středa, 20 květen 2020 08:34

Filharmonie Brno opět hraje živě

3

Celkem osm koncertů ve čtyřech dnech nabídne od úterý 26. května Projekt brněnské filharmonie s názvem Konec streamu. Hrajeme zase živě!. Po bezmála třech měsících se tak do Besedního domu vrátí koncerty pro veřejnost, samozřejmě zatím komorní. Orchestr představí své violoncellisty, smyčcové kvarteto, duo kontrabasu a harfy a členy skupiny bicích nástrojů.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
1

Metropolitní opera zareagovala na současnou situaci podobně jako další největší světové hudební instituce a pro posluchače a příznivce zpřístupnila svůj bohatý archiv. V mimořádném cyklu Půlnoční přenosy z MET připomene každý večer to nejlepší ze čtrnácti sezón přenosů do kin The Met: Live in HD. Kompletní záznamy oper jako La traviata, Bohéma nebo vybraná díla Richarda Wagnera se na webu www.metopera.org objeví vždy v 19:30 místního času (00:30 našeho času) a online budou následujících 20 hodin.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
1

„Robert Carsen speciálně pro Brno připraví Janáčkův Osud.“

„V roli Kostelničky se na festivalu objeví světoznámá sopranistka Karita Mattila.“

„Za hudební podobou Händelovy Alciny bude stát Václav Luks se svým barokním orchestrem Collegium 1704.“

Janáčkova opera, soubor Národního divadla Brno, chystá do příští sezóny nové inscenace Pucciniho a Čajkovského děl, uvede Händela, dva velké koncertní projekty a titul připravený společně se souborem baletu. Na 8. září plánuje Zahajovací open air koncert na piazzetě před Janáčkovým divadlem. Největší pozornost ale upoutá novým nastudováním dvou oper Leoše Janáčka – Osudu a Její pastorkyně.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
6

„Posledná Pucciniho opera a zároveň jedna z najslávnejších opier vôbec je pre diváka príťažlivá azda v každom ohľade.“

„Réžia a scéna boli v rukách Zuzany Gilhuus, ktorá zvolila ponurý dizajn a nepreplnenú scénu.“

„Z trojice hlavných protagonistov najviac presvedčila Alžbeta Poláčková ako Liu.“

Záverečným predstavením festivalu Opera 2020 bola Turandot Giacoma Pucciniho, v len nedávno premiérovanej inscenácii pražského Národního divadla. Temná rozprávka o krutej čínskej princeznej bola pre efektné ukončenie festivalu zvolená celkom logicky: to, že má dielo potenciál bezprostredne ohúriť, bolo aj 2. marca celkom zrejmé.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
2

„Tosca? Nic veselého. Ani Aida nenabízí happy-end.“

„Porgy a Bess nejsou jen známé songy, ale opravdové drama.“

„K wagnerovským rolím opravdu velmi pomalu. Ale určitě směřuji i k dalším a dalším současným operním dílům.“   

Tosca, Lady Macbeth, Luisa Miller, Amélie, Leonora v Síle osudu a v Trubadúrovi, ale také Gershwinova Bess… A především Aida. To jsou nejčastější operní úkoly americké sopranistky Adiny Aaron. Titulní roli ve Verdiho Aidě zpívá také v Praze. Po dnešním představení se na jeviště Státní opery vrátí v této úloze ještě třikrát a pak znovu na konci léta. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus zmiňuje rozdíly mezi Puccinim a Verdim a mezi Amerikou a Evropou.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
1

Celkem patnáct klasických koncertů, dvě operní představení pro děti, komponovaný pořad věnovaný vlivu Antonína Dvořáka na americkou hudbu a open air projekt Den s Antonínem Dvořákem s dvacítkou koncertních vystoupení a edukativními programy - to vše nabídne 52. ročník Hudebního festivalu Antonína Dvořáka Příbram. Koná se na nejrůznějších místech Příbramska od 25. dubna do 4. června.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
úterý, 28 leden 2020 08:33

