SouvislostPlus

Prostor, který nejsilněji odráží Plus v našem názvu. Snoubí přesahy ze světa klasické hudby s dalšími rovinami a úhly pohledu, jak ji vnímat, poslouchat, díky ní se inspirovat a propojovat ji s jinými oblastmi života. Přinášíme souvislosti historické, místopisné, duchovní, generační, žánrové nebo umělecké.


100

Stipendijní Akademie mentoringu uměleckého vzdělávání MenART, jejímž cílem je nejen vyhledávání a rozvoj mladých talentů, ale i podpora a inspirování jejich pedagogů, přizvala ke spolupráci osobnosti, jakými jsou například Kateřina Kněžíková, Radka Fišarová, Ivo Kahánek, Petr Váša, Lela Geislerová a řada dalších. Ti se zapojili do projektu Roční program, který s nimi absolvují žáci či studenti a jejich pedagogové společně. Pro nadcházející školní rok 2021/2022 je možné podávat přihlášky jen do konce dubna, a to do oborů operní a muzikálový zpěv, hra na klavír, housle, saxofon, příčná flétna nebo skladba a dále divadlo, malba či komiks. Účast v programu, který zahrnuje několik intenzivních pracovních setkání v průběhu školního roku, pokrývá udělené stipendium. Detailní informace k přihláškám jsou pro zájemce připraveny na www.menart.cz.

 

98

„V sobotu 1. května vysílá Vltava z Besedního domu koncert s názvem Novák 100.“

„Se streamy jsme šetřili a přenášeli jen výjimečné projekty, které stojí za to slyšet i zprostředkovaně.“

„Ztráty Filharmonie Brno jdou do milionů korun.“

S ohledem ke stále nejasným okolnostem možného návratu publika do sálů ruší Filharmonie Brno všechny své původně ohlášené koncerty až do 25. května, kdy měla mít poslední abonentní program. Prvním možným setkáním s posluchači tak může být v červnu Expozice nové hudby, jeden z festivalů, které instituce pořádá. Nadále však pokračují mimořádné streamované koncerty – tím nejbližším bude první květnovou sobotu projekt k letošnímu stému výročí narození brněnského skladatele Jana Nováka.

 

101

„Moravskoslezský kraj býval černou dírou na mapě republiky. Ale to všechno se změnilo.“

„Investice do živých muzikantů teď považuji za nejdůležitější, důležitější než třeba reklamu.“

„Nemáme žádné zprávy, na jejichž základě by bylo jasné, že naše festivaly můžeme organizovat, ale je jasné, že příprava je otázkou nejen měsíců, ale i let, takže náš postup je legitimní.“

Igor Františák je aktivním hudebníkem, ale neméně důležitá je i jeho dramaturgická a manažerská práce v čele Svatováclavského hudebního festivalu. Přehlídka obohacuje v prvním poprázdninovém měsíci ostravské dění a kulturu v celém Moravskoslezském kraji o koncerty především duchovní a staré hudby. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz klarinetista a ředitel rozebírá poptávku regionu po hudbě, letošní program i nestandardní podmínky, se kterými se organizátoři koncertů potýkají už druhou sezónu. Optimisticky věří, že na podzim už se bude hrát a cestovat. Jinak ani při přípravě podobně rozsáhlé akce nemůže…

 

101

Multifunkční prostor brněnského Sono Centra nabízí jeden z nejmodernějších hudebních klubů ve střední Evropě. Prostor je nyní pro veřejnost zavřený, to ale podle organizátorů akcí rozhodně neznamená, že by uvnitř bylo zhasnuto a na stage usedal prach. Na pódiu stojí nové koncertní křídlo a chystají se i zvukové úpravy sálu. Už od otevření si Sono Music Club zakládal na kvalitních zvukových vlastnostech. Při otevření klub posune standardy ještě o kus dál.

 

veb-md-DSC2788

„Covidová krize změny, které jsou už dlouho vidět, v plné nahotě odhalila a urychlila.“

„Hudba je vnímána jako estetická hodnota, ale ona je přece i velkým ekonomickým odvětvím. Určitě se budeme hodně bavit o kreativních průmyslech.“

„Je ale potřeba zdůraznit také imanentní přínos kultury, tedy i jiné hodnoty, ne pouze to, že přináší ekonomický prospěch.“

V úterý začíná internetový diskusní klub nazvaný Budoucnost vážné hudby – nejisté jistoty a jisté nejistoty. Potkají se v něm osobnosti z různých sfér, hudebníci, manažeři, teoretici, kritici. Projekt je rozvržen do šesti podvečerů a bude možné ho sledovat vždy v úterý od 17 hodin ZDE, na platformách YouTube, Facebook a stránkách organizátorů a partnerů projektu, mezi které patří i portál KlasikaPlus.cz. Záměr přibližuje v širším kontextu muzikolog Ilja Šmíd, který přednáší na katedře arts managementu na podnikohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze. Za iniciativou stojí společně s muzikologem Jiřím Štilcem, vedoucím katedry hudební produkce na Hudební a taneční fakultě Akademie múzických umění.

