Soubor Balet Praha Junior připravuje premiéru komponovaného večera s názvem Bolero, který 9. listopadu uvede v pražském Divadle ABC. Program propojuje čtyři současná choreografická a připomíná výročí Georgese Bizeta a Maurice Ravela, jejichž hudba tvoří dvě dramaturgické opory večera.

Nový projekt vychází z principu dramaturgické mozaiky a staví vedle sebe různé generace choreografů i kontrastní hudební světy. Večer zahájí Pět nebeských sól švédské choreografky Lidie Wos, vytvořených na hudbu Georgese Bizeta. Dílo je zároveň poctou autorce, která se souborem spolupracuje téměř dvacet let, a odkazem na letošní sté padesáté výročí úmrtí autora oblíbené opery Carmen. Pět samostatných tanečních miniatur zkoumá ženskou identitu i sociální očekávání, která ji formují. „Pro mě je tanec vizuální forma, prostřednictvím které mohu přenášet své představy inspirované hudbou. Pro Pět nebeských sól jsem vybrala hudbu z opery Carmen, která je mou oblíbenou. Každý z pěti sólových obrazů vypráví svůj vlastní příběh a ukazuje osobní výpověď. Dílo tak zachycuje neustálý boj všech lidí – mezi snahou být výjimečný a strachem, že nezapadneme do skupiny,“ uvedla ke svému záměru Wos.

Na rozdílný typ výrazu naváže choreografie Rozeznávám Vlasty Schneiderové. Ta vychází z písňové tvorby Petra Hapky a Michala Horáčka a propojuje tanec s poezií, kdy texty Jaroslava Seiferta, Františka Hrubína či Vladimíra Holana zazní v interpretaci herce Vladimíra Javorského. Choreografie tematizuje lidskou zkušenost od intimních emocí po existenciální hledání.

Třetí část večera utvoří Abby Šimona Kubáně, dnes již etablovaného choreografa a bývalého člena souboru. Využívá hudbu britského skladatele Travise Lakea a pracuje s motivem překonávání překážek, inspirovaným citátem římského filozofa Seneky o zvládání těžkostí.

Závěr večera bude patřit Attilovi Egerházimu a jeho choreografii Rouge na Ravelovo Bolero, uvedené u příležitosti letošního výročí skladatelova skonu. Egerházi zpracovává ikonickou hudbu jako obraz lidské touhy a energii, která se postupně hromadí v rytmickém opakování. „Bolero je celé o touze – touze, která pohání každé lidské jednání. Je to fyzické vyjádření lásky. Proto jsem zvolil název Rouge, tedy červená – barva, která symbolizuje ženskost, rtěnku, krev, vztah mezi ženou a mužem. Ravelova hudba, s rytmickým opakováním a narůstajícím tempem i dynamikou, působí jako aktivní sopka. Moje choreografie je jejím ztělesněním: to intimní a neviditelné se stává viditelným,“ vysvětlil Egerházi.

Balet Praha Junior funguje jako profesionální platforma pro mladé tanečníky na prahu jejich kariéry a zároveň spolupracuje s talentovanými studenty Konzervatoře Taneční centrum Praha. Soubor, jehož kořeny sahají do šedesátých let, dnes patří k nejvýraznějším českým ansámblům v oblasti současného tance. Každou sezonu uvádí dvě nové celovečerní premiéry a odehraje zhruba padesát představení doma i v zahraničí. V repertoáru kombinuje choreografie etablovaných autorů, jako jsou Petr Zuska či zmíněný Egerházi, s tvorbou mladší generace. Vedle uměleckých projektů se věnuje také edukaci, nabízí například programy Jak se dělá taneční divadlo nebo Rok české hudby v tanci. Od svého vzniku uvedl tvorbu padesáti domácích i zahraničních choreografů a vystoupil ve více než stovce českých měst i na řadě zahraničních scén.

foto: Balet Praha Junior / Jan Chaloupka