Ve čtvrtek 23. března v brněnském Besedním domě od devatenácti hodin vystoupí místní filharmonie s dirigentem Alexanderem Liebreichem. Na programu koncertu budou Haydnova Symfonie č. 26 d moll „Lamentatione“, Hob.I:26, orchestrální verze duchovní skladby Agnus Dei na památku Olega Kagana od Tigrana Mansurjana, vytvořená na objednávku Filharmonie Brno v roce 2021, skladba Visnik (Zvěstovatel) pro smyčce a klavír od ukrajinského skladatele Valentyna Sylvestrova, ve které se představí coby sólista Miroslav Beinhauer, a závěr bude opět patřit Josephu Haydnovi, a sice jeho Symfonii č. 79 F dur, Hob.I:79.

V posledním březnovém týdnu se v New Yorku sejdou odborníci z pražského Národního muzea, a to včetně Emanuela Gadalety, ředitele Českého muzea hudby. Do Českého centra přijedou na vrcholící výstavu Slavní čeští skladatelé. Její zahraniční premiéra byla v USA uvedena ředitelem Národního muzea Michalem Lukešem již počátkem února 2023. Veronika Vejvodová, vedoucí pražského Muzea Antonína Dvořáka a jedna z kurátorek výstavy Famous Czech Composers, připravila pro předjarní New York přednášku s názvem Neznámá korespondence Antonína Dvořáka: Nové přírůstky Národního muzea a Muzea Antonína Dvořáka. Hodlá americké publikum seznámit s dosud nepublikovanou korespondencí skladatele. Program o české hudbě se v USA koná v době, kdy je o Antonína Dvořáka opět velký zájem. V minulých týdnech zazněly jeho nejslavnější skladby v New Yorku hned několikrát, například Novosvětská symfonie byla teď – před nadcházejíícm prosincovým 130. výročím světové premiéry, která se odehrála roku 1893 právě v New Yorku – hrána jak v Carnegie Hall, tak v Newyorské filharmonii.

Český akordeonista  Ladislav Horák získal prestižní cenu Merit Award Světové akordeonové asociace Confédération Internationale des Accordéonistes. Spolu s ním ocenění za zásluhy získal ještě Ital Renzo Ruggieri. Komise ocenila jejich vynikající přínos mezinárodnímu akordeonovému hnutí. Světová akordeonová asociace je členem Mezinárodní hudební rady a UNESCO. Ocenění se udělovala na 149. zimním kongresu ve dnech 3. až 5. března v maďarském Paksu, kterého se zúčastnili delegáti ze sedmnácti zemí. Ladislav Horák je prvním českým akordeonistou, kterému byla tato cena udělena. Předána bude na slavnostním zahájení festivalu Mezinárodních akordeonových dnů (www.accordion.cz) 27. října v Praze, jehož je Ladislav Horák uměleckým ředitelem.

Ve věku nedožitých 91 let se uzavřel život skladatele Marka Kopelenta, klíčového představitele generace zabývající se v Československu v druhé polovině dvacátého století takzvanou Novou hudbou. Byl jejím neúnavným propagátorem i uznávaným autorem. Racionální skladebné principy Druhé vídeňské školy a západoevropské poválečné avantgardy začal objevovat po roce 1959 a postupně je integroval do svého osobitého moderního stylu. Cestu na zahraniční pódia mu otevřel Třetí smyčcový kvartet z roku 1963. V šedesátých letech na sebe Kopelent výrazně upozornil jako skladatel v mezinárodním kontextu, jeho skladby se hrály na festivalech soudobé hudby, jako byly a jsou Varšavský podzim nebo přehlídka v Donaueschingen. S Petrem Kotíkem, působícím dnes v USA, byl spoluzakladatelem souboru Musica viva Pragensis, interpretujícího tvorbu skladatelů Nové hudby. Soubor sehrál významnou roli v pražském hudebním životě 60. let a hostováním na evropských festivalech soudobé hudby napomáhal šířit českou soudobou tvorbu v zahraničí. S přáteli obdobného uměleckého kréda – Rudolfem Komorousem, Zbyňkem Vostřákem, Janem Klusákem a dalšími – založili v polovině šedesátých let Pražskou skupinu Nové hudby. V době normalizace upadl Kopelent do nemilosti režimu, byl vyloučen ze Svazu skladatelů, dostal výpověď ze zaměstnání v nakladatelství a nebyl hrán. Posléze získal místo korepetitora na tanečním oddělení Lidové školy umění v Praze-Radotíně, kde působil až do roku 1991. V té době vznikla řada jeho významných děl, často na zakázky ze zahraničí, aniž by skladatel měl možnost vycestovat na jejich premiéry. Po listopadu 1989 učil skladbu na Hudební fakultě pražské AMU, založil skladatelské sdružení Ateliér 90 a vedl mezinárodní letní skladatelské kurzy v Českém Krumlově. V 90. letech zaujal svou svatovojtěšskou Legendou „De passione st. Adalberti martyris“, velký úspěch mělo v roce 2001 dvojnásobné provedení jeho prostorového oratoria Lux mirandae sanctitatis zkomponovaného ke svatořečení Anežky České. V dětství a mládí se mu dostalo francouzského vzdělání. Na AMU studoval u Jaroslava Řídkého. Marek Kopelent se narodil v Praze 28. dubna 1932 a zemřel tam 12. března 2023.

Katedra zpěvu a operní režie Hudební a taneční fakulty pražské Akademie múzických umění (HAMU) připravila scénické provedení opery Figarova svatba Wolfganga Amadea Mozarta. Hudebního nastudování se ujmou Igor Karpilovskij a Jan Míchal, studenti dirigování, ve spolupráci s dirigentem a klavíristou Janem Snítilem. O režijní ztvárnění, scénu a kostýmy populární komické opery o čtyřech dějství se postará zkušený pěvec a režisér Oldřich Kříž. Jednotlivých pěveckých partů se jmou studenti katedry zpěvu a operní režie za supervize Natalije Melnik a Marie Kobielské. V titulní úloze se představí Martin Bělohlávek, Patrik Hradecký a Jan Kukal, hraběte Almavivu budou alternovat Radek Martinec, Pavel Kšica a Martin Potoma. Hraběnku Almavivu ztvární Kristýna Grösslová, Olga Koblížková a Olena Khalina, Zuzanku zazpívají Veronika Kaiserová, Anastasia Babiiuk či Kang Hee. Role Cherubina se ujmou Alžběta Frošová, Kateřina Vogelová nebo Tereza Papoušková. Premiéra se uskuteční v úterý 7. března v Sále Bohuslava Martinů na HAMU. Do 6. dubna jsou naplánované čtyři reprízy, a to 13. a 17. března v Sále Bohuslava Martinů a 31. března a 6. dubna v Galerii. Všechna představení jsou volně přístupná a začínají v půl osmé večer.

