2022-12-23-CFSB-vanocni-06

„Onemocnělou sopranistku nahradila Lucie Vorlová a tenoristu Theophilus Štourač. Hlavního dirigenta sboru Petra Fialu zastoupil druhý sbormistr Michael Dvořák.“

„Gloria in Re maggiore, RV 589 Antonia Vivaldiho patří k jeho církevním skladbám. Jde o skladbu pro komorní orchestr, sbor, varhany a dva soprány.“

„Česká mše vánoční je tvořena devíti částmi s latinskými klasickými názvy až po Závěr, který velebně zakončuje české vyprávění o zázraku, který se stal v Betlémě.“

Český filharmonický sbor Brno má v cyklu abonentních koncertů pro své fanoušky samozřejmě i Vánoční koncert, který se koná v Besedním domě a má vřelou a přátelskou atmosféru. Většinou jsou i sólisty domácí zpěváci, spoluúčast komorního souboru Czech virtuosi je už pravidlem a Česká mše vánoční od Jakuba Jana Ryby rovněž nesmí chybět. Letos jí na koncertě, který se konal ve čtvrtek 22. prosince, předcházelo Gloria in Re maggiore, RV 589 Antonia Vivaldiho a na závěr nesměla chybět píseň Narodil se Kristus Pán za aktivní pěvecké účasti celého publika vestoje.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
001

„První polovina koncertu přinesla niterný vhled do tvorby motet, skladeb, které byly původně přísně liturgické, postupně se však osamostatnily.“

„Zajímavostí bylo, že se i tak skromné obsazení rozdělilo a dva muži a dvě dívky odešli ‚za scénu‘ a zpívali v echu odpovědi k větám, které zněly na jevišti.“

„Provedli Korunovační mši C dur KV 317 Wolfganga Amadea Mozarta. Pohodová a půvabná mše těší publikum na celém světě už téměř 250 let a nikdy se neomrzí.“

Český filharmonický sbor Brno se po zahraničních koncertech v létě předvedl doma v Besedním domě v Brně. V čisté formě a cappella zpívali v neděli 9. října s mladým sbormistrem Michaelem Dvořákem. Na programu byly skladby Johannesa Brahmse, Charlese Villierse Stanforda, Benjamina Brittena, Petra Ebena a Petra Fialy. Po přestávce společně s Czech Virtuosi překvapili Korunovační mší C dur Wolfganga Amadea Mozarta, ve které se představili v sólových partech sopranistka Pavlína Švestková, altistka Marie Vrbová, tenorista Michal Kuča a basista Václav Jeřábek. I když návštěvnost byla menší než obvykle, koncert byl přijat s nadšením z krásné hudby a poctivých muzikantských výkonů.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
pátek, 17 červen 2022 15:15

Film v kostele

007

„Do litomyšlského kostela nenásilně a citlivě, převážně ztišeně, vstoupil svět filmu. Nejen tématem skladby, ale i ryze hudebními prostředky.“

„Akustika chrámu s dlouhým dozvukem zaobluje a změkčuje linie a přidává hudbě na vznešenosti.“

„Mezi sólisty v nejrozsáhlejším partu svými křišťálově jasnými tóny, zasahujícími až do nejvyšších poloh, vynikla sopranistka Jana Sibera.“

Rekviem za mého přítele od Zbigniewa Preisnera zaznělo v české premiéře na festivalu Smetanova Litomyšl jako skladba na pomezí koncertní a filmové hudby, na rozhraní umění a užitého umění, na hraně duchovní a komerční sféry. Jako skladba minimalisticky prostá a neméně prostě působivá.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
0001

„Na Smetanově Litomyšli budu potřetí, je to opět výzva. Ale byla bych ráda, kdyby mě pan Stříteský někdy pozval třeba na nějaký smetanovský koncert.“

„Už jsem dospěla do věku, kdy se ráda zklidním a zkomorním. I hlasu velice prospěje, když se může více koncentrovat na jemnější formu, jako jsou písně.“

„Rolí mám strašně moc, to je pravda. Ale myslím, že se mi hlas vyvíjí tak, jak má.“

