Přední český pianista Jan Bartoš a šéfdirigent zlínské filharmonie Robert Kružík stanou na jednom pódiu. Jejich koncert s hudbou dvou výrazných představitelů německého romantismu se koná 17. dubna v Kongresovém centru. O týden později se na stejném místě v pořadu neVÁŽNÁ KLASIKA představí sopranistka Magdaléna Hebousse a mezzosopranistka Monika Jägerová. V tomto případě Filharmonii Bohuslava Martinů povede Leoš Svárovský.

Koncert pro klavír a orchestr č. 5, známý také jako „Císařský“, patří nejen mezi nejvýznamnější klavírní koncerty Ludwiga van Beethovena, ale také k nejslavnějším dílům svého typu vůbec. Vznikl roku 1809 a po dokončení jej jeho autor věnoval svému příteli a mecenáši, arcivévodovi Rudolfovi Habsbursko-Lotrinskému. Císařský koncert je dílem pozoruhodným svou velkolepostí, dramatickými gesty i bohatým hudebním materiálem. Beethoven při jeho kompozici usiloval o překročen konvenční hranice klavírního koncertu a o představení nových způsobů, jakými by měl být klavírní sólový part vnímán v rámci orchestrálního kontextu. Stojí za zmínku, že naposledy toto dílo zaznělo ve Zlíně před více než dvaceti lety. Jeho sólového partu se tentokrát chopí Jan Bartoš. Čtvrtá symfonie Felixe Mendelssohna patří zcela nepochybně k nejpopulárnějším skladatelovým opusům. Kompozice nesoucí přívlastek „Italská“ je považována za jedno z vrcholných děl symfonického repertoáru 19. století a za exemplární ukázku Mendelssohnova tvůrčího mistrovství. Výsledné podoby doznala roku 1833, a jak lze jistě tušit, inspirací k jejímu vzniku se staly Mendelssohnovy umělecké cesty do Itálie. Mendelssohn se ve své symfonii snažil zachytit dojmy z italského prostředí, a představit tak posluchačům prostřednictvím hudby zvukové obrazy italského venkova, slunce a veselí. Kompozice je proto prostoupena atmosférou italské krajiny a kultury, oplývá svěžestí, vitalitou i lyrickou krásou. Nejbližší zlínské uvedení diriguje Robert Kružík.

Hudba je fascinujícím světem plným různorodých hudebních žánrů a stylů. Stejně tak rozmanitá je ovšem i samotná sféra tzv. klasické či artificiální hudby, často nepřesně označované jako hudba „vážná“. Ta totiž zahrnuje rozsáhlé období hudební tvorby, stovky let usilovné práce tisíců skladatelů nejrůznějších národností, kteří dohromady vytvořili nečetné množství skladeb nejrozličnějších povah a druhů. Klasická hudba tak nejen odráží dobové historické trendy, ale také reflektuje osobní zkušenosti svých tvůrců, od jejich vlastních niterných pocitů a představ až po zásadní dějinné či celospolečenské události. V důsledku toho má klasická hudba univerzální působení přesahující časová období, je tak stále aktuální a schopná oslovit každého posluchače bez ohledu na jeho kulturní nebo osobní pozadí. Koncert neVÁŽNÁKLASIKA představuje netradiční pohled právě na klasickou hudbu – pohled neškrobený, nekonvenční, humorný a hravý, který otevírá dveře klasické hudby i těm, jimž pojem „vážná hudba“ navozuje pocit něčeho nesrozumitelného, neaktuálního, archaického, až muzeálního. O objevení hudebních zákoutí se postará průvodce, populární herec, režisér, hudebník a scenárista Jan Budař společně s pěvkyněmi Magdalénou Hebousse a Monikou Jägerovou, Filharmonií Bohuslava Martinů a dirigentem Leošem Svárovským.

Foto/zdroj: archiv KlasikyPlus.cz