Předávání cen Český lev, udělovaných Českou filmovou a televizní akademií, dominoval výpravný historický hudební film Il Boemo o italských letech skladatele Josefa Myslivečka. Získal ocenění jako nejlepší celovečerní film roku 2022 a uspěl i v kategoriích nejlepší režie, zvuk, scénografie, kostýmy a masky. Hlavní postavu ztvárňuje Vojtěch Dyk, režisérem je Petr Václav, producentem Jan Macola. S jedenácti nominacemi byl film v jubilejním 30. ročníku cen Český lev druhým nejúspěšnějším snímkem. Akademie v závěrečném hlasování posuzovala 32 titulů v 19 kategoriích. Snímek natočený v česko-italsko-slovenské koprodukci měl premiéru loni v září na filmovém festivalu v San Sebastianu. V českých kinech se hraje od 20. října. Točilo se v České republice, v Benátkách, Como, Janově, Římě, Neapoli a Palermu. Hudbu hraje ve filmu český barokní soubor Collegium 1704 vedený Václavem Luksem, sólisty jsou Philippe Jaroussky, Simona Šaturová, Raffaella Milanesi, Emöke Baráth, Juan Sancho, Krystian Adam, Sophie Harmsen a Benno Schachtner. O Myslivečkovi a filmu Il Boemo čtěte také ZDE.

Ve věku 72 let se uzavřel život pianistky Kataríny Bachmannové, dlouholeté korepetitorky v operních divadlech a doprovazečky při pěveckých koncertech, docentky klavírní spolupráce na Hudební a taneční fakultě pražské AMU. V roce 1972 absolvovala košickou konzervatoř. V rozmezí let 1972 až 1986 pracovala jako korepetitorka ve Státním divadle v Košicích, v letech 1986 až 1992 v Opeře Národního divadla v Praze a od roku 1992 ve Státní opeře Praha. Do československé metropole ji z Košic přivedl tamní rodák a sólista Štefan Margita, který v Praze získal angažmá po úspěchu v soutěži Pražského jara 1986. Doprovázela ho pak – podobně jako řadu dalších slovenských i českých pěvců nastupujících generací – nejen při přípravě rolí v divadle, ale i při jejich koncertech nebo na soutěžích. Poslední rozloučení se koná 10. března v 11 hodin v pražském katolickém kostele Nejsvětějšího Srdce Páně. Katarína Bachmannová se narodila ve východoslovenských Michalovcích 13. 10. 1950. Zemřela 2. 3. 2023.

Nejlepším pěveckým sborem je podle prestižních německých mezinárodních cen Oper! Awards 2023 Slovenský filharmonický sbor. Uznání získal za loňskou spolupráci s Berlínskými filharmoniky a jejich šéfdirigentem Kirilem Petrenkem při koncertním provedení Čajkovského oper Piková dáma a Jolanta na Velikonočním festivalu v Baden-Badenu a na koncertech v berlínské síni Filharmonie. V pondělí se při slavnostním ceremoniálu v divadle v Dortmundu, vyhlášeném za nejlepší operní dům, předávaly operní ceny za rok 2022 celkem ve dvou desítkách kategorií. Německo je zemí s největším počtem operních domů na světě. Ceny nejlepším tvůrcům mezinárodní operní scény uděluje porota složená z hudebních novinářů. Ocenění Oper! Awards za celoživotní dílo získala v roce 2019 slovenská sopranistka Edita Gruberová (1946-2021). Letos to byl René Jacobs, považovaný za nejvýznamnějšího mozartovského dirigenta současnosti. Těleso – založené roku 1946 jako Sbor Slovenského rozhlasu, ale od roku 1957 už patřící ke Slovenské filharmonii – se v Bratislavě objeví 23. a 24. března. Na koncertě věnovaném 30. výročí vzniku Slovenské republiky a řízeném šéfdirigentem Danielem Raiskinem zazní oratorium Óda na radost od Jána Cikkera a Beethovenova Devátá symfonie s Ódou na radost.

Filharmonie Bohuslava Martinů Zlín nabídne svým posluchačům i v této sezóně premiérové uvedení kompozice z pera současného českého autora. Dramaturgie protentokrát oslovila Ondřeje Brouska, pražského skladatele, hudebníka a režiséra. Jeho Symfonie č. 3 Motus Vita 1946 bude věnována zlínské filharmonii a zazní ve světové premiéře. Koncert, který hudebně povede šéfdirigent Robert Kružík, se bude konat ve čtvrtek 23. února od sedmi hodin večer ve Velkém sále Kongresového centra Zlín. Následovat budou Straussova Burleska d moll pro klavír a orchestr v podání Marka Kozáka a Symfonie č. 6 - Symfonické fantazie Bohuslava Martinů.

K uvedení nové inscenace Dvořákovy Rusalky Královskou operou Covent Garden v Londýně připravilo tamní České centrum na středu 22. února do kinosálu velvyslanectví večerní program, který má mistrovské dílo přiblížit odborné i laické veřejnosti. Hudební editoři Robert Simon z USA a Jonáš Hájek z České republiky, autoři nového vydání Rusalky v nakladatelství Bärenreiter, budou o partituře diskutovat s britským odborníkem na českou hudbu a operu 20. století Nigelem Simeonem. Připojí se k nim také Anna Blackmur, která působí jako koncertní mistryně druhých houslí orchestru Královské opery; promluví o osobní zkušenosti s hraním Dvořákovy podmanivé hudby. Nová edice Rusalky nahrazuje vydání Jarmila Burghausera, všeobecně používáné od roku 1960. Jakkoli byla tato partitura skvěle vypracovaná, nebylo vždy snadné určit, kde a jak Burghauser zasáhl do původních Dvořákových záměrů. Robert Simon a Jonáš Hájek pracovali s mnoha prameny, především s autografní partiturou, uloženou v Muzeu Antonína Dvořáka, s divadelní partiturou použitou při premiéře v pražském Národním divadle v roce 1901 i s rukopisnými klavírními výtahy, které nebyly Burghauserovi známy. Nová edice Rusalky vychází nejen z Dvořákova rukopisu, ale daleko více než ta Burghauserova přihlíží také ke znění premiéry pod taktovkou Karla Kovařovice. Dvořák byl tehdy zapojen do příprav a s Kovařovicem vedl dialog. Úpravy se pak ale často objevily pouze v jedné z obou partitur, bylo tedy třeba přihlížet k oběma současně. Robert Simon se věnoval hudbě, Jonáš Hájek se zabýval revizí textu opery a vrátil do něj řadu variant, které v původním libretu Jaroslava Kvapila udělal sám Dvořák. O londýnské inscenaci čtěte pod titulkem Rusalka v londýnské Královské opeře pod taktovkou Semjona Byčkova.

