16. ledna má v pražské O2 areně první samostatný koncert český operní pěvec, a to barytonista Adam Plachetka. Večer s názvem BEZ MANTINELŮ ale obohatí i řada jeho různorodých hostů, posledním odtajněným je teď oblíbený písničkář Tomáš Klus. Duet ale Adam Plachetka zazpívá také s Evou Pilarovou, Ondřejem Gregorem Brzobohatým, s Dagmar Peckovou nebo se svojí manželkou Kateřinou Kněžíkovou. Adam Plachetka momentálně účinkuje v newyorské Metropolitní opeře. Vrátí se těsně před vánočními svátky a vystoupí na 4. adventním koncertu České televize a pak také tradičně 25. prosince od 15 hodin na Rybově České mši vánoční u Pražského Jezulátka. Podrobněji o lednovém koncertě jsme s Adamem mluvili ve VideorozhovoruPlus.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
13

„Jak obtížné je vybudovat „na zelené louce“ velký profesionální sbor, jsem si uvědomil až později.“

„Pěvecká a hudební úroveň zájemců je velmi slabá, většinou nesplní požadavky ani prvního kola konkurzu.

„Přesto, že se nám umělecky daří a že získáváme řadu koncertních nabídek u nás i v zahraničí, naše ekonomická situace je velmi složitá a náročná.“

Český filharmonický sbor Brno si připomene v příštím roce třicet let umělecké práce. Jeho zakladatel, ředitel a sbormistr Petr Fiala v bilančním rozhovoru pro portál KlasikaPlus odpovídá na otázky týkající se minulosti, současnosti i budoucnosti tělesa a přibližuje, v čem spočívá zahraniční renomé sboru, ale hovoří i o své skladatelské práci a dcerách, které se také věnují profesionálně hudbě. Sám přiznává, že vést profesionální sbor, který si musí polovinu prostředků na provoz vydělat vlastní koncertní činností, je práce vyčerpávající, „na dva úvazky“, jak říká. Ale nelituje…

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
1

„Kabeláč, kterého v Berlíně na jeho návrh přijali okamžitě, bude zcela určitě objevem.“

„Bartók je jedním z jeho nejoblíbenějších skladatelů dvacátého století, velmi blízko Leoše Janáčka.“

„Pochopitelně jsem skákal radostí a nesmírně si toho vážím, prohlásil poté, co dostal nečekaně rychlé nové pozvání.“

Jakub Hrůša diriguje v tomto týdnu Berlínské filharmoniky. Druhé pozvání přišlo brzy po jeho loňském podzimním debutu u tělesa považovaného mnohými za nejlepší na světě. Do německé metropole veze Hrůša Dvořáka, Berlioze, Bartóka a jako skrytý trumf Mysterium času Miloslava Kabeláče. Osmatřicetiletý český dirigent má za sebou čerstvě koncertní debut s Vídeňskými filharmoniky. Dá se proto asi říci, že už řídil v Evropě, Americe a Japonsku opravdu všechny slavné orchestry.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
0

„Ještě jsme ani nezačali s reklamou a už byl koncert v synagoze vyprodaný.“

„Ohrnovali nad ním nos a trvalo to dlouho.“

„Bylo mi osmnáct. Byl to koncert, který se mnou zacloumal.“

Martinů Festtage se v Basileji letos v listopadu konaly pětadvacátým rokem. Vystoupil při nich Gidon Kremer, zněl jazz i hudba Viktora Ullmanna a Petra Ebena a od Bohuslava Martinů mimo jiné mechanický balet Podivuhodný let a kantáta Izajášovo proroctví. Za pořádáním přehlídky stojí pianista Robert Kolínský. Narodil se ve Švýcarsku a žije tam, ale jeho rodiče přišli v roce 1968 z Československa. I když se píše Kolinsky, drží si díky nim, a teď nadále i díky vlastním dětem, dobrou češtinu. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus dnes, v den narozenin skladatele, zmiňuje faktory, které působí na podobu festivalu, a přibližuje, jak se dostal k hudbě Bohuslava Martinů.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
8

