„Věrni názvu umělci pod vedením svého šéfa nabídli středoevropskou hudbu 17. a začátku 18. století.“

„Mistrovství Johanna Sebastiana Bacha je všeobecně známou a neotřesitelnou hodnotou.“

„V zaplněném auditoriu bylo cítit souznění s tři století starým, vysoce uměleckým, duchovním i bezprostředně lidským dědictvím.“

Z Dvořákovy síně Rudolfina přímo do nebeských výšin vynesly své věrné posluchače soubory Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704 v úterý 18. listopadu. Instrumentální seskupení v tomto případě plnilo jen služebnou funkci bassa continua a hrálo ve složení theorba, varhany, violoncello a kontrabas; s jistotou a precizností provázelo všechny skladby večera. Hlavním nositelem oné nadpozemské krásy byl tentokrát jednoznačně šestnáctičlenný vokální soubor, schopný nejen disciplinovaného ensemblového zvuku, ale i precizních sólových kreací. Provedení řídil Václav Luks.

Věrni názvu Collegium 1704 umělci seskupení pod vedením svého šéfa Václava Lukse nabídli středoevropskou hudbu 17. a začátku 18. století. Do duchovního a uměleckého pocitu té doby a toho místa nás přenesla tvorba skladatelů z rodu Bachů (Johanna Michaela a Johanna Sebastiana), jejich předchůdce Johanna Hermanna Scheina a Sebastianova vrstevníka, českého barokního génia Jana Dismase Zelenky. Spojnicí všech skladeb bylo vyznání víry v Hospodina a v jeho jednorozeného Syna, což se promítlo i do volby názvu večera Jesu, meine Freude, přičemž verš tohoto luteránského chorálu nalézáme jak v úvodní skladbě večera, v motetu Johanna Michaela Bacha Halt, was du hast – Jesu meine Freude, tak i na konci závěrečné skladby večera, v motetu o jedenácti částech Jesu, meine Freude, BWV 227 od Michaelova zetě Johanna Sebastiana Bacha. 

Všichni vybraní autoři s lehkostí ovládli náročné skladatelské řemeslo a shodují se i ve výběru kompozičních prostředků. U všech nalézáme v renesanci časté postupy vokální polyfonie s dokonale zvládnutou imitační technikou, nelze přehlédnout ani přítomnost dědictví Palestriny. Je patrné zejména v častém výskytu fugat. 

Vzdor tomu však v nabídnutém repertoáru nalézáme i nečekaně odlišná, osobitá řešení. Kupříkladu Johann Michael, tchán Johanna Sebastiana s grácií uplatňuje dvojsborovou techniku, kdy nositelem textu a tedy i hlavní myšlenky je obsazení tutti a příslušný komentář zde připadá kvintetu sólistů.

Odkaz renesance se výrazně promítl do tvorby Johanna Hermanna Scheina. Slyšíme nejen ohlasy nizozemských škol, ale rovněž i lineární chromatismy Dona Carlose Gesualda z Venosy. Ač je to tvorba nejstarší, z dnešního hlediska se nejednou jeví jako velmi aktuální.    

Dílo našeho Jana Dismase Zelenky bylo na programu zastoupeno dvěma opusy. Nejprve zazněly čtyři části Statio quadruplex Processione Theophorica, ZWV 158. Jedná se o zpěvy k liturgickému průvodu se čtyřmi zastaveními. Ve dvou případech je to čtyřhlas, další části jsou vypracovány dvojsborovou technikou. Responsoriální technikou Zelenka vytvořil hudbu pro postní vigilie – Responsoria pro Hebdomada Sancta, ZWV 55. I zde jsou patrné renesanční ozvěny a doklady mistrovského zvládnutí kontrapunktické práce.   

Mistrovství Johanna Sebastiana Bacha je všeobecně známou, neotřesitelnou hodnotou. Jeho ztvárnění moteta Jesu, meine Freude, dnes evidovaného pod označením BWV 227 má rysy starém slohu. Skládá se z relativně samostatných částí, svým textovým obsahem odkazujících na motiv smrti.

Program večera byl publikem přijat velmi příznivě. V zaplněném auditoriu bylo cítit souznění s tři století starým, vysoce uměleckým, duchovním i bezprostředně lidským dědictvím. Se zatajeným dechem byly po závěrečném potlesku vyslechnuty i dva pianissimové přídavky z tvorby Jana Dismase Zelenky.

Oba Bachové, Schein i Zelenka v podání skvělého Václava Lukse a jeho souboru zapůsobili hlubokým dojmem, přímo jako hojivý balzám na rozjitřenou mysl v dnešním čase, kdy si  připomínáme zlomové události roku 1989 a kdy v nás narůstají obavy z vývoje dnů budoucích.

…

Jesu, meine Freude
Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704
dirigent Václav Luks

program:

Johann Michael Bach (1648–1694): moteto Halt, was du hast – Jesu meine Freude

Johann Hetrmann Schein (1584–1630): Israelis Brünnlein
– Lehre uns bedenken
– Die mit Tränen säen
– Da Jakob vollendet hatte
– Wende dich, Herr, und sei mir gnädig

Jan Dismas Zelenka (1679–1745): Statio quadruplex pro Processione, Theophorica, ZWV 158
– Misericordia tua, Domine
– Exaudi, Domine
– Quiescat ira tua, Domine
– Da pacem, Domine

Responsoria pro Hebdomada Sancta, ZWV 55
– Tristis est anima mea
– In monte Oliveti
– Omnes amici mei
– Caligaverunt oculi mei
– O vos omnes
– Sepulto Domino

Johann Sebastian Bach: moteto Jesu, meine Freude, BWV 227
– Jesu, meine Freude
– Er ist nun nichts
– Unter deinem Schirmen
– Denn das Gesetz
– Trotz dem alten Drachen
– Ihr aber seid nicht fleischlich
– Weg mit allen Schätzen
– So aber Christus in euch ist
– Gute Nacht, o Wesen
– So nun der Geist
– Weicht, ihr Trauergeister

přídavky: Jan Dismas Zelenka: Sepulto Domino a Statio qudruplex

foto: Collegium 1704 / Petra Hajská