Hudební salón Café crème s podtitulem „lahůdky nejen hudební“ je podzimní cyklus čtyř koncertů – po každém skutečně následuje malé domácí občerstvení – cembalistky Moniky Knoblochové a jejích hostů. Řada večerů pod záštitou Pražského jara zahájí svůj 15. ročník v neděli 24. září. Všechny koncerty se konají v kostele sv. Vavřince na Malé Straně od půl osmé.
Barokní památky a barokní hudba se spojí na dalším koncertu festivalu Za poklady Broumovska. O provedení barokních děl se v sobotu 26. srpna od osmnácti hodin v bezděkovském kostele sv. Prokopa postará dvojice cembalistů – představí se Barbara Maria Willi a Martin Hroch. Vstupné je dobrovolné, výtěžek podpoří kostely na Broumovsku.
„Čas od osmé večerní patří výjimečně archivním nahrávkám a připomeneme dvě dirigentské legendy a dva hudební antipody: Artura Toscaniniho a Wilhelma Furtwänglera. Ten první byl obávaný perfekcionista s italským temperamentem, druhý se proslavil velkolepou a osobitou koncepcí německé symfonické hudby.“
„Na návštěvě budeme o víkendu u hornistky Zuzany Rzounkové.“
„Syn Richarda Wagnera Siegfried napsal operu Skřítek, která je raritou i na německých scénách, a my uslyšíme její ojedinělou nahrávku.“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 24. do 30. července 2023?
„Již v prvních tónech Ouvertury se hráčům podařilo sál velmi dobře naplnit zvukem, hravost prvních frází pak vytvářela prostor pro vynikající barevné kontrasty se střídajícími se pasážemi táhlejšími a zádumčivějšími.“
„Tanečnější a lidovější Telemann se pak ukázal v závěrečném Vivace, kde hráči citlivě a s umem využili určité zvukově „syrovější“ polohy svých nástrojů.“
„V rukou kontrabasisty se nástroj proměnil v jakýsi cajon, kterým perkusivně doprovázel Rameauovo Tambourin en Rondeau.“
Ve středu dne 21. června 2023 se v Letním refektáři Strahovského kláštera v Praze konal poslední koncert z cyklu Barokních podvečerů souboru Collegium Marianum této sezóny. Název programu, Omfalé & Hébé, odkazoval na pojítko mezi zahranými díly, na „vůni Francie“.
„Od prvních tónů předehry Pygmaliona byla evidentní přirozenost, jakou hráči při hraní této hudby oplývají“
„Emoční ‚otočka‘ od zoufalství k radosti byla čitelně propsána do hlasu zpěvákova a ten pak na konci díla mohl naplno předvést své fantastické technické schopnosti.“
„Sbor v obou dílech poskytoval vyváženou sílu skvěle se pojící s orchestrem, krom vypracovaného tónu je nutné ocenit zejména vynikající sehranost všech zpěváků, díky čemuž byl zpívaný text dobře srozumitelný.“
V pondělí 29. května zavítali do Prahy v rámci festivalu Pražské jaro světově proslulí Les Talens Lyriques. Spolu s Chœur de Chambre de Namur a vynikajícími sólisty představili divákům dvě francouzské barokní jednoaktové opery, obě provedené na nejvyšší možné úrovni.
Mezinárodní hudební festival Pražské jaro vstupuje do svého finále. V týdnu od pondělí 29. května do pátku 2. června pořadatelé nabídnou již podruhé dokument o profesní dráze klavíristy Igora Levita, český debut proslulého francouzského barokního souboru Les Talens Lyriques s koncertním provedením oper Pygmalion a Almasis, jazzový projekt Uthando, tůmovský večer Czech Ensemble Baroque s mezinárodně uznávaným kontratenoristou Andreasem Schollem a dva závěrečné koncerty v režii České filharmonie, Pražského filharmonického sboru a sólistů pod vedením Christopha Eschenbacha.