„Nebudu daleko od pravdy, když řeknu, že jinde ten festival prostě být nemůže.“

„Z Jezerní scény přicházejí do rozpočtu největší peníze.“

„Se Salcburkem nesoupeříme.“

V létě 2020 se bude na festivalu Bregenzer Festpiele druhým rokem hrát v amfiteátru na břehu Bodamského jezera Verdiho Rigoletto. Naplánováno je bezmála třicet představení. Vedle toho se chystá do sálu ve Festspielhausu Boitova opera Nero, do Operního studia Haydnova Armida a premiéru bude mít komická opera buffa Impresario Dotcom, kterou podle Goldoniho předlohy napsala slovenská autorka Ľubica Čekovská. Na programu jsou i koncerty. U mnohého z toho bude opět Pražský filharmonický sbor, který dnes v Praze slaví na koncertě v Rudolfinu 85. výročí a který si v Bregenzu na samém západě Rakouska letos o prázdninách připomínal deset let pozice rezidenčního tělesa. Že tam s ním pořadatelé počítají i nadále, potvrzuje v rozhovoru pro portál KlasikaPlus i umělecká ředitelka přehlídky Elisabeth Sobotka.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
5

„Každý z nás, hlavních sbormistrů PFS, byl nebo je úplně jiný, jinak dobrý i jinak špatný.“

„Pracujeme v klidu, respektujeme se navzájem, rozumíme si, víme, za čím jdeme a k tomu všemu asi ani nezpíváme špatně.“

„Sboru nejvíc sedí hudba od 19. století po současnost, tu máme také nejradši.“

„Největší slabinou PFS je jednoznačně zkušebna.“

Pražský filharmonický sbor slaví 85 let. V prosinci 1934 se sbormistr Jan Kühn rozhodl založit smíšený sbor pro přípravu vysílání Foersterovy opery Debora. Přímý přenos pod taktovkou Otakara Jeremiáše tak odstartoval dráhu tělesa pod jménem Sbor Radiojournalu. Po několika obměnách názvu vznikl v roce 1969 ten současný. Pražský filharmonický sbor je tak nejstarším českým profesionálním sborem s nepřerušenou historií od roku 1935. Výročí teď oslaví jak jinak než koncertem, v sobotu 7. prosince od půl osmé ve Dvořákově síni Rudolfina. Za přípravou stojí už tradičně hlavní sbormistr Lukáš Vasilek. V RozhovoruPlus se mimo jiné svěřil, že nemá vzory. A že se v PFS hned od začátku cítil dobře.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
10

"Nejprve chci udělat nějakou viditelnou práci – a potom pomalu docházet k nějakému ovoci."

"Kdybych přišel do Hradce Králové řekněme z Paříže, asi bych to měl těžší."

"Blíží se mi padesátka, a tak si myslím, že některé věci mohu postupně opustit a trochu se uvolnit pro další dobrodružství."

Švýcar Kaspar Zehnder, šéfdirigent Filharmonie Hradec Králové a šéfdirigent Symfonického orchestru Biel Solothurn ve své zemi, řídí dnes večer v královéhradeckém sále Filharmonie symfonický koncert, v jehož programu je třeba zvýraznit především hudbu Antonia Vivaldiho a Igora Stravinského. Dirigentovo jméno v něm figuruje také jako jméno sólového flétnisty. S působením v naší zemi má již zkušenosti z let 2005 až 2008, kdy stál jako nástupce Jiřího Bělohlávka v čele Pražské komorní filharmonie. V příštím roce oslaví Kaspar Zehnder padesátiny. Ve stejném roce si bude připomínat, stejně jako všichni ostatní evropští hudebníci, kulaté výročí narození Ludwiga van Beethovena. Následující rozhovor směřuje k jubileu vídeňského klasika, k současným i chystaným uměleckým aktivitám… a samozřejmě i k dnešnímu koncertu.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
pondělí, 02 prosinec 2019 14:47

Koncert jako rituál

4

„Dívčí okteto Voice Mix jsme v České republice měli možnost slyšet poprvé. Bylo to ovšem entrée jaksepatří.“

„Vše bylo jištěno dokonalou intonací, soustředěním, vzájemnou empatií a výrazovou sdělností.“

„V jedné skladbě se jako sólista představil sbormistr Jan Staněk, v dalších zpěvech pak mistr alikvotního zpěvu Filip Rydlo.“