 

110

„Všechna mistrovská díla, ať je to Haydn, nebo Dvořák, mají v sobě kvality opravdového zpěvu.“

„Pokud bych měl jmenovat deset nejdůležitějších setkání svého života, Jiří Bělohlávek by v takovém výčtu určitě nechyběl.“

„Není příjemné nechat se pořád někým šťourat v nose, ale co se dá dělat, je to teď součást našich životů…“

Sólistou večera Symfonického orchestru Českého rozhlasu, který v pondělí vysílá stanice Vltava s dalšími evropskými stanicemi v přímém přenosu z pražského Rudolfina, který současně těleso streamuje na sociální sítě a který ze záznamu odvysílá stanice D-dur, je německo-francouzský violoncellista Jean-Guihen Queyras. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz se zamýšlí nad Haydnem, Dvořákem a další hudbou v repertoáru cellistů, vzpomíná na Jiřího Bělohlávka a prozrazuje, že s šéfdirigentem Alexanderem Liebreichem se na pódiu setkává poprvé.

 

555

„Výsledkem jednání je, že se zahájením koncertní sezony v jarních měsících nemůžeme počítat.“

 „Padla i zmínka o nepoměru mezi podmínkami pro sport a kulturu. Ministerstvo kultury si prý tento rozdílný přístup a sílu lobbistických skupin ve sportu uvědomuje.“

 „Podle dnešních zpráv je bohužel jasné, že masivní rozvolnění se nedá očekávat v květnu ani v červnu letošního roku.“

Včera odpoledne se konala online konference s ministrem kultury Zaorálkem a ředitelem kabinetu ministra Chmelíčkem. Navázala na otevřený dopis, který mu zaslali producent a pořadatel Radek Hrabě a harfistka a pedagožka Kateřina Englichová a s nimi jako signatáři více než desítka dalších osobností tuzemského hudebního života. O jejich aktivitě jsme informovali začátkem dubna. Výsledkem včerejšího jednání bylo několik konkrétních bodů – kultura ožije omezeně nejdříve v létě, resort si uvědomuje rozdíl v přístupu mezi kulturou a sportem.

 

100

Oficiální hudební kancelář SoundCzech, která pomáhá české hudbě prosazovat se v zahraničí, je od svého vzniku v roce 2017 součástí Institutu umění – Divadelního ústavu a je financovaná Ministerstvem kultury ČR. Nyní rozšiřuje tým SoundCzechu hornista a dirigent Radek Baborák, díky němuž se teď projekt výrazněji zaměří také na oblast klasické hudby.

 

99

Dvořákova rozhlasová soutěž pro mladé hudebníky Concertino Praga je letos otevřena pro hudební talenty v sólové i komorní hře. I přes koronavirovou krizi to mladí hudebníci nevzdali a do sólové kategorie se jich přihlásilo padesát osm. Pětičlenná porota prvního kola, kterou tvořili hudební režisérka Českého rozhlasu Markéta Tomková Janáčková, houslistka Shizuka Ishikawa, klavírista Justas Dvarionas, klarinetista Karel Dohnal a klavírista Karel Košárek, vybrala pro druhé kolo dvacet pět nejlepších výkonů z dvanácti zemí. Hodnotitelé však nevědí, koho do semifinále poslali – znají jen nástroj a číslo přihlášeného. Taková jsou pravidla Concertino Praga už pětapadesát let. Anonymita nahrávek a to, že soutěžící nepředstupují před „živou“ porotu, přinášejí soutěži originalitu.

 

113

Filharmonie pořádá už popáté Hradecký memoriál. Jeho prvním letošním projektem je výstava s názvem Nemějte strach! Katolická církev a cesta střední Evropy ke svobodě, připomínající osobnost arcibiskupa Karla Otčenáška i třicáté výročí vzniku Visegrádské skupiny. Instalace je k vidění na nábřeží před budovou Filharmonie Hradec Králové a potrvá do 19. dubna.