Vystupuje na koncertních pódiích i v operních inscenacích, nedávno má úspěšně za sebou Manon v Ostravě nebo Micaëlu v Praze, teď ji čeká mimo jiné její osobní písňový debut v rámci pražského cyklu Lieder Company a vzápětí mimořádný koncert na festivalu Smetanova Litomyšl. Tam 16. června večer zazní v chrámu Nalezení sv. Kříže Requiem za mého přítele, které napsal významný polský skladatel Zbigniew Preisner, držitel dvou Cézarů za nejlepší filmovou hudbu. Kompozici dedikoval zemřelému příteli, slavnému režisérovi Krzysztofu Kieślowskému. V RozhovoruPlus se Jana Sibera zamýšlí nad svými rolemi i nad budoucností.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
100

„Michael Dvořák se projevil se jako schopný a pečlivý dirigent.“

„Orchestr Czech Virtuosi s Českým filharmonickým sborem Brno vystupuje často a obě tělesa si po interpretační stránce velmi rozumějí.“

„Výsledkem byl nádherný niterný zážitek, zklidňující duši a přinášející mír do nastupujícího podzimního období.“

První listopadová sobota přinesla dušičkový koncert Českého filharmonického sboru Brno, na kterém zazněly skladby Antonia Caldary a Gabriela Faurého. Sbor a jeho sólisty doprovodil v nádherném prostoru kostela svatého Augustina na náměstí Míru v Brně orchestr Czech Virtuosi. Koncert řídili Petr Fiala a Michael Dvořák.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
0

„Soubor Victoria Ensemble čítá osm vynikajících pěvců krásných barevných hlasů.“

„Vše velice osvěžujícím a velmi vkusným způsobem doprovázel Jan Šikl na nejrůznější nástroje bicí.“

„Provedení velmi komplikovaných děl Janequinových bylo bezchybné – zářivá intonace, překrásná rubata i dynamika.“

11. září zazněl v nádherném gotickém sále Novoměstské radnice v Praze vokální koncert francouzské a anglické hudby přelomu 16. a 17. století. Bylo uvedeno šest programních chansonů, jejichž tvůrce Clément Janequin psal na oblíbená témata té doby – Válka, Zpěv ptáků, Křiky Paříže, Zpěv skřivánka, Štěbetání žen a Lov. Tato díla, značně polyfonní, byla proložena pěti zpěvy Johna Dowlanda, které výborně kontrastovaly svou homofonní stavbou dílům francouzským. „Včelí madrigal“ Charlese Butlera doplnil program. Tento autor je pozoruhodný obzvláště svým spisem „The Feminine Monarchie“ – Ženská monarchie – který je první včelařskou příručkou z počátku 17. století, neboť byl vášnivým včelařem.

 
Zveřejněno v ČtenářiPlus
5

V unikátním crossover projektu Křik Paříže, zpěv Londýna se sejde vokální část souboru Victoria Ensemble se skotskou výtvarnicí Frances Sander. Hudební setkání představí francouzské chansony a anglické madrigaly 16. století a půjde o premiéru. Místem konání koncertu bude tento pátek 11. září od 19:30 hodin Velký sál pražské Novoměstské radnice.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
DSC0013

„V rámci koncertu byli vyhlášeni vítězové skladatelské soutěže duchovní hudby.“

„Nešporní zpěvy jsou mimořádné tím, že je Ryba skládal na české texty.“

„Dílo bylo provedeno jako celek, což dalo vyniknout Rybovu skladatelskému mistrovství.“

Poslední koncert letošního ročníku Festivalu Jakuba Jana Ryby se konal v nádherném barokním kostele sv. Mikuláše na Malé Straně, kam chodíval Jakub Jan Ryba během svých pražských studií poslouchat chrámovou hudbu pod taktovkou Jana Antonína Koželuha, Václava Josefa Bartoloměje Praupnera, Jana Josefa Strobacha a Kajetána Vogla. Každý koncert festivalu byl věnován jinému druhu Rybovy hudby: festival začal hudbou symfonickou, pokračoval komorní a vyvrcholil hudbou duchovní. Závěrečný koncert představil Jakuba Jana Rybu tak, jak ho známe úplně všichni z jeho nejslavnější skladby, jako autora vokálně instrumentální hudby.

 
Zveřejněno v ReflexePlus