OsobnostPlus

Speciální rubrika, do které témata přinášejí a píšou známé osobnosti ze světa klasické hudby, akademické sféry, vědy, hudebního managementu a umění. Jde o pohledy erudovaných lidí, kteří hudbu vnímají, cítí a nemusejí ji nutně mít jako hlavní pracovní náplň. Jejich osobnostní kredit jim ale umožňuje se nad ní zamýšlet.


13212838736706152263148119188407936711721683o

"Orchestr má obrovskou historii a přežil časy podstatně náročnější než je nynější období – světové války, období komunismu, mnohé finanční krize..."

„Karlovarský symfonický orchestr má blízké propojení i s tuzemskou nejstarší vzdělávací institucí – s Pražskou konzervatoří.“

„Fungování orchestru je nyní zajištěno kvalitním a erudovaným způsobem a jakékoliv jeho narušení je nežádoucí.“

Záměr města Karlovy Vary jednat 23. února o výběrovém řízení na místo ředitele Karlovarského symfonického orchestru, stejně jako ředitele Kanceláře architektury města, vyvolal nesouhlasné reakce mezi politiky a občany i na sociálních sítích. Lidé podepisují petici proti uvažovanému odvolání ředitele orchestru Petra Polívky, který patrně odmítá přistoupit na finanční a personální redukce. Za hudební veřejnost se přidal také ředitel pražské konzervatoře Petr Čech, který ředitele podpořil a primátorku Andreu Pfeffer Ferklovou vyzval, aby takové kroky ještě důkladně zvážila. Měly by podle něj devastující důsledky.

 

103

„Bohužel jsem ji nezažila na jevišti, ale z každé její nahrávky přesně vyznívá její povaha.“

„Ještě ve dvaadevadesáti mě stále proháněla a radila mi u klavíru.“

„Já byla šťastná jako blecha, že mě za ní zase téměř po půlroce odmlky pustili.“

Sopranistka Jana Šrejma Kačírková vzpomíná na Libuši Domanínskou, jejíž život se uzavřel v nedožitých 97 letech, nejen jako na svou „profesorku“, ale i jako na svou „tetu“. Navázaly velmi osobní vztah, cítila se téměř jako její dcera. Naposledy se viděly koncem roku v Hodoníně. Libuše Domanínská pocházela z jižní Moravy a vrátila se tam. Ostatně, i umělecké jméno si zvolila podle jihomoravské obce Domanín, rodiště svých rodičů, místa, kde se vdala.

 

pátek, 29 leden 2021 10:10

Ivo Kahánek: Sbohem, paní Hano…

Autor:
1

„Atraktivní téma ztvárnila klidně, pouze barevnými odstíny svého hlasu a svým pohledem.“

„Nchávala myšlenky autora a jeho postav rezonovat s vlastním nitrem.“

„Ona není jen herečka, je také básnířka.“

V úterý 26. ledna nás navždy opustila legendární herečka Hana Maciuchová. Nebyla sice přímo aktivní hudebnicí, přesto jsem přesvědčen, že si zde krátkou vzpomínku více než zaslouží. Principy, které reprezentovala, jsou totiž povětšinou společné všem velkým umělcům, bez ohledu na jejich obor či žánr.

 

100

„Martinů se obklopoval skvělými interprety, kteří dotvářeli jeho skladby a dávali jim ten esprit, který každý komponista pro udržitelnost svého díla potřebuje.“

„Otevřela se mi krásná paleta barev, polyfonií vonících netradičních harmonických postupů, škála interpretačních možností, které nebyly zapsány v notách.“

„Ukažme si, zda se v dnešní době potkáme se skladatelem, který by inspiroval k natočení a k interpretaci svého díla tolik interpretů jediného nástroje!“

Kompletní dílo pro violoncello z pera Bohuslava Martinů, jak ho s orchestrem i s klavírem natočil Petr Nouzovský, čítá čtrnáct opusů. Český violoncellista, podle všeho zřejmě první interpret, který realizoval skutečně celou soubornou nahrávku, shrnuje pětiletou práci na těchto CD v osobním vyznání. Napsal je pro portál KlasikaPlus.cz bezprostředně po dokončení projektu. Přiznává, že za studií ještě hudbě tohoto autora nerozuměl a nedělala mu radost. Později však plně pochopil, co znamenají slova, že přínosem skladatele není pouze to, co napsal do not, nýbrž i to, co v partituře zaneseno není. Hudba Bohuslava Martinů právě tohle umožňuje a nabízí, ale také potřebuje.