 

1010

České centrum New York věnuje celý duben osmdesátému výročí příjezdu Bohuslava Martinů se ženou Charlottou do New Yorku. Organizátoři na svých stránkách rozdělili online příspěvky do tří kategorií. První se věnuje dílu Bohuslava Martinů v podání českých interpretů, druhá interpretaci amerických hudebníků a třetí rozhovorům za účasti hudebníků, skladatelů a odborníků.

 

500

Virtuální výstavu dnes zveřejnilo na svém webu Národní divadlo moravskoslezské. Věnuje se ostravských pracím slavného scénografa Josefa Svobody, který zemřel právě před devatenácti lety, 8. dubna 2002. Výstavu chystalo divadlo už dvakrát a měla se konat v budovách NDM, vzhledem k pandemii ji ale vedení už nechce odkládat a v den výročí úmrtí umělce sáhlo k internetové podobě. Přístupná bude do 26. června.

 

317

Na tiskové konferenci Národního divadla Brno, která se netradičně konala jen online, promluvili o plánech divadla do budoucnosti kromě ředitele Martina Glasera umělečtí šéfové všech souborů a představili projekty, na které se diváci mohou těšit v sezóně 2021/2022. Má to být i pět operních premiér – Peter Grimes Benjamina Brittena, Řecké pašije Bohuslava Martinů, Händelova Alcina, Mozartova Kouzelná flétna a Verdiho Otello. 

 

Daniel-jager

Robert Jindra se stává novým šéfdirigentem Státní filharmonie Košice – naznačil to ostatně už v našem únorovém RozhovoruPlus. Do funkce nastoupí od 53. koncertní sezóny 2021/2022. Po třinácti letech vystřídá na tomto postu Zbyňka Müllera. Stane se tak během srpna, vedení orchestru však zdůrazňuje, že změna bude ve znamení kontinuity a že nový šéf naváže na předešlé sezóny. Zbyněk Müller navíc úplně neodejde, zůstane hlavním hostujícím dirigentem. 

 

0NosekVaclav-1989-VVanak

„Podařilo se mu vystavět dramaturgickou linii, založenou především na provádění závažných děl 20. století – osou jeho snah bylo dílo Leoše Janáčka, Bohuslava Martinů a ze zahraničních autorů Sergeje Prokofjeva.“

„Václav Nosek věřil v životaschopnost Janáčkovy hudby z pera samotného autora, bez dodatečných zákroků různých upravovatelů.“

„Obdiv zaslouží prosazení opery Řecké pašije, neboť šlo o dílo se silným duchovním poselstvím, pro tehdejší režim nepřijatelným.“

Před rovnými sto lety, 5. dubna 1921, se narodil Václav Nosek, jedna z nejvýraznějších osobností brněnského divadla druhé poloviny 20. století. Stál za prosazením a uvedením řady operních titulů, které do té doby nebyly publiku známy. Opeře svou péči věnoval jednak jako dramaturg, který dokázal neznámým či pozapomenutým operním dílům, nalezeným v různých archívech, vdechnout život, a jednak jako dirigent, který pak tato (a další) díla nastudoval.

 

souvi
veb-NYC-DSC1852

„Nic to však nebylo proti dlouhým měsícům, které strávili na útěku z Paříže.“

„On vůbec Martinů prchal z New Yorku na venkov, jak to šlo.“

„V New Yorku Martinů zůstal do roku 1953, pak se tam z Evropy vrátil ještě v roce 1956. Napsal tam řadu svých nejlepších i nejpamátnějších děl.“

Světoběžníkem nebyl Bohuslav Martinů dobrovolně, ale úplně nedobrovolně se jím nestal. Do Paříže odešel v roce 1923 z vlastního rozhodnutí. Za hudbou, za podněty, s touhou po rozšíření obzorů, která se mu bohatě naplnila. Když se po druhé světové válce, během čtrnácti let života, které mu zbyly, nedokázal vrátit do vlasti, byl už pasivním účastníkem událostí. Stal se obětí rozdělení světa, na dlouhé roky nesmiřitelně rozpolceného na Východ a Západ. Ale už i cesta do amerického válečného exilu byla předtím vynucena okolnostmi. Prchal z Evropy před nacisty, protože se z Francie nevrátil do určeného data do Protektorátu. Do New Yorku připlul s manželkou přes Atlantik poslední březnový den roku 1941, před osmdesáti lety.

