KlasikaPlus.cz© – portál o klasické hudbě

PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

...váš vyladěný partner

english

Bacha na Mozarta! Skryl se v lešení! english

„Ještě předcházejícího večera by náhodný chodec netušil…“

„Odměnou jim byl jeden z nejautentičtějších a nejčistších hudebních zážitků sezóny.“

„Paní sbormistryně Tereza Válková oznámila posluchačům zprávu o nově vytvořeném CD flétnistky a fagotistky Michaely Koudelkové.“

Osmý, závěrečný koncert 13. sezóny cyklu Bacha na Mozarta! se uskutečnil v brněnském kostele sv. Janů ve čtvrtek 15. května. Na programu Czech Ensemble Baroque Choir, především jeho loni vzniklé odnože Silentium! ensemble pod vedením sbormistryně Terezy Válkové, prozářila chrámové ticho pečlivě vybraná moteta Georga Philippa Telemanna, skladby jeho předchůdce Heinricha Schütze a jedna od Philippa Friedricha Böddeckera. Pravou barokní atmosféru vykreslil pečlivě stavěný sbor a dobové nástroje. Pětistrunný kontrabas Jána Prievozníka, theorba Kateřiny Maňákové, flétna i fagot Michaely Koudelkové a varhanní pozitiv Marka Čermáka dotvářely vznešený hlahol pod barokní klenbou chrámu. 

Ještě předcházejícího večera by náhodný chodec netušil, že za zakrytým lešením s varovným Pozor! se vyklube Bacha na Mozarta!Silentium! ensemble hned v následující podvečer. Věrní posluchači ale nezabloudili a kostel tiše zaplnili. Odměnou jim byl jeden z nejautentičtějších a nejčistších hudebních zážitků sezóny.

Na počátku, ještě dříve než slovo, zde bylo ticho. Nástroje byly sladěny, zpěváci i pěvci připraveni a paní sbormistryně Tereza Válková se k obecenstvu ladně uklonila. A tu, z Bacha na Mozarta, velebným tichem proskočila slova. Johann Sebastian Bach, pod zdobnou parukou a červeným kostýmem ukrytý Luděk Randár, prohodil k Wolfgangu Amadeu Mozartovi, zcela bíle oděnému Radovanu Králi, že je to přímo Telemannovo ticho. „Ticho za zvuku hudby,“ doplnil Mozart. „Nejde o kvalitu, jde o kvantitu. Je to kvantové ticho,“ opáčil Bach. „Posluchači vytvářejí ticho, ale hudebníci zpívají a hrají,“ na to Mozart. A hudebníci začali zpívat a hrát.

Hned v prvním, hněvivém a velmi dramatickém Telemannově motetu Du bist verflucht se zaskvěla sopranistka Lenka Cafourková Ďuricová. Následující sborové Selig sind die Toten, dialog jednotlivých hlasových skupin, plný smíření, pokory a naděje, byl působivý zejména proplétáním sopránů s basy. Podobně vyznělo rázné Halt, was du hast, prosebné i přikazující. Nelze si nevšimnout dokonale sestaveného sboru, devíti hlasů polohy sopránů a altů se sytým témbrem kontratenora Petra Porubského a devíti dalších tenorů a basů. Jednotlivé skladby propojovaly jako jedním dechem předehry a mezihry varhanního pozitivu Marka Čermáka, který si ani v jedné skladbě neodpočinul. Stále hrál. Občas se objevili Bach i Mozart, aby ohodnotili „kvantové ticho“ i případný „intelektuální potenciál skladeb“ a jejich výběr. Bach se až zajíkl dojetím, že bude zařazen i Heinrich Schütz, jeho celoživotní hudební vzor. Schützův kánonický duet byl navíc proveden v dokonalém podání altistky Lucie Karafiátové a tenoristy Jakuba Kubína. Neméně dokonale zněly stříbrné soprány v jeho chvalozpěvu Der Herr ist gross s radostnou fugou a jásavým Aleluja. K tomu bylo možno dodat už jen Telemannovo Das ist meine Freude, plné naděje. Po ní následovalo minimoteto Werfet Panier auf im Lande, v košatém tanečním rytmu, s dokonalým navazováním jednotlivých hlasových skupin a vyjádřením neskonalé víry ve ztrestání pohanského Babylónu. I Mozart s Bachem povzdechli…

Po tomto zážitku mohlo přijít jen něco neobvyklého. Byla jím La Monica Philippa Friedricha Böddeckera v úpravě pro dobové nástroje se sólovým fagotem Michaely Koudelkové. Skladba sklidila obrovský aplaus, k němuž se i Bach s Mozartem připojili. Následoval ještě Telemannův chorál Ein feste Burg ist unser Gott, plný víry v záchranu před lstivými úklady stále se navracejícího zla a nepřátel, jakým není rovno. Pak už jen jeho Es segne uns Gott, unser Herr s touhou o požehnání a konečné AmenLob und Ehre, chvalozpěv, ve kterém se rozezpívaly andělsky zvonivé soprány naproti sobě postavených sólistek Zuzany Badárové, Lenky Cafourkové Ďuricové, Romany Kružíkové a Terezy Zimkové do barokně zdobné klenby kostela.

Mozart i Bach pozvali ještě posluchače na příští, již 14. sezónu cyklu Bacha na Mozarta a paní sbormistryně Tereza Válková všem oznámila zprávu o nově vytvořeném CD flétnistky a fagotistky Michaely Koudelkové. Jí pak sbor zazpíval malou fanfárku zopakováním Werfet Panier auf im Lande.

……………

Foto: Matěj Okleštěk

Helena Pavlacká

Helena Pavlacká

Pedagožka, hudebnice a publicistka

Brněnská rodačka, venkovská učitelka žijící v Brně a dojíždějící každodenně do zpěvného Břeclavska, občas do Bojkovic, na Luhačovicko a Uherskobrodsko, s pouhým dvouletým ředitelským angažmá v Brně - Řečkovicích. Má silnou a stálou závislost na Brno, na jeho genia loci. Jako pamětnice ráda i nerada sleduje brněnské proměny a snaží se zaznamenávat úspěchy zejména jeho mladých umělců. Hraje na housle a violu, zpívá ve Svatojakubském sboru, s nímž zajíždí šířit českou hudbu i do Rakouska, nejraději do Salcburku. U jejích hudebních začátků bylo setkání s Janáčkovým žákem Josefem Černíkem. Vzorem pro její hudební komentáře jí byl a zůstává profesor Rudolf Pečman.



Příspěvky od Helena Pavlacká



Více z této rubriky