Irvin Venyš v hlavní roli. European Music Melting Pot opanovaly klarinety
„Výtečně sehrané Clarimonia Ensemble zahájilo skladbou Marcia anonymního autora s brilantním klarinetem Irvina Venyše v pečlivém doprovodu tria basetových rohů.“
„V Koncertním kusu č. 2 Felixe Mendelssohna-Bartholdyho zazářila polská klarinetistka Alicja Olekszak, od letošní sezóny nová členka Prague Philharmonia.“
„Vytříbený hoboj Viléma Veverky, klarinet Irvina Venyše či klavír Ivo Kahánka s úhozovými detaily uzavřely slavnostní koncert.“

Letošní 14. ročník festivalu Pražských klarinetových dnů vrcholil v úterý 1. července slavnostním koncertem v Sále státních aktů Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Koncertní projekt European Music Melting Pot pokračoval již třetí spoluprací pražské HAMU s Poslaneckou sněmovnou a nabídl vynikající přehlídku špičkových klarinetistů, profesorů několika zahraničních univerzit a jejich studentů, kteří se setkali na letošních mistrovských interpretačních kurzech od 27. června do 2. července.
Dlouhodobá podpora mladých klarinetistů a nabídka zajímavé dramaturgie koncertů s historicky autentickou i moderní interpretací soudobých skladeb patří k náplni každoročního setkávání na Pražských klarinetových dnech, za nimiž stojí přední český klarinetista, pedagog a rovněž ředitel Nadace Bohuslava Martinů Irvin Venyš. Na začátku léta již tradičně zve do Prahy proslulé pedagogy a nabízí mladým studentům masterclass a přednášky, letošní výstava byla věnována stavbě věrných replik historických i moderních basetových rohů z dílny mistra nástrojaře Jochena Seggelkeho z Bamberku; k intenzivnímu školení, seznámení s nejrůznějšími metodami studia a interpretace klarinetové literatury od 18. století po současnost i se stavbou replik historických i moderních nástrojů patřilo umění klarinetové hry proslulých hudebníků a profesorů na společném koncertu s vybranými studenty.
Prostory Sálu státních aktů i přilehlá prostorná terasa s vyhlídkou na jižní křídlo Pražského hradu zaujaly návštěvníky výzdobou i mimořádným výhledem. Sál se naplnil do posledního místa, aby po úvodním proslovu Ing. Věry Kovářové, místopředsedkyně Poslanecké sněmovny, a Irvina Venyše, ředitele festivalu Pražské klarinetové dny, předali místo hudbě, v níž kralovaly klarinety.

Zahajoval Clarimonia Ensemble, komorní ansámbl historických klarinetů a basetových rohů, ve složení Irvin Venyš (klasicistní klarinet) a trio barokních basetových rohů pánů Bernharda Köslinga, Jochena Seggelkeho, jež spojuje hráčské umění s výrobou nástrojů, a Antona Säckla z Německa. Výtečně sehrané těleso zahájilo skladbou Marcia anonymního autora s brilantním klarinetem Irvina Venyše v pečlivém doprovodu tria basetových rohů se zajímavou barvou tónu nepříliš často slyšených nástrojů. Pěkně a barevně aranžované sólo Silenzio facriari z opery Antonia Salieriho Palmira, premiérované úspěšně ve Vídni roku 1795, přeneslo posluchače do posmutnělé atmosféry orientální pohádky. Wolfgang Amadeus Mozart byl zastoupen třemi úpravami operních árií a čísel: Andante a nezapomenutelnou Madaminu z Dona Giovanniho následovalo Allegro z La Clemenza di Tito. Půvab a ušlechtilý tón daly vyznít sólovému klarinetu, který v rukou Irvina Venyše překypoval nádhernými detaily a celý ansámbl nadchl precizně odstiňovanou dynamikou. Svižné a poetické party střídaly volnější s plným prožitkem, úvod do království klarinetů se skutečně vydařil.

V Koncertním kusu č. 2 d moll, op. 114 Felixe Mendelssohna-Bartholdyho zazářila polská klarinetistka Alicja Olekszak, absolventka Hudební akademie Karola Szymanovského v Katovicích i Ostravské univerzity, od letošní sezóny nová členka Prague Philharmonia. Na moderní basetový roh hrál Filip Smyček, nyní student HAMU právě ve třídě Irvina Venyše, který spolupracuje s Českou studentskou filharmonií i hraje v komorním Quintetto Soffio. Klarinetistka od prvního tónu okouzlila posluchače virtuozitou s lehkostí vytříbeného tónu, neskutečnou technikou a vynikajícím podáním romantické skladby autora, který tehdy prožíval své šťastné, úspěšné období. Basetový roh v rukou Filipa Smyčka byl rovnocenným partnerem s propracovanými hlubšími tóny sametové barvy a klavír Daniela Wiesnera provázel komorní hráče jako vždy virtuózně odvažovaným doprovodem; trio svým podáním plným bohaté vnitřní krásy právem sklidilo obdiv publika.

Skladba Leonarda Bernsteina přenesla posluchače do 20. století a americký mistr klarinetu Jeremy Reynolds, jeden z profesorů letošních kurzů, působí na University of Denver, renomovaný umělec a pedagog známý doslova po celém světě, vystihl Bernsteinovu Sonátu pro klarinet a klavír, op. 1 z roku 1942 přímo vzorově. Skladatel, který celoživotně spojoval prvky jazzové a klasické hudby, tehdy absolvoval slavný Curtisův institut ve Filadelfii a promítl svůj talent do dvouvěté Sonáty. Jeremy Reynolds s výborným uchopením mladistvého stylu podal 1. Grazioso a 2. Andante s půvabnou melodikou, nádherným tónem v jemných partech a patřičnou bravurou v synkopovaných rytmech. Barva jeho nástroje v temných tónech byla svébytně uhrančivá a zanechala hluboký dojem stejně jako jásavé svižné rytmy.

