Pátý abonentní koncert cyklu Třeboňská nocturna přivítá ve čtvrtek 20. února na scéně třeboňského Divadla J. K. Tyla Český filharmonicky sbor Brno. Přední české vokální těleso v komorním obsazení na jihu Čech uvede českou hudbu a slavné operní sbory. Sbor připravený sbormistrem Petrem Fialou a řízený Joelem Hánou vystoupí za klavírního doprovodu Miriam Zuziakové od devatenácti hodin. 

Zimní program cyklu Třeboňská nocturna má předposlední únorový čtvrtek na programu předposlední koncert. Jeho hostem bude Český filharmonický sbor Brno, který do lázeňské Třeboně zavítá po nedávném vystoupení s Drážďanskou filharmonií v komorní sestavě. Program vystoupení bude zaměřen na dvě oblasti. Brněnští filharmoničtí zpěváci vedení sbormistrem Petrem Fialou a dirigentem Joelem Hánou nejprve uvedenou dvě ukázky z české vokální tvorby a poté se budou věnovat opeře. Na úvod únorového nocturna zazní výběr z Dvořákových Moravských dvojzpěvů pro ženský sbor s doprovodem klavíru. O ten se postará klavíristka a sborová korepetitorka Miriam Zuziaková. Druhou položkou české části programu bude exkurz do tvorby Bedřicha Smetany, z jehož odkazu těleso připomene kantátu pro smíšený sbor a klavír Česká píseň. 

V druhé části večera Český filharmonický sbor zařadí průřez českou i světovou operní sborovou tvorbou, kterou uvede opět Dvořákovým číslem, svatebním sborem Květiny bílé po cestě z opery Rusalka. Následovat bude sborový pochod Les voici! Les voici! z Bizetovy Carmen a poté brněnský sbor svoji pozornost napře na italskou operu a její ústřední postavu, kterou je Giuseppe Verdi. Jeho dílo bude reprezentovat sbor Vedi! Le foschenotturne spoglie z Trubadúra, sbory Patria oppressa a Vittoria! Vittoria! z Macbetha a na závěr zazní obligátní Va pensiero z Nabucca. 

Závěrečný koncert zimní řady Třeboňských nocturen se uskuteční o měsíc později, 20. března, kdy pořadatelé na program zasadili Večerní setkání s mezzosopranistkou Martinou Kociánovou a hercem Jaromírem Hanzlíkem. I ten bude od sedmé hodiny večerní hostit třeboňská Tylova divadelní scéna. 

foto/zdroj: archiv J. Hány, Štěpán Plucar