„Často zařazuju transkripce populárních klasických skladeb, nebo dokonce filmové hudby, což mi umožňuje ukázat různé barvy a zvukové polohy varhan.“

„Kulturní diplomacie je pro mě osobně důležitým tématem.“

„Moje interpretace se snaží ukázat mozartovskou vynalézavost a technickou zdatnost za využití celého rozsahu moderního nástroje.“

Na zahajovacím koncertě 57. ročníku Mezinárodního varhanního festivalu v Olomouci vystoupí Dariia Lytvishko s programem zahrnujícím klíčová i méně známá díla varhanní literatury. Ve své interpretaci kombinuje technickou zdatnost s hlubokým hudebním vyjádřením a zároveň přibližuje posluchačům význam hudby v propojení kultur. Tradiční festival zahájí Lytvishko už 1. září v chrámu svatého Mořice.

Máte za sebou léto plné koncertování napříč Evropou. Jaké bylo? Kam vás koncerty zavedly a do jakých míst ještě zavedou?

Bylo to opravdu nabité léto, zahrála jsem si na krásných místech s bohatou historií, od londýnské katedrály v Southwarku přes berlínský Pamětní kostel císaře Viléma a katedrálu v Osnabrücku v Německu až po katedrálu v Lucemburku. Kromě toho jsem měla to štěstí vystoupit se symfonickým orchestrem při univerzitě ve Wuppertalu a na několika varhanních festivalech od Gdaňsku přes Hamburk až po několik festivalových i koncertních míst ve Švédsku, Finsku nebo Velké Británii. Na každém z těchto míst jsem se setkala se skvělým publikem, neopakovatelnou atmosférou a jsem naplněna novými zážitky, které obrovsky obohatily mou cestu hudebním světem.

Moc se těším na nadcházející týdny. Září započnu zahajovacím koncertem na Mezinárodním varhanním festivalu v Olomouci a pak mě čeká několik koncertů v Německu, zahraju si například na druhé největší německé varhany v kostele svatého Vavřince v Norimberku. Poté mě čeká řada koncertů v USA a následně se těším, že převezmu umělecké vedení festivalu Songlines_Herford III v městském divadle v německém Herfordu.

Na konci října vyjde mé debutové album, z čehož mám neskutečnou radost, a v ten samý den 24. října vystoupím na Mezinárodním varhanním festivalu ve španělské leónské katedrále.

Nabité tedy nebude jen léto… Vraťme se teď ale na začátek září, kdy zahájíte 57. ročník Mezinárodního varhanního festivalu v Olomouci v kostele svatého Mořice, kde se nachází jedny z největších varhan v Česku. Na co se posluchači mohou těšit?

Na velmi pestrý a bohatý program, kde zazní výběr z několika staletí varhanní hudby. Zahájím Bachovým Preludiem a fugou G dur, BWV 541, následovaným Händelovým Varhanním koncertem op. 4: č. 1 g moll, HWV 289. Program pak pokračuje Mozartovou introspektivní Fantazií f moll, K. 594 a také imaginativní skladbou Mozart Changes od Zsolta Gárdonyiho. Nemohu opomenout soudobou hudbu, kterou budou zastupovat Tři hamburská preludia od Guye Boveta, další část koncertu bude patřit opět Händelovi a jeho Varhannímu koncertu op. 7: č. 1 B dur, HWV 306. Celý koncert završím společně s Moravskou filharmonií mocným finále ze Symfonie č. 6, op. 59 od Louise Vierna, což bude vskutku dramatické…

V roce 2025 uplynulo 340 let od narození Johanna Sebastiana Bacha, významné osobnosti varhanní hudby. Přináší toto výročí speciální atmosféru, nebo je Bachova hudba již tak neoddělitelně spjata s varhanami, že se na varhanních festivalech vždy vnímá jako ústřední a všudypřítomná? Jaký je váš vztah k Bachovi? Nemáte někdy pocit, že veřejnost Bacha s varhanami spojuje možná až příliš?

Bachova hudba je na varhanních festivalech skutečně všudypřítomná, a to z dobrého důvodu – je opravdu nádherná a tvoří jádro varhanního repertoáru. Mnoho lidí si Bacha přirozeně spojuje s varhanami a já bych neřekla, že je to příliš. Zároveň mě ale velice baví vytvářet smíšené programy, které propojují širší spektrum hudby. Často zařazuju transkripce populárních klasických skladeb, nebo dokonce filmové hudby, což mi umožňuje ukázat různé barvy a zvukové polohy varhan. 

Do svého programu jste zařadila Bachovo Preludium a fugu G dur, BWV 541. Proč jste zvolila právě tuto skladbu? Někteří ji popisují jako „hudbu mládí“… Souhlasíte s tím?

