Plzeňské divadlo uvede Německé rekviem Johannesa Brahmse, a to premiérově 15. března formou oratoria spojeného s baletem – jako výpověď o tom, jak lidská bytost žije svůj život neustále ve stínu smrti. Za projektem stojí italský choreograf Francesco Annarumma. Živě hranou a zpívanou hudbu v podání dvou sólistů, sboru a orchestru tak dotvoří další výrazový prostředek, řeč pohybu. Umělecký tvar má ukazovat, jak je smrt odloučením, ale zároveň přístupem k nevyzpytatelné komunikaci se zdroji bytí a nekonečna. Diriguje Jiří Štrunc.

Německé rekviem Johannesa Brahmse je rozsáhlé dílo pro sbor, orchestr a sopránové a barytonové sólo, které vzniklo v letech 1865–1868. Skládá se ze sedmi částí, které dohromady trvají až osmdesát minut, což z tohoto díla činí Brahmsovu nejdelší skladbu. Německé rekviem je sakrální, ale neliturgické, a na rozdíl od dlouhé tradice latinského rekviem je Německé rekviem, jak uvádí jeho název, v německém jazyce.

Brahms si libreto sestavil sám. Na rozdíl od tradiční římskokatolické zádušní mše, která používá standardizovaný text v latině, je text odvozen z německé Lutherovy bible. Název Ein deutsches Requiem použil Brahms poprvé v roce 1865 v dopise Claře Schumannové, v němž napsal, že skladba má být „eine Art deutsches Requiem“ (jakési německé rekviem). Ačkoli mše Requiem v římskokatolické liturgii začíná modlitbou za mrtvé („Dej jim, Pane, věčný klid“), Německé rekviem se zaměřuje na živé a začíná textem „Blahoslavení, kteří truchlí, neboť oni budou potěšeni“.

Sopránové sólo na plzeňské Nové scéně zpívá Yukiko Smetáčková Kinjo v alternaci s Lucií Silkenovou, barytonový part ztvární Moses Mackay střídaný s Františkem Zahradníčkem. Zásadní a obtížnou sborovou partii nabídnou společně Vysokoškolský umělecký soubor Univerzity Karlovy v Praze a Sbor opery DJKT připravené Jakubem Zichou. Do konce sezony se uskuteční ještě sedm repríz, ta nejbližší 18. března. 

Plzeňské divadlo počin kategorizuje jako balet a podílí se na něm, lze říct, celý baletní soubor. (Obsazení podrobně zde.) Taneční složka tedy není pouhým doplňkem, jako spíš integrální součástí. Choreografii a režii tanečníkům vtiskl Francesco Annarumma, který je též autorem scény a kostýmů.

…………….

O plzeňském projektu už dříve KlasikaPlus.cz částečně informovala ZDE.

Foto/zdroj: ilustrační - Facebook Baletu DJKT, archiv divadla