Doslova za chvíli, ve dvacet hodin ve Dvořákově síni Rudolfina vypukne jedna z velkých událostí letošního ročníku Pražského jara. Český debut si se svým orchestrem odbyde Mikko Franck, šéfdirigent Filharmonického orchestru Francouzského rozhlasu, na jehož objednávku, společnou s Pražským jarem, složil skladatel Kryštof Mařatka, žijící střídavě v Čechách a ve Francii, houslový koncert s tajuplným názvem Svatyně – v hlubinách jeskyních maleb v inspiraci pravěkým uměním a obrazy zachovanými v jeskyních desítky tisíc let. Sólový part je svěřen primáriovi souboru Modigliani Quartet Amaurymu Coeytauxovi. Zmíněný orchestr dílo provede pod vedením jeho autora. Mikko Franck se ujme dirigování skladeb francouzských autorů.

„Je úžasné pozorovat, jak vynalézavě dokázal člověk doby kamenné zaznamenávat svůj svět,“ říká ke své inspiraci Kryštof Mařatka, který je navíc sběratelem a hráčem na pravěké nástroje. „Nečekaně, překvapivě zručně, citlivě a s fascinující vnitřní silou, kterou dochované umění vyzařuje. Rozumíme mu? Umíme ho přečíst?“ Každá z pěti vět koncertu je osobním pohledem autora na konkrétní artefakt nalezený v jedné z pěti slavných jeskyní – např. obraz býků v jeskyni Lascaux, lvů v jeskyni Chauvet či flétny z jeskyně Isturitz. „Nemá za cíl ho popsat, či dokonce imitovat,“ vysvětluje Mařatka. „Chce pouze upozornit na jeho jedinečnost a dotknout se tím nadčasových hodnot spojujících minulé a budoucí civilizace.“ Mařatkova skladba je na programu také ve Francii, a to u příležitosti Roku české hudby později během aktuálního kalendářního roku, konkrétně 12. prosince. Orchestr Francouzského rozhlasu toho dne provede výlučně český pořad.

Tiskový brífink v Bělohlávkově salonku Rudolfina dal příležitost k autorově vyjádření, jak vnímá dnes ne tolik běžnou kombinaci, kdy autor skladbu sám také diriguje: „Hrůza a úchvat! Ty dvě položky jsou na stejné úrovni. Stát na dirigentském stupínku je velká zodpovědnost, je to skutečně jako porod; je na mně, abych to z hráčů vyždímal.“ Ke kompozičním východiskům poté poznamenal, že jeho inspirace pravěkem začala u potřeby poznat českou lidovou hudbu. „Zejména Janáček mě zasahuje i eticky.“ Pokračoval vysvětlováním, že potřeba později přerostla do touhy poznat světovou, etnickou hudbu a dospěla až k myšlence: Proč potřebujeme umění? Komponista dospívá až k otázkám nad zrodem umění a filozofickým úvahám nad věčností lidského odkazu. Častým skladatelským principem pak Kryštofu Mařatkovi je propojování nejstarších principů s těmi novými, což je přesně případ premiérovaného houslového koncertu, kdy rovněž zmiňuje svůj vlastní pojem originovace, tedy hříčku se slovy originál a inovace. „Chci poděkovat orchestru, že do tohoto dobrodružstsví šel, i festivalu Pražské jaro za prostor k premiéře. Moc mi na tom záleží, těším se z propojování dvou evropských kultur,“ uzavřel své povídání skladatel.

RozhovorPlus s Kryštofem Mařatkou čtěte ZDE.

Světovou premiéru houslového koncertu Kryštofa Mařatky provede na své stradivárky z roku 1715 francouzský houslista Amaury Coeytaux. Žáka Jeana-Jacquese Kantorowa a Pinchase Zukermana debutoval v Carnegie Hall v pouhých devíti letech. Coby primárius světoznámého souboru Modigliani Quartet hrál v neprestižnějších koncertních sálech včetně londýnské Wigmore Hall, Elbphilharmonie v Hamburku nebo vídeňského Konzerthausu.

Dirigentské taktovky v dalších skladbách programu, který světovou premiéru propojí s díly francouzských klasiků, se ujme Mikko Franck, představitel silné finské dirigentské školy. Mikko Franck zahájil svou dirigentskou kariéru v sedmnácti letech a od té doby spolupracuje s významnými orchestry a operními domy po celém světě. V letech 2002–2007 byl hudebním ředitelem Belgického národního orchestru a v letech 2006–2013 generálním hudebním ředitelem Finské národní opery. Od roku 2015 je hudebním ředitelem zmiňovaného Orchestre Philharmonique de Radio France a po celou dobu svého působení se intenzivně věnuje péči o jeho kreativní a eklektický programový styl. Orchestr si vytyčuje systematickou péči o skladby soudobých autorů, kdy až třicet procent repertoáru tvoří současná hudba. V uplynulém roce Franck dirigoval Berlínské filharmoniky či Chicago Symphony. Je velvyslancem dobré vůle UNICEF, v loňském roce mu udělil prezident Finské republiky Pro Finlandia Řádu finského lva. Mikko Franck se českému publiku představí vůbec poprvé. Filharmonický orchestr Francouzského rozhlasu není pražskému publiku neznámý. V roce 2013 právě Pražské jaro zahajoval.

Pod vedením Mikko Francka orchestr v Praze uvede dvě díla Maurice Ravela, která vznikla pro proslulý Ruský balet Sergeje Ďagileva: druhou suitu z baletu Dafnis a Chloé a taneční báseň La valse, extatickou i ironickou poctu vídeňskému valčíku. Mimořádný večer otevře energická Předehra č. 2 Es dur Louise Farrenc, francouzské romantické skladatelky a žákyně Antonína Rejchy, jejíž hudba se v posledních letech těší čím dál větší pozornosti. „Koncert na Pražském jaru je pěknou příležitostí přivézt část z její tvorby. Byla důležitou umělkyní Francie 19. století, byť být tehdy skladatelkou zrovna ve Francii nebylo nic snadného,“ podotkl na tiskovém setkání těsně před koncertem dirigent Mikko Franck.

Foto: Christophe Abramowitz Radio France, Lyodoh Kaneko, Pražské jaro / Milan Mošna