Asociace profesionálních divadel České republiky vyzvala divadla a kulturní a státní instituce, aby v předvečer výročí přepadení Ukrajiny Ruskem, tedy ve čtvrtek 23. února, uspořádaly symbolická shromáždění na podporu této země. Zahrajme ukrajinskou hymnu, vzpomeňme na všechny oběti a poděkujme těm, kteří neustávají v podpoře úsilí Ukrajiny o obnovu územní celistvosti a samostatnosti, stojí v iniciativě. Podobně vyzvala asociace před rokem všechna česká divadla, kulturní, veřejné a státní instituce k podpoře nedotknutelnosti území států vyvěšením ukrajinských vlajek. Prapory na budovách stále visí, protože ruská agrese trvá. „Vinou prezidenta Putina, politického vedení Ruska, jeho armády a všech, kteří je podporují, se prohlubuje humanitární, hospodářská a morální katastrofa. Je ohrožena mírová budoucnost v Evropě,“ uvedl mluvčí pražského Národního divadla Tomáš Staněk. Umělci ND za účasti ministra kultury Martina Baxy a chargé d'affaires Ukrajiny v 18 hodin u Srdce pro Václava Havla - na piazzetě u historické budovy, na Náměstí Václava Havla - zazpívají ukrajinskou hymnu. Několikaminutovou aktivitu do živého vysílání zařadí Česká televize. Podobně se připojí divadla z celé republiky… Ruská agrese, v Rusku označovaná pouze jako „speciální vojenská operace na Ukrajině“, je ozbrojený konflikt, který začal zrána 24. února 2022. Má za následek tisíce mrtvých a zraněných, miliardové škody, uvalení rozsáhlých mezinárodních sankcí proti Rusku, světovou finanční krizi a navíc v evropských poměrech nebývale rozsáhlou migrační vlnu.

Doležalovo kvarteto otvírá dnes 16. února večer třetí ročník svého festivalu komorní hudby Qu@rtet+. Na zahajovacím koncertě v Sále Martinů v sídle Hudební a taneční fakulty AMU soubor spolu s pianistou Martinem Kasíkem provede klavírní kvintety Vítězslava Nováka a Antonína Dvořáka. Festival založili Doležalovci v roce 2021 při příležitosti blížícího se 50. výročí založení souboru. Jubileum pak oslavili letošním koncertem, o kterém jsme psali pod titulkem Půlstoletí Doležalova kvarteta. Již první ročník festivalu nabídl čtyři zajímavé koncerty, jejichž hosty byli například violoncellista Jean-Guihen Queyras nebo klavírista Ivo Kahánek. Závěrečný koncert druhého ročníku festivalu Qu@rtet+ se uskutečnil loni 15. prosince v Národním technickém muzeu. Na koncertě zazněly skladby Antonína Dvořáka a Johannesa Brahmse, hostem Doležalova kvarteta byl přední český klarinetista Irvin Venyš. Mezi spoluúčinkujícími byl v programu druhého ročníku například také ukrajinsko-americký klavírista Stanislav Khristenko. Kvarteto nese jméno violisty Karla Doležala, svého zakladatele, který již nežije. Soubor tvoří nová generace.

Ve středu 15. února vystoupí v Carnegie Hall v New Yorku Lvovský národní filharmonický orchestr Ukrajiny. Na programu je provedení Symfonie č. 9 zvané „Novosvětská“ od Antonína Dvořáka. Těleso, které bylo založeno v roce 1902, je jedním z největších a mezinárodně nejuznávanějších ukrajinských orchestrů. Vystoupení v Carnegie Hall, které bude řídit Theodor Kuchar, zahájí Komorní symfonie č. 3 uznávaného ukrajinského skladatele Jevhena Stankovyče, po níž se k Brahmsovu Prvnímu klavírnímu koncertu připojí ukrajinsko-americký klavírista Stanislav Christenko. V druhé polovině večera zazní Dvořákova slavná symfonie, které se do Carnegie Hall vrací po 130 letech od premiéry, ta proběhla 16. prosince roku 1893 za skladatelovy účasti. Lvovská filharmonie tuto symfonii symbolicky zařadila na závěr svého turné, kdy během šedesáti dnů odehrála ve Spojených státech čtyřicet koncertů. Nejsledovanější koncert turné navštíví řada osobností, diplomatů a posluchačů vyjadřujících solidaritu s Ukrajinou. Tímto koncertem začínají i týdenní společné evropské kulturní programy v New Yorku před prvním výročím ruské agrese na Ukrajinu.

Ve věku 78 let se uzavřel život operního, operetního a muzikálového dirigenta Caspara Richtera, v letech 1987 až 2010 uměleckého ředitele vídeňské společnosti Vereinigte Bühnen. Spolupracoval se Státní operou Praha a s Filharmonií Brno, která ho v roce 2002 ocenila čestným titulem stálého dirigenta, i s Národním divadlem Brno, kde vedl operní soubor. V Městském divadle Brno se podílel na hudebním nastudování muzikálů Funny Girl, Jesus Christ Superstar, Mozart!, Cats, Jekyll a Hyde a naposledy v roce 2021 muzikálu Jane Eyrová. V Brně i v Praze dirigoval také řadu operetních, muzikálových a vánočních i novoročních koncertů a v roce 1997 českou premiéru Bernsteinovy Mše. Mezinárodně se proslavil jako dirigent nových aranží operet Jacquese Offenbacha, jako znalec Bernsteinovy hudby a jako dirigent celosvětově významných muzikálů, z nichž řadu nastudoval ve světové či evropské premiéře – Chorus Line, Chicago, Les Misérables, Phantom of the Opera, Kráska a zvíře, Jekyll a Hyde, Elizabeth, Mozart! či Rebecca. Vedle toho hostoval u významných evropských orchestrů. Jeho otec pocházel z Ústí nad Labem a byl luteránským pastorem v Lübecku. Richter zpíval v chlapeckém sboru, studoval varhany a klavír a hudební vzdělání dokončil na Hudební akademii v Hamburku v oborech dirigování, klavír a bicí. Od roku 1969 působil v Deutsche Oper v Berlíně, v roce 1972 se stal šéfdirigentem orchestru RIAS Berlin, byl také ředitelem Berliner Festspiele. Roku 1983 se usadil v rakouské metropoli a stal se dirigentem Vídeňské státní opery a šéfdirigentem Volksoper. Narodil se 16. září 1944, zemřel 2. února 2023.

Dvaatřicátý ročník cen České hudební akademie se uskuteční v přímém přenosu České televize v sobotu 15. dubna v Křižíkově pavilonu pražského Výstaviště. Ceny Anděl se tam budou udělovat ve 14 kategoriích, k tomu přibude Síň slávy. V předvýběru, ze kterého vzejdou v polovině února nominace, figuruje i v klasice po prvním kole hlasování – stejně jako v dalších kategoriích – sedm nahrávek předních tuzemských interpretů. Jsou to v abecedním pořadí Baborák Ensemble s hornovými kvintety, Belfiato Quintet se skladbami od Nielsena, Hindemitha, Barbera, Tomasiho a Pärta, Hana Blažíková a Collegium Marianum s Michnovou Českou mariánskou muzikou, Markéta Cukrová a Ivo Kahánek s písněmi od Martinů a Brittena, Pavel Haas Quartet s Borisem Giltburgem a Pavlem Niklem s Brahmsovými kvintety, Marko Ivanović, který s rozhlasovými symfoniky natočil Mysterium času a další díla Miloslava Kabeláče, a Josef Špaček s Tomášem Jamníkem s albem Cesty, které obsahuje hudbu Leoše Janáčka, Bohuslava Martinů, Erwina Schulhoffa a Gideona Kleina. Prvního kola hlasování se zúčastnilo 421 akademiků. Vyhlašovatelem a organizátorem cen je Česká národní skupina Mezinárodní federace hudebního průmyslu (IFPI).

