AudioPlus | Vít Zouhar: Kouřící továrny by Martinů v Otvírání studánek nechtěl
Před sedmdesáti lety, 12. července 1955, dopsal Bohuslav Martinů v Nice na francouzském Azurovém pobřeží Otvírání studánek. Komorní kantáta s poetickým textem Miloslava Bureše, skladatelův niterný návrat na rodnou Vysočinu, si tuzemskou posluchačskou oblibou nezadá s nejznámějšími Smetanovými a Dvořákovými díly. Předpremiéra skladby se uskutečnila hned v prosinci v Praze za řízení Jana Kühna, ale skutečná premiéra patřila 7. ledna 1956 v Poličce sbormistrovi a skladateli Zdeňku Zouharovi a jeho pěveckému sdružení Opus. Jeho syn Vít Zouhar, muzikolog a skladatel, olomoucký vysokoškolský pedagog, v podcastu portálu KlasikaPlus.cz přibližuje práci, kterou měl jako editor nového kritického tištěného vydání partitury Otvírání studánek. Hovoří o rozhodování, co je definitivní podobou díla, zejména o úskalích vyplývajících z průběžných změn textu.
Píseň o studánce Rubínce, předloha básníka Miloslava Bureše, který dobře tušil, jak magicky na skladatele zapůsobí umístění dávného zvyku jarního „otvírání studánek“ na Tři Studně, souzněla totiž se snahami komunistického režimu, usilujícího z důvodu zahraniční propagandy o návraty významných osobností emigrace. Bohuslav Martinů, i když toužil po návratu domů, do Československa v době studené války jako americký občan ovšem cestovat nemohl. A asi v dané situaci vlastně ani nechtěl.
Bureš se po dokončení kantáty snažil svými návrhy textových úprav, rozšiřujících námět o několik témat, která rezonovala s komunistickou ideologií, pomoci snadnějšímu uvedení díla v Československu. To se však nakonec i bez velkých změn podařilo. Tehdejší Svaz skladatelů se totiž pokusil využít vlastenecky zabarvené dílo pro vlastní ideologické cíle. Záhy po prvních provedeních vyšla gramofonová nahrávka a ve velkém nákladu také partitura, následovala filmová adaptace. Tato masivní propagace podle Víta Zouhara ostře kontrastuje s předchozí kritikou a odmítáním Bohuslava Martinů komunistickým režimem.
O Miloslavu Burešovi čtěte podrobněji ZDE.
O skladateli čtěte v seriálu Martinů v souvislostech – zejména v dílu věnovaném kantátě Otvírání studánek a v dílu o jeho pobytech v Nice a plodech tamní tvůrčí práce.
Foto Petr Veber
Příspěvky od Petr Veber
- Robert Hanč novým ředitelem Pražského jara
- Johanka z Arku. Arthur Honegger, Serge Baudo a Praha
- Viktor Velek: Aby se Palacký neobracel v hrobě
- Voříšek, Čech ve Vídni a mistr jedné symfonie
- Pohledem Petra Vebera (70)
Panna Cecilie, patronka hudebníků
Více z této rubriky
- Archeologové na místě Janáčkova kulturního centra našli dům. Bydlel tu Přemysl Otakar II.?
- Nominace na ceny ICMA 2026 s řadou českých želízek zejména v symfonické kategorii
- Linda Keprtová rezignuje na funkci ředitelky libereckého divadla
- AudioPlus | Jakub Hrůša: Je nesmrtelnost něčím kýženým?
- Dalibor Karvay: Kvalita Vídeňských symfoniků není nízko. A s Petrem Popelkou jen poroste
- Sborový koncert Doubravanu. Tradiční těleso vystoupí doma v Chotěboři
- AudioPlus | Robert Kružík: K Janáčkovi mám jako Brňák úzký vztah
- AudioPlus | Eva Strejcová: Chopin mě i po varšavské soutěži baví
- AudioPlus | Tomáš Hanus: Ve Vídni chtějí Prodanou nevěstu jako stálou součást repertoáru
- AudioPlus | Martin Glaser: Janáčkovo divadlo je ráj na zemi