Očekávaná Porgy a Bess v MET

0

Americká lidová opera, jak nazval dnes už slavnou klasiku tvůrčí tým „The Gershwins“, se vrací do Metropolitní opery poprvé od roku 1990. Pojetí režiséra Jamese Robinsona, který inscenací v MET debutuje, se širokým hereckým ansámblem a kompletním orchestrem aspiruje na hit sezóny. V českých kinech bude opera k vidění v přímém přenosu už v sobotu 1. února, reprízy jsou pak plánované do neděle 16. února.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
3

Hudebně literární pořad Zahrada srdce připomene Emu Destinnovou. Vystoupí v něm slovenská herečka Božidara Turzonovová a mužské pěvecké okteto Danubius Octet Singers Bratislava pod vedením sbormistra Daniela Simandla. V Českých Budějovicích se koncert koná 28. ledna, přesně v den 90. výročí úmrtí světoznámé pěvkyně, v Hrochově Týnci na konci března.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
13

„Soustředění scénické podoby opery do jedněch rukou se v tomto případě projevuje jako výhoda.“

„Výrazným prvkem celé inscenace je choreografie.“

„Jaroslav Kyzlink vede Turandot k pevnému, monumentálnímu účinku, aniž by sklouzl k laciné opulentnosti.“

Kdo by neznal slavné operní „Vincero!“, nejlépe od Luciana Pavarottiho, který třetímu vítěznému zvolání dokázal na nejvyšších tónech dát neuvěřitelných jedenáct vteřin… Ne každý už ale ví, že jde o úplně poslední slovo árie Nessun dorma, Nikdo nesmí spát, která v Pucciniho Turandot otvírá třetí dějství. Pražské Národní divadlo teď operu dává po čtyřech desetiletích na své historické scéně. Dobrá příležitost zařadit si opět árii kompletně do kontextu. A uvědomit si, že je opravdu nádherná, ale že neméně úžasné je celé dílo.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
0

„Turandot je pro mne esencí toho nejlepšího ze všech Pucciniho oper.“

„Nechtěl bych se podílet na tom, aby ze Zlaté kapličky byl jenom skanzen.“

„Brno je spojováno s Janáčkem. Podobně je k pražskému Stavovskému divadlu přišpendlen Mozart.“

Národní divadlo má na repertoáru nově Pucciniho Turandot. Režie a scéna je dílem Zuzany Gilhuus. Na jeviště historické budovy postavené v Praze Čechy se tato opera vrátila po více než čtyřiceti letech, během nichž se ovšem hrála ve Státní opeře, v někdejším divadle pražských Němců. Hudební ředitel Opery Národního divadla Jaroslav Kyzlink, který inscenaci připravil hudebně, se těsně před premiérou v rozhovoru pro portál KlasikaPlus zamýšlí nejen nad Pucciniho posledním dílem, ale také nad tradicemi a nad budoucností pražských operních divadel. A protože je z Brna a dirigentskou dráhu začal v tamním souboru Janáčkovy opery, nabízí i některá srovnání.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
2

„Ve třinácti jsem měl velké štěstí, protože jsem se dostal do blízkosti Claudia Abbada.“

„Jsem Ital, ale z jedné čtvrtiny se cítím být Skandinávcem.“

„Operu není možné dobře dělat s týmem, který by byl celý jedné národnosti. Nezbytné jsou nové a nové podněty.“

V pražské Státní opeře se dnes večer poprvé ujímá taktovky dirigent Vincenzo Milletarì. Národní divadlo do zrekonstruované a počátkem ledna otevřené budovy přeneslo svou inscenaci Pucciniho opery Madama Butterfly, kterou v roce 2016 připravil režisér Jiří Heřman. Mladý italský umělec teď řídí prvních šest představení. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus přibližuje svou dosavadní dráhu, vysvětluje, v čem pro něj byly dobré roky studia strávené v Dánsku, přiznává, že teprve z odstupu z ciziny plně porozuměl svým italským kořenům, a zamýšlí se v té souvislosti nad rozdíly mezi Pucciniho a Verdiho operami.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
3

Letošní Salcburský festival, připomínající si sto let, bude mimo jiné věnován 250. výročí Ludwiga van Beethovena. Vedle desítek koncertů a operních představení a mnoha doprovodných akcí je s ním spojena také dirigentská soutěž nesoucí jméno Herberta von Karajana.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
2