Olivier Messiaen a jeho Kvartet pro konec času má pohnutý osud díla, psaného v koncentračním táboře roku 1942. Z osmivětého díla často uváděného v původním obsazení si vybral finský klarinetista Harri Mäki 3. větu Abime des Oiseaux (Propast ptáků) v úpravě pro sólový klarinet. Známý profesor Sibeliovy hudební akademie v Helsinkách byl letos rovněž jedním z pedagogů interpretačních kurzů a opět prokázal, podobně jako jeho kolegové, jak nádherně, s vynikající technikou a emocionalitou zní klarinet v povolaných rukou. Závažné Messiaenovo poselství s působivými, ale vysoce náročnými dynamickými oblouky od nejtišších tónů k neúprosným fortissimům, naplnil Harri Mäki srozumitelnou linkou vedoucí od beznaděje ke ztišení a nadějnému míru. Obsahově nejnáročnější skladba v čistém, ušlechtilém volném tempu sdělovala potřebu člověka obracet se k budoucnosti.
Současný francouzský a dnes jeden z nejhranějších autorů Guillaume Connesson (1970) byl představen skladbou Technoparade pro klarinet, flétnu a klavír, reflektující dnešní hudbu s výraznými zvukovými i technickými efekty. Mladé interpretky Anežku Bezouškovou s klarinetem a Lucii Künzelovou s flétnou provázel zkušený klavír Daniela Wiesnera a lépe s rytmicky náročnou, ostrými kontrasty, tempem až provokativním ve vysokých výškách ječivých tónech flétny s klarinetem nemohl souznít. Jednovětá skladba s nepřetržitým pulzem vířila a střetávala se v tématech, slavnostní ráz rázem stíral neklid. Autorský požadavek na zvuky klavírních strun překrytých partiturou, střídané závratným doprovodem virtuózního klavíru perfektně souzněl s plnokrevným podáním sólistek. Brutální technohudba v prolínání s perkusním doprovodem klavíru dostala v Anežce Bezouškové a Lucii Künzelové skutečně výborné interpretky, které spolu s klavírem Daniela Wiesnera dospěly k frenetickému závěru Connessonovy skladby.

Závěr koncertu patřil Bohuslavu Martinů a jeho skladbě z konce 20. let minulého století Les Rondes, H 200. Suita pro hoboj, klarinet, fagot, trubku, dvoje housle a klavír zazněla přímo v čítankovém podání hobojisty Viléma Veverky, klarinetisty Irvina Venyše, fagotisty Jana Hudečka, trumpetisty Stanislava Masaryka, houslistů Jana Fišera a Niklase Liepeho z Německa a klavíristy Iva Kahánka. Lepší obsazení si nebylo možno přát a všichni umělci věnovali Martinů nejvyšší kvality interpretační i emocionální. Vytříbený hoboj Viléma Veverky s bohatým barevným tónem, klarinet Irvina Venyše se zpěvnou virtuozitou, ale také vynikající fagotové sekvence a jásavá trubka, stejně jako dvojice výsostných houslí a výborný klavír Ivo Kahánka s precizními úhozovými detaily přednesly šest částí – tanců, autorem označených střídavě jako moravské a české. Pestrá melodika, rytmika i bohatá harmonie, v níž nechyběly k folklóru také náznaky jazzu, prvky lidové kantilény, působivá poezie a jásavé fanfáry s přechody do táhlých volných melodií, hezký rytmus přecházející až k břesknému souzvuku, to vše uvedl klavírní septet ve skutečně oslnivé virtuozitě a prožitkem, který vtáhl do sugestivní hudby Bohuslava Martinů hudby všechny posluchače.

Foto/zdroj: Pražské klarinetové dny
Příspěvky od Marta Tužilová
- „Hudba dnes“ spojila studentky konzervatoře s vynikajícími Kateřinou Englichovou a Vilémem Veverkou
- Jubileum Institutu Bohuslava Martinů oslavil benefiční koncert s mladými umělci
- Martinů v rukou Pavel Haas Quartet jako další mimořádný počin souboru
- Collegium 1704 ve vršovické kulturní křižovatce Vzlet: Španělští virtuosové na cestách Evropou
- Festival Kultura v srdci Prahy zahájil inauguračním koncertem Iva Kahánka
Více z této rubriky
- Nové chórové varhany na Strahově přivítal inaugurační koncert
- Hoffmann v očistci aneb Opera mezi peklem, neonem a vánočním kýčem
- „Hudba dnes“ spojila studentky konzervatoře s vynikajícími Kateřinou Englichovou a Vilémem Veverkou
- Premiéry Filharmonie Bohuslava Martinů ve znamení cikánského folklóru
- Dirigentská magie a sólová virtuozita. Mendelssohn a Dvořák v rukou mladých talentů
- Hudba za časů války
- Fantaskní Alenka v říši divů Na Vídeňce
- Událost sezóny. Dallapiccolova opera Vězeň a Ólafssonův „Císařský“
- Barokní i soudobá hudba se dvěma sólisty čili Varhanní slavnost v Pardubicích
- Aristokratická elegance. Igor Ardašev vystoupil v rámci Dnů Bohuslava Martinů