Podzimní řada Barokních podvečerů započne 22. října v Břevnovském klášteře. Účinkuje „domácí“ Collegium Marianum umělecké vedoucí Jany Semerádové, která se rovněž zhostí sólového partu na své flauto traverso. S koncertní mistryní Lenkou Torgersen umělci uvedou různá zpracování hudebního tématu barokní hudby známého jako La Follia.

S barokním Římem, jemuž je tematicky věnována letošní řada Barokních podvečerů, pojí svůj vznik i některá zpracování La Follia. Toto osmitaktové hudební téma se stalo opravdovým hitem barokní hudby, avšak jeho původ lze nalézt v ještě starším období. Název snad pochází z označení portugalského tance, který se tančil v převlecích s hlučným doprovodem bubínků a vysloužil si tak název „tanec bláznů“. Tradice tohoto pojmenování se pak přes Španělsko dostala do Itálie a postupně se propojila s typickými melodicko-rytmickými postupy. Na koncertě zazní zpěvné, virtuózní i trochu bláznivé variace na slavné téma od italských a francouzských mistrů v nejrůznějším nástrojovém obsazení.

V Římě krátce působil neapolský rodák Andrea Falconieri, jehož šestnáct variací na bas z La Follia koncert otevře. Za virtuosem na klávesové nástroje Bernardem Pasquinim se do Říma sjížděli hudebníci z celé Evropy a také on zanechal vlastní verzi variací na La Follii, tentokrát pro sólové cembalo. Dalším v Římě působícím virtuosem Arcangellem Corellim byl pro změnu silně ovlivněn Paolo Benedetto Bellinzani, jehož Follia pro flétnu a basso continuo doplní program koncertu. La Follia se dostala také do Francie, a to zejména ve verzi s melodií, kterou poprvé zapsal Jean-Baptiste Lully a která se proslavila jako Les Folies d’Espagne. Na koncert jsou tak zařazeny i variace na téma La Follia od turínského rodáka usazeného ve Francii Jeana-Baptista Guignona. A nebude chybět ani slavná La Follia Antonia Vivaldiho.

V nově zrekonstruovaném Clam-Gallasově paláci zazní 13. a 14. listopadu v rámci Barokních podvečerů instrumentální tvorba italských či Itálií ovlivněných mistrů, kteří stejně jako mnoho dalších čerpali inspiraci u Arcangela Corelliho, působícího v Římě. Jejich díla také výrazně ovlivnila vývoj houslové techniky, a to zejména ve francouzském prostředí. Kromě čistě italské virtuózní tvorby bude příležitost se zaposlouchat do elegantního francouzského repertoáru. V podání Collegia Mariana pod vedením Jany Semerádové zazní komorní skladby autorů, jež spojuje inspirace corelliovskou sonátou a concertem grossem a zároveň schopnost posunout tyto formy a také hráčské techniky ještě dále.

A vánoční koncert v samém konci roku 30. prosince přenese posluchače do barokního Říma, kterému vévodila chrámová hudba a v němž měly prostor k rozkvětu také instrumentální formy a kantáty. Většina hudební produkce se totiž odehrávala v chrámech a v palácích vysoké šlechty. V tomto prostředí se rozvinulo concerto grosso, a to zejména díky Arcangelu Corellimu a jeho žáku Francescovi Geminianimu. Na koncertě jejich tvorbu doplní rozverná pětihlasá tarantella z vánoční kantáty Cristofara Caresany. První část koncertu završí nadčasové árie z oratoria Il trionfo del tempo e del disinganno Georga Friedricha Händela, které zkomponoval (a uvedl) v Římě roku 1707 na libreto významného mecenáše hudby kardinála Benedetta Pamphilliho. Ve druhé části koncertu zazní v české premiéře půvabná vánoční kantáta Abramo, il tuo sembiante Alessandra Scarlattiho, nejvýznamnějšího italského autora oper a kantát, který značnou část své profesní dráhy spojil s Římem. Účinkuje Collegium Marianum a vokální sólisté.

Foto: Petra Hajská