„Mou vlast bude letos řídit Semjon Byčkov, v roce 2024 Jakub Hrůša.“

„Česká filharmonie chce mít Smetanovu Litomyšl jako svou letní scénu.“

„Do operní části festivalu patří osm titulů, mimo jiné Libuše, Rusalka, Figarova svatba, Aida a Porgy a Bess.“

Národní festival Smetanova Litomyšl nabídne letos v dvaašedesátém ročníku celkem 44 koncertů a operních představení. Uskuteční se od čtvrtka 11. června do pondělí 6. července 2020 a mimo jiné už otevře „smetanovskou pětiletku“ směřující v programech k roku 2024, kdy uplyne 200 let od narození skladatele. Mimořádným projektem proto letos bude dvojí uvedení opery Libuše v brněnské inscenaci Jiřího Heřmana.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
9

„Galakoncert ke znovuotevření divadla hýří jmény skladatelů a zajímavých interpretů, program připomíná momenty z historie operních souborů, které tu působily.“

„Zahájení patří, stejně jako v roce 1888, Wagnerovým Mistrům pěvcům norimberským.“

„Defilé stylů, řada příslibů, vždyť například právě Fidelio má obnovenou premiéru už tento týden.“

A chraňte ji a inspirujte ji, patří ještě do citátu ze slavnostního znovuotevření pražského operního divadla, aby oslovení múz užité v titulku bylo úplné. Jsou to slova spisovatele Pavla Kohouta, která v posledním z několika vstupů završila jeho veskrze lakonické vystižení uplynulých 132 let historie budovy, kultury v Praze a politického vývoje v zemi. Státní opera, od roku 1888 do druhé světové války scéna pražských Němců, prošla v posledních třech letech zásadní technologickou i památkovou rekonstrukcí. Pavel Kohout svým slovem doprovázel nedělní galakoncert, který vrátil divadlo umělcům z Národního divadla a veřejnosti.

 
Zveřejněno v ZazněloPlus
00

„Lidé potřebují vidět divadlo.“

„V jubilejní sezóně musíme finančně vyjít s tím, co bylo v minulých letech.“

„Nejsem proti experimentům, ale musejí být inteligentní a musejí vycházet z hudby.“

Má za sebou nespočet operních představení a operních koncertů, dirigoval v Japonsku, Rakousku, Švýcarsku, Španělsku, Německu, Rusku, Egyptě, Brazílii, Číně a Spojených státech, doprovázel Editu Gruberovou, Petra Dvorského, Montserrat Caballé, Gabrielu Beňačkovou, Jelenu Obrazcovovou, Ilonu Tokody, Lawrence Brownleeho, Mojcu Erdmann, Pavla Bršlíka, Petra Mikuláše, Evu Urbanovou… Je stálým hostujícím dirigentem Slovenské filharmonie a od roku 2008 šéfdirigentem Opery Slovenského národního divadla. Teď je druhou sezónu i jejím ředitelem. Rastislav Štúr, letošní padesátník, bratislavský rodák a absolvent brněnské JAMU, v rozhovoru pro portál KlasikaPlus zdůrazňuje, chce dělat operu pro lidi. Uvažuje o cestách k naplňování nejvyšších uměleckých cílů a upozorňuje, že obě bratislavské budovy, v nichž SND hraje, potřebují rekonstrukci. Ta historická hodně velkou.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
amahl01

„Konzul je dodnes považovaný za Menottiho mistrovský opus, za který získal Pulitzerovu cenu za hudbu a cenu New York Drama Critic's Circle Award.“

„Zhruba hodinová jednoaktovka Amahl and the Night Visitors měla takový úspěch, že se stala pravidelnou součástí vánočního programu televize NBC.“

„Alastair Willis řídí početný soubor se zjevnou znalostí Menottiho kompozičního stylu i smyslem pro budování dynamické a zvukové vyrovnanosti vokálně instrumentálního díla.“