V Anežském klášteře v Praze, kde má expozici Národní galerie, vystoupí 2. února, dnes večer, kytarista a skladatel Lukáš Sommer. Zahraje v duu s Artemem Pozdniakovem, ukrajinským kytaristou usazeným v Čechách. Připravili španělský repertoár, na programu jsou Francisco Tárrega, Luis De Milán nebo Joaquín Rodrigo a s nimi Brazilec Heitor Villa-Lobos. Sál se navíc během koncertu promění v ateliér – s kytaristy se na pódiu objeví "eruptivní expresionista" Vladimíra Kiseljov, specialista na živou malbu reagující na hudbu. V desítce Sommerových dalších únorových vystoupení figurují pak nejen koncerty s názvem Paganiniana s houslistou Pavlem Šporclem nebo bachovské programy, ale také samostatný večerní Akustický Valentýnský koncert, který chystá na svátek zamilovaných na úterý 14. února do pražské kavárny Cafe Art of Alchemy. Uvede tam romantické skladby kytarového repertoáru, a to z oblasti klasiky, filmu i nové tvorby.

Letošní Pražské jaro zahájí 12. května v Obecním domě Smetanovou Mou vlastí s orchestrem Velšské národní opery dirigent Tomáš Hanus, umělecký ředitel souboru. Cyklus symfonických básní uvedli už nyní v neděli 29. ledna v domovském Cardiffu, v pravidelné koncertní řadě v tamní síni St. David’s Hall. „Mé vlasti se nemusíme povinně klanět, tvářit se učeně a trochu se u toho nudit. Má sílu si nás najít sama a obejmout nás,“ uvedl na adresu ikonického hudebního díla. Je podle něj trochu smůla, že Má vlast patří mezi tak známá a naposlouchaná díla. Navíc se Smetana v minulosti stal spíš „sochou Bedřicha Smetany“ a právě Má vlast bývala používána jako muzejní exponát pro státní rituály. Nastupující mladé generace k ní proto podle jeho názoru těžko hledaly cestu. „Ale přitom je tak moderní...! Překvapivý je každý takt, každá myšlenka,“ zdůraznil.

V Obecním domě v Praze vystoupí 7. května mezzosopranistka Cecilia Bartoli. Program nazvaný Farinelli a jeho současníci je náhradou zrušeného koncertu, který se měl konat loni v prosinci. Světoznámá sólistka nyní připomene své úspěšné album věnované repertoáru legendárního sopranisty Farinelliho (1705-1782), nejznámějšího ze všech proslulých kastrátů, vlastním jménem Carla Broschiho. Na koncertě zazní árie od Georga Friedricha Händela, Nicoly Porpory, Johanna Adolpha Hasseho, Georga Philippa Telemanna a Antonia Vivaldiho. V prosinci 2022 měla v Praze Cecilia Bartoli zpívat klíčovou roli mladého patricije Sexta v koncertním uvedení Mozartovy opery La clemenza di Tito. V české metropoli, kde dílo zaznělo v roce 1791v premiéře, měl projekt završit evropské turné slavné italské pěvkyně, souborů z Monte Carla a dalších sólistů. Cecilia Bartoli za svou pětatřicetiletou kariéru prodala více než dvanáct milionů audio a video nahrávek, stala se nejprodávanější žijící interpretkou klasické hudby. Její profesionální debut se uskutečnil v roce 1987 ve veronské aréně. V současnosti je uměleckou ředitelkou Svatodušního festivalu v Salcburku a od letošního ledna ředitelkou Opéra de Monte-Carlo.

Šestá symfonie Bohuslava Martinů, známá jako Symfonické fantazie, zazní dnes večer v americkém Seattlu. Orchestr Seattle Symphony povede český dirigent Jiří Rožeň. Na programu bude ještě koncertní předehra Karneval Antonína Dvořáka a 2. klavírní koncert Sergeje Rachmaninova, ve kterém vystoupí jako sólista japonský pianista a skladatel Nobuyuki Tsuji. Stejný program zazní ještě v sobotu večer, opět v Benaroya Hall. V sezóně 2022/23 Rožeň, absolvent konzervatoří a univerzit v Praze, Salcburku, Hamburku, Curychu a Glasgow, absolvuje tři důležité debuty s orchestry v Severní Americe a opakovaně hostuje na zajímavých místech v Evropě. Mimo jiné také na podzim debutoval ve Švédsku v nové inscenaci Smetanovy Prodané nevěsty pro divadlo v Göteborgu.

Komorní soubor Barocco sempre giovane zahajuje ve čtvrtek 26. ledna v 19 hodin ve Společenském sále pardubického zámku svůj letošní cyklus abonentních koncertů. V sólových partech vystoupí houslista Vít Chudý a violoncellista Jan Zemen. Tito členové souboru představí Koncert G dur pro housle a smyčce, respektive Koncert C dur pro violoncello a smyčce současného skladatele Tomáše Hanzlíka. Na programu budou dále skladby Jean-Phillipa Rameaua, Felixe Mendelssohna-Bartholdyho, Camilla Saint-Saënse a Benjamina Brittena. Na dalších koncertech jarní části cyklu, které jsou na programu od února do června, Barocco sempre giovane přivítá flétnistku Janu Semerádovou, houslistu Jana Talicha, pěvce Helenu Hozovou a Romana Hozu nebo cembalistu Vojtěcha Spurného.

Česká filharmonie s Tomášem Netopilem otevře 15. června 65. ročník festivalu Smetanova Litomyšl. Koncerty se budou ve skladatelově rodišti konat do 2. července a mají akcentovat umění z doby Belle Epoque, tedy z přelomu století. Letošní program pořadatelé kompletně představí veřejnosti 26. ledna vpodvečer v Sukově síni  pražského Rudolfina, vstup je volný. Předem už zveřejnili některé položky nabídky. Jsou v ní mimo jiné koncert ke stému výročí tuzemského rozhlasového vysílání, operní galakoncerty Národních divadel, vystoupení operních pěvců Pavla Černocha, Marie Agresty, Kateřiny Kněžíkové a Adama Plachetky, instrumentalistů Josefa Špačka, Ivo Kahánka, Radka Baboráka a Karla Košárka, pořad Gala Puccini a koncertní průřez operami Řecké pašije a Hry o Marii od Bohuslava Martinů. A také uvedení velkých kantátových děl, jako jsou Janáčkova Glagolská mše, Schönbergovy Písně z Gurre, Stabat mater Petra Fialy,  Cyrilometodějská mše Michaela Haydna či Dvořákova Stabat mater. Festival zakončí Symfonický orchestr hl. města Prahy FOK.

