„Všechno je tak, jak známe z libreta a českých operních scén. A přece je cosi jinak.“

„Láska a radost jsou trvale v našich životech a předsudky okolí nejsou to nejdůležitější.“

„Celý večer byl koncertem herectví, radosti ze života a ohňostrojem lidské energie.“

Vtipný, neotřelý, půvabný, to byl příběh Dvou vdov Bedřicha Smetany v podání Birmingham Opera Company, Škampova kvarteta, klavíristy Filipa Martinky a litomyšlských ochotníků. To vše v zámecké jízdárně pod taktovkou Lady Valešové, úspěšné Češky působící v Londýně.

Projekt italského tvůrčího týmu, česko-britské dirigentky a britských sólistů, který už stačil získat operně-režijní cenu Camerata Nuova, měl premiéru 20. června na hudebním festivalu Smetanova Litomyšl. Příběh se tentokrát odehrává v domově seniorů Druhé jaro a senioři jej, naprosto dokonale a vtipně, interpretují. Nesnaží se předvést brilantní operu, ale lidský příběh.

Text vychází z českého libreta, ale místy je přizpůsobený prostředí a prožívanému ději.

Sledujeme ranní rituály energické Karolíny, která ovládá svým nadšením každý centimetr jevištního prostoru. Je dokonale nepřehlédnutelná a “samostatně vládne” každé situaci, všem a všemu. Sledujeme Anežku, dojemně vláčnou a přesto rozhodnou v lásce k Podhájskému, jejíž árie z druhého jednání je opravdovou vnitřní výpovědí. Sledujeme Mumlala, zmateného, ovšem pevně přesvědčeného o svých mužných kvalitách, který svádí Anežku neumělým striptýzem kolem nemocničního lůžka. Svou “mumlavou“ árií dovedl celé auditorium k upřímnému smíchu. A sledujeme Podhájského, který se chvíli po začátku stává novým členem komunity a tváří se jako dokonalý světák. Jeho vytrvalou lásku k Anežce prozrazují letmé pohledy na její fotografii, kterou nosí nejspíš celý život na srdci.

Všichni aktéři rozehrávají poutavé divadlo života v ústraní svého nového domova. Všechno je tak, jak známe z libreta a českých operních scén. A přece je cosi jinak.

Kvete láska v každém věku?

Končí život a jeho radosti vdovstvím a odchodem do ústraní?

Stojí za to žít dál, nebo zbývá jen prázdně přežívat?

Všechny postavy nás přesvědčují, že láska a radost jsou trvale v našich životech a že předsudky okolí nejsou to nejdůležitější.

Celý večer byl koncertem herectví, radosti ze života a ohňostrojem lidské energie. Interpreti uváděli své postavy do reálného života a diváci si mohli hledat vnitřní paralely s každodenním životem – a nebo se jen tak bavit.

Měli jsme možnost drobného zastavení a pohledu na stáří, v němž klíčí semínka zasetá kdesi v mládí.

Z litomyšlského festivalu pokračuje inscenace na turné po Evropě.

Dana Burešová

Foto: Smetanova Litomyšl / Ivan Krejza