodnou Vysočinu, si tuzemskou posluchačskou oblibou nezadá s nejznámějšími Smetanovými a Dvořákovými díly. Předpremiéra skladby se uskutečnila hned v prosinci v Praze za řízení Jana Kühna, ale skutečná premiéra patřila 7. ledna 1956 v Poličce sbormistrovi a skladateli Zdeňku Zouharovi a jeho pěveckému sdružení Opus. Jeho syn Vít Zouhar, muzikolog a skladatel, olomoucký vysokoškolský pedagog, v podcastu portálu KlasikaPlus.cz přibližuje práci, kterou měl jako editor nového kritického tištěného vydání partitury Otvírání studánek. Hovoří o rozhodování, co je definitivní podobou díla, zejména o úskalích vyplývajících z průběžných změn textu.

Píseň o studánce Rubínce, předloha básníka Miloslava Bureše, který dobře tušil, jak magicky na skladatele zapůsobí umístění dávného zvyku jarního „otvírání studánek“ na Tři Studně, souzněla totiž se snahami komunistického režimu, usilujícího z důvodu zahraniční propagandy o návraty významných osobností emigrace. Bohuslav Martinů, i když toužil po návratu domů, do Československa v době studené války jako americký občan ovšem cestovat nemohl. A asi v dané situaci vlastně ani nechtěl.

Bureš se po dokončení kantáty snažil svými návrhy textových úprav, rozšiřujících námět o několik témat, která rezonovala s komunistickou ideologií, pomoci snadnějšímu uvedení díla v Československu. To se však nakonec i bez velkých změn podařilo. Tehdejší Svaz skladatelů se totiž pokusil využít vlastenecky zabarvené dílo pro vlastní ideologické cíle. Záhy po prvních provedeních vyšla gramofonová nahrávka a ve velkém nákladu také partitura, následovala filmová adaptace. Tato masivní propagace podle Víta Zouhara ostře kontrastuje s předchozí kritikou a odmítáním Bohuslava Martinů komunistickým režimem.  

O Miloslavu Burešovi čtěte podrobněji ZDE.

O skladateli čtěte v seriálu Martinů v souvislostech – zejména v dílu věnovaném kantátě Otvírání studánek a v dílu o jeho pobytech v Nice a plodech tamní tvůrčí práce.

Foto Petr Veber

Zveřejněno v: AudioPlus SouvislostPlus

Témata: Miloslav Bureš Otvírání studánek Bohuslav Martinů Vít Zouhar Zdeněk Zouhar

Petr Veber

Novinář, hudební kritik

Nepochází z uměleckého prostředí, ale k hudbě má jako posluchač i jako neprofesionální klavírista a varhaník blízko od dětství. Po gymnáziu vystudoval hudební vědu na Karlově univerzitě. Od poloviny 80. let působí jako novinář, hudební a operní kritik a autor textů a rozhlasových pořadů o hudbě a hudebnících. Přes dvacet let byl zpravodajem ČTK zaměřeným na hudbu, kulturu a církve, od roku 2007 pak deset let v Českém rozhlase vedl hudební redakci stanice Vltava, pro kterou nadále pracuje jako publicista. Současně je jedním z dlouholetých průvodců vysíláním Českého rozhlasu D-dur, digitální stanice klasické hudby. Od 80. let vedle zaměstnání nepřetržitě přispíval do odborných českých hudebních měsíčníků i do deníků a dalších časopisů. Připravoval rozhovory a psal hudební reflexe do Lidových a Hospodářských novin a do Týdeníku Rozhlas, do Hudebních rozhledů a Harmonie a publikoval na internetu. Píše texty k programům koncertů i obalům CD. Je autorem knihy Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby. Klasickou hudbu považuje za nenahraditelnou součást lidského života a snaží se o tom nenásilně přesvědčovat ostatní. Za hudbou cestuje stejně nadšeně, jako rád chodí po horách a fotografuje. Vážnou hudbu všech období, forem a žánrů ještě stále vyhledává, s potěšením poslouchá a dál poznává. V červnu 2018 se proto stal spoluzakladatelem a spolumajitelem hudebního portálu KlasikaPlus.cz a aktivním dennodenním spoluautorem jeho obsahu.



Příspěvky od Petr Veber



Více z této rubriky