KlasikaPlus.cz© – portál o klasické hudbě

PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

...váš vyladěný partner

english

Baptiste-Florian Marle-Ouvrard: I na improvizaci je nutné poctivě pracovat english

„Jako po francouzském varhaníkovi po mně pořadatelé často požadují francouzský repertoár 19. a 20. století.“

„Miluju transkripce a starou hudbu stejně jako soudobou.“

„K pilotní kariéře mě vedla především vášeň.“

Baptiste-Florian Marle-Ouvrard, foto: Facebook umělce

Jubilejní třicátý ročník Mezinárodního varhanního festivalu Audite Organum v Praze zahájí ve čtvrtek 7. srpna zástupce střední generace vynikajících francouzských varhaníků Florian-Baptiste Marle-Ouvrard. Zahajovací koncert nese podtitul Pilot i varhaník, což odkazuje k interpretovým dovednostem, ve světě varhaníků spíše raritním. Od roku 2015 zastává prestižní post titulárního varhaníka velkých varhan v kostele sv. Eustacha v Paříži, a to díky úspěchu v konkurzu. Na pražském festivalu vystoupil poprvé již před dvěma lety, roku 2017 hrál na Mezinárodním varhanním festivalu Olomouc. Ptali jsme se ho na hudební začátky, oblíbené autory i ono řízení letadel.

Co pro vás znamená být varhaníkem v kostele sv. Eustacha?

Letos tomu bude deset let, co mám tu čest sloužit v tomto pařížském chrámu, kde jsem nahradil slavného Jeana Guilloua. Během daného období jsem zde absolvoval mnoho důležitých kulturních i liturgických událostí. Snažím se také šířit prestiž světoznámých varhan v kostele sv. Eustacha, jednoho z největších evropských nástrojů.

Jsou vaši rodiče hudebníky? Kdo vás seznámil s hudbou?

Moji rodiče jsou velcí milovníci hudby, otec se věnuje amatérskému muzicírování. Hudba mě provází už od útlého dětství – od tří let mě tatínek brával na koncerty a tam jsem objevil sílu hudebního umění.

Proč jste si jako svůj hlavní hudební nástroj vybral varhany?

Varhany jsem poznal až o něco později. Nejprve jsem začal ve čtyřech letech hrát na klavír a v devíti se stal členem prestižního dětského pěveckého sboru francouzského rozhlasu Maîtrise de Radio-France. To byla moje první, takřka profesionální zkušenost. Často jsme vystupovali s doprovodem varhan a já byl naprosto fascinován možnostmi tohoto nástroje, které sahaly daleko za to, co mohl nabídnout klavír. Když jsem mutoval, potřeboval jsem se zaměřit na nějaký hudební nástroj a v tu chvíli jsem si vybral varhany.

Jaké jsou vaše hlavní vzory ve varhanách a improvizaci?

Jako teenagera mě uchvátil Pierre Cochereau (věhlasný francouzský varhaník i improvizátor, působil v katedrále Notre Dame v Paříži, žil v letech 1924–1984 – pozn. red.), kterého jsem znal pouze z nahrávek. Později jsem měl to štěstí, že jsem se seznámil s Pierrem Pincemaillem, který byl následně mým učitelem improvizace a kompozice – zůstali jsme blízkými přáteli až do jeho smrti v roce 2018. Jsem také velmi vděčný Olivieru Latrymu, Thierrymu Escaichovi a Philippu Lefebvrovi, kteří byli mými profesory na Pařížské konzervatoři.

Je pravdou, že se hudební improvizace musí pravidelně cvičit?

Improvizace není dar – je to umění, na kterém je třeba pracovat stejně, jako na kterékoli jiné umělecké disciplíně. Ve skutečnosti vyžaduje improvizování na vysoké úrovni veškeré hudební znalosti a dovednosti interpreta. Člověk musí důsledně procvičovat techniku a zároveň rozvíjet svou fantazii poznáváním nového repertoáru, aby čerpal nové nápady.

Kdo jsou vaši oblíbení skladatelé varhanní hudby? Předpokládám správně, že Francouzi?

Nemohu se omezit jen na několik jmen – miluju transkripce, starou hudbu stejně jako soudobou. Je ale pravdou, že po mně jako po francouzském varhaníkovi pořadatelé často požadují francouzský repertoár 19. a 20. století.

Foto: Facebook umělce

Co budete hrát na zahajovacím koncertu festivalu?

Program zahájím Bachovým Preludiem a fugou Es dur, BWV 552. Lipskému mistrovi následně odpovím improvizovanou partitou na Žalm 143. Z francouzské hudby uvedu závěrečnou větu z Vierneho První symfonie d moll, pak zazní Duruflého Preludium a fuga na jméno A-L-A-I-N. Závěr bude opět patřit improvizaci.

Líbí se vám velké varhany v bazilice svatého Jakuba? Seznámil jste se s nimi už v roce 2023 během svého posledního vystoupení…

Varhany v bazilice svatého Jakuba obdivuju. Je to nástroj schopný pokrýt širokou škálu repertoáru. Zvláště si cením kvality festivalu a nadšení jeho hudbymilovného publika.

Znáte nějaké další varhany v České republice?

Před několika lety jsem vystoupil na Mezinárodním varhanním festivalu v Olomouci, který se koná na velmi kvalitním nástroji. Doufám, že v České republice ještě objevím mnoho dalších varhan!

Je o vás známo, že jste pilotem Boeingu. Živíte se touto činností?

K pilotní kariéře mě vedla především vášeň. Se získáním licence dopravního pilota jsem začal uvažovat o vstupu do letecké společnosti, kde bych mohl dělit čas mezi kokpity letadel a hrací stoly varhan. Prozatím se ale soustředím na své hudební aktivity. Nicméně není neobvyklé, že mě čas od času přistihnete při řízení soukromých letů.

Foto: Facebook umělce

Petr Vacek (I.)

Petr Vacek (I.)

Varhaník, sbormistr, pedagog

Absolvoval Konzervatoř Pardubice v oborech hra na varhany a dirigování a JAMU v Brně taktéž ve dvou hlavních oborech, a to ve hře na varhany a dirigování orchestru. V rámci toho se věnoval i dirigování sboru, a to u předních českých sbormistrů. Je koncertně činný jako sólista (Teplické varhanní léto, Mezinárodní varhanní festival Zdeňka Pololáníka v České Třebové, Bachův varhanní podzim, Litoměřické varhanní léto, Forfest Czech Republic), doprovází také sólisty i pěvecké sbory, dirigoval orchestry a sbory (Moravská filharmonie Olomouc, Královéhradecký komorní orchestr, Smíšený pěvecký sbor Josef Bohuslav Foerster Přelouč a jiné). Roku 2013 Obdržel cenu Sbormistr-junior od Unie českých pěveckých sborů za přínosnou sbormistrovskou činnost. Velmi ho baví také hudební pedagogika, jíž se věnuje na ZUŠ Habrmanova v Hradci Králové. V minulosti účinkoval ve hře Petera Schaffera Amadeus ve Východočeském divadle Pardubice, kde hrál menší roli. Roku 2024 absolvoval s vyznamenáním pětileté magisterské studium muzikologie na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. V tom roce měl také tu čest účinkovat na 79. ročníku mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro, kde byl jedním z pianistů, kteří provedli výjimečné dílo 11 000 strun současného autora Georga Friedricha Haase. Vyučoval i na Konzervatoři Pardubice a v současnosti externě spolupracuje s Komorní filharmonií Pardubice při psaní odborných textů.



Příspěvky od Petr Vacek (I.)



Více z této rubriky