Jihočeské divadlo v Českých Budějovicích připravilo na první listopadový den první baletní premiéru sezóny. V Domě kultury Metropol představí baletní zpracování Dvořákových Slovanských tanců v choreografii Martina Šintáka a režii Tomáše Ondřeje Pilaře. Jihočeská scéna avizuje kouzelnou jevištní báseň o radostné cestě ke kořenům. 

O taneční uchopení Roku české hudby se postará českobudějovické Jihočeské divadlo. To v autorském tandemu choreografa Martina Šintáka a režiséra Tomáše Ondřeje Pilaře přistoupilo k tanečnímu ztvárnění jednoho z klíčových děl české hudební literatury na ploše celovečerního pořadu se zapojení dvou baletních souborů a za doprovodu symfonického orchestru. Zpracovávanou látkou jsou oba cykly Slovanských tanců Antonína Dvořáka komponovaných původně pro čtyřruční klavírní hru.

K jejich kompozici přiměl Dvořáka nakladatel Simrock záhy po úspěchů skladatelových Moravských dvojzpěvů. Tušil, že dílo v podobném duchu určené pro provozování čtyřručně na klavír by mohlo mít mezi měšťany značný komerční potenciál, a požádal Dvořáka o české tance v kontrastu k vydaným Uherským tancům Johanessa Brahmse. Dvořák odchovaný českou lidovou taneční hudbou se v kompozici tohoto díla našel a do tří týdnů měl hotovo. Výsledkem se stal v duchu lidové hudby zkomponovaný vysoce stylizovaný cyklus s využitím vlastních témat, nikoli variací již existujících nápěvů, které využil Brahms. Inspirací se Dvořákovi staly české tance: furiant, polka, sousedská či skočná, ale také ukrajinská dumka. Záhy po vydání klavírní verze rozepsal Dvořák cyklus i pro orchestr. Simrock s vydáním Slovanských tanců zaznamenal očekávaný úspěch a žádal od Dvořáka pokračování. Tomu se skladatel dlouho bránil, nakonec po osmi letech kapituloval a během měsíce vytvořil řadu druhou. V ní rozšířil spektrum tanečních typů o řadu dalších: k polce, skočné, sousedské, furiantu a dumce, připojil českou špacírku, polskou polonézu, srbské kolo a odzemek z oblasti valašsko-slovenského pomezí. Vedle pestřejšího tanečného výběru pracoval i s širší paletou nálad, než tomu bylo v řadě první. 

Jihočeské divadlo připravilo na základě Dvořákova díla jevištní báseň stejného názvu, tedy Slovanské tance, s podtitulem Radostná cesta ke kořenům, jejíž inspirací je symfonická hudba zrcadlící pestrost české lidové kultury v jejích radostných, dramatických i melancholických odstínech. Poetická inscenace čerpá z tradičních folklorních prvků a ty skládá do působivé divadelní mozaiky, kterou na scéně DK Metropol vytvoří baletní soubor a dětský balet za doprovodu symfonického orchestru. Hudebního nastudování a řízení orchestru Jihočeského divadla se ujal šéfdirigent David Švec. Režijního zpracování, ale také scény a světelného designu se ve spolupráci s Vjačeslavem Zubkovem a Petrem Baštýřem zhostil umělecký šéf opery Tomáš Ondřej Pilař. Kostýmy pochází z návrhu Dany Haklové. 

V hlavních úlohách se představí sólisté a členové baletního souboru jihočeské scény včetně baletních mistrů. Roli Dívky bude tančit Sophie Debou v alternaci s Janou Pelcovou, Vojáka Sebastiano Mazzia nebo Paolo Terranova, v úloze Babičky se představí Radmila Hájková v alternaci s Barborou Šímovou, Tatínka zatančí asistent choreografa a baletní mistr Béla Kéri Nagy či Zdeněk Mládek. Baletní soubor posílený o externisty ztvární Dívky, Ženy a Chlapce a na scéně nebude chybět ani Kůň. V Slovanských tancích dostane příležitost také čtrnáctičlenný dětský baletní soubor. 

Premiéra představení se uskuteční 1. listopadu od půl osmé večer v DK Metropol, baletní představení Jihočeské divadlo odehraje ještě ve dvou reprízách naplánovaných na 30. listopadu a 1. ledna příštího roku.

Foto: ilustrační - Jihočeské divadlo, Serghei Gherciu