 

pátek, 18 prosinec 2020 08:36

Hudební přání Jiřího Vodičky

Autor:

Koncertní mistr České filharmonie Jiří Vodička natočil video s Donizettiho hudbou a přidal osobní pozdrav a přání pro čtenáře portálu Klasikaplus.cz.

"Milí čtenáři a milovníci klasické hudby, rád bych vám všem popřál ničím nerušené Vánoce, pohodu a klid. Letošní rok byl v mnoha ohledech velice zvláštní a plný nečekaných zvratů. Bohužel pro nás hudebníky ne zrovna příznivých. Pevně ale věřím, že rok nastávající bude návratem k běžnému životu našeho hudebního koloběhu zkoušek a především živých koncertů. Ačkoliv je určitě skvělé, že žijeme v době, kdy můžeme naší práci poslat do světa alespoň virtuálně, hraní před vámi, před vnímajícím a přítomným publikem, nám všem ohromně schází. Přeji tedy vám i nám především pevné zdraví a ať se už brzy znovu společně setkáme v koncertních sálech. Se srdečným pozdravem, Jiří Vodička."

 

181210DBMBerrodHudecekKopicovaKahanek07cPetraHajska

„Spřízněnost Jaroslava Mihuleho s Bohuslavem Martinů? Troufám si říci, že ti dva si byli prostě souzeni.“

„Jeho jazyková vybavenost jej předurčila k tomu, že byl zván k přednáškové činnosti na univerzitách doslova po celém světě.“

„S Poličkou je Jaroslav Mihule spojen dobrých šedesát let.“

První prosincový den se úctyhodných devadesáti let dožívá Jaroslav Mihule. Přiblížit jeho osobnost na několika málo řádcích není lehkým úkolem, neboť Jaroslav Mihule je vpravdě renesanční osobností s velmi širokým záběrem aktivit. Celoživotně činný byl především jako muzikolog, nicméně neméně důležitá byla jeho činnost pedagogická, skladatelská či diplomatická. Jeho jméno je většině z nás známé především ve spojení s osobností Bohuslava Martinů, jemuž zasvětil velkou část profesního života. Na svém kontě má desítku knižních publikací věnovaných Martinů a další dvacítku odborných studií, které se zaobírají buď přímo tímto skladatelem, nebo příbuznými tématy.

 

7

„Pražská kultura je ´firma´ s ročním obratem 38 miliard korun. Kulturní průmysl v Praze zaměstnával loni přes 46.000 lidí.“

„Čím víc se v poslední době stahovala mračna nad kulturou, tím víc mě zároveň v diskusích nadzvedly dva argumenty…“

„Že nějak bude? Ne, nebude. Pro hodně lidí bohužel opravdu nebude.“

Radní pro kulturu pražského zastupitelstva Hana Třeštíková shrnuje pro portál KlasikaPlus.cz svůj pohled na současnou situaci, která klade před stovky tisíc lidí otázku ekonomického přežití. Protože kultura je velmi silné ekonomické odvětví, tak polemizuje s výroky typu "bez divadla přece vydržíme stejně jako bez kroužku pletení". Také si nemyslí, že "nějak bylo a nějak bude"; podpořit finančně nejpostiženější skupiny lidí patří podle ní k povinnostem státu.