David Mareček získal mandát generálního ředitele České filharmonie na dobu neurčitou. Ministr kultury Martin Baxa tímto nestandardním krokem ocenil výsledky jeho dosavadních dvou šestiletých funkčních období. Manažer, klavírista a pedagog David Mareček, letos sedmačtyřicetiletý, je v čele ČF od února 2011. Panuje shoda v tom, že orchestr stabilizoval a nastavil koncepci jeho dlouhodobého rozvoje. Na místo šéfdirigenta v roce 2012 opět přivedl Jiřího Bělohlávka a po jeho předčasném skonu Semjona Byčkova, který loni prodloužil smlouvu s orchestrem až do roku 2028. Mareček vystudoval brněnskou konzervatoř a JAMU. V letech 1998 až 2006 učil na ZUŠ, uměleckém gymnáziu a brněnské konzervatoři. Od roku 2005 působil ve Filharmonii Brno, nejprve jako dramaturg, o dva roky později se stal jejím ředitelem... Česká filharmonie  nyní spolupracuje s nejlepšími českými i světovými sólisty, dirigenty a skladateli, vystupuje v prestižních sálech a vydává kritikou oceňované nahrávky. Má ucelenou strategii hudebního vzdělávání, v jejímž rámci spolupracuje s více než čtyřmi sty škol i s dětmi ze sociálně vyloučených lokalit.

Německo-francouzský program má na programu Filharmonie Bohuslava Martinů ve čtvrtek 19. ledna. Připomene staré hudební formy i odkaz mistrů hudebního baroka a klasicismu. Orchestr a jeho hlavní hostující dirigent Leoš Svárovský nabídne proslulou Toccatu a fugu d moll Johanna Sebastiana Bacha v pozoruhodné orchestrální transkripci významného anglického dirigenta Leopolda Stokowského. Následovat bude Koncert pro hoboj a orchestr C dur Wolfganga Amadea Mozarta, kde se jako sólista představí někdejší vítěz soutěže Pražského jara Martin Daněk. V druhé polovině koncertu pak budou na programu díla dvou mistrů hudebního impresionismu Clauda Debussyho a Maurice Ravela. Koncert se koná ve Velkém sále Kongresového centra Zlín od 19 hodin.

Martin Glaser zůstává na dalších pět let ředitelem Národního divadla Brno, které vede od roku 2013. Rozhodla o tom 18. ledna Rada města Brna. Je nejen ředitelem třísouborové organizace, ale současně také dvou mezinárodních festivalů pořádaných tímto divadlem: operního a hudebního s názvem Janáček Brno a druhého, převážně činoherního, nesoucího název Divadelní svět Brno. V Brně nadále režíruje, a to činohry i opery. Martin Glaser zprávu komentoval na sociálních sítích: „Budu se svým skvělým týmem z vedení a všemi úžasnými kolegy z Národního divadla Brno pokračovat v práci ve třetím funkčním období. Děkuju za důvěru, které si velmi vážím. Děkuju všem za spolupráci v předchozí etapě a těším se na vše, co společně dokážeme v té příští!“ Glaser, letos devětačtyřicetiletý, vystudoval činoherní režii a dramaturgii na DAMU, založil v té době generační Divadlo na prahu. Už během studia přijal angažmá v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích, kde působil od roku 1998 jako kmenový režisér a od roku 2006 jako umělecký šéf činoherního souboru. Rada města Brna nyní konstatovala, že Glaser požívá důvěry umělecké obce, diváků i odborné veřejnosti; vzorně plní vize, s nimiž do funkce nastoupil, a zvládá v obtížných dobách pandemie a energetické krize nejen umělecké, ale i krizové a hospodářské řízení příspěvkové organizace. Primátorka Markéta Vaňková uvedla, že ředitel na mimořádné situace reaguje pružně a inovátorsky a že se mu povedlo veškeré komplikace ustát. Soubory se podle ní rozvíjejí, divadlo patří mezi uměleckou elitu České republiky.

V cenách International Classical Music Award je v kategorii Symfonická hudba nejlepším CD titul Bamberských symfoniků a Jakuba Hrůši. Natočili První symfonii Hanse Rotta, symfonickou větu Blumine Gustava Mahlera a Symfonické preludium Antona Brucknera a s nahrávkou zvítězili nad dalšími nominovanými – Filharmonií Oslo s hudbou Jeana Sibelia a Českou filharmonií se Semjonem Byčkovem s Mahlerovou Pátou symfonií. Disk Jakuba Hrůši vydaný u společnosti Deutsche Grammophon vybrali šéfredaktoři světových hudebních časopisů a zástupci mezinárodních kulturních institucí. Jakub Hrůša a Bamberští symfonikové sice Rottovu pozapomenutou Symfonii E dur z roku 1884 přímo neobjevili – jiní ji nahráli dříve – ale jejich „velkolepá“ interpretace je podle zdůvodnění tak přesvědčivá, že „…nikdo jiný zatím nezprostředkoval Rottovu hudbu v tak hluboké podobě jako interpreti na této nahrávce“. Jakub Hrůša se v poslední době stal jedním z nevlivnějších reprezentantů české hudební kultury ve světě. Působí jako šéfdirigent Bamberských symfoniků v Bavorsku a hlavní hostující dirigent římského orchestru Accademia Nazionale di Santa Cecilia, je také hlavním hostujícím dirigentem České filharmonie. V září 2025 se stane novým hudebním ředitelem Královské opery Covent Garden v Londýně. Prestižní ocenění ICMA v oblasti klasické hudby si odnáší po minulém ročníku už podruhé. Ceny International Classical Music Awards jsou udělovány pravidelně od roku 2011; nahradily ocenění MIDEM. Vítězové obdrží ceny při výročním ceremoniálu, spojeném s galakoncertem, který se koná 21. dubna ve Wrocławi.

Viceprezidentem organizace Opera Europa se stal ředitel Národního divadla Brno Martin Glaser. Sdružení poskytuje odborné služby profesionálním operním souborům a operním festivalům v celé Evropě. Prezentuje ve velké rozmanitosti díla na audiovizuální platformě OperaVision, pořádá akce a fóra a provozuje Operabook jako nezávislý a objektivní internetový vyhledávací nástroj shromažďující data od více než 350 operních společností po celém světě. Opera Europa má 226 členů ve 43 zemích. Prezidentem organizace je Ignacio García-Belenguer, generální ředitel Teatro Real Madrid. Druhou viceprezidentkou je Laura Berman, intendantka Staatsoper Hannover. Podle Martina Glasera je jeho volba důkazem stoupajícího mezinárodního kreditu brněnského divadla i jeho aktivní účasti na mezinárodních aktivitách této organizace. „Operu Europa čeká nová etapa existence, protože v jejím čele stojí od začátku roku nová ředitelka paní Karen Stone. Těším se na spolupráci se všemi, kterým záleží na rozvoji operního umění v Evropě,“ uvedl.