 

102

Koronavirová krize odsoudila mnoho uměleckých souborů a kulturních institucí k tomu, že shánějí peníze, kde to jen lze. Žádají mecenáše, firmy i stát o příspěvky, aby stále mohly tvořit, a hlavně aby přežily. Organizacím, institucím, ale také městům, obcím a krajům poskytuje platforma Darujme.cz nástroj k tomu, aby byly vidět a slyšet, mohly jednoduše požádat o dar a udržovat vztah se svými dárci.

 

100

Pražský filharmonický sbor se po celou dobu své dlouhé historie snaží najít adekvátní prostory pro zkoušení. Vzhledem k vysokým nárokům na kapacitu sálu a akustiku se mu to až do současné doby ne vždy dařilo. Dočasné řešení na rušném místě na Senovážném náměstí bylo pro velké sborové skladby nahrazováno pronájmy větších sálů mimo centrum hlavního města. Národní památkový ústav převzal v roce 2018 k rekonstrukci budovu Invalidovny v pražském Karlíně a přitom se zavázal, že tam pro přední sbor vznikne nové zázemí. Než se sbor přestěhuje do Karlína, čeká ho ještě několikaleté působení v ulici Melantrichova na Starém Městě, kde už působil v letech 1991–1996, a sice v knihovním sále bývalého kláštera servitů při kostele Svatého Michaela Archanděla.

 

IMG20210402165035

„Ježíš Kristus byl i pro Bacha, a to velmi osobně, Spasitelem a Vykupitelem.“

 „Schreierův lyrický flétnový rejstřík, dokonalá výslovnost a pravdivý a autentický přednes biblického příběhu jen těžko hledají v interpretační rovině hudební srovnání.“

„Z nahrávky je cítit, že pro interprety nejde jen o koncertní kus, ale něco, co bývalo a může být součástí bohoslužby.“

V odkazu Johanna Sebastiana Bacha se dochovalo dvojí zhudebnění pašijového příběhu, biblických textů, které v Novém zákoně popisují poslední dny Ježíše Krista. Velikonoční události, prozatím končící ukřižováním a uložením do hrobu, zakládají velkopáteční přemítání o Spasiteli. Však také Bachovy Matoušovy pašije zazněly roku 1729 v lipském luterském chrámu poprvé na Velký pátek. Z desítek již existujících nahrávek nadčasového díla vyčnívá z mnoha důvodů ta, kterou v polovině 80. let pořídil jako dirigent a zároveň představitel Evangelisty tenorista Peter Schreier.

 

Nosticvpalc17

„Za jakých podmínek a kdy lze očekávat uvolnění restrikcí, které ochromily činnost hudebníků.“

„Jakou má ministerstvo kultury pro nadcházející období vizi či jaký připravuje plán pro obnovení koncertní činnosti.“

„Věříme, že ministerstvo na takových modelech již pracuje a že co nejdříve budeme mít šanci dozvědět se, co nás čeká – všechny eventuality, podmínky a pravidla.“

Jakou má ministerstvo kultury pro nadcházející nejbližší období vizi? Jaký připravuje plán pro obnovení koncertní činnosti? To jsou základní otázky, které v otevřeném dopise kladou Lubomíru Zaorálkovi producent a pořadatel Radek Hrabě a harfistka a pedagožka Kateřina Englichová a s nimi jako signatáři více než desítka dalších osobností tuzemského hudebního života. Výzva navazuje na schůzku zástupců Sdružení umělců klasiky s ministrem v minulých dnech a mezi řádky se vymezuje vůči dopisu, který předtím poslal české vládě houslista Pavel Šporcl a označil v něm stav české kultury za katastrofální.

 

IMG20210401145805

„Korea vyvíjí roboty umožňující ve virtuálních orchestrech nahradit i hráče na bicí, kteří už jako jediní, vedle dirigentů, musejí ještě riskovat vlastní životy.“

„Milánské e-divadlo LaScala iniciovalo u italských vědců zahájení vývoje syntetických hlasivek. V zadání však zatím chybí položka tenore."

„Záměr Japonců vybudovat v Praze světové centrum vývoje a výroby robotických dirigentů, větší než je v bývalé Suntory Hall v Tokiu, vedení české metropole podporuje.“ 

Zelený čtvrtek, duben roku 2031. Lidstvo se ještě stále nevyrovnalo s koronavirem. V Česku vláda, už třináctá za posledních devět let, přeje občanům v online oběžníku jako každý rok „veselé velikonoce“, připomíná desatero pravidel pro permanentní hypernouzový stav a přidává dílčí pokyny k šestému stupni distančního rodinného soužití a k zákazu hlasitého hovoru i v nepřítomnosti jiných osob.

 
Strana 1 z 18