Vánoční příběh se odráží v řadě hudebních děl, menších i větších. Jedním z nich je i jednoaktovka Amahl a noční návštěvníci, která byla z anglického originálu přeložena do italštiny, němčiny, francouzštiny i polštiny a ve světě je už od roku 1951, kdy měla premiéru, nesmírně populární. V České republice však zatím na svůj debut čeká. Kouzelný příběh o chromém chlapci, kterého navštíví tři králové putující do Betléma, zvěčnil nahrávkou Alastair Willis s Nashville Symphony Chorus, Chicago Symphony Chorus, Nashville Symphony Orchestra a sólisty Ike Hawkersmithem, Kirsten Gunlogson, Toddem Thomasem, Bartem LeFanem a Kevinem Shortem.

 
Zveřejněno v NahrávkaPlus
5

Operní pěvkyně Gabriela Beňačková obdrží Cenu Antonína Dvořáka 2019. Na koncertě ve Dvořákově síni Rudolfina při té příležitosti 21. dubna 2020 vystoupí polský tenorista Piotr Beczała. Zazní mimo jiné i árie z Dvořákovy Rusalky, v níž jak Beczała, tak Beňačková účinkovali v newyorské Metropolitní opeře. Cenu převezme sopranistka jako stále aktivní umělkyně; v plánu je, že s Beczałou zazpívají závěrečnou scénu opery.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
01

To nejzajímavější z tvorby představí operní soubory kamenných divadel i nezávislé projekty v rámci 14. ročníku festivalu hudebního divadla Opera 2020. Cílem festivalu je ukázat, že vynikající operní inscenace vznikají nejen ve velkých centrech, ale i v menších regionálních divadlech. Kromě domácí tvorby českých, moravských a slezských divadel zřizovaných státem nebo obcemi uvede operní soubory ze Slovenska i projekty vzniklé nezávisle na tradiční operní síti divadel. Koná se v Praze od 4. ledna do 2. března 2020.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
2

„Dalším určujícím prvkem inscenace je přítomnost loutek. Byl to nápad vpravdě geniální.“

„Střet dvou světů, který se podařilo jistou rukou vyjádřit už v libretu i hudbě a který i režie neomylně vyhmátla a nelítostně zdůraznila.“

„Vypadá skoro jako mladý Pavarotti a v krásné poloze mezi lyrickým a spinto oborem mu to zpívá nádherně, lahodně.“

Pucciniho Madama Butterfly je skutečná klasika. Inscenace Metropolitní opery, která byla předmětem sobotního přímého přenosu do kin, je tamní stálicí. Hraje se od roku 2006 a je tak dokonalá, že hovořit o klasice je málo. Aspiruje na to, stát se meřítkem ideálu. Především díky vizuální stránce, výtvarně čisté, minimalistické, ale přesto krásně barevné, stylové, výstižné a mimořádně funkční. Ale neméně hluboko zasáhla vnímavého diváka a posluchače emocionální síla hudby a vrchovatě profesionální pěvecké výkony.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
2

„I když zpívám jedinou árii, tak samozřejmě beru ohled na celou roli, na celou operu.“

„I ve Verdiho operách je přítomno mnoho krásného z belcanta.“

„Belcanto je nejsnadnější a nejúčinnější způsob, jak zpívat, aby zpěvák nebyl unavený.“

Amélii ve dva roky staré inscenaci Verdiho Maškarního plesu zpívá v pražském Národním divadle dnes a v sobotu jako významný host americká sopranistka Jennifer Rowley. Jde o její debut v roli. S nynějším pražským operním šéfem Per Boye Hansenem se setkala v norské metropoli Oslo, když byl před několika lety ředitelem tamní Opery. Zpívala tehdy v Pucciniho Bohémě, byl to jeden z jejích prvních mezinárodních úkolů. Pozvání do Prahy má teď proto návaznou logiku. S Jennifer Rowley KlasikaPlus hovořila především o zpívání – o Verdim, o belcantu, o pomyslném seznamu budoucích rolí, které ji určitě zavedou i dál, především do německého repertoáru. Jako červená nit se rozhovorem vine přesvědčení, že je potřeba nespěchat: myslet na to, aby hlas mohl zůstat a zůstal dlouho mladý.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
Strana 1 z 2