Historický hudební film Il Boemo o italských letech skladatele Josefa Myslivečka je s jedenácti nominacemi v jubilejním 30. ročníku cen Český lev druhým nejúspěšnějším snímkem. Může mimo jiné uspět jako nejlepší celovečerní hraný film, ale cenu mohou například získat také režisér Petr Václav nebo představitel hlavní role Vojtěch Dyk. Česká filmová a televizní akademie bude v závěrečném hlasování posuzovat 32 titulů v 19 kategoriích. V kategorii nejlepší hudba má hned dvě želízka v ohni slovenský skladatel Jonatán Pjoni Pastirčák, s Ondřejem Mikulou spoluautor hudby k filmu Arvéd a  spolu s Francouzem Robinem Coudertem spoluautor hudby k filmu Světlonoc. Nominován je také Jan P. Muchow za hudbu k filmu Slovo a Oliver Torr k filmu Banger. Beata Hlavenková může Českého lva získat za hudbu k minisérii Král Šumavy: Fantom temného kraje. Nominace vzešly z hodnocení 183 filmových profesionálů, kteří posuzovali 47 hraných celovečerních filmů, 15 dokumentárních filmů, 16 televizních děl, devět animovaných a také deset krátkých filmů. Ceny Český lev budou předány 4. března večer během přímého televizního přenosu z pražského Rudolfina. 

Sopranistka Olga Jelínková zpívá od 21. ledna v Lipské opeře, kde působí, Donu Annu v Mozartově Donu Giovannim. Na podzim tam zazářila jako Verdiho Violetta a také v opeře Undine Alberta Lortzinga. Od dubna do června ji čeká úloha Kleopatry v Händelově opeře Giulio Cesare in Egitto. Sopranistka Eliška Weissová bude od 23. února v Rize v Lotyšské národní opeře Kostelničkou v pěti představeních Janáčkovy Její pastorkyně. V Kolíně nad Rýnem ztvární v červnu titulní roli Donizettiho opery Lucia di Lammermoor sopranistka Zuzana Marková. Barytonista Jiří Rajniš od 14. do 31. ledna zpívá jednu z vedlejších rolí v šesti představeních Straussovy Salome v nové inscenaci milánského divadla Teatro alla Scala, v titulní roli s litevskou sopranistkou Vidou Mikneviciute. Od 6. června ho ve stejném slavném operním domě čeká pak účinkování v Dvořákově Rusalce, kterou tam hudebně připraví dirigent Tomáš Hanus. Jde o vůbec první uvedení tohoto díla ve Scale. Titulní roli bude zpívat Olga Bezsmertna, Vodníka Jongmin Park a Prince Dmitry Korchak, na Rajniše čeká úloha Hajného. Na přelomu června a července bude pak Escamillem v Bizetově Carmen v Teatro Lirico di Cagliari na Sardinii. Na zahraniční scénu směřuje také tenorista Petr Nekoranec. V Opéra national de Lorraine ve francouzském městě Nancy, která chystá na březen inscenaci Gluckovy tragédie Ifigenie na Tauridě, se objeví jako Pylades.

Koncert varhanního oddělení Hudební a taneční fakulty Akademie múzických umění v Praze se bude konat v neděli 15. ledna od 16 hodin v Sále Martinů. Na koncertě zahrají varhaníci Juraj Křemen, Alfred Habermann, Filip Šťovíček, Monika Šnorbertová, Tetiana Tishchenko, Michaela Beránková a spoluúčinkovat bude violoncellista Juraj Škoda. Na programu jsou skladby Johanna Sebastiana Bacha, Césara Francka, Marcela Duprého, Miloslava Kabeláče a dalších. „Nápadem uspořádat společný koncert varhaníků na HAMU jsme se inspirovali s kolegou při studiích ve Stuttgartu, kde pravidelně tyto koncerty probíhaly. Je to historicky první společný koncert na půdě fakulty, protože do této doby měl každý ze studentů samostatný koncert ať už bakalářský, magisterský nebo ročníkový," zve na událost jeden z iniciátorů koncertů Alfred Habermann. Vstup na koncert je volný do vyčerpání kapacity sálu.

Melodie Prahy ve fotografiích Petry Hajské je název kolekce, která je k vidění na radnici Městské části Praha 2 na vinohradském náměstí Míru. Vedle neobvyklých pohledů na tuto část hlavního města obsahuje průřez fotografiemi s hudební tematikou, která je už po dvě desetiletí hlavní doménou fotografky. Praha a hudba k sobě patří. „Nevystavuji zde reportážní fotografie, spíše abstraktnější,“ řekla Petra Hajská portálu KlasikaPlus.cz, kde její fotografie doprovázejí řadu článků, zejména reflexí koncertů klasické hudby. Ostatně, nadčasověji a abstraktněji působící témata a záběry si pro sebe často zachycuje i při reportážích. Ve světě hudby a klasiky se pohybuje už dlouho, definitivně od konání festivalu Struny podzimu v roce 2002. Právě od té doby tvoří výhradně ve sféře digitální fotografie. „Digitální technologie se někdejší analogové už dávno vyrovná a přináší navíc milion výhod, takže tvůrčí činnost nemá žádná omezení. Nejsem příznivcem názoru, že focení na film bylo lepší,“ říká Petra Hajská. Výstava, přístupná v pracovní dny od 4. do 27. ledna, obsahuje výhledy ze střech, teras i oken soukromých bytů v Praze 2 a z větší poloviny pak momentky z koncertů nebo jejich příprav a záběry ze zajímavých koncertních sálů, které navštívila na turné s Českou filharmonií.

Český spolek pro komorní hudbu připravil na pondělí 9. a úterý 10. prosince koncerty, které mají být uskutečněné ve Dvořákově a Sukově síni Rudolfina. Koncertní mistr České filharmonie Jan Fišer se v rámci sezóny představí mimořádně jako vedoucí Komorního orchestru České filharmonie a připraví spolu se svými kolegy program s houslovými sóly. Na pondělním koncertu od 19:30 hodin zazní Mozartova Serenáda č. 7 D dur, K 250 Haffnerova a Schubertova Symfonie č. 5 B dur. O den později, v Sukově síni, vystoupí od 17:30 hodin mladí vítězové hudebních soutěží - klarinetistka Anna Sysová, klavíristé Daniel Wiesner a Denis Linnik či violoncellista Vilém Vlček. Ti se představí ve skladbách Françoise Devienneho, Josefa Páleníčka, Kaiji Saariaho, Charlese-Marii Widora, Ludwiga van Beethovena a Césara Francka.

Český spolek pro komorní hudbu ve spolupráci s festivalem Dny Bohuslava Martinů přichystal koncert, který se bude konat ve středu 4. ledna ve Dvořákově síni Rudolfina od 19:30 hodin. Na programu je Mahlerův Klavírní kvartet a moll, Martinů Smyčcový sextet pro dvoje housle, dvě violy a dvě violoncella, H 224 a Messiaenův Quatuor pour la fin du Temps (Kvartet pro konec času) pro housle, klarinet, violoncello a klavír. Účinkovat budou klavírista Martin Kasík, klarinetista Irvin Venyš, houslisté Milan Al-Ashhab a Roman Patočka, violista Jiří Pinkas a violoncellisté Petr Nouzovský a Mikael Ericsson. Více o interpretech a o skladbách se dozvíte zde.