Poslední listopadový večer pražským milovníkům sborové hudby obohatila dvě tělesa: české Spektrum, výjimečné svým zaměřením na alikvotní zpěv, a nováček na českých pódiích Voice Mix z německé Kostnice. Návštěvníci koncertu byli svědky nejen výjimečného sluchového i vizuálního zážitku, ale také ztělesnění švédské tradice slavnosti světla.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
sobota, 30 listopad 2019 18:20

Kavalír s růží

7

„V podání Richarda Strausse a libretisty Huga von Hofmannsthal je to dojemně krásné.“

„Neokázalou hvězdou páteční premiéry byla Václava Krejčí Housková.“

„Režisér nemá potřebu dílo přehnaně přeznačovat. A poslouchá hudbu.“

Poprvé je růže v etuji stříbrná, jen s kapkou vůně, ale na konci, kdy je ve hře opravdová láska, jde už o živou květinu. Maličkost, která v případě nové brněnské inscenace Straussova Růžového kavalíra charakteristicky dotváří promyšlenou a směrem k závěru opery čím dál emotivnější režii Jiřího Heřmana. Páteční premiéra byla jasným potvrzením skutečnosti, že je možné se pustit i do velkého a nelehkého díla světového repertoáru a že soubor Janáčkovy opery Národního divadla Brno je dobře veden. V jeho čele stojí umělec s velkou imaginací, s lidskou hloubkou a se zralou odvahou.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
pátek, 22 listopad 2019 10:25

KlavírPlus Lukáše Klánského (1)

Otevíráme nový VIDEO SERIÁL: KlavírPlus Lukáše Klánského, autorskou rubriku tohoto renomovaného českého klavíristy.
Věnuje se v ní rozhovorům s klavíristy, pedagogy i dalšími osobnostmi spjatými s klavírem. Divákům v ní zprostředkovává a komentuje aktuální hudební dění, seznamuje prostřednictvím kamery se zajímavými a nepříliš známými místy, kde se koncerty konají, a informuje o tom podstatném, co se v klavírním světě děje.  "Rozhodně se v této rubrice nebudu věnovat recenzím koncertů. Jako aktivně hrající klavírista chci čtenářům (a nyní i divákům) portálu KlasikaPlus.cz přiblížit zajímavé názory mých kolegů a zabývat se tématy, ke kterým mám díky své profesi blízko. Pevně doufám, že se vám bude KlavírPlus líbit!" dodává Lukáš Klánský.

V prvním díle vás Lukáš Klánský zve do nové prodejny firmy Machart Piana.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
11

„Šest vybraných písní od Richarda Strausse bylo vrcholem programu.“

„Pianista hrál ideálně celým tělem, uvolněně, s většími gesty, ale ani chvíli teatrálně – jen a jen muzikálně.“

„Pěvecké mistrovství ve službě neodolatelně podané role, komediální talent ve službě svrchované hudební virtuozity.“

Mohl to být konvenční „Liederabend“, komorní večer s písněmi romantiků kultivovaně zpívanými za hodnotného klavírního doprovodu. Nebyl. Jihoafrická sopranistka Pretty Yende a italský pianista Michele D´Elia ve středu v Praze zvolili ještě náročnější model. Písňový recitál měl všechno, jak se patří; doplnila, obohatila a korunovala ho však ještě další čísla, operní a operetní. Zazpívaná a zahraná dokonale, uvolněně a zábavně.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
čtvrtek, 21 listopad 2019 10:30

Kultivovaná virtuozita Marc-André Hamelina

1

„Namiesto toho, aby Hamelin svoje technické dispozície využíval k exhibícii, ich naplno venuje v prospech vyznenia diela, jeho zvukových a artikulačných nuáns.“

„V podaní Hamelina bola Fantázia fascinujúcim, zvukovo perfektne vystavaným kusom.“

„Hamelinovo pojatie krehkého Schubetovho sveta postavilo Rudolfinum na nohy.“

Kanadský klavirista a jeden z najuznávanejších virtuózov súčasnosti Marc-André Hamelin sa v útorok predstavil na Klavírnom festivale Rudolfa Firkušného. V programe z diel Skrjabina, Prokofjeva, Fejnberga a Schuberta očaril kultivovanosťou prejavu a absolútne zvládnutou technikou.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
veb-1711-DSC1217