 

sobota, 10 říjen 2020 10:43

Jiří Vejvoda: Šou byznys

Autor:
2

„Léto se přehouplo v podzim, kulturní sezóna se horečnatě rozběhla, aby co nejvíc z promeškaného nahradila; jenže jsme brzy začali větřit, že ani teď nebude líp.“

„Jevištní umění včetně klasické hudby, opery a baletu je show business. Naše kultura je sektorem národního hospodářství, který u nás údajně tvoří 3 % HDP.

„Páni ministři zdravotnictví a kultury, pane premiére, račte se konečně rozhodnout, co po nás vlastně chcete a zda nás vůbec chcete.“

Tohle sousloví nebývalo oblíbené. Za minulé doby jej mocní zneužívali jako synonymum pro zkažený Západ, ve kterém je vše ušlechtilé včetně umění podřízeno penězům. Ovšem i dlouho poté jsem tento termín v souvislosti s klasickou hudbou, operou či baletem nepociťoval jako přiléhavý. To už z jiných příčin: show business jako by patřil – dejme tomu – spíš k populární hudbě s jejími anketami oblíbenosti a žebříčky prodejnosti, zatímco „vyšší“ umění se nad těmito sférami blahosklonně vznáší. Byl to omyl, daný setrvačností našeho minulého myšlení; vždyť západním směrem od nás je tento druh kumštu už dlouho provázen udělováním cen, hvězdičkováním kritiků a dalšími průvodními jevy, které se k nám postupně přelévají. A je to v pořádku. Ať tak či onak, teprve letošní rok nás učí důsledně myslet v širších souvislostech – a bylo by záhodno, aby v nich začali myslet rovněž ti, kteří o naší kultuře a našich životech rozhodují.

 

8

„Vládnou nám lidé osvícenější než ti, které musel tenkrát Churchill umravnit? Stěží.“

„Jsme v ohrožení dvojího druhu. Současného a budoucího.“

„Rada moudrých, reprezentativní do té míry, že bude schopna jednání s ministrem kultury, s dalšími politiky, se šéfy největších podniků, bank, pojišťoven. A že jí snad bude nasloucháno, když všem připomene, že dělat umění je práce.“

Od počátku jara přišla drtivá většina z nás skoro o všechny pracovní příležitosti; a sotva se nová kulturní sezóna dala do pohybu, nastal nouzový stav č. 2. Máme svého Churchilla, který by přispěchal na pomoc skutečné kultuře? I kdyby se vynořil, a druhý Havel tady hned tak nebude, nebyl by oslyšen, okřiknut? Už slyším brblání ze všech stran, že tradiční česká nesvornost zvítězí jako vždycky. Třeba ne, půjde-li do tuhého, což se bohužel může stát.

 

0

„V profesním životě Jiřího Beneše bylo velmi důležité období, kdy se stal členem obnoveného Moravského kvarteta.“

„Díky umělecké zralosti Moravského kvarteta se těleso stalo profesionálním souborem Státní filharmonie Brno a jeho členové byly vyjmuti z povinnosti pravidelně se účastnit orchestrálního koncertního dění.“

„Interpretační sféra ale nezůstala jedinou v Benešově činnosti.“

Ve věku nedožitých 92 let zemřel v noci z 23. na 24. srpna muzikolog a hudebník Jiří Beneš. Patřil neodmyslitelně ke stálicím hudebního Brna, byl živoucí pamětí brněnské filharmonie, s níž jej pojilo více jak půlstoletí spolupráce. Udivoval rozsáhlými vědomostmi a byl nekonečnou studnicí profesních vzpomínek, jeho elán byl vzdor věku nezměrný a dobrá nálada jej snad nikdy neopouštěla. Pro Brno je jeho odchod velkou ztrátou – kdo jej znal, se s ním může přijít v pondělí 31. srpna naposledy rozloučit.

