111 Janáčkova opera Národního divadla Brno ve spolupráci se souborem Collegium 1704 a v koprodukci s francouzskými divadly v Caen a ve Versailles chystá v únoru premiéry Händelovy opery Alcina. Režie se ujal Jiří Heřman a hudebního nastudování Václav Luks. „Dovolte, abychom vás pozvali na Předpremiérové kukátko k opeře Alcina, které pořádáme místo tiskové konference. Uskuteční se dne 25. ledna v 16 hodin v Janáčkově divadle a budeme jej také přenášet online,“ uvádí divadlo a dodává: „Těšit se můžete na sólisty i inscenační tým, kteří společně představí operu samotnou i její nejnovější inscenaci.“ První premiéra se bude konat v sobotu 5. února od 19 hodin v obsazení Pavla Vykopalová, Doubravka Součková, Andrea Široká, Ray Chenez, Václava Krejčí Housková, Ondřej Koplík a Tomáš Král. Druhá premiéra pak bude v neděli 6. února v 17 hodin a zpívat budou Karina Gauvin, Justin Kim, Mirella Hagen, Krystian Adam, Andrea Široká, Václava Krejčí Housková a Tomáš Král. Předpremiérové kukátko můžete sledovat ZDE.

Zveřejněno v AktuálněPlus
DSC1184A4-foto-Petra-Hajsk2

„Vtipné je, že jako jediný člověk z mého okolí se nemůžu dočkat návratu do práce. Myslím, že tím hodně lidí celkem štvu a rodinu pak musím přesvědčovat, že jsem s nimi taky ráda.“

„Micaëlu už jsem sice zpívala v Plzni, ale myslím, že si na ni můžu ještě počkat.“

„Hodně cestuju, takže se cítím jako ta babička kořenářka z pohádky Byl jednou jeden král: ‚Já jsem všudezdejší.‘“

Doubravka Součková je mladá a velmi nadějná sopranistka z Hodonína. Během krátké doby se však představila na mnoha českých operních scénách, včetně Národního divadla v Praze. O jejích začátcích, setkáních s umělci, kteří ji inspirovali, odehraných rolích, vztazích s kolegy, o folklóru a také dalších plánech vám s ní KlasikaPlus přináší rozhovor.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
hajeksouckova

„Jde o skutečný objev. Nejen konkrétní opery, ale i autora, jehož pozapomenutou existenci si lze uvědomit s velkou dávkou překvapení.“

„Libretisté zdůraznili propastné nepochopení mezi evropským romantismem a moderní americkou věcností a Ondřej Havelka to rád využil.“

„Hudba Jaroslava Křičky je podobná. Balancuje na hraně, ale nikde nesklouzne k prvoplánové lacinosti.“

Národní divadlo moravskoslezské získalo do repertoáru skvělou položku, komickou operu Bílý pán aneb Těžko se dnes duchům straší. Jaroslav Křička v ní na konci dvacátých let mistrně propojil svět klasiky, operety a tehdejší zábavné hudby a dirigent David Švec to plně pochopil. A kdo by měl takovou hříčku režírovat? Kdo jiný než Ondřej Havelka…! A opravdu, stal se pro publikum tím nejlepším možným prostředníkem. Rozumí duchu a hudbě té doby. A nezkazí žádné legrácky v libretu a v partituře a ještě přidává řadu vlastních.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
hajekjiriduch

Národní divadlo moravskoslezské přichystalo premiéry komické opery Jaroslava Křičky Bílý pán aneb Těžko se dnes duchům straší. První premiéra bude ve čtvrtek 28. října v 18:30 hodin v Divadle Antonína Dvořáka, druhé obsazení se poprvé představí v sobotu 30. října ve stejný čas tamtéž. Inscenaci se svým týmem připravil režisér Ondřej Havelka. Hudebního nastudování, včetně pečlivé práce na znovuoživení pozoruhodné partitury, se ujal dirigent David Švec. V inscenaci účinkují a alternují se Martin Gurbaľ a David Nykl, Jana Horáková Levicová a Jana Hrochová, Soňa Godarská a Doubravka Součková, Markéta Cukrová, Anna Nitrová a Alžběta Vomáčková. Dále Josef Moravec a Juraj Nociar, Jiří Hájek a Tadeáš Hoza, Monika Jägerová a Dominika Škrabalová, Ivana Ambrúsová, Denisa Bílá a Marcela Gurbaľová, Václav Čížek s Danielem Matouškem a další. Hudba Jaroslava Křičky vychází z trendů doby a nechybějí v ní prvky jazzu a náznaky dobových šlágrů. Divadlo slibuje nejen zábavný večer, ale i zajímavou operní událost, která vrací z prachu archivu na jeviště ve své době v zahraničí mimořádně úspěšnou českou komickou operu.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
úterý, 31 srpen 2021 09:33

Don Giovanni trochu jinak

101

„Januschke celou operu dirigoval zpaměti, nepoužíval dirigentskou taktovku, ale oběma rukama přímo modeloval dobře vypracovanou dynamiku, jen by to chtělo občas trochu větší plasticitu.“

