KlasikaPlus.cz© – portál o klasické hudbě

PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

...váš vyladěný partner

english

Fantastická symfonie a Modrovousův hrad v Košicích english

Tento čtvrtek uvede Státní filharmonie Košice dílo francouzského skladatele Hectora Berlioze, které nese prvky autobiografie i fikce. Jeho Fantastická symfonie je někdy považována za vůbec první programní symfonii. Pod taktovkou Aleksandara Markoviće zazní také Beethovenova předehra Coriolan a Spohrův Koncert pro klarinet a orchestr č. 4 e moll v podání Martina Adámka v sólovém partu. Koncert Berliozova Fantastická je naplánován na čtvrtek 6. března v Domě umění. O týden se později se v Košicích umělecky vyskytuje Tomáš Brauner, aktuální šéfdirigent Opery Slovenského národního divadla, s koncertním provedením Bartókova Modrovousova hradu.

Aleksandar Marković

Fantastická symfonie s podtitulem Epizody ze života umělce je milníkem ve vývoji světové symfonické hudby. Hector Berlioz napsal první programní symfonii, doplnil ji literárním komentářem, hlavní myšlenku díla nazval „idée fixe“ a prokládal ji všemi pěti větami – vždy však osobitým způsobem. Fixní hudební myšlenka zosobňuje milovanou Harriet Smithson. Její hudební obraz zaznívá s lyrickou něhou, ale také v groteskní podobě uprostřed sabatu čarodějnic. Vedle novátorské orchestrace a provokativního děje je podle dirigenta Aleksandara Markoviće, který na dirigentském stupínku nahradí původně avizovaného Paola Bortolameolliho, snad nejpozoruhodnějším rysem Fantastické symfonie potřeba neustálého akcentování: „V partituře jen zřídka najdete notu, která by nebyla zvýšena, snížena, zdůrazněna, zrychlena nebo zpomalena. Tento dramatický výraz je přítomen v dynamických, neklidných částech díla stejně jako v klidných, bezčasých momentech. Vzhledem k tomu, že Beethoven zemřel pouhé tři roky před jejím zkomponováním, je Fantastická symfonie jak poctou Beethovenovi, tak průkopnickým dílem s obrovskou imaginací, které boří rámec doby, v níž vzniklo,“ říká srbský dirigent, který v říjnu zahájil aktuální sezonu košické filharmonie. Je hlavním hostujícím dirigentem orchestru Sinfonia Varsovia a ovládá širokou škálu symfonického a operního repertoáru od klasického a romantického až po současný styl. Mezi jeho umělecké vrcholy patří Straussův Život hrdiny a Verdiho Messa da Requiem.

Košická filharmonie ve čtvrtek nabídne také předehru Coriolan, v níž Beethoven nově interpretoval duchovní drama člověka. Ve velkolepém zvuku vítězí humanistická vize nad egem jedince. A Koncert pro klarinet č. 4 e moll vznikl jako pocta slavnému Mozartovu Klarinetovému koncertu. Louis Spohr dílo otevírá temným romantickým tématem kontrastujícím s klidnou melodií, závěr patří větě Rondo al espagnol s prvky španělské hudby. Druhá, melancholická věta přináší operní podtón a vyžaduje od interpreta dokonalé zvládnutí dechové techniky. Nejen tuto kvalitativní podmínku splňuje dle košické produkce sólista Martin Adámek. Již ve svých devatenácti letech uspěl v konkurzu do prestižního francouzského souboru soudobé hudby Ensemble intercontemporain. Adámek už hrál v londýnské Royal Albert Hall, vídeňském Musikvereinu, berlínském Konzerthausu, na Salzburger Festspiele či také na festivalu v Lucernu.

Martin Adámek

Modrovousův hrad je jednoaktová symbolistická opera Bély Bartóka na libreto jeho přítele a básníka Bély Balázse. Jediná Bartókova opera byla napsána v roce 1911 a text libreta využívá motivy staré francouzské legendy o krutém vládci a tajemství jeho ztracených žen. V opeře vystupují pouze dvě zpívající postavy: Modrovous a jeho žena Judita. Početné orchestrální obsazení, jedno z největších v Bartókově tvorbě, výrazně podporuje pěvecké linky a přechází od půvabných, jemných momentů navozujících atmosféru komorní hudby k mohutným zvukovým invazím. Ty podtrhují vnitřní agónii postav. Dílo je metaforou nemožnosti dokonalé lásky mezi mužem a ženou; Modrovous a jeho žena Judita se stávají symboly sebepoznání vlastních hlubin. Přestože se jedná o rané Bartókovo dílo a je na něm patrný vliv Strausse i Debussyho. V Košicích provedení 13. března řídí český dirigent Tomáš Brauner, dosluhující vedoucí u Pražských symfoniků. Klíčové zpěvní party u košických filharmoniků ztvární Adrienn Miksch (mezzosoprán) a Károly Szemerédy (baryton).

Foto: Miriama Fenciková, Luc Hossepied

KlasikaPlus.cz

Redakční články v rubrikách AktuálněPlus a VýhledPlus



Příspěvky redakce



Více z této rubriky