„Registrace leckdy působila víc kontrastně, než by skladby vyžadovaly.“

„Mad Rush bylo patrně prvním provedením Glassovy hudby u nás na varhanním koncertě.“

„Fuga, opět ve velkém zvuku, postrádala větší zřetelnost nádherné Bachovy polyfonie.“

Prvního srpna začal již 24. ročník velmi úspěšného Mezinárodního varhanního festivalu v pražské bazilice sv. Jakuba. Cyklus osmi čtvrtků pod nápaditým dramaturgickým vedením titulární varhanice minoritského chrámu Ireny Chřibkové přinese pestrou paletu výkonů renomovaných koncertních umělců i talentovaných laureátů mezinárodních varhanních soutěží stojících na prahu dráhy.

Mark Steinbach ze severovýchodního státu Rhode Island v USA zahájil festival s programem prudkých kontrastů. Málokdy se na varhanním koncertě v bezprostředním sousedství objeví Vierne, Bach, Heiller, Glass a znovu Bach na závěr. Příkré změny stylu při jednotlivých číslech v jeho vystoupení byly ještě zvukově podtrženy registrací, která leckdy působila víc kontrastně, než by skladby vyžadovaly. Steinbach vládne brilantní prstovou technikou, ale zdá se, že si se svatojakubským nástrojem příliš nerozuměl. Skladby byly zvládnuty technicky, ale srozumitelnosti zvlášť v barokní polyfonii nebylo vždy dosaženo.

Zahájil poněkud opatrným provedením skladby Louise Vierna Carillon de Westminster, která se hrává na populárnějších koncertech, aby ji vystřídala Bachova jemná chorálová předehra „Liebster Jesu, wir sind hier“ a virtuózní Preludium a fuga D dur, fuga v poněkud kolísavém tempu a s drobnými rytmickými nepřesnostmi ve vedení hlasů. Dílu rakouského varhaníka, velkého bachovského interpreta a skladatele Antona Heillera se Steinbach věnuje trvale a nahrál jeho skladby na CD. Heiller kompozičně vychází z Hindemitha a německé moderny 20. století. Jeho variační Partita na „Nun komm, der Heiden Heiland“ je z roku 1972. Její variace byly zvukově krásně narejstříkovány a velmi stylově zahrány.

Mark Steinbach je nadšeným propagátorem a interpretem soudobých skladatelů, zvlášť amerických. Není proto náhodou, že uvedl ve svém vystoupení Mad Rush (Šílený spěch) z roku 1979 od jednoho z hlavních představitelů minimalismu Philipa Glasse. Osobité střídání meditativního a rychlého motivu bylo patrně prvním provedením Glassovy hudby u nás na varhanním koncertě.

Závěrem zaznělo Bachovo veledílo z vrcholného lipského období – Preludium a trojitá fuga Es dur. Zcela překvapivě pojal oblast hlavního tématu s tečkovanými rytmy na velice bombastické pleno, střídané ve 2. a 3. tématu sice střízlivějším zvukem, ale při každém návratu I. tématu znovu s předimenzovaným plenem úvodu. Fuga – opět ve velkém zvuku, postrádala zvlášť ve 3. fuze větší zřetelnost nádherné Bachovy polyfonie.

Rodák ze Sevilly Jésus Sampedro předvede na festivalu výběr španělské varhanní hudby od baroka po současnost, u nás téměř neznámé a nehrané. Vítěz improvizační soutěže v St. Albans Jean-Baptiste Dupont, titulární varhaník katedrály v Bordeaux, bude improvizovat a předvede části Stravinského Petrušky. Dále vystoupí umělci z Ruska, Japonska, Polska a na společném koncertě dva naši mladí varhaníci Pavla Salvová a Jan Rotrekl i se dvěma skladbami pro čtyři ruce a čtyři nohy. Festival zakončí jako připomínka nedožitého 90. výročí narození Petra Ebena provedení jeho Labyrintu světa a ráj srdce s Markem Ebenem jako recitátorem a s Irenou Chřibkovou u varhan.

Foto: Zdeněk Chrapek, Veronika Paroulková