Státní filharmonie Košice v blízké době nabídne trojici orchestrálních pořadů s výrazným zastoupením českých umělců. Nejbližší abonentní koncert se uskuteční 14. listopadu pod vedením dirigenta Jiřího Rožně, následující mimořádný koncert v Domě umění přivítá Magdalenu Koženou, jakož i Melody Makers zpěváka a režiséra Ondřeje Havelky, a pražskému opernímu příznivci dobře známá Islanďanka Arnheiður Eiríksdóttir bude poté hlavní postavou koncertu cyklu A, kdy bude k slyšení mimo jiné Mahlerova písňová tvorba.

Beethovenův Koncert pro klavír a orchestr č. 4 G dur je prvním, který plně reprezentuje skladatelův vlastní styl. Dílo vzniklo v letech 1805 až 1806, téměř současně se Čtvrtou, Pátou a Šestou symfonií, Fantazií pro klavír, sbor a orchestr a Mší C dur. Bylo to jedno z nejplodnějších období Beethovenovy tvorby. Mistrovství tematické i stylové a obsahové jednoty dosažené ve všech dílech se plně odráží v Koncertu G dur… Skladatelka Dora Pejačević patří k předním představitelům chorvatské hudby. Pejačević je známá svými vokálními skladbami, klavírními miniaturami a smyčcovými kvartety, které byly silně ovlivněny dobovými expresionistickými a modernistickými směry. Její Symfonie fis moll je považována za první moderní symfonickou skladbu chorvatského skladatele. Napsala ji v letech 1916 až 1917 a v roce 1920 ji přepracovala. Symfonie je dílem pozdně romantického stylu a má čtyři věty. Obě zmíněná díla zazní 14. listopadu v košickém domě umění s místní filharmonií a pod taktovkou českého dirigenta Jiřího Rožně. Sólo klavír hraje Jakub Čižmarovič.

Magdalena Kožená dlouhodobě překvapuje originálními projekty, v nichž elegantně prochází všemi historickými epochami klasické hudby. Světoznámá mezzosopranistka se rozhodla na chvíli opustit svět klasické hudby a pro svůj exkurz do světa amerického muzikálu si vybrala autora Colea Portera. Jeho proslulé hity inspirované jazzem zazpívá 17. listopadu za doprovodu Ondřeje Havelky a jeho skupiny Melody Makers. Projekt bude k zhlédnutí také 21. listopadu v polských Katovicích a 23. listopadu v brněnském Mahenově divadle.

Mahlerův cyklus Písně o mrtvých dětech ukazuje smutnou moudrost zralého a osudem zkoušeného muže. Je to také jeden z nejkrásnějších písňových cyklů v moderní hudební literatuře. Skládá se z pěti písní, které byly koncipovány jako jeden nedělitelný celek. Původní Kindertotenlieder byl cyklus básní, které básník Friedrich Rückert napsal v návalu smutku po smrti svých dvou dětí a které vyjadřovaly tiché smíření s osudem. Mahler vybral pět Rückertových básní a zhudebnil je v letech 1901 až 1904. Písně jsou v Mahlerově pozdně romantickém idiomu a stejně jako texty odrážejí směs bolestných pocitů i fantazijních obrazů dětského světa… Dmitrij Šostakovič zkomponoval svou Symfonii č. 10 v roce 1953, po desetileté přestávce, a téměř okamžitě se setkala s mimořádně příznivým ohlasem. Symfonie č. 10 není vysloveně programní; její první věta začíná široce rozvedeným tématem, zatímco hlavní a vedlejší téma jsou zpěvné a jednoduché. O to kontrastnější je dynamický vývoj, který se vyznačuje pestrým využitím bicích nástrojů a strohostí instrumentace. Zatímco druhá část se rozvíjí v pochodovém rytmu s mnoha dynamickými vrcholy, třetí část Allegretto přináší jakousi fantazii ve valčíkovém rytmu. Dílo je završeno výraznou, živelnou codou. Zmíněné kompozice zazní 21. listopadu pod taktovkou Maroše Potokára a vokální sólo je svěřeno držitelce loňské Thálie a letošní finalistce těchto výročních cen, islandské mezzosopranistce Arnheiður Eiríksdóttir.

Foto: archiv Klasiky+, archiv NdB