„Alexander Mørk-Eidem pro uvedení v Praze vybral vídeňskou verzi.“

„Výteční byli všichni sólisté.“

Don Giovanni je opera, kterou jsme si zvykli považovat tak trochu „za naši“. Mozart ji napsal pro pražskou divadelní společnost Pasquala Bondiniho, významná část byla napsána přímo v Praze a světovou premiéru zažilo Nosticovo (dnes Stavovské) divadlo. Od roku 1787 zůstala trvale na jeho repertoáru. Kvůli covidu několikrát odloženou premiéru mělo po televizní premiéře nové nastudování 28. srpna, druhá premiéra se konala hned o den později. Jak to dopadlo s operou, která je pro nás srdeční záležitostí?

 
Zveřejněno v ReflexePlus
555

„Dittersova hudba v tomto oratoriu vyniká nevšední krásou a lyrickou něhou, mnoho árií mi utkvělo v uchu hned napoprvé.“

„S partiturou si výborně rozuměli hudebníci spojených orchestrů, které vedly první houslistka Veronika Manová a dirigentka Ema Mikešková k muzikálnímu plnokrevnému výkonu.“

„Jednoznačně nejvíc přesvědčila lahodným sopránem a mazlivými koloraturami Helena Hozová.“

Arcibiskupský zámek a Podzámecká zahrada v Kroměříži jako dějiště magických hudebních zážitků? V případě festivalu Hortus Magicus jasná volba na jistotu a místo, kde nasajete tolik inspirace, kolik jen dokážete odnést. Festival určený pro všechny generace se letos konal ve dnech 6. a 7. srpna. Vydali jsme se za ním v sobotu, kdy nabídnul celodenní program koncepčně zacílený na legendární postavu biblického krále Izraelitů Davida.

 
Zveřejněno v ReportážPlus
600

Zítra, v pátek 6. srpna, začíná v Kroměříži dvoudenní multižánrový festival Hortus Magicus. Kromě klasické hudby představí také divadlo, floristické exhibice či edukační programy. Letošní téma vychází z oratoria Carla Ditterse Il Davide, které bude rezonovat po celou dobu festivalu. „V tomto vyprávění o odvaze, víře a smělosti ožívá jeden z nejznámějších biblických příběhů. David, mladý pastýř, který má rád hudbu a poezii, vůbec nevypadá jako zachránce národa. Ale když se téměř třímetrový obr Goliáš rouhá Bohu, mladý David ani chvíli neváhá a ve víře se postaví obrovi tváří v tvář,“ uvádějí pořadatelé.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
200

Starozákonní příběh krále Davida nabídne koncert, který pořádá spolek Kulturní Morava. Dnes večer zazní v kostele svatých Janů v Brně dílo Il Davide vytvořené jako mezinárodní projekt sedmi zemí. Vychází z mistrovského oratoria „David v Pistáciovém údolí“ rakouského skladatele Karla Ditterse z Dittersdorfu z roku 1771. Letos si tedy připomínáme 250 let od jeho vzniku. Tou dobou autor už pobýval na Jesenicku ve Slezsku, na dnešním českém území, kde působil od roku 1769 až do smrti v roce 1799. V roli Davida vystoupí Doubravka Součková, jako král Saul slovinský tenorista Aco Aleksander Bišćević, Helena Hozová jako Jonatán, syn Saula, Aneta Petrasová jako Davidův bratr Eliab a v roli vojevůdce Abnera Jiří Miroslav Procházka. Solisty doprovodí mezinárodní orchestr složený ze členů souborů Visegradské čtyřky, polský Arte dei Suonatori, slovenské Il Cuore Barocco, maďarská Musica Aeterna a domácí tělesa Volantes Orchestra a sbor Societas Incognitorum. Na hudebním nastudování se podílí Veronika Manová, umělecká vedoucí souboru Volantes Orchestra, a dirigentka Ema Mikešková. Il David zazní ještě v sobotu v Podzámecké zahradě v Kroměříži na festivalu Hortus Magicus a příští týden pak od 12. do 14. srpna v rámci festivalu Olomoucké barokní slavnosti.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
101

„Jana Šrejma Kačírková hraje a zpívá Mimi s bezprostředností srdečností a s jistotou. Je to její premiéra v této úloze.“

„Svatopluk Sem je v titulní roli Oněgina pěvecky famózní.“

„Hrát před publikem je krásné – a na Smetanově Litomyšli, kam se jezdí i za atmosférou odlišnou od kamenných divadel, je obecenstvo vděčné.“

V sobotu a v neděli se po loňské pauze vrátila na festival Smetanova Litomyšl opera. Soubor Národního divadla Brno přivezl dvě čerstvé inscenace: Pucciniho Bohému a Čajkovského Evžena Oněgina. Obě bylo potřeba jevišti na zámeckém nádvoří samozřejmě trochu přizpůsobit, ale ani jedné to neublížilo. Divadelní působnost díky režii i díky pěvcům a hudebnímu nastudování zůstala silná a bezprostřední.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
Ceska-filharmoniePetra-Hajska

