Na slavnostním večeru Mezinárodního televizního festivalu Zlatá Praha pořádaného Českou televizí, který se konal ve čtvrtek 25. září v Obecním domě, byly oceněny nejlepší dokumentární snímky z hudebního, tanečního a divadelního prostředí a záznamy koncertů a inscenací. Grand Prix získal francouzský snímek Tanec v ročních obdobích spojující taneční umění s Vivaldiho Čtverem ročních dob. Bodoval také Sellarsův salcburský Hráč. Česká produkce zůstala bez ocenění.

Hlavní cenu dvaašedesátého ročníku Mezinárodního televizního festivalu Zlatá Praha pro rok 2025 si odvezl francouzský snímek Tanec v ročních obdobích z produkce Le Grizzly / Martha Productions, který režíroval Tommy Pascal a za kamerou byli Charles Sautreuil a Raphaël Pannier. Snímek, na němž se v koprodukci podílely také Héliox Films a ARTE France nabízí citlivý dialog mezi choreografií, hudbou, přírodou a kamerou. Tvůrci diváka berou na cestu různými krajinami, kde čtyři různé páry tančí čtyři různé choreografie na Richterovu verzi Vivaldiho Čtvera ročních dob, aby tak ztvárnili čtyři fáze lásky tancem.  

Český křišťál v kategorii Záznamy hudebních koncertů obdržel francouzský snímek Ravel v tisíci záblescích v režii Gordona a François-Reného Martina z roku 2024, jehož producentem je Camera Lucida. Jedná se o hudební a vizuální filmový portrét letošního jubilanta Maurice Ravela, který přibližuje jeho život prostřednictvím jeho mistrovských děl i intimnějších kompozic v různých hudebních formách a divadelních obrazech. Ravelova hudba v něm ožívá v prostředí působivé architektury, interiérů a dalších prostor. Snímek využívá moderní prostorové technologie.

Druhý český křišťál v kategorii Dokumenty o hudbě, tanci a divadle připadnul německé čtyřdílné sérii Anastasia Kobekina – teď nebo nikdy!, kterou produkovala WDR – Westdeutscher Rundfunk Köln a kterou režírovalo duo: Grete Liffers a Sophie-Caroline Danner. Dokumentární série sleduje violoncellistku Anastasii Kobekinu na její cestě za kariérním vrcholem a současně nahlíží i do zákulisí hudebního průmyslu.

Do třetice byl český křišťál udělen v kategorii Záznamy inscenačního umění, a to rakouskému snímku Hráč, který vznikl v režii Petera Sellarse v koprodukci Unitelu a ORF III. Dostojevského Hráč v Prokofjevově operním pojetí byl inscenován loni na Salcburském festivalu v hlavních rolích s Asmik Grigorian a Seanem Panikkarem. Reflexi operního představení v duchu postapokalyptické sci-fi estetiky portál KlasikaPlus.cz nabídl ZDE.

Speciální cenu České televize získal rakouský film Divadlo pro symfonii z produkce Filmwerkstatt Wien režisérky Barbary Weissenbeck. Její snímek virtuálně zachycuje premiéru Beethovenovy Deváté symfonie ze dne 7. května roku 1824 v dnes již neexistujícím vídeňském Kärntnertortheater, na jehož místě později vyrostl známý Hotel Sacher. Dokument simuluje dobový prostor i akustiku provedení.

Zvláštní uznání za mimořádný umělecký počin, které není na festivalu udělováno pravidelně, si ze Zlaté Prahy v letošním roce odváží francouzští producenti z Elzévir Films za taneční snímek Afanador v režii Isabelle Julien o fenoménu flamenco. Choreograf Marcos Morau a Národní španělský balet spojily své umění s vizuálním světem kolumbijského fotografa Ruvéna Afanadora a výsledkem se stal hold fotografii, tanci a flamencu v působivé, takřka surrealistické inscenaci.

Cena Nadace Dagmar a Václava Havlových Vize 97 byla udělena německému dokumentárnímu snímku Jamel – hlasitý odpor režiséra Martina Grosse z produkce ARD Kultur o hudebním festivalu na malém městě, který se stal symbolem solidarity a odvahy, ačkoli narazil na tvrdý odpor a nepřátelství místních extremistů.

Cena EBU a IMZ za mimořádný umělecký přínos za významné počiny v audiovizuálním průmyslu putovala filmovému producentovi a obchodníku s právy Jánu Mojtovi, rodákovi ze Slovenska a majiteli společnosti Rowboat Film- und Fernsehproduktion.  

V pětičlenné porotě, která posuzovala čtyřiaosmdesát snímků z celého světa, zasedli Pavel Trojan, bývalý ředitel Pražského jara, aktuálně nový ředitel orchestru Prague Philharmonia, Theresa Selzer z Rakouska, producent Federico Liano ze Španělska a flétnistka a mediální specialistka Michalina Jaxa-Stencel z Polska. V čele byl německý mediální manažer a majitel hudební společnosti C Major Entertainment Elmar Kruse. O hudební doprovod večera se postarala rodina Špačkových v čele s houslistou Josefem Špačkem.

V pražském Nosticově paláci byla téhož dne předána rovněž medaile Artis Bohemiae Amicis (Přátelům českého umění), ocenění ministra kultury udělované od roku 2000 významným osobnostem, které cílevědomě přispěly nebo přispívají k šíření dobrého jména české kultury v tuzemsku i v zahraničí. Držitelem medaile se v rámci festivalu Zlatá Praha se stal britský režisér Brian Large, který se věnuje opeře a klasické hudbě a který se na přehlídce prezentuje svými paměťmi At Large – Behind the Camera with Brian Large. Tento londýnský rodák vystudoval Royal Academy of Music a Londýnskou univerzitu v oborech hudba a filozofie. Postgraduální studia absolvoval ve Vídni a Praze, kde se zrodila jeho láska k české a slovanské hudbě. Tu promítl do několika knih o hudbě, kdy se věnoval Bedřichu Smetanovi i Bohuslavu Martinů. V roce 2017 Largeovi Společnost Bohuslava Martinů udělila Medaili Nadace Bohuslava Martinů. Za svou více něž padesátiletou kariéru se Large podílel na natočení téměř tisíce pořadů o opeře, klasické hudbě i baletu.

***
Více o letošním ročníku festivalu čtěte ZDE.

foto: MTF Zlatá Praha ad.