„Na Národní třídě je celodenní happening. Klasika tu není, zůstala uvnitř Národního divadla a v Rudolfinu.“

„K revoluci patřily songy, spirituály. Ta síla emocí, když v revolučních dnech rozhlas po letech veřejně poprvé zase vysílal Kryla a Kubišovou…“

„Bláznovská zvěst Ivana Kurze s odkazem na Bibli připomíná, že spasení přináší bezbranné dítě. Tato hudba zněla v Obecním domě sedmnáctého listopadu 1989 večer.“

„Poslouchám, co chci. Svobodná hudba je ta nejlepší.“ Jeden ze sloganů provázejících oslavy třiceti let od pádu totality může být podnětem k mnoha úvahám. O kulturní izolaci a uvolnění, i o tom, co hlasitě duní, a o tom, co působí spíše vskrytu.  

 
Zveřejněno v SeriálPlus
veb-Charlamov-DSC0998

„Soutěž mě tehdy vrátila zpátky na zem. Zjistil jsem, že na sobě ještě musím moc a moc pracovat.“

„František Drs mi hodně pomohl v tom, jak zpívat s orchestrem.“

„Nakonec jsem si řekl: jestli už mám třetí cenu, tak proč bych nezkusil štěstí ještě jednou?“

Ukrajinec Andrij Charlamov, barytonista z Oděsy, se stal absolutním vítězem 54. ročníku Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka. V kategorii Opera, určené pro zpěváky do 35 let, získal mezi muži první cenu a první místo zaujal i v kategorii interpretace písní. Nemá sice na rozdíl od dalších laureátů žádné pozvání z tuzemských operních divadel, ale odváží si Cenu dirigenta Františka Drse za mimořádný hudebně-interpretační výkon po dobu celé soutěže. Do Karlových Varů nepřijel poprvé, štěstí už pokoušel několikrát. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus říká, že Česko pro jeho začínající kariéru znamená opravdu a zásadně mnoho.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
5

„Noty oratoria Eversmiling Liberty jsem měl doma dlouho, zálibně po nich pokukoval…“

„Koncert se v neděli uskuteční na schodišti před Rudolfinem a mělo by se zúčastnit zhruba dvanáct středoškolských sborů. Bude nás kolem tří set zpěváků.“

„Po letech, co dílo znám, musím přiznat, že jsem nenašel nic tak celistvého, komplexního a inteligentně napsaného.“

V neděli 17. listopadu si připomeneme výročí sametové revoluce, která předznamenala pád totality v Československu. Součástí oslav jubilea bude také nespočet hudebních akcí. Jednou z nich je provedení oratoria Eversmiling Liberty na hlavním schodišti před Rudolfinem. Dánští autoři Jens Johansen a Erling Kullberg použili libreto z oratoria Juda Makabejský skladatele G. F. Händela, příběh vůdce židovského povstání proti panovníkovi Antiochovi. Inspiraci nalezli právě v listopadových událostech a vzniklo tak dílo, jehož hlavním tématem je boj za svobodu. Podrobněji o této jedinečné skladbě hovoříme s dirigentem Liborem Sládkem.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
čtvrtek, 14 listopad 2019 09:30

Tři nejznámější skladby Leopolda Mozarta

00

„Když rozpoznal jeho naprosto mimořádný hudební talent, věnoval Leopold veškerý svůj čas a umění k rozvíjení chlapcových schopností v takové míře, že se od roku 1771 prakticky vzdal vlastní skladatelské činnosti.“

„Jednou z prvních orchestrálních skladeb Leopolda Mozarta, zaznamenanou v roce 1961 na komerční nosič, byla Dětská symfonie.“

„Půvabnému kouzlu Dětské symfonie propadla nejedna dirigentská celebrita a mnohé přední orchestry.“

Narodil se přesně před třemi sty lety, 14. listopadu 1719. Mozartova otce Leopolda asi někdy podceňujeme, také o něm a o jeho hudbě příliš moc nevíme. Vedle toho, že rozpoznal synův mimořádný talent a udělal vše pro to, aby tento talent nepřišel nazmar, je také autorem úctyhodné řádky hudebních děl v rozpětí od Missy solemnis přes koncerty pro dechové nástroje až po klavírní skladby. A vedle toho rovněž autorem vlivné učebnice hry na housle Versuch einer gründlichen Violinschule. Historickým paradoxem je, že se jeho nejznámějšími a nejčastěji hranými skladbami stala tři divertimenta, orchestrální hudební hříčky. Nesou názvy Dětská symfonie, Selská svatba a Hudební jízda na saních. Právě jejich berlínská nahrávka z časů Německé demokratické republiky stojí v centru naší pozornosti.