 

úterý, 04 srpen 2020 14:08

Jiří Vejvoda: Katedrála nové doby

Autor:
10

„Pokud tvůrce kalibru Stevena Holla uspěje ve výběrovém řízení na stavbu v České republice, je nutno zbystřit.“

„Zatímco navržená koncertní síň pro klasickou hudbu pojme 1 300 diváků, dosavadní sál bude sloužit jako multifunkční prostor pro 475 návštěvníků.“

„Akustické poměry v nové koncertní síni jsou vytvářeny nejprestižnější firmou na světě, japonskou Nagata Acoustics.“

V Ostravě byl tisku představen projekt nové koncertní síně, která by se podle současného harmonogramu měla hudbou rozeznít v horizontu čtyř let. K jejímu zhotovení byli přizváni profesionálové těch nejzvučnějších jmen a Ostrava doufá, že se nového sálu, který doplní stávající Dům kultury, v dohledné době skutečně dočká.

 

11643062334502217917072267820731184290265510n

„V době koronakrize se jasně ukázalo, že kultura u nás stojí opět bohužel úplně na okraji zájmu státu a vlády.“

„Poslední kapka přetekla před pár dny.“

„V tuto chvíli nikdo neví, jaká bude situace na podzim. A netuší to ani posluchači a návštěvníci, kteří se bojí kupovat dopředu vstupenky.“

Srozumitelná, koncepční a předvídatelná pravidla omezování živé kultury a plán její obnovy po skončení koronavirové krize požaduje po státu volné sdružení #zazivouhudbu. Prosazuje zájmy 130.000 lidí z oboru populární i klasické hudby a s nimi spjatých služeb. Na pondělní demonstraci „Nechte živou hudbu hrát!“ tisícovka účastníků vyjadřovala nespokojenost s chováním vlády a úředníků vůči hudebnímu sektoru, který běží kvůli opatřením proti pandemii pouze na patnáct procent. Zněla slova o neudržitelnosti současné nejistoty. Z pódia na Staroměstském náměstí promluvil a zahrál i houslista Pavel Šporcl. Pro portál KlasikaPlus.cz shrnuje, proč se zúčastnil.

 

neděle, 19 červenec 2020 12:36

Jiří Vejvoda: Lezou po mně slimáci

Autor:
1

„Viry i bakterie s námi byly, jsou a budou a nejsmutnější smrt je z vyděšení.“

„Žádný pořadatel si nemůže být jistý, zda nebude jeho akce z okamžitou platností zastavena. Nikdo nemůže doufat, že bude v rozumném předstihu informován.“

„Je třeba s mocí nastavit pravidla hry, jinak může jít naše kultura takříkajíc do kopru.“

Rozhodnutí hygieniků, kteří v pátek v Moravskoslezském kraji zakázali kvůli koronaviru akce s účastí nad sto lidí a kteří i dalšími opatřeními nečekaně vrátili region do doby před uvolňováním restrikcí, vzbudilo emoce. Jako kontroverzní se ukázalo hlavně to, že vydali příkazy bez upozornění a s okamžitou platností. Do dosavadních okolností vnesli bezprecedentní prvek naprosté nejistoty. O rozhodnutí se začalo hovořit jako o bezohledném a devastujícím, jako o výsměchu všem lidem, kteří něco organizují. Stejně jako se z minuty na minutu zrušily akce v jednom regionu, mohou se stejně tak s okamžitou platností zrušit kdekoliv jinde…? Publicista Jiří Vejvoda v textu pro portál KlasikaPlus na zoufalou situaci bezmocných pořadatelů reaguje výzvou, aby nemlčeli.

 

2

„Svoje zásady, postoje a názory zastávala až do konce svých dnů. Nekompromisně a radikálně.“

„Nezaobírala se připomínkami svých uměleckých úspěchů, nikdy je sama také nepřipamatovala. A že jich za padesát let činnosti doma i v zahraničí bylo.“

„Byla osobností náročnou, laskavou, tvrdošíjnou i statečnou… a určitě hodnou naší vzpomínky a úcty.“

Sté narozeniny, k nimž klavíristce Zorce Zichové (1920-2017) chyběly už pouhé tři roky a které připadají právě na dnešek, se staly pro profesora Jiřího Hlaváče, klarinetistu a pedagoga, podnětem k připomenutí jejího lidského a uměleckého profilu. Potkávali se na hudební fakultě AMU. Zorka Zichová tam pedagogicky působila v letech 1950 až 1981 v oboru klavírní spolupráce. V roce 1968 byla jmenována docentkou pro obor klavír se zvláštním zřetelem ke komorní hře. Koncertní činnosti se věnovala do června roku 1990.