Kostel svatých Šimona a Judy měl v pátek 6. ledna od 19 hodin hostit Závěrečný koncert letošních Českých doteků hudby. Z důvodu virové epidemie byli pořadatelé nuceni změnit termín jeho konání, a to až na 15. června. Polský dirigent Wojciech Rodek bude řídit Symfonický orchestr Slovenského rozhlasu. V Bartókově Violovém koncertu vystoupí Jitka Hosprová a v Szymanowského Druhém houslovém koncertu zahraje sólo mladá Polka Maria Machowska. Změna termínu ze zimního období na letní ovšem ničeho nemění, naopak, slibuje si minimálně stejný zájem a účast z řad hudbymilovné veřejnosti. O festivalu jsme psali už ZDE a ZDE.

I po 1. lednu nabídnou některé naše orchestry novoroční programy. Jihočeská filharmonie v koncertním sále kostela svaté Anny vystoupí pod taktovkou Mirana Vaupotiće ve středu 4. ledna v 19 hodin, a to se sopranistkou Lucií Kaňkovou. Bude znít hudba Gioacchina Rossiniho, Oskara Nedbala, Antonína Dvořáka, Johanna Strausse mladšího, Emmericha Kálmána a dalších autorů. V mariánskolázeňském Společenském domě Casino zahraje v pátek 6. ledna od 19:30 hodin Západočeský symfonický orchestr, který bude řídit Radek Baborák. Na programu bude jen jedno dílo, a sice Beethovenova Devátá symfonie se závěrečným sborem na text Schillerovy Ódy na radost. O stěžejní sborové party se postarají pěvecký sbor Čerchovan a členové Kühnova smíšeného sboru, které připraví Marek Vorlíček. Sólisté budou překvapením, jejich jména zatím nejsou zveřejněna.

Vstupujeme do roku 2023, ve kterém bude portál KlasikaPlus.cz přítomen v tuzemském hudebním a mediálním prostředí už pět let. S více než stovkou spolupracovníků jsme za tu dobu v nejrůznějších publicistických žánrech zveřejnili články, jejichž počet se blíží k devíti tisícům. Mapují a hodnotí podstatné momenty hudebního života u nás a ve výběru i v zahraničí, představují osobnosti, díla, počiny i souvislosti klasické hudby současnosti i minulosti, seznamují s příslušníky nové nastupující muzikantské generace, dosvědčují, že stojí za to se klasice otvírat, a zvou k jejímu poslechu. Přejeme nám všem do tohoto roku vedle potřebných materiálních podmínek a osobního štěstí a zdraví i nepolevující radost ze všeho krásného v našich životech. Tedy i z hodnotné hudby.   

Filharmonie Brno, Moravská filharmonie Olomouc, Karlovarský symfonický orchestr i Česká filharmonie na Nový rok přichystaly koncerty. Od 20 hodin se 1. ledna bude konat vystoupení brněnské filharmonie v Janáčkově divadle. Orchestr povede Robert Kružík a sólistou bude klavírista Matouš Zukal. Zaznějí díla Čajkovského, Smetany, Addinsella (Varšavský koncert pro klavír), Ligetiho a Ravela. Nový rok s písněmi slavných světových muzikálů přivítá Moravská filharmonie Olomouc pod vedením Debashishe Chaudhuriho, a to od 19 hodin v Redutě. Pěveckými sólisty budou Natálie Tichánková a Marco Salvadori. Karlovarský Grandhotel Pupp bude první den roku 2023 hostit místní symfonický orchestr pod taktovkou Ondřeje Vrabce. Na programu budou skladby Bernsteina, Milhauda, Dopplera, Torelliho, Poppera, Bizeta a Johanna Strausse. Sólové výkony přednesou flétnistky Michaela Petrová a Zdeňka Sýkorová, klarinetista Lukáš Böhm, trumpetista Miroslav Smrčka a violoncellista Martin Ondráček. Novoroční koncerty České filharmonie jsme avizovali zde. Budou se konat ve Dvořákově síni Rudolfina konat 1. ledna od 15 a od 20 hodin.

Slovenská filharmonie ve spolupráci s Bratislavskými hudebními slavnostmi přichystaly vánoční online dárek pro své příznivce. Ještě poslední dnes a zítra, tedy 30. a 31. prosince, bude k dispozici stream koncertu ze sedmapadesátého ročníku festivalu, který se konal v říjnu letošního roku. Tehdy po boku Slovenské filharmonie pod taktovkou Markuse Poschnera vystoupil náš hornista Radek Baborák, a to v Koncertu pro lesní roh a orchestr č. 2 Es dur Richarda Strausse. Jako přídavek uvedl Kaddish Lva Kogana. Koncert orámovaly Beethovenova předehra Egmont a Brahmsova Symfonie č. 4 e moll.

Některá česká divadla na Silvestra a na Nový rok nabízejí různá hudební představení. Pražské Národní divadlo v sobotu 31. prosince v 15 hodin uvede Čajkovského balet Louskáček a od 18 hodin ve Státní opeře moderní operetní revue plnou tance, milostného jiskření a vtipných zápletek Ples v hotelu Savoy. Na Nový rok bude od 14 hodin ve Státní opeře k vidění Humperdinckova opera Jeníček a Mařenka a od 17 hodin bude na programu ND Smetanova Prodaná nevěsta. Brněnské Národní divadlo na Silvestra v Janáčkově divadle odehraje od 17 hodin derniéru Nedbalovy operety Polská krev. Na Silvestra a na Nový rok přichystalo Jihočeské divadlo dvě představení Mozartovy opery Kouzelná flétna, vždy od 17 hodin v KD Metropol. Českobudějovická verze je zpívaná česky. Ústecké Severočeské divadlo 31. prosince odehraje známý muzikál Noc na Karlštejně, a to v 15 hodin.

Plzeňská filharmonie se svým šéfdirigentem Chuheiem Iwasakim připravila silvestrovský koncert, který se bude v Měšťanské besedě konat v sobotu 31. prosince od 16 hodin. Pěveckými hosty budou sopranistka Alžběta Poláčková a tenorista Josef Moravec. V operetně a operně laděném programu zaznějí díla Lehára, Dvořáka, Rossiniho a Pucciniho. To vše bude orámováno Rumunskou fantazií č. 1 George Enescua a slavným Ravelovým Bolerem.

Mezzosopranistka Bella Adamova na začátku prosince uspěla v německé Celostátní pěvecké soutěži v Berlíně, kde obdržela Cenu Nadace Waltera a Charlotte Hamelových. Koncert vítězů se konal 12. prosince v Deutsche Oper Berlin pod vedením dirigenta Patricka Langeho. Naše mezzosopranistka zpívala píseň Urlicht (Prasvětlo) z Mahlerova cyklu Chlapcův kouzelný roh, která je také součástí skladatelovy Druhé symfonie Vzříšení. Její výkon můžete sledovat zhruba v čase 1 hodina a 21 minut.

