Projekt The Wagner Cycles připravovaný Drážďanským hudebním festivalem bude po loňském uvedení Valkýry pokračovat třetí částí Wagnerovy tetralogie Prsten Nibelungův. V úterý 1. dubna bude na scéně pražské Státní opery v premiéře koncertně proveden Siegfried nastudovaný v souladu s principy historicky poučené inscenační praxe. Z Prahy titul řízený dirigentem Kentem Naganem zamíří do Paříže, Kolína nad Rýnem, Drážďan a Lucernu.

V loňském roce zahájený wagnerovský projekt, za nímž stojí Drážďanský hudební festival, si klade za cíl propojit hudební praxi s akademickým výzkumem, který v Drážďanech, kde Richard Wagner strávil řadu let, intenzivně probíhá. Specifikem The Wagner Cycles je užití dobových nástrojů a vokálního a deklamačního stylu odpovídajícího Wagnerově době. „Harnoncourtovy velkolepé interpretace Monteverdiho nám v sedmdesátých letech dvacátého století přinesly pojmy ‚autentický zvuk‘ a ‚provozovací praxe‘. Drážďanský Prsten jim však dává zcela nový rozměr. Náš wagnerovský zvuk je vřelý, průzračný a neskonale barvitý. Nejenže zvyšuje srozumitelnost textu, ale buduje také magický most k novému poslechu a interpretaci Wagnera, čímž nabízí nový přístup k tvorbě tohoto kontroverzního skladatele,“ uvedl k projektu umělecký ředitel Drážďanského hudebního festivalu Jan Vogler. 

Interpretačně se titulů Prstenu Nibelungova ujal orchestr Drážďanského hudebního festivalu spolu s Concerto Köln pod uměleckým vedením Kenta Nagana. Ti od roku 2023 v Drážďanech v rámci intenzivních workshopů a zkouškových bloků připravují ve spolupráci s panelem muzikologů řízeným Kaiem Hinrichem Müllerem z Hochschule für Musik und Tanz v Kolíně nad Rýnem jednotlivé části takzvaného Ringu a vytvořené koncertní inscenace jsou uváděny na vybraných evropských scénách. V roce 2023 to bylo Zlato Rýna, v loňském roce Valkýra, jejíž uvedení v Praze portál KlasikaPlus.cz reflektoval ZDE. 

V úterý 1. dubna letošního roku se premiéry na pražské půdě dočká třetí část cyklu, Siegfried. Pěvecké obsazení bude postavené na belgickém tenoristovi Thomasovi Blondellem, který bude v roli debutovat. Aktuální sezónu zahájil Blondelle debutem na festivalu v Bregenzu jako Max v Čarostřelci a v Dánské královské opeře v Kodani jako Apollo-Dionýsos v Trojahnově Orestovi. K dalším bodům Blondelleho sezony patří Herodes v Salome uvedené v Antverpách a Rize. Během studií debutoval Blondelle v Théâtre Royal de la Monnaie v Bruselu, po angažmá ve Staatstheater Braunschweig a Deutsche Oper Berlin nyní hostuje v Mnichově, Vídni, Amsterdamu, Stuttgartu a Frankfurtu a vystupuje rovněž na předních evropských festivalech včetně Lucernu nebo BBC Proms. Jako Mime se v Siegfriedovi představí renomovaný německý tenorista a pedagog Christian Elsner, roli Poutníka (Wotana) ztvární původem australský basbarytonista Derek Welton, wagnerovský specialista hostující pravidelně na předních evropských festivalech a operních scénách, který v Praze vystoupil již ve Valkýře. Role Albericha se ujme Daniel Schmutzhard, Fafnera zazpívá Hanno Müller-Brachmann. Erdu ztvární Gerhild Romberger, německá mezzosopranistka a kontraaltistka zaměřující se zejména na koncertní repertoár od baroka po současnou hudbu, která je osvědčenou interpretkou Mahlerových děl. Jako Brünnhilde v Praze vystoupí Åsa Jäger, mladá dramatická sopranistka pocházející ze Švédska, která postavu Brünnhilde ztvárnila také již v loňském díle Ringu. 

Reprízy aktuálního projektu se uskuteční 4. dubna v Pařížské filharmonii, 10. dubna v Kolíně nad Rýnem a 14. června bude Siegfried uveden v rámci závěrečného ceremoniálu letošního osmačtyřicátého ročníku Drážďanského hudebního festivalu v tamním Kulturpalastu. V září Siegfrieda uvede i proslulý Lucernský festival. Celý projekt bude ukončen v roce 2026, kdy uplyne sto padesát let od prvního provedení Prstenu v Bayreuthu.

V Praze zazněl Wagnerův Siegfried poprvé v roce 1887 ve Stavovském divadle, v historii Národního divadla byl tento titul proveden pouze dvakrát, a to v roce 1932 pod taktovkou Otakara Ostrčila a pak až v roce 2005 v nastudování Johna Fioreho. Státní opera uvedla Siegfrieda ve dvou inscenacích, prvně krátce po otevření roku 1888 v rámci kompletního provedení tetralogie a poté v roce 1923 v nastudování Alexandra Zemlinského.

Foto: Midjourney, SF / Anne Zeuner, Simon Pauly