Gaudium Pragense nabídne opomíjené duchovní dílo Giacoma Pucciniho
Smíšený sbor Gaudium Pragense chystá koncert v kostele sv. Jindřicha a sv. Kunhuty na Praze 1. 24. listopadu zazní skladby klasiků pod dirigentským vedením Františka Lodera. Zpěv doprovodí varhany, jež rozezní Ivana Michalovičová, a viola v rukou Františky Barochové – ty poslouží hlavně v posledním kusu, kterým je Pucciniho Requiem. V prosinci se sbor tradičně věnuje Rybově České mši vánoční.

Listopadový koncert Proměny v kostele sv. Jindřicha a sv. Kunhuty čítá půltucet děl. Úvodem zazní Wachet auf J. S. Bacha z jeho opusu BWV 140, z repertoáru G. Faurého je částo vybíráno jeho Requiem, tentokrát však zazní Cantique de Jean Racine. Skokem několik století zpět v hudební historii se poté dospěje k představiteli anglické renesance J. Dowlandovi a koncert nabídne jeho kompozici Flow my tears, španělskou renesanci poté reprezentuje T. Luis de Victoria a jeho O Vos Omnes. Pak zpátky k J. S. Bachovi, aby příchozí slyšeli jeho Sarabandu z opusu BWV 1008. A závěrem zazní relativně málo provozované, šestiminutové Requiem, SC 76 (1905) pro sbor v sazbě S-T-B od Giacoma Pucciniho (1858–1924), kterého má hudební veřejnost spjatého zejména s tvorbou operní. Koncert 24. listopadu řídí umělecký vedoucí František Loder.
Prosinec mnohých tuzemských pěveckých sborů znamená často nejedno podání nezměrně oblíbené Rybovy České mše vánoční. Nejinak tomu bude v případě smíšeného sboru Gaudium Pragense, který populární kus nabídne nejdříve 6. prosince v německém Altenbergu a poté také 21. prosince v evangelické modlitebně v pražské Korunní ulici.
Smíšený sbor Gaudium Pragense je plodem revolučního roku 1989, kdy vznikl odloučením části zpěváků z jiného tělesa a své aktivity začal prvních deset let rozvíjet pod vedením Jiřího Smutného. V roce 1998 se vedení sboru ujal hudební skladatel a publicista Lukáš Hurník, který v čele pěveckého tělesa setrval celé čtvrtstoletí a díky němu se sbor umělecky zřetelně vyprofiloval. Stálou varhanní doprovázečkou sboru byla v době Hurníkova vedení klavíristka Jana Hurníková, od roku 2007 sbor spolupracuje s mladou varhanicí Ivanou Michalovičovou. Po krátkém působení varhaníka Tomáše Pindóra se řízení sboru v roce 2023 ujal představitel mladé dirigentské generace František Loder, který se s úspěchem věnuje i skladbě a hře na kytaru. Ten přišel s vizí osvěžit repertoár sboru a také jej pěvecky omladit. Těžiště repertoáru sboru leží v barokní hudbě, věnuje se rovněž interpretaci vokálních děl soudobých autorů, a to zejména Petra Ebena, Ilji Hurníka, Lukáše Hurníka a Jiřího Temla. Nevyhýbá se ani českému odkazu z období klasicismu a romantismu. Těleso vystupuje v tuzemsku i zahraničí, pravidelně se vrací zejména do Německa.
Foto: archiv Gaudium Pragense, archiv KlasikaPlus.cz
Příspěvky redakce
- Pražská konzervatoř otevře dveře talentům. Její symfonikové oslaví Rilkeho
- Plachetkova podzimní Zimní cesta v Brně a Jeseníku
- Jan Dušek (1942–2025)
- Klášterní hudební slavnosti oslaví dvacetiny
- Příštím šéfdirigentem královéhradeckých filharmoniků bude Jiří Habart
Více z této rubriky
- Pražská konzervatoř otevře dveře talentům. Její symfonikové oslaví Rilkeho
- Plachetkova podzimní Zimní cesta v Brně a Jeseníku
- Klášterní hudební slavnosti oslaví dvacetiny
- Ardaševovi a Praženica prosincovými hosty v Žilině
- Antonín Dvořák mladým popáté kolbištěm pro klavírní talenty
- Mariánskolázeňský prosinec ‚Rybovku‘ nepostrádá
- Saint-Saënsův Omfalin kolovrat prvním prosincovým přednesem v Košicích
- Dvanáctý měsíc v Českých centrech s ‚Rybovkou‘ až v Madridu
- Pět orchestrálních pořadů s pěti různými dirigenty. Prosinec u Severočeské filharmonie
- ČRo D-dur: Sobotní večer ve znamení stoletého jubilea Zdeňka Šestáka