Podél Dunaje – to je název dvou koncertů, na které láká do svého sálu Filharmonie Hradec Králové. Mají podtituly Malý a Velký Silvestr, jelikož se budou konat v pátek 30. prosince od 18 hodin a v sobotu 31. prosince od 15 hodin. Dirigent Kaspar Zehnder přizval sopranistku Marion Grange a barytonistu Wolfganga Resche, aby společně umocnili silvestrovskou náladu inspirovanou zejména operetními melodiemi. Svou hudbou publikum potěší autoři jako Johann Strauss mladší, Johannes Brahms, Franz Lehár, Béla Kéler, Emmerich Kálmán, George Enescu, Paul Abraham, Iosif Ivanovici či Robert Stolz.

Českobudějovické Jihočeské divadlo do konce roku a na Nový rok uvede v DK Metropol jeden balet a dvě opery. Taneční zpracování známého příběhu zakázané a nenaplněné lásky Tristana a Isoldy se odehraje ve středu 28. prosince od 19 hodin. Autorkou choreografie, režie a libreta je Alena Pešková. V baletu zní hudba Michala Vejskala a Richarda Wagnera. Ve čtvrtek 29. prosince ve stejný čas bude DK Metropol patřit derniéře Čajkovského romantické opery Evžen Oněgin. Hudebně ji za covidových časů s operním souborem, orchestrem a sólisty nastudoval Martin Peschík, režie se ujal Lubor Cukr. Na Silvestra a na Nový rok divadlo přichystalo dvě představení Mozartovy opery Kouzelná flétna, vždy od 17 hodin. Verze Jihočeského divadla je zpívaná česky, hudebně operu nastudoval David Švec a režie je dílem Petra Haška.

Tradiční Svatoštěpánský koncert souboru Barocco sempre giovane se bude konat 26. prosince v 17 hodin v Sukově síni domu hudby v Pardubicích. Královský nástroj tam rozezní varhaník Pavel Svoboda a mladý Adam Suk, spolu s Barocco sempre giovane budou účinkovat sopranistka Kristýna Kůstková, trumpetista Marek Zvolánek, dětské sbory Iuventus Cantans a Cantando se sbormistrem Zdeňkem Kudrnkou. Na programu budou skladby Buxtehudeho, Purcella, Manfrediniho, Händela, Mozarta, Adama, Jenkinse, Lorence a Jana Nováka.

Pod hlavičkou souboru Camerata 2018 se bude v neděli 25. prosince od 16 hodin ve Dvořákově síni Rudolfina konat Vánoční koncert. Kromě tradiční České mše vánoční Jakuba Jana Ryby zazní také Pastorela „Hej, hej, jeden i druhej“ Tomáše Norberta Koutníka a české koledy. Účinkovat budou sopranistka Alena Hellerová, mezzosopranistka Marta Fadljevičová, tenorista Aleš Voráček, basista Jiří Hájek, komorní sbor EN ARCHÉ, Smíšený pěvecký sbor Česká píseň a Komorní orchestr Vladimíra Sommera pod taktovkou Vojtěcha Jouzy.

Givt je doména, jejímž prostřednictvím můžete mimo jiné pomoci financovat české kulturní organizace, aniž by vás to stálo jedinou korunu. Jednoduše jenom zboží, které si objednáváte přes internet, objednáte prostřednictvím serveru www.givt.cz. Z každé objednávky pak kulturní instituce – hudební tělesa, divadelní spolky, různé festivaly a jiní pořadatelé – dostanou od vašeho dodavatele nepatrnou částku z ceny vaší platby, která v součtu může pomoci udržet v dnešní ekonomicky nelehké době festivaly například Českých kulturních slavností a jiných organizátorů napříč celou Českou republikou při životě.

Pětačtyřicátý ročník festivalu Pardubické hudební jaro se bude konat od 5. dubna do 31. května 2023. Pořadatelé nabídnou patnáct koncertů v Pardubicích a okolních městech, kterými budou Vysoké Mýto, Sezemice, Přelouč, Choltice či Heřmanův Městec. Pozvaní jsou umělci jako Daniel Matejča, Kateřina Kněžíková, Clarinet Factory, Gentlemen Singers, Pavel Šporcl či Čechomor. Pořadatelem festivalu je od festivalového roku 2022 Komorní filharmonie Pardubice. Celý program najdete na webu festivalu.

Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK letos uvede své scénické představení Rybovy Mše vánoční i v Obecním domě, a to v každoročním benefičním koncertu na podporu Dětského fondu OSN UNICEF. Pod taktovkou Zdeňka Klaudy společně se sólisty a Kühnovým smíšeným sborem se tentokrát koncerty uskuteční 21. prosince v 19:30 hodin a 22. prosince 2022 v 18 hodin ve větším prostoru Smetanovy síně Obecního domu. Náš VýhledPlus si můžete připomenout zde.

Ve čtvrtek 22. prosince v 19 hodin se ve Velkém sále Kongresového centra Zlín bude konat tradiční Vánoční koncert. Filharmonie Bohuslava Martinů uvede Českou mši vánoční Jakuba Jana Ryby. Pod vedením dirigenta Adama Sedlického se sólových partů ujmou pěvci Romana Kružíková, Pavla Mlčáková, Vít Nosek a Jaromír Nosek, dále vystoupí pěvecký sbor Permoník z Karviné pod vedením sbormistryní Martiny Juríkové a Kariny Grimové. Ještě před klasickou „Rybovkou“ zaznějí ve světové premiéře dvě díla soudobého skladatele, muzikologa a pedagoga, Jana Vičara – Vysoko hvězda a Radujme se!

V Divadle Hybernia se do konce roku rozezní tóny České mše vánoční Jakuba Jana Ryby ještě sedmkrát, a to v úterý 20. a ve středu 21. prosince po jednom představení, ve čtvrtek 22. prosince dvakrát a v pátek 23. prosince dokonce třikrát. Díky tradiční sváteční hře se prostor Hybernie vrací své původní podobě – raně baroknímu kostelu. Autoři v inscenaci použili unikátní projekce Třebechovického betlému, který je národní kulturní památkou. Sopránový part zpívá Kristýna Kůstková v alternaci s Karolínou Cingrošovou Žmolíkovou, altový Eliška Zajícová a tenorový Michal Bragagnolo. Bas zpívá Daniel Hůlka v alternaci s Danielem Klánským. Spolu s nimi účinkují Amadeus Prague Orchestra a pěvecký sbor Amadeus, a to pod dirigentskou taktovkou Lukáše Klánského, v režii Petra Svojtky. Náš VýhledPlus si můžete připomenout zde.

V pondělí 19. prosince v 18 hodin se v kostele Panny Marie Pomocnice křesťanů ve Zlíně na Jižních Svazích koná tradiční charitativní koncert, který spolu s Filharmonií Bohuslava Martinů pořádá Rotary Zlín. Na koncertě zaznějí skladby Vivaldiho, Händela, Ryby nebo Mozarta v podání sopranistek Veroniky Kaiserové a Nikoly Uramové. Houslové sólo přednese Pavel Mikeska. Filharmonii Bohuslava Martinů bude řídit dirigentka Alena Jelínková. Výtěžek z koncertu bude věnován na dobročinné účely ve Zlínském kraji.