„Během jednoho pražského jarního večera zazní dvě jednoaktové opery, které měly kdysi premiéru ve stejném roce.“
„Na pódium Dvořákovy síně Rudolfina vkročí i komorní pěvecký sbor z města Namur a pětice pěveckých sólistů ze tří evropských zemí.“
„Jak se člověku hraje pod taktovkou dirigentských kolegů, když je zvyklý, že ji jindy třímá v ruce on sám?“
Podle slavné muzikálové písně April in Paris, s níž se kromě Counta Basieho poměřili i Louis Armstrong, Ella Fitzgerald, Billie Holiday či Sammy Davies jr., je Paříž nejkrásnější v dubnu. Protagonista souboru Les Talents Lyriques, dirigent a cembalista CHRISTOPHE ROUSSET, mi sice byl ochoten tento zážitek dopřát pozváním na rozhovor ve městě nad Seinou. Jelikož se však naše dubnové termíny neprotnuly, musel se rozhovor nejen o koncertu „jeho“ Les Talens Lyriques na Pražském jaru uskutečnil jinak. Obsáhlým telefonátem v angličtině a francouzštině, tu a tam okořeněným špetkou němčiny. Christophe Rousset totiž tak často nacvičuje a vystupuje s kosmopolitním obsazením, ať už pěveckým či muzikantským, že je zvyklý přeskakovat plynule z jazyka do jazyka.
23. ročník koncertního cyklu pořádaného souborem Collegium Marianum bude dedikován Georgu Philippu Telemannovi, významnému baroknímu skladateli, který svojí tvorbou zasáhl všechny soudobé hudební žánry. Pražská koncertní řada představí různé aspekty skladatelovy tvorby v kontextu jeho německých, italských a francouzských současníků. V jarní části uvedou Barokní podvečery tři koncerty, v nichž se budou věnovat Telemannovým duchovním kantátám a áriím, jeho italským inspiracím a představí i taneční suity à la française. Koncerty se uskuteční 20. dubna v Lobkowiczkém paláci, 4. května v Břevnovském klášteře a 21. června se první část cyklu uzavře ve Strahovském klášteře.
„Přítomnost je mostem od minulosti do budoucnosti a staré vzory nám mohou být v mnohém užiteční. Kdo nezná své předky, jako by žil ve vzduchoprázdnu."
„Pojem neoklasicismus se poprvé objevil ve výtvarném umění a architektuře, ale zdomácněl i v hudbě."
„Maurice Ravel, významná osobnost francouzského impresionismu, se jako řidič aktivně účastnil první světové války, a její hrůzy a smrt jeho kamarádů jej ovlivnily na celý život."
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 13. 3. do 19. 3. 2023?
Komorní soubor Barocco sempre giovane zahajuje ve čtvrtek 26. ledna v 19 hodin ve Společenském sále pardubického zámku svůj letošní cyklus abonentních koncertů. V sólových partech vystoupí houslista Vít Chudý a violoncellista Jan Zemen. Tito členové souboru představí Koncert G dur pro housle a smyčce, respektive Koncert C dur pro violoncello a smyčce současného skladatele Tomáše Hanzlíka. Na programu budou dále skladby Jean-Phillipa Rameaua, Felixe Mendelssohna-Bartholdyho, Camilla Saint-Saënse a Benjamina Brittena. Na dalších koncertech jarní části cyklu, které jsou na programu od února do června, Barocco sempre giovane přivítá flétnistku Janu Semerádovou, houslistu Jana Talicha, pěvce Helenu Hozovou a Romana Hozu nebo cembalistu Vojtěcha Spurného.
„Inonu Barnatanovi kreativní myšlení naopak nedělá vůbec problém.“
„Barnatan nemusel hledat lehkost, jeho hra působila hravě a neotřele, jako by tančila na vlnách radosti, důvěry a vlídného zájmu.“
„Brzy jsem se přistihl, že moje mysl odmítá řešit detaily, ale soustředí se na celkovou dramaturgii a její smysl.“
Inon Barnatan se postaral o senzaci v Ostravě. Jeden z nejzásadnějších pianistů své generace vystoupil v rámci prestižního klavírního cyklu Janáčkovy filharmonie. Barnatan přivezl do Slezska svou Suitu cestovatele časem. Spektakulární výlet fascinující minulostí i současností evropské hudby v druhé půli večera americký pianista ozdobil monumentálními Variacemi a fugou na Händelovo téma Johannesa Brahmse.