 
Zveřejněno v NahrávkaPlus
7

„Pole, na němž se učí pohybovat potenciální dárci, mecenáši, sponzoři a filantropové.“

„Metodičnost, s níž Institut k přistupuje k edici, budí respekt.“

„Haasovo kvarteto iniciovalo jedním slovem neslýchaný zážitek.“

Pro pátý benefiční koncert uspořádaný ve prospěch Institutu Bohuslava Martinů věnoval své umění Pavel Haas Quartet. Smyčcové kvartety od Bartóka a od Martinů zazněly v pátek v Kaiserštejnském paláci v Praze v dokonalé podobě, jak je u tohoto souboru setrvale zvykem. Už nyní se ví, že za rok vystoupí při večeru uspořádaném ke stejnému účelu komorní pěvecký sbor Martinů Voices. Ten je vedený Lukášem Vasilkem po vrcholcích interpretačního umění v obdobném nepolevujícím duchu.

 
Zveřejněno v ZazněloPlus
čtvrtek, 07 listopad 2019 10:49

Xenakis v DOXu – zásadní zážitek

1

„William Lang svůj extrémně náročný part zvládl s grácií a jakousi nenuceností.“

„Holger Falk přivedl rozeklaný part plný náročných skoků a intonačních výzev k životu s velkou bravurou.“

„Posvátně antickou náladu podtrhl výkon perkusionisty Tamáse Schlangera.“

Iannis Xenakis, klasik druhé poloviny 20. století, má stále pověst nesmlouvavého modernisty, který vytváří chladné, seriózní a vykalkulované kompozice bez špetky humoru, emocí a krásy. Nezkušené ucho posluchačovo má tendenci hudbu řeckého umělce neakceptovat, protože masa zdánlivě chaotického zvuku ze sluchátek či z reproduktorů působí poněkud nevlídně. Kolik bouřlivých nálad a vzruchů v sobě Xenakisova hudba obsahuje, je třeba slyšet naživo, což se v Praze, potažmo v České republice a vůbec ve světě nestává tak často. V úterý jsme však tuto příležitost dostali.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
1

„Chytlavý, vděčný muzikál.“

„Skvělá souhra a sezpívání, také skvělé ozvučení.“

„Krásná pohádka, která vzbuzuje jakousi až vánoční náladu.“

Desátý ročník divadelní přehlídky Ostrava v Praze završilo úterní hostování Národního divadla moravskoslezského v Hudebním divadle Karlín. Přivezli svou inscenaci muzikálu Kočky. Bylo to od loňské premiéry osmatřicáté představení. Dřystali o tym. Aji nas bantovali… Tuž sem se tam stavil. Povim vam, že to něbylo špatne. Bo to ani trochu nešolichali. Fajna partyja!

 
Zveřejněno v ZazněloPlus
01Bure

„Režim se pokusil využít Otvírání studánek jako pobídku skladateli, aby se vrátil do Československa. Proto bylo také Miloslavu Burešovi umožněno za ním v roce 1957 vycestovat do Itálie.“

„Obliba Otvírání studánek byla, je, a dost pravděpodobně bude nezměrná, bez nadsázky lze říci, že básník z úspěchu této spolupráce profitoval po zbytek života.“

„V dopise Burešovi se Martinů podivuje nad nezájmem o trojici pozdějších kantát.“

Před rovnými 110 lety, 6. listopadu 1909, se v Poličce narodil Miloslav Bureš, často označovaný za „básníka Vysočiny“. Je znám zejména jako autor veršů, které zhudebnil Bohuslav Martinů ve svých "vysočinských kantátách", ostatní jeho tvorba zůstává pozapomenuta. Kdo vlastně Miloslav Bureš byl a jaké byly jeho profesní osudy?

 
Zveřejněno v OsobnostPlus
Strana 1 z 6