Vybrala jsem Bachovo Preludium a fugu G dur, BWV 541, protože je to skladba, která kombinuje neuvěřitelnou energii s elegancí. Myslím si, že „hudba mládí“ dobře vystihuje část charakteru skladby – má svěží, téměř „italský“ nádech, ale zároveň již ukazuje Bachovo mistrovství ve struktuře, kontrapunktu a expresivní hloubce. Z mého pohledu je to dílo radostné i technicky náročné a na koncertě se bude velmi dobře vyjímat.

Jak již bylo zmíněno, zahrajete si s Moravskou filharmonií Olomouc. V čem je obtížnější hrát s orchestrem v porovnání se sólovým vystoupením?

Jsem nadšená, že si budu moci zahrát s Moravskou filharmonií Olomouc. Hrát s orchestrem je úplně jiná zkušenost než sólová hra, pro mě je to obrovská radost, ale také to vyžaduje hodně soustředění a spolupráce. Jako sólista mám plnou kontrolu nad tempem, dynamikou a frázováním, ale s orchestrem se vše stává jaksi interaktivním. Všichni musíme pozorně poslouchat a reagovat na zvukové nuance v jednotlivých částech.

Mozartova Fantazie f moll, K. 594 byla původně zkomponována pro mechanické varhany. Ovlivňuje to způsob, jakým je dnes hrána na moderních nástrojích? Je v interpretaci znatelný rozdíl?

Fantazie f moll K. 594 byla skutečně původně určena mechanickému nástroji, konkrétně pro malé komorní varhany umístěné uvnitř takových starožitných hodin a tyto přístroje byly již v Mozartově době raritou. Nemluvě o technických omezeních, například přívodu vzduchu. Mozartova Fantazie, podobně jako hudba Franze Josepha Haydna pro mechanické varhany, je plná drobných záludností, jako jsou dvojité trylky a běhy. Mozart přece jen nebyl nijak omezen technickou zdatností klávesového hráče. Jedná se však o skutečně mistrovské dílo a moje interpretace se snaží ukázat mozartovskou vynalézavost a technickou virtuozitu za využití celého rozsahu moderního nástroje.

Od Mozarta si hned ale hned tak neodpočinete, protože bude následovat skladba Mozart Changes Zsolta Gárdonyiho, která představuje hravou jazzovou reinterpretaci Mozartových melodií, následována Třemi hamburskými preludii Guye Boveta. Proč jste zvolila právě tyto skladby jako zástupce soudobé tvorby?

Mozart Changes Zsolta Gárdonyiho nabízí nový pohled na hudební jazyk, který zná téměř každé koncertní publikum. Také „jazzový“ charakter této skladby je pro varhany spíše cizí pojem, což skladbu činí o to zajímavější. Bovetova Preludia jsou komponována v mnohem tradičnějším hudebním stylu, který vychází z umělecké hudby počátku 20. století s přesnou narativní vizí, která připomíná skladatele jako Bartóka, Hindemitha nebo Ravela. Na těchto skladbách se mi obzvláště líbí bezprostřednost a přímost jejich – ač velmi rozdílného – hudebního jazyka, který je pro posluchače náročný, ale zároveň obohacující.

Na závěr uslyšíme finále ze Symfonie č. 6, op. 56 Louise Vierna, které je často považováno za jedno z nejnáročnějších děl varhanního repertoáru. Je podle vás tato reputace opodstatněná?

Na hráče klade jistě vysoké nároky, ale technické výzvy nikdy nezastíní hudební hodnotu. Nejde o prázdnou virtuozitu, ale o nezbytnou součást dramatického vývoje.

Letošní září je důležitým milníkem ve vaší kariéře, protože nastupujete na místo varhanice ve vídeňském Jezuitském kostele. Jak jste se cítila, když vám byla nabídnuta takto prestižní pozice?

Musím říct, že z toho mám obrovskou radost. Vzhledem k tomu, že jsem se do Vídně přestěhovala teprve v červnu, bylo pro mě příjemným překvapením, když mě požádali, abych se připojila k fantastickému a velmi rozmanitému týmu varhaníků ve vídeňském Jezuitském kostele. Toto místo doslova srší uměleckou tvořivostí a jsem nadšená, že mohu pracovat v jednom z nejvýznamnějších kostelů města.

Jste původem Ukrajinka. Jak v této souvislosti vnímáte roli hudby coby prostředku k propojení lidí napříč národy?

Hudba je v každém směru mocným médiem, což může představovat jak velkou příležitost, tak nebezpečí. Zaujmout odpovědný přístup, který se soustředí na ty nejzranitelnější, pro mě bylo vždy prioritou. Odehrála jsem více než čtyřicet charitativních koncertů na podporu rodin, kulturních iniciativ či záchranářů na Ukrajině, takže kulturní diplomacie je pro mě osobně důležitým tématem.