Janáčkova filharmonie Ostrava chystá v Cyklu R první koncert v hlavní roli s klavírem. Zaznějí v něm skladby barokních i současných mistrů - Bacha, Händela, Ravela nebo soudobého britského skladatele Adèse. Koncert se bude konat v pondělí 7. listopadu od 19 hodin ve Vesmíru a představí se v něm izraelský klavírista Inon Barnatan.
Předposlední koncert letošní komorní série Collegia Vocale 1704 zavede ve čtvrtek 3. listopadu diváky ve vršovickém Vzletu od 19:30 hodin do Francie Ludvíka XIV. Hráčka na zobcovou a barokní příčnou flétnu Julie Braná, cembalistka Edita Keglerová a hráčka na violu da gamba Mélusine Srovnal nabídnou publiku průlet celým tímto „zlatým věkem“ Francie. S protagonistkami večera se diváci mohou setkat i den před koncertem, ve středu 2. listopadu, od 14 hodin na tradiční Zkoušce na vlastní uši.
„Musica Florea ihned na začátku ukázala své hráčské kvality a také unikátní zvuk a zdobný styl, kterým se soubor snaží přiblížit posluchačům autentické dobové provedení.“
„Lafont si publikum naplno získala při recitativu a árii z Rameauovy opery Platée, a to nejen skvěle provedenou brilantní technikou, ale také přesvědčivým komickým dramatickým výstupem.“
„Výrazný projev, strhující hudba sama o sobě a v neposlední řadě kastaněty zvedly publikum z lavic a židlí a umělci se na závěr těšili dlouhému nadšenému potlesku.“
V sobotu večer se kostel Nejsvětější Trojice v Kuksu opět rozezněl hudbou místního hudebního festivalu. Předposlední koncert série patřil souboru Musica Florea a španělské sopranistce Beatriz Lafont. Program byl vskutku zajímavý – výhradně barokní, avšak představující autory několika zemí, skladby rozmanitých charakterů a vedle běžně prováděných děl zazněla v novodobé premiéře také árie znovu objevená v archivu přímo na Kuksu. Publikum bylo z koncertu víc než nadšené.
Na dalším, v pořadí čtvrtém koncertu třináctého ročníku mezinárodního festivalu Hudební léto Kuks zazpívá v sobotu 6. srpna od 18 hodin španělská sopranistka Beatriz Lafont. Pěvkyně vystoupí spolu se souborem Musica Florea a jeho uměleckým vedoucím Markem Štrynclem. Program převážně z francouzské a španělské barokní hudby ozdobí novodobá premiéra skladby z kukského archivu.
„Klasické gala, jak symfonické, tak operní, odvážně vytlačilo předchozí rockové reje a vneslo do kontextu lidové merendy záblesk vyšší hudební kultury.“
„Ani tentokrát nebudou chybět árie, dueta či scény z oper, miliónkrát prověřené časem; mezi ně ale objevné hodnoty šikovně vplétají dramaturgové Národního francouzského orchestru.“
„Snad se tým francouzské televize konečně pochlapí a odpustí si zmatené švenkování kamer i zběsilé střihy.“
Francouzský státní svátek 14. července letos už podesáté vyvrcholí galakoncertem klasické hudby. Francouzský národní orchestr, jeho smíšený sbor a několik sólistů zvučných jmen bude řídit rumunský dirigent Cristian Măcelaru. Dramaturgií letošního koncertu je „výlet“ napříč frankofonní kulturou – publikum se může těšit na skladby Jacquesa Offenbacha, Germaine Tailleferre, Georgese Bizeta, Cécile Chaminade, Jeana-Philippa Rameaua a Maurice Ravela. Koncert přenáší od 21.15 ČT art.
