Státní filharmonie Košice pořádá ve čtvrtek 19. ledna od 19 hodin v Domě umění další ze svých koncertů. Ten povede hlavní hostující dirigent Zbyněk Müller. Na programu budou díla Ernő Dohnányiho, Zoltána Kodálye, Bély Bartóka a Ľudovíta Rajtera. Sólistou koncertu bude klavírista Ladislav Fančovič.

„Bratislavský rodák Ernő Dohnányi bol jedným z najvýznamnejších klaviristov svojej doby a významne prispel k neskororomantickému klavírnemu repertoáru. Jeho Klavírny koncert č. 1 si návštevníci vypočujú v interpretácii obľúbeného klaviristu Ladislava Fančoviča,“ uvádí dramaturgie orchestru.

Klavírista Ladislav Fančovič ke Klavírnímu koncertu říká, že se mu možností uvést toto dílo splnil jeden z jeho největších hudebních snů. „Autor týmto dielom nadviazal na veľké symfonické klavírne koncerty Johannesa Brahmsa, a som nesmierne šťastný, že po vyše 100 rokoch zaznie opäť aj na Slovensku. Podľa mojich informácií totiž dielo hral naposledy v Bratislave samotný autor v máji 1908. Je pre mňa preto veľkou poctou zahrať toto výnimočné dielo de facto v ‚obnovenej slovenskej premiére‘ so Štátnou filharmóniou Košice pod taktovkou skvelého Zbyňka Müllera,“ doplnil sólista.

Dramaturgické spojení čtyř autorů dvacátého století se zajímavě ilustruje na osobním příběhu slovenského dirigenta a skladatele Ľudovíta Rajtera. Intenzívně se zajímal o tvorbu Bély Bartóka a jeho touhou bylo studium v Budapešti, která byla ve svém čase inspirativní a otevřenou moderní uměleckou metropolí. Mladý Rajter Bartóka vyhledal a ukázal mu svou absolventskou práci – Sinfoniettu. Bartók tím, že kompozici sám nevyučoval, dal Rajterovi doporučení k Ernő Dohnányimu. A to byl jeden z klíčových momentů pro další směřování Rajterovy profesionální činnosti.

„Bratislavský rodák Dohnányi bol popri Bélovi Bartókovi a Zoltánovi Kodályovi najvplyvnejšou osobnosťou maďarskej hudby prvej polovice 20. storočia. Ako hlavný dirigent Orchestra Filharmonickej spoločnosti, riaditeľ Vysokej hudobnej školy Ferenca Liszta a Hudobný riaditeľ Maďarského rozhlasu bol zároveň určujúcou osobnosťou budapeštianskeho hudobného života. Ľudovíta Rajtera prijal do svojej Majstrovskej školy kompozície na Vysokej hudobnej škole Ferenca Liszta a zároveň mu ponúkol aj dirigentské vystúpenie v Maďarskom rozhlase na čele Orchestra Filharmonickej spoločnosti,“ uvádí SFK. Od Ľudovíta Rajtera zazní na koncertě Allegro sinfonico z roku 1986.

Na čtvrtečním hudebním setkání zaznějí i díla Kodálye a Bartóka inspirovaná folklórem. Tance z Galanty vycházejí z lidové hudby okolí Galanty, kde Kodály několik let žil. Opus je vystavěn na verbuňku a vychází ze struktury o dvou částech. Z pomalé introdukce a sérií čtyř rychlých tanců. „Rumunské tance patria medzi najobľúbenejšie diela Bélu Bartóka. Pôvodne šlo o suitu pre klavír so šiestimi krátkymi skladbami, ktorú Bartók upravil aj do orchestrálnej podoby. Jadrom tohto cyklu sú autentické rumunské melódie, ktoré skladateľ nahral v Transylvánii, pričom v interpretácii folklórnych prameňov skladateľ zachoval pôvodnú melódiu a rytmickú štruktúru a zároveň hudbu oživil svojimi vlastnými harmonickými farbami,“ uzavírá svou pozvánku SFK.

Foto: Miriama Fenciková