KlasikaPlus.cz© - portál o klasické hudbě

PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

...váš vyladěný partner

english

ČtenářiPlus: Západ slunce. Nečekaný liberecký příspěvek ke smetanovskému vzpomínání english

„Vznikl kompaktní celek, který v živé dramatizaci nabídl nejen přehled Smetanova života, ale pohled hluboko do jeho osobnosti.“

„Ačkoliv se z části jedná o čtené divadlo, v režii není žádné statické místo.“

„Z hlediska hudební režie bylo nastudování rovněž nápadité, i když možná trochu předimenzované.“

Letošek je v Česku ve znamení Roku české hudby, a může za to číslice „4“, která se týká třech našich hudebních hvězd klasické hudby: Leoš Janáček má 170 let od narození, Antonín Dvořák 120 od smrti, a nejstarší z nich Bedřich Smetana slaví nejvíc – 140 let od úmrtí a 200 let od narození. Liberecká opera Divadla F. X. Šaldy připravila k tomu výročí dva symfonické koncerty a zvláště opulentní nastudování Smetanovy opery Hubička, která se odehrává ve zdejším kraji. V libereckém Paláci Liebieg však mohli diváci v pátek 24. 5. zhlédnout ještě jeden divadelní projekt ke Smetanovu výročí s názvem Západ slunce.

Pod názvem jednoho ze Smetanových sborů vznikla divadelní hříčka o životní a umělecké cestě skladatele. Jak v úvodu řekl její autor, člen liberecké opery Jiří Bartoloměj Sturz, nebylo cílem „zdramatizovat wikipedické heslo o sádrové bustě smutného muže, ale předložit živé obrazy o osudech člověka z masa a kostí, který se nejen dovedl obdivuhodně poprat se svými tragédiemi, ale ještě je zapojit do svého geniálního hudebního odkazu“. Hra diváky přenáší do sychravého 23. dubna 1884, kdy Bedřich Smetana v pokročilém stádiu choroby opouští jabkenickou myslivnu, aby poslední tři týdny života strávil v pražském ústavu pro choromyslné. Dcera Žofie ve snaze jej před cestou uklidnit („Tatínku, vidíte mne!?“) mu oživuje vzpomínky, v nichž Smetana prochází svůj život, bez bilancování, formou snových obrazů, v nichž se zjevují milovaní a osudoví lidé, přátelé i oponenti. Hra je více než z poloviny tvořena autentickými texty. Ty jsou proloženy autorskými pasážemi, které pro úryvky z pamětí, ze Smetanovy korespondence a dobového tisku fungují jako jednotící prvek. Vznikl tak kompaktní celek, který v živé dramatizaci nabídl nejen přehled Smetanova života, ale pohled hluboko do jeho osobnosti. Nevýhodou je, že pro dobré pochopení některých souvislostí si hra žádá alespoň elementární znalost Smetanova života.   

Režisérem nastudování se stal Michael Tarant, původně činoherní režisér, který se dlouhodobě věnuje také operní režii. Nevelký prostor sálu paláce bohatě prostorově využil a proměnil v arénu, v níž se asi osmdesát diváků stalo de facto součástí představení. 

Ačkoliv se z části jedná o čtené divadlo, v režii není žádné statické místo, vše je v dynamickém pohybu (což se trochu negativně projevilo ve větším množství hereckých přeřeků). Velmi funkčně pracovala režie také s rekvizitami, kdy se paraplíčka dam proměnily v baldachýn nad hlavou mistra, či pouzdra na housle v rakvičky Smetanových zesnulých dcer. 

