„Koncert českého kytaristy provázel spontánní ohlas.“

„Bláha navázal příjemný kontakt s publikem: jeho průvodní slovo nepostrádalo vtip, ani pozoruhodné detaily o kontextu jednotlivých děl.“

„Interpretace Jérémyho Jouva byla plná vášně a citu, který byl srozumitelně ztvárněn v jeho sofistikovaném, a přesto nespoutaném kytarovém projevu.“

Mezinárodní kytarový festival Brno má za sebou první tři koncerty, na kterých zaznělo především flamenco a španělská a jihoamerická hudba. V úterý 30. července se odehrály recitály Vladislava Bláhy a Jérémyho Jouva. Oba umělci jsou na mezinárodním kytarovém fóru dostatečně známí a postarali se o svěží a na zážitky bohatá vystoupení. 

Nejprve se na Nové radnici rozezněla jedna z kytar Vladislava Bláhy. Renomovaný český interpret svůj recitál zahájil Sonatou a la española španělského skladatele Joaquína Rodriga. Byl to zajímavý dramaturgický tah, jelikož daná Rodrigova sonáta se příliš často nehraje. Její typický španělský kolorit s četnými figuracemi a běhy dokázal Bláha vystihnout pomocí adekvátní výrazové škály a zřetelně odstínil charakter jednotlivých tří vět. Dalším dílem, jež Bláha přednesl, byl Usher waltz od Nikity Koshkina. Z pojetí Bláhy bylo zřejmé, že má dílo velmi dobře usazené. Drsné kontrasty a mnohotvárná barva tónu se podílely na vyprávění, které kromě strhující zvukové stránky evokovalo i vizuální představy s děsivým, až hororovým podtextem. 

Odlišnou náladu přinesla následující kompozice Motivos de Son kubánského skladatele a kytaristy Lea Brouwera. Posluchačsky atraktivní dílo s populárním nádechem vyznělo v podání českého kytaristy s naléhavou něžností. S emocionálním interesem Bláha přednesl také dvě stručnější kompozice Milana Tesaře Aria a Jumble ze stejnojmenné suity, věnované podobně jako většina dalších děl přímo jemu. Bláha svůj recitál zakončil svými oblíbenými koncertními trvalkami od španělského skladatele Manuela de Fally, po kterých si publikum vyžádalo ještě dva přídavky; koncert českého kytaristy obecně provázel spontánní ohlas. Bláha navázal příjemný kontakt s publikem, jeho průvodní slovo nepostrádalo vtip ani pozoruhodné detaily o kontextu jednotlivých děl. Po interpretační stránce dokázal každé skladbě najít osobité rysy a začlenit ji do kontextu, který jí náleží. Jeho hra měla logickou stavbu a vyváženost racionální a emocionální stránky. Zajímavé bylo také srovnání zvuku dvou mistrovských kytar, na které Bláha během večera zahrál. 

Dalším interpretem večera byl francouzský kytarista Jérémy Jouve. Jeden z nejvýraznějších kytaristů střední generace zvolil pestrou dramaturgii, kterou mírně upravil přímo na koncertě. Ze suity Platero y yo španělského skladatele Eduarda Sainze de la Maza zahrál Jouve oproti původnímu plánu pouze dvě části. Jeho interpretace zde upoutala nádherně znělými basy a smyslem malebnou melodickou klenbu s folklorními a jazzovými prvky. Poté neplánovaně zazněly tři písně Franze Schuberta v instrumentální úpravě Johanna Kaspara Mertze. Nesnadný požadavek zohlednit doprovod a současně i zpěvní linku se Jouvovi podařilo naplnit bezezbytku. Jeho hra měla kantabilní procítěnost s romantickým espritem. Z díla Mathiase Duplessyho Jouve zahrál jeho reprezentativní kompozici s názvem Oulan Bator, jejíž rytmus evokuje trysk běžícího koně. Jouve náročnou skladbu zahrál s obdivuhodnou lehkostí, dravostí i patřičným technickým nadhledem. Jeho interpretace byla plná vášně a citu, který byl srozumitelně ztvárněn v jeho sofistikovaném, a přesto nespoutaném kytarovém projevu. Ve svém přídavku se Jouve k dílu svého krajana Duplessyho ještě jednou vrátil, tentokrát ovšem zahrál velmi křehkou skladbu s populárním a lehce sentimentálním nádechem. Také francouzský kytarista doprovodil své vystoupení duchaplnou moderací, v níž se objevilo mnoho fascinujících souvislostí ke konkrétním skladbám. Jeho hra oplývala francouzským šarmem, typickou barvitostí a elegancí, která je otázkou nejen vrozených dispozic, ale i systematického procesu.

Oba recitály byly přijaty vlídně a reakce publika svědčily o jeho spokojenosti. Kytarový festival pokračoval následující den mezinárodní interpretační soutěží, která má již tradičně dvě kategorie: Guitartalent Junior a Brno–Tokyo pro starší účastníky. V mladší kategorii získal první cenu devatenáctiletý polský kytarista Aleksander Aniol, starší kategorii ovládla chorvatská kytaristka Anna Tukša. Oba talentovaní mladí umělci vystoupí také na večerním programu před peruánským mistrem Jorgem Caballerem, který přednese mimo jiné jednu z nejnáročnějších úprav pro kytaru vůbec: Obrázky z výstavy Modesta Petroviče Musorgského.

Foto: Michal Růžička