 

500

„Studijní léta v Praze na Konzervatoři jsme prožívali v porevolučním kvasu opravdu radostně a bouřlivě.“

„Honza byl to, čemu se říká srdcař.“

„Budou to stovky lidí, kteří nikdy nezapomenou na jím pořádané Zjefteky.“

Jen odchod opravdu výjimečného člověka dokáže vyvolat takovou vlnu emocí, jaká se od posledního dubnového dne vzdouvá na sociálních sítích napříč hudebními kruhy. Nečekaně zemřel skvělý hornista Jan Musil. V šestačtyřiceti letech. Jinak plný sil. Možná ani netušil, jak moc je oblíbený a milovaný. Ze všech stran přicházejí nevěřícné reakce a vyznání. Osobní vzpomínku na něj napsal pro KlasikuPlus.cz jeho blízký přítel a kolega Radek Baborák.

 

PhDr-Ia-Popelka-color

„Jeho skromnost mu bránila k sobě víc poutat pozornost, přitom v muzeu odvedl heroický kus práce.“

 „Jeho vzpomínky dnes už mají hodnotu zlata; své o tom vědí i muzikologové z olomoucké univerzity.“

 „A protože vládl jemným intelektuálním humorem, uměl návštěvníky zaujmout.“

V požehnaném věku 87 let zemřel 16. dubna 2020 v Poličce muzikolog František Popelka ml. (narozen 19. 2. 1933). Křestní jméno František mu sice figurovalo v rodném listě, ale nikdo mu neřekl jinak, než Iša. To pro odlišení, neboť stejně jako jeho tatínek František Popelka st. se většinu profesního života věnoval propagaci Bohuslava Martinů - záměna osobností by tak byla nasnadě… Jeho odborný i lidský odkaz zachytila pro KlasikuPlus doc. Monika Holá z  Centra Bohuslava Martinů Městského muzea a galerie v Poličce.

 

1

„Publiku neváhal nabídnout trochu efektu i hodně afektu, trochu skandálnosti či senzačnosti.“

 „Koupil zámeček u Krakova, skoupil pozemky všude kolem, založil arboretum a začal obchodovat se stromy. „Stromy už mě zajímají víc než hudba“, dal se slyšet, nevděčník.“

„Géniem byl spíše notograf, který malůvky mladého Pendereckého převedl do hratelné partitury.

Březen 2020 se do historie zapíše nejen kvůli pandemii koronaviru, ale také jako datum odchodu jednoho z hudebních velikánů. 29. 3. zemřel Krzysztof Penderecki. Nad jeho osobností, dílem a odkazem jsme se zamysleli nejen my, ale také hudební skladatel a šéfredaktor Českého rozhlasu D-dur Lukáš Hurník pro naši rubriku OsobnostPlus.

 

22

„Druhému koncertu bude předcházet prohlídka sbírek muzea, kde se nacházejí proslulé nástroje značky Kebrdle, heligonky rodiny Hlaváčků i argentinské bandoneony.“

„Vzorem ostatním bylo otevření akordeonových oddělení na našich konzervatořích již v 60. letech minulého století.“

„Třikrát ročně se setkávají zástupci celého světa k řešení aktuálních úkolů v akordeonové oblasti.“

Praha bude během nadcházejícího víkendu, od pátku 28. února do neděle 1. března, hostit 142. ročník Mezinárodního kongresu a festivalu světové akordeonové konfederace CIA. V jeho průběhu se návštěvníci mohou těšit na dva koncerty a závěrečnou prezentaci výrobců těchto nástrojů a hudebních vydavatelství. Festival podporuje Státní fond kultury a Nadace OSA a jeho partnery jsou Pražská konzervatoř a Národní muzeum.