Postavu starého Bedřicha Smetany autenticky ztvárnil liberecký herecký bard Václav Helšus, který mistrně představil několik osobnostních poloh skladatele, avšak dovedl také udržet míru vkusu ve stylizování Smetanových chorobných stavů. V roli mladého Smetany Helšusovi statečně sekundoval Hynek Grania, člen operního sboru (avšak také držitel loňské liberecké Thálie za operu), v jeho výkonu zaujala zvláště výborná jazyková úroveň. V postavách Smetanova zetě Josefa Švarce, Franze Liszta či hraběte Jana Harracha předvedl vyrovnaný a uvěřitelný výkon člen činohry Filip Jáša. Postavy slepého učitele hudby Josefa Proksche, libereckého děkana Hoffmanna či Jana Nerudu pak energicky a smyslem pro odlišení ztvárnil Jiří Bartoloměj Sturz. V postavách přítele Srba-Debrnova i jízlivých kritiků zaujal také Radek Beran, dramaticky fungující byly také ženské postavy, dcera Žofie (Šárka Venclová), manželky Kateřina Kolářová (Radka Černíková) a Barbora Ferdinandiová (Denisa Marková-Richterová). 

Z hlediska hudební režie bylo nastudování rovněž nápadité, i když možná trochu předimenzované. Zaznělo zde množství krátkých ukázek ze Smetanovy tvorby, součástí představení je také smyčcový kvartet, který na úvod přednesl čtvrtou větu ze Smetanova kvarteta Z mého života, hudebně stylizoval také Smetanovy sluchové halucinace. Velmi funkčním způsobem byly do představení zapojeny tři Smetanovy ženské sbory, jejichž texty v konkrétních místech odrážely aktuální momenty ze života skladatele.

Západ slunce – obrazy ze života Bedřicha Smetany je divadelně působivým projektem, v němž se spojila odborná erudice v práci s námětem s živou, až živelnou dramatizací. Jde o drobný, ale nečekaně zajímavý liberecký příspěvek k Roku české hudby. Diváci jej budou moci v Liberci opět zhlédnout, ale bohužel až v podzimním čase.   

Stanislav Foršt

………………

Západ slunce – obrazy ze života Bedřicha Smetany

Divadlo F. X. Šaldy Liberec

Autor: Jiří Bartoloměj Sturz

Režie: Michael Tarant

Asistent režie: Šárka Brodaczová, Jiří Bartoloměj Sturz

Hrají:

Starý Bedřich Smetana – Václav Helšus

Mladý Bedřich Smetana – Hynek Grania

Franz Liszt, Josef Švarc, Jan Nepomuk Harrach, Fr. Moucha, Jan Ludevít Procházka, mladý Josef Boh. Foerster  – Filip Jáša 

Josef Proksch, Gottfried Wilhelm Ambros, František Ladislav Rieger, Otokar Hostinský, Jan Neruda – Jiří Bartoloměj Sturz 

Kateřina Smetanová (Kolářová) – Radka Černíková

Barbora Smetanová (Ferdinandiová) – Denisa Marková-Richterová

Josef Srb-Debrnov, František Pivoda, P. Anton Hoffmann – Radek Beran

Dámy v okolí mistra – Šárka Venclová, Veronika Mičjarová, Zuzana Maxová, Jana Černá

Smyčcové kvarteto: Marcela Mikolášková, Olesia Valičková, Ištván Matejča, Vladimíra Sanvito

Foto: Stanislav Foršt

ČtenářiPlus

V rubrice ČtenářiPlus vydáváme vaše názory. 

Přispívat může zkusit kdokoliv. Podmínkou je seriózní obsah a forma textu. Jde o prostor určený pro ty z vás, kteří nejsou profesionály v oblasti klasické hudby, ale rádi píší a mají zájem se vyjadřovat ke kulturnímu dění nebo události. Vítané jsou texty, které spadají do kategorií REFLEXE, REPORTÁŽ, GLOSA, ÚVAHA a pod. 

Své texty nám posílejte na mail WEB@KLASIKAPLUS.CZ
Do předmětu uveďte heslo ČtenářiPlus.
Nezapomeňte napsat také své jméno a příjmení, popřípadě i pár informací o sobě.

Těšíme se na vaše příspěvky!



Příspěvky od ČtenářiPlus



Více z této rubriky