13. ročník mezinárodního festivalu Hudební léto Kuks začíná už tuto sobotu. Od 25. června do 20. srpna nabídne celkem pět koncertů. Na zahajovacím vystoupí PKF – Prague Philharmonia v kostele Církve československé husitské ve Dvoře Králové nad Labem. Následující pak budou tradičně v kostele Nejsvětější Trojice v Kuksu vždy od 18:00. Představí se na nich sólista Vídeňské státní opery Jörg Schneider, španělská sopranistka Beatriz Lafont, rakouský varhaník Wolfgang Kogert, houslista Milan Al-Ashhab, trumpetisté Vladimír Rejlek a Walter Hofbauer, soubor Musica Florea a další. Vedle novodobé premiéry skladby z kukského archivu zazní i světová premiéra skladby profesora Mozartea v Salcburku Kurta Estermanna.
„Skladba současného brněnského skladatele Miloše Štědroně Canum Amicus, tedy přítel psů, líčí radostnost a hry jeho tří psích miláčků.“
„V Boccheriniho Introduzione e Fandango cembalo nahradilo původní smyčcové kvarteto a společně s kytarou předneslo zajímavou a nápaditou skladbu.“
„Večer, který nešetřil pohodou a dobrou náladou, se vydařil a umělcům se podařilo vytvořit kouzelnou atmosféru.“
Ve středu 22. června se v Brně odehrál další z koncertů cyklu „Komorní kytara ve Vile Löw-Beer“, který přilákal asi stovku návštěvníků. Kytarista Vladislav Bláha spolu s cembalistkou Barbarou Marií Willi pro ně připravili jak hudbu skladatelů barokních, tak současných. A bylo zajímavé porovnávat a zjišťovat, jak zní barokní hudba moderně a současná barokně.
„Geniální dílo Césara Francka bylo publikem nadšeně přijato, dokonce zaznělo ‚Bravo!‘ Za mě osobně to byl nejlepší kus celého večera.“
„Obdivuji koncertního mistra Jana Fišera, s jakým entusiasmem a vervou táhl celou sekci k virtuozitě a k rychlosti, kterou pan dirigent nastavil.“
„Emmanuel Villaume několikrát k publiku během koncertu promlouval a já jsem si připadal jako na výchovném koncertě. Dostatečně nevysvětlil a ani neobhájil svůj úmysl – dramaturgii.“
Francouzsko-německými hudebními dialogy zakončil v neděli 12. června aktuální sezónu ve Dvořákově síni Rudolfina orchestr PKF – Prague Philharmonia. Těleso vedl jeho šéfdirigent Emmanuel Villaume. V neobvykle dlouhém programu zazněly skladby Debussyho, Francka, Wagnera, Berlioze, Glucka, Rameaua, Couperina a Bacha – tedy v časově opačném pořadí. Dramaturgie byla velmi náročná, jak pro publikum, tak pro orchestr, zejména pro lesní rohy a skupinu dřevěných nástrojů. Klobouk dolů před nimi!
„Virtuozita není jenom zpívání rychlých not nebo ukazování extrémů, kterých je hlas schopen.“
„Snažím se vkládat i do Händelových spirituálních skladeb tak mnoho emocí, jako bych se snažila vložit do jeho operní hudby.“
„Představení pod širým nebem jsou vždycky mimořádná, protože prostor se do hudby vždy nějak promítá.“
Za deset dní vystoupí Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704 pod vedením Václava Lukse s Händelovým Mesiášem na festivalu Smetanova Litomyšl. Mezi sólisty bude také Deborah Cachet. Sešli se už předloni na turné, jehož středobodem byla barokní opera Les Boréades od Jeana-Philippa Rameaua. Vznikl tehdy i záznam, na CD oceněný jako nejlepší operní nahrávka roku. Belgická sopranistka se v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz vrací k Rameauově opeře, uvažuje o definici virtuozity, oceňuje práci Václava Lukse a zamýšlí se nad základními rozdíly mezi barokními vokálními žánry.
