Mimořádný květnový koncert Filharmonie Bohuslava Martinů přinese uvedení jedné z nejúspěšnějších skladeb hudby 20. století, kantáty Carmina Burana skladatele Carla Orffa. Málokteré dílo se těší takové oblibě napříč generacemi i příznivci různých hudebních žánrů. Monumentální opus ve zlínském Kongresovém centru zazní dvakrát ve dnech 6. a 7. května pod taktovkou Marka Štilce. Zpívá Český akademický sbor a trojice sólistů.

Carmina Burana vychází ze sbírky středověké poezie, vytvořené mezi lety 1220–1250, známé jako Codex latinus monacensis. Ten byl objeven roku 1803 v benediktínském klášteře Beurum v hornobavorské vesnici Benediktbeuern na úpatí Alp v oblasti mezi dnešním Štýrskem a jižním Tyrolskem. Sbírka obsahuje celkem 254 náboženských, moralistických, pijáckých, milostných a satirických písní a básní zhotovených potulnými středověkými hudebníky a básníky. Řada z těchto písní byla ve své době velmi populární a některé z nich se dokonce staly pouličními popěvky obyčejných lidí. Jsou oslavou lásky, pití, zhýralosti i sepětí s přírodou, mnohé jsou pak svým obsahem na hranici obscénnosti. Jsou psány v několika jazycích – v latině, starofrancouzštině, italštině, staroněmčině i v hybridní makarónštině. 

O existenci sbírky se Carl Orff dozvěděl při listování katalogem antikvariátu v německém Würzburgu. Její název přitáhl jeho pozornost a skladatel si ji objednal. „V onen památný den, Zelený čtvrtek roku 1934, jsem knížku dostal. Když jsem ji otevřel, padl mi hned na první stránce do očí tehdy už proslulý obraz Štěstěny otáčející kolem života. A pod ním verše: O Fortuna, velut Luna, statu variabilis… Úplně mě to vzalo,“ jak později Orff uvedl. Když pak roku 1937 vybral ze sbírky čtyřiadvacet písní a zhudebnil je do formy kantáty, pochopitelně netušil, jak obrovského úspěchu dosáhne. Část O, Fortuna se objevila v téměř stovce filmů a televizních pořadů a stala se jednou z nejčastěji používaných skladeb ve filmovém průmyslu.

V roli sólistů se ve Zlíně představí Soňa Godarská (soprán), Filip Bandžak (baryton) a jediné tenorové číslo ztvární Josef Moravec. Sborovou úlohu přijal Český akademický sbor Brno. Filharmonii Bohuslava Martinů i všechny ostatní řídí dirigent Marek Štilec.

Foto/zdroj: z archivu Českého akademického sboru