Baptiste-Florian Marle-Ouvrard: I na improvizaci je nutné poctivě pracovat
„Jako po francouzském varhaníkovi po mně pořadatelé často požadují francouzský repertoár 19. a 20. století.“
„Miluju transkripce a starou hudbu stejně jako soudobou.“
„K pilotní kariéře mě vedla především vášeň.“

Jubilejní třicátý ročník Mezinárodního varhanního festivalu Audite Organum v Praze zahájí ve čtvrtek 7. srpna zástupce střední generace vynikajících francouzských varhaníků Florian-Baptiste Marle-Ouvrard. Zahajovací koncert nese podtitul Pilot i varhaník, což odkazuje k interpretovým dovednostem, ve světě varhaníků spíše raritním. Od roku 2015 zastává prestižní post titulárního varhaníka velkých varhan v kostele sv. Eustacha v Paříži, a to díky úspěchu v konkurzu. Na pražském festivalu vystoupil poprvé již před dvěma lety, roku 2017 hrál na Mezinárodním varhanním festivalu Olomouc. Ptali jsme se ho na hudební začátky, oblíbené autory i ono řízení letadel.
Co pro vás znamená být varhaníkem v kostele sv. Eustacha?
Letos tomu bude deset let, co mám tu čest sloužit v tomto pařížském chrámu, kde jsem nahradil slavného Jeana Guilloua. Během daného období jsem zde absolvoval mnoho důležitých kulturních i liturgických událostí. Snažím se také šířit prestiž světoznámých varhan v kostele sv. Eustacha, jednoho z největších evropských nástrojů.
Jsou vaši rodiče hudebníky? Kdo vás seznámil s hudbou?
Moji rodiče jsou velcí milovníci hudby, otec se věnuje amatérskému muzicírování. Hudba mě provází už od útlého dětství – od tří let mě tatínek brával na koncerty a tam jsem objevil sílu hudebního umění.
Proč jste si jako svůj hlavní hudební nástroj vybral varhany?
Varhany jsem poznal až o něco později. Nejprve jsem začal ve čtyřech letech hrát na klavír a v devíti se stal členem prestižního dětského pěveckého sboru francouzského rozhlasu Maîtrise de Radio-France. To byla moje první, takřka profesionální zkušenost. Často jsme vystupovali s doprovodem varhan a já byl naprosto fascinován možnostmi tohoto nástroje, které sahaly daleko za to, co mohl nabídnout klavír. Když jsem mutoval, potřeboval jsem se zaměřit na nějaký hudební nástroj a v tu chvíli jsem si vybral varhany.
Jaké jsou vaše hlavní vzory ve varhanách a improvizaci?
Jako teenagera mě uchvátil Pierre Cochereau (věhlasný francouzský varhaník i improvizátor, působil v katedrále Notre Dame v Paříži, žil v letech 1924–1984 – pozn. red.), kterého jsem znal pouze z nahrávek. Později jsem měl to štěstí, že jsem se seznámil s Pierrem Pincemaillem, který byl následně mým učitelem improvizace a kompozice – zůstali jsme blízkými přáteli až do jeho smrti v roce 2018. Jsem také velmi vděčný Olivieru Latrymu, Thierrymu Escaichovi a Philippu Lefebvrovi, kteří byli mými profesory na Pařížské konzervatoři.
Je pravdou, že se hudební improvizace musí pravidelně cvičit?
Improvizace není dar – je to umění, na kterém je třeba pracovat stejně, jako na kterékoli jiné umělecké disciplíně. Ve skutečnosti vyžaduje improvizování na vysoké úrovni veškeré hudební znalosti a dovednosti interpreta. Člověk musí důsledně procvičovat techniku a zároveň rozvíjet svou fantazii poznáváním nového repertoáru, aby čerpal nové nápady.
Kdo jsou vaši oblíbení skladatelé varhanní hudby? Předpokládám správně, že Francouzi?
Nemohu se omezit jen na několik jmen – miluju transkripce, starou hudbu stejně jako soudobou. Je ale pravdou, že po mně jako po francouzském varhaníkovi pořadatelé často požadují francouzský repertoár 19. a 20. století.

Co budete hrát na zahajovacím koncertu festivalu?
Program zahájím Bachovým Preludiem a fugou Es dur, BWV 552. Lipskému mistrovi následně odpovím improvizovanou partitou na Žalm 143. Z francouzské hudby uvedu závěrečnou větu z Vierneho První symfonie d moll, pak zazní Duruflého Preludium a fuga na jméno A-L-A-I-N. Závěr bude opět patřit improvizaci.
Líbí se vám velké varhany v bazilice svatého Jakuba? Seznámil jste se s nimi už v roce 2023 během svého posledního vystoupení…
Varhany v bazilice svatého Jakuba obdivuju. Je to nástroj schopný pokrýt širokou škálu repertoáru. Zvláště si cením kvality festivalu a nadšení jeho hudbymilovného publika.
Znáte nějaké další varhany v České republice?
Před několika lety jsem vystoupil na Mezinárodním varhanním festivalu v Olomouci, který se koná na velmi kvalitním nástroji. Doufám, že v České republice ještě objevím mnoho dalších varhan!
Je o vás známo, že jste pilotem Boeingu. Živíte se touto činností?
K pilotní kariéře mě vedla především vášeň. Se získáním licence dopravního pilota jsem začal uvažovat o vstupu do letecké společnosti, kde bych mohl dělit čas mezi kokpity letadel a hrací stoly varhan. Prozatím se ale soustředím na své hudební aktivity. Nicméně není neobvyklé, že mě čas od času přistihnete při řízení soukromých letů.

Příspěvky od Petr Vacek (I.)
- Lukáš Hurtík: Cílem je, aby se Slovácký varhanní festival stal stálicí kulturního života regionu
- Pavel Černý: Vybírat repertoár dle typu varhan je hodně důležité
- Španělské varhany Liudmily Matsyury
- Rybův rok 2025
- K oltáři Páně s Konstantinem Reymaierem
Více z této rubriky
- Leoš Svárovský: Víte, jak rozvášnit Japonce? Zahrajte jim Dvořáka
- Thomas Adès: Janáčkem jsem naprosto posedlý
- Emmanuel Pahud: Umělec se nemá opájet úspěchem, musí umět ukázat křehkost a zranitelnost
- Pavol Bršlík: Nejsem cirkusový umělec
- Václav Kozel: Vždycky jsem si vybíral ty nejlepší hráče
- Viktor Velek: Aby se Palacký neobracel v hrobě
- Dominika Škrabalová: Mentální příprava sólových zpěváků je také důležitá
- Fanni Faluvégi: Aktivní umělci jsou lepší pedagogové
- Vladislav Klíma: Rád bych se v Ostravě ještě dožil nové koncertní síně
- Igor Ardašev: Pedagog je jako zahradník. Nesmí překážet v růstu