Historie festivalu Smetanova Litomyšl se začala psát v červnu roku 1946, kdy do Litomyšle zavítala Česká filharmonie s mladým šéfdirigentem Rafaelem Kubelíkem. K tomuto významnému výročí se nyní festival vrací, a to opět s Českou filharmonií, kterou povede Tomáš Netopil. Stejně jako před pětasedmdesáti lety zazní zítra, ve čtvrtek 1. července, Smetanova Předehra D dur, poté pořadatelé připomenou 180. výročí narození Antonína Dvořáka uvedením jeho Houslového koncertu se sólistou Jiřím Vodičkou a slavnostní večer vyvrcholí provedením Brahmsovy První symfonie. Koncert na zámeckém nádvoří začne ve 20:15 hodin a bude ho živě přenášet Česká televize na programu ČT art.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
100

„Silnou stránkou premiérového večera bylo pěvecké obsazení. Nadprůměrné, výrazné ve všech postavách.“

„Magdalena Švecová pro celý večer vede sólisty i všechny ostatní k co nevětší přirozenosti.“

„Když se k dojmu z hudebního divadla hraného a zpívaného opravdu s chutí přičte pochopitelná radost, že se opět může hrát pro publikum, vychází z toho, že šlo v pátek o mimořádnou událost.“

Janáčkova opera má od pátku na repertoáru Pucciniho Bohému. Milou, realistickou, barvitou a vpravdě „normální“, tedy v tom nejlepším slova smyslu konvenčně tradiční inscenaci, za kterou stojí režisérka Magdalena Švecová, výtvarníci David Janošek a Zuzana Přidalová a dirigent Jakub Klecker. Národní divadlo Brno teď v rozvolnění předkládá publiku jeden titul za druhým. Některé už jsou nastudovány delší dobu, ale nemohly se dosud hrát. To jsou ty „z mrazáku“, jak tomu v divadle říkají. Další už jsou a budou čerstvé, zcela nové. Takříkajíc z „horké z pece“. Bohéma patří k těm druhým. Soubor s ní bude také hostovat na začátku července na festivalu Smetanova Litomyšl.

 
Zveřejněno v ReflexePlus

200 V Janáčkově divadle v Brně se uskuteční pravá premiéra s diváky, a sice v úterý 1. června od 19 hodin. Půjde o Čajkovského operu Evžen Oněgin, která měla svou „televizní“ premiéru 29. března na programu ČT art. Reflexi Petra Vebera si můžete připomenout zde a kompletní pěvecké obsazení včetně alternací přináší Národní divadlo Brno zde. Další brněnskou operní premiérou bude Pucciniho Bohéma, konkrétně v pátek 11. června, opět v Janáčkově divadle od 19 hodin. V titulních rolích se alternují Pavla Vykopalová a Jana Šrejma Kačírková jako Mimi, Richard Samek a Enrico Casari jako Rudolf či Tereza Kyzlinková a Doubravka Součková coby Musetta. Operu v režii Magdaleny Švecové hudebně nastudoval Jakub Klecker a dirigovat bude i Robert Kružík. V úterý 29. června dojde v Janáčkově divadle od 19 hodin k premiéře Verdiho opery Nabucco. Ta však měla své první „online“ provedení před pár dny, 19. května. O této události jsme informovali. Do úterka 25. května pokračuje v moravské metropoli také festival Divadelní svět Brno, o kterém jsme psali zde a zde.

Zveřejněno v AktuálněPlus
8

Za měsíc poznáme vítěze třetího ročníku Moravskoslezských kulturních Cen Jantar za rok 2019. Galavečer se koná v neděli 15. března ve vítkovické aule Gong. V šestnácti kategoriích odborné poroty nominovaly celkem 48 umělců nebo uměleckých seskupení. Za artificiální hudbu to jsou klavíristé Ivo Kahánek a Jan Bartoš, houslistka Hana Kotková a hudební tělesa Benda Quartet, Camerata Janáček a Ostravská banda. Klasickou hudbu bude reprezentovat i opera. Nominováni jsou Kateřina Kněžíková, Jana Sibera a Doubravka Součková a mezi muži Jorge Garza, Luciano Mastro a Jiří Přibyl.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
02

„Ke Carmen se vracím nesmírně rád – komentuje dílo Jiří Štrunc.“

„Dirigentova volba temp vynikajícím způsobem koresponduje s jednotlivými španělskými tanci.“

„Při premiéře v roli Carmen excelovala svým hlasem, který má úžasnou hloubku, dynamiku a barvu, sólistka Národního divadla Brno Václava Krejčí Housková.“

Třetí premiérou sezóny operní scény v Plzni je jedna z nejhranějších oper vůbec – Carmen. Španělské rytmy a melodie jsou uvedeny na Nové scéně v souladu s filozofií divadla, kdy jedna opera v roce zazní mimo historickou budovu Velkého divadla.

 
Zveřejněno v ReflexePlus