Ansámbl Collegium Marianum pod vedením Jany Semerádové vystoupí 25. listopadu v kostele sv. Šimona a Judy. Umělci ke koncertu přizvali polského hosta – vynikajícího cembalistu Marcina Świątkiewicze. Zazní hudba Johanna Sebastiana Bacha či jeho syna Carla Philippa Emanuela Bacha. Následný program pod hlavičkou FOK skýtá vystoupení dua Katia & Marielle Labèque, Fazıla Saye či adventní pořad s Vánoční kantátou Arthura Honeggera.

„Příjmení Marcina Świątkiewicze znamená v překladu ‚svátek‘ a bude to opravdu svátek jej slyšet hrát na cembalo Bachovy skladby,“ říká Jana Semerádová, umělecká vedoucí souboru Collegium Marianum. „S Marcinem se znám už z dřívějších projektů, hráli jsme spolu v souboru Arte dei Suonatori, již předtím jsem o něm slyšela, že je zázračným talentem. Dnes platí za důležitou osobnost hudebního života v Polsku,“ doplňuje. Collegium Marianum se od svého založení v roce 1997 věnuje provádění hudby 17. a 18. století se zaměřením na české a ve střední Evropě působící autory. Jako jeden z mála takto profilovaných profesionálních souborů v republice má na repertoáru nejenom koncertní díla, ale pravidelně se také věnuje scénickým projektům. Marcin Świątkiewicz je jedním z nejznámějších polských cembalistů. V roce 2015 získal prestižní cenu Passport Award týdeníku Polityka. Je specialistou v improvizaci na různé historické klávesové nástroje. Jako sólista a dirigent pravidelně spolupracuje s uznávanými soubory, jako jsou Brecon Baroque, Arte dei Suonatori a Capella Cracoviensis. Na programu pražského koncertu 25. listopadu jsou skladby Johanna Sebastiana Bacha (Triová sonáta G dur, BWV 1038, Sonáta h moll pro flétnu a obligátní cembalo, BWV 1030), Carl Philippa Emanuela Bacha (Triová sonáta G dur, Wq 144, Fantazie fis moll pro cembalo sólo, Wq 67) a Johanna Philippa Kirnbergera (Triová sonáta g moll).

Poprvé v cyklu Světová klavírní tvorba přivítají Pražští symfonikové duo sester Labéqueových. „Čeká nás výjimečný zážitek nejen pro jejich dokonale vytříbené interpretační umění, ale také díky programu, který si pro svůj pražský recitál připravily. Protože dílo též legendárního současného skladatele Philipa Glasse zní na českých pódiích také výjimečně, a sestry Labéqueovy ho postavily do centra celé poloviny večera,“ anotují pořadatelé. Jeho skladbu Les Enfants Terribles, původně taneční komorní operu, nahrály v nové verzi na CD během koronavirové pandemie. Toto Glassovo dílo ve verzi pro dva klavíry bude k poslechu v české premiéře. A interpretky v rudolfinské Dvořákově síni 29. listopadu hrají také Debussyho Šest antických epigrafů pro dva klavíry a Schubertovu Fantazii f moll, D 940.

Dílu tureckého skladatele a klavíristy Fazıla Saye se Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK věnuje pečlivě: červen 2019 a uvedení klavírního koncertu Voda v české premiéře, květen 2023 (Budapešť) ve světové premiéře dvojkoncert pro dvě trubky… V prosinci bude na pultech další dílo s ekologickým a filozofickým přesahem – klavírní koncert Matka Země. České premiéry se ujme sám autor, ale také anglický dirigent Ivor Bolton, který přijal pozvání do Prahy od šéfdirigenta Tomáše Netopila. Bolton je specialista na vídeňské klasiky, Schubertova Velká symfonie, která také zazní, toho má být 3. a 4. prosince ve Smetanově síni důkazem. Úvod obstará předehra k Mozartově opeře La Clemenza di Tito.

Varhany Smetanovy síně 6. prosince při svém recitálu rozezní Pavel Černý, který svůj program na svatého Mikuláše nazval Vánoční příběh. Příchozí uslyší díla autorů jako Johann Sebastian Bach, Max Reger, Sigfrid Karg-Elert, Bedřich Antonín Wiedermann či Marcel Dupré. Pořad kombinující mluvené slovo a specifický témbr akordeonu (Jiří Lukeš) bude poté k mání 11. prosince v divadle Viola.

Une cantate de Noël (Vánoční kantáta) začíná hlubokými smyčci a ve varhanách dunivým basem, do kterého se postupně od spodních hlasů přidávají sbory slovy: „Z hlubin bezedných tě volám, Hospodine, Panovníku, vyslyš můj hlas!“ Tak Arthur Honegger v roce 1953 vylíčil chaos světa. „Teprve v okamžiku Ježíšova narození se objeví písně. Útržky jiskřivých melodií se v různých jazycích okamžitě rozletí krajinou jako symbol radosti, kterou si předávají všechny národy,“ upozorňuje pražská produkce. Na monumentálním díle se kromě barytonisty Lukáše Bařáka podílí také varhanice Daniela Valtová Kosinová a sbory Kühnův smíšený sbor, Pueri gaudentes a Radost Praha. Pražské symfoniky řídí Łukasz Borowicz. V první fázi programu si diváci 10. a 11. prosince ve Smetanově síni užijí také předehru k opeře Hrad Czorsztyn Karola Kurpińského a poté i Koncertantní symfonii pro housle, violu a orchestr Es dur, K 364 Wolfganga Amadea Mozarta s Romanem Patočkou (housle) a Máté Szüczem (viola) v sólových partech. Koncerty budou tradiční adventním příspěvkem Pražských symfoniků fondu UNICEF.

Foto: archiv KlasikaPlus.cz