Rok české hudby svádí nejen k interpretaci původních českých děl, ale také k jejich k novátorskému zpracování. A právě k dialogu napříč stoletími mezi Bedřichem Smetanou a soudobými skladateli vyzvala zahraniční Česká centra. Výsledkem je pestrý program o třech novinkách, který představí mezinárodně obsazený komorní orchestr Stro.My Ensemble v pěti evropských zemích a jehož součástí je mimo jiné i současná parafráze symfonické básně Vltava. 

Tři mladí současní komponisté Jana Vöröšová, Mikuláš Tichý a Jiří Trtík dostali u příležitosti Roku české hudby od Českých center, které organizují oslavu Roku české hudby v zahraničí s důrazem na klasickou hudbu, nabídku zkomponovat skladby volně inspirované Bedřichem Smetanou, jeho dílem i životními osudy. „Bedřich Smetana organizoval koncerty a kulturní večery a podporoval své mladší kolegy. Česká centra by ráda zdůraznila právě tuto důležitou, ale možná málo známou součást odkazu slavného českého skladatele,“ uvedla k záměru Jitka Pánek Jurková, generální ředitelka Českých center. A jak se s tímto tématem trojice českým skladatelů vypořádala, uslyší premiérově publikum koncertů, které se uskuteční od 21. září do 20. listopadu ve Štětíně, Varšavě, Paříži, Bělehradě a Berlíně. V plánu je také uspořádání závěrečného koncertu v Praze, ale termín a místo zatím pořadatelé neupřesnili. 

Program koncertu utvoří skladba Neklid Mikuláše Tichého inspirovaná tématem skladatelovy ztráty sluchu a vystavěná na propojení klavírního partu se syntezátorem. „Skladba je nejen poctou Smetanovi, ale i meditací nad životem a nevyhnutelným úpadkem, jemuž čelíme s nadějí a vůlí k životu,“ říká Tichý, absolvent pražské Deylovy konzervatoře spojující ve své tvorbě prvky klasické hudby a minimalismu. 

Dílo E-from his life od Jany Vörösové pracuje s motivy Smyčcového kvartetu Z mého života, a to okamžikem, kdy se v závěru ozývá tón e v houslích. Situace působící jako vytržení, moment, který zastaví čas a dává celé skladbě váhu až fatálnost. „Přivedl mne k otázkám, kterak malé okamžiky predeterminují vznik velkých událostí,“ upřesnila ke skladbě Jana Vörösová, mezinárodně uznávaná skladatelka, která byla žačkou prof. Václava Riedelbaucha na pražské HAMU, kde nyní i sama vyučuje. Ve své tvorbě využívá nejnovější elektronické technologie. Její kompozice zazněly s úspěchem na předních festivalech v tuzemsku i zahraničí. 

Program uzavírá Trtíkova inspirace Smetanovou Vltavou, v níž skladatel a současně umělecký vedoucí Ensemble Stro.My pracuje i s enviromentálními prvky. Jeho Vltava (Recomposed) pro klavír, marimbu, violu, kontrabas a syntezátor přináší pohled na regulovanou řeku s kaskádou vodních děl, tedy proměněný vodní tok i lidskými zásahy poničenou krajinu, kterou řeka protéká. „Na místo romantického opěvování přírody jako čehosi dokonalého a věčného (v kontrastu s pomíjivostí člověka), nabízí perspektivu ovlivněnou environmentální problematikou současnosti, která nestaví hranici mezi člověka a přírodu, ale naopak je vnímá jako jeden celek. Příroda potřebuje člověka a člověk přírodu,“ uvádí autor Trtík, skladatel, dirigent a pedagog, držitel ceny OSA pro nejúspěšnějšího českého skladatele vážné hudby v zahraničí v roce 2021 a také zakladatel souboru Stro.My. Tento mezinárodní komorní orchestr se zaměřuje na uvádění soudobých skladeb, propojování hudby s dalšími uměleckými disciplínami a experimentální site-specific projekty od svého vzniku v roce 2021, díky nimiž si vydobyl mezinárodní renomé. 

Nové smetanovské skladby budou uvedeny v architektonicky atraktivních prostorách za současného autorského světelného designu z dílny Magdaleny Kláry Hůlové a s premiérovým využitím inovativního nástroje, syntezátoru Flux. Klasické obsazení je postaveno na viole, kontrabasu, marimbě a klavíru. 

Turné zahájí koncert v polském Štětíně, kde soubor vystoupí 21. září ve Filharmonii Mieczysława Karłowicza, v Paříži bude inovativní projekt hostit 12. října tamní České centrum. 26. října se projekt znovu vrátí na polskou půdu a bude uveden ve varšavském Národním muzeu, v listopadu jsou na programu zastávky 6. listopadu v BHROX bauhausreuse v Berlíně, 20. listopadu v Evropské domě v srbském Bělehradu a poté dosud neupřesněný pražský závěr.

Foto: Igor Paliatka