 

01Bure

„Režim se pokusil využít Otvírání studánek jako pobídku skladateli, aby se vrátil do Československa. Proto bylo také Miloslavu Burešovi umožněno za ním v roce 1957 vycestovat do Itálie.“

„Obliba Otvírání studánek byla, je, a dost pravděpodobně bude nezměrná, bez nadsázky lze říci, že básník z úspěchu této spolupráce profitoval po zbytek života.“

„V dopise Burešovi se Martinů podivuje nad nezájmem o trojici pozdějších kantát.“

Před rovnými 110 lety, 6. listopadu 1909, se v Poličce narodil Miloslav Bureš, často označovaný za „básníka Vysočiny“. Je znám zejména jako autor veršů, které zhudebnil Bohuslav Martinů ve svých "vysočinských kantátách", ostatní jeho tvorba zůstává pozapomenuta. Kdo vlastně Miloslav Bureš byl a jaké byly jeho profesní osudy?

 

čtvrtek, 10 říjen 2019 10:08

Tři cesty k Dvořákovu Klavírnímu koncertu

Autor:
5

„Velmi obtížná skladba, avšak plná neotřelé a podivuhodné krásy, která zdaleka nemusí vyznít tak neefektně, jak se o ní tvrdí.“

„Bohužel se následkem tohoto snažení většinou setřel pel zpěvnosti, vnitřní křehkosti a humoru některých partií koncertu.“

„Hrát v dnešní době čistě Kurzovu úpravu není průchodné.“

Pianista Ivo Kahánek se v poslední době podrobně zaobíral Klavírním koncertem g moll Antonína Dvořáka – na svou dobu nekonvenčním opusem sedmatřicetiletého, tehdy ještě nepříliš známého skladatele, kompozicí s pověstí nevděčného díla. Skladbu studoval, spolupracoval na její notové edici, natočil ji s Bamberskými symfoniky a Jakubem Hrůšou na CD a uvedl ji v září na festivalu Dvořákova Praha. To vše rozhodně dává hned několik důvodů k tomu, aby Ivo Kahánek pro KlasikuPlus shrnul svůj pohled na dlouholeté uvádění díla v úpravě Viléma Kurze při současné existenci původní verze, aby se vyjádřil na adresu jeho údajné nehratelnosti a aby se pokusil vystihnout, v čem spočívá jedinečná krása této ještě stále neoposlouchané hudby. Z jeho uvažování vyplývají tři důvody stylizace sólového partu koncertu daným způsobem - a také tři cesty k interpretaci.

 

15

„V intencích dobové rozhlasové praxe znělo dílo přímým přenosem do éteru a bohužel se o jeho konkrétní podobě více nedozvíme - záznamy tehdy neexistovaly.“

„Precizní hudební nastudování bylo dílem dirigenta Tomáše Krejčího, který na sebe vzal nejen úkol finální - interpretační, ale i nelehký úkol přípravný.“

„Nápad uchopení Oidipa v podobě statického rozhlasového vysílání vnímám jako velmi příhodný a líbil se mi; s čím ale ztotožněna nejsem, je nadnesené označení této inscenace za světovou premiéru scénického uvedení.“

Padesátý ročník festivalu Moravský podzim je letos věnován z velké části jubilujícím uměleckým osobnostem. Patří mezi ně - vedle vedle E. F. Buriana, Mieczysława Weinberga a Heinze Holligera - Bohuslav Martinů, od jehož úmrtí v srpnu uplynulo šedesát let. Festival tak reflektuje vlastní kořeny, neboť hned jeho historicky první ročník v roce 1966 byl tomuto skladateli tematicky věnován - a to beze zbytku.

 
Strana 1 z 3