500

„Dramaturgie koncertu byla totiž mnohem náročnější a sáhla k jazzovým skladbám. A to ke skladbám nikoli zábavným, ale závažným.“

„Druhou skladbou byl Klavírní koncert Jaroslava Ježka, legendárního skladatele Osvobozeného divadla, jehož písně dodnes žijí.“

„Vstup do Nového roku se tak stal spíše existenciální záležitostí a přinesl otázky, co nám nejbližší budoucnost chystá, ale i odhodlání to zvládnout.“

Novoroční koncerty mají v Brně dlouhou tradici, která trvá již 66 let, přesně tolik, kolik let je Filharmonii Brno, která v roce 1956 zahájila svoji činnost právě koncertem na Nový rok. Pamětníci potvrzují, že dramaturgie byla dlouho stabilní, vždy to byly Dvořákovy Slovanské tance, které nesměly na Nový rok chybět a zněly proto na každém koncertě. Po revoluci došlo i zde ke změně a dramaturgie novoročních koncertů se od té doby proměňuje. Někdy se do nálady publika trefí, někdy méně. Pro letošní koncert, který se konal v Janáčkově divadle, byly vybrány méně známé jazzové skladby.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
Jeek-1

„Do dvou desítek her Osvobozeného divadla složil během deseti let přes sto dvacet hudebních čísel.“

„Těžko se ale mohl prosadit v Americe jako kolébce jazzu coby tvůrce.“

„Určitě v New Yorku slyšel Goodmana nebo Ellingtona.“

Písničky Osvobozeného divadla nezestárly. Mnohé zlidověly. Jiří Voskovec a Jan Werich, autoři jejich textů, se uchytili pro válečná léta v Americe. První z nich se tam jako herec po Únoru vrátil, druhý už podruhé do exilu nešel a stal se nakonec domácí legendou a národním umělcem. Autor melodií Jaroslav Ježek to měl těžší. Do Ameriky s nimi odjel, ale první lednový den roku 1942, před osmdesáti lety, v pouhých pětatřiceti v New Yorku zemřel.

 
Zveřejněno v SeriálPlus

454 Filharmonie Brno se svým uměleckým ředitelem a šéfdirigentem Dennisem Russellem Daviesem na Nový rok přednese skladby tří autorů. Tou první bude balet Les trois rois noirs (Tři černí králové) od Duka Ellingtona. Dále zazní Klavírní koncert Jaroslava Ježka, ve kterém se představí Ital Emanuele Arciuli. Skladba bude připomínkou osmdesátého výročí od smrti autora. Arciuli vystoupí i v hlavním díle programu, a to v Bernsteinově Symfonii č. 2 The Age of Anxiety (Věk úzkosti) pro klavír a orchestr podle Wystana Hugha Audena. „Uplynulo osmdesát let od smrti českého skladatele, který zemřel v New Yorku v první den roku 1942,“ uvádí se v programu koncertu s tím, že se tak Ježek již nedožil koncertu v Carnegie Hall, na němž Duke Ellington jen o rok později uvedl svoji velkolepou skladbu Black, Brown and Beige. A nemohl být ani svědkem fantastického debutu Leonarda Bernsteina jako dirigenta Newyorské filharmonie – jeho záskok za nemocného Bruna Waltera vyvolal v roce 1943 takovou senzaci, že se dostal až na titulní stránku New York Times... Sobotní koncert se bude konat v Janáčkově divadle od 20 hodin.

Zveřejněno v AktuálněPlus
1000

„Vzhledem k tomu, že většina publika očekává od koncertu zábavu a velká část soudobé hudby vyžaduje značnou dávku trpělivosti a ochoty zvyknout si, může být vztah mezi novou hudbou a posluchači problematický.“

„Důležité je prosadit skladby českých umělců do programu koncertů a akcí mimo českou sféru, aby zaujaly místo vedle ostatních děl nebo s nimi dokonce soutěžily.“

„To já bych měl udělovat ceny českým kolegům, kteří se postarali o to, že má životní pouť je natolik bohatá…!“

Na slavnostním koncertu Od Dvořáka k Martinů převzal v úterý v New Yorku americký muzikolog Michael Beckerman, zanícený propagátor české kultury, vážné hudby a českých klasiků, od zástupců Ministerstva zahraničí České republiky prestižní cenu Gratias Agit. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz při té příležitosti vysvětluje rostoucí oblíbenost Janáčka a jmenuje řadu dalších skladatelů, jejichž díla by měla být představena americkému publiku. Radí Českým centrům, že by měla poskytovat „útočiště“, kde se budou výkonní umělci i současní skladatelé dobře cítit. Konstatuje také, proč je nejoblíbenějším stylem nové hudby minimalismus, a odkrývá, že se začal o české skladatele zajímat vlastně náhodou, shodou okolností: když v 1973 ještě jako student pracoval v obchodě s gramodeskami.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
130

„Na konci 70. let mu série stipendií umožnila několikaletý studijní pobyt v Československu.“

„Vedle mnoha desítek odborných studií publikoval též řadu knih o Dvořákovi, Janáčkovi a Martinů.“

„Obraz by nebyl úplný, kdybychom nezmínili jeho skladatelskou činnost, jeho mimořádné recitátorské schopnosti a v neposlední řadě i jeho vytříbený smysl pro humor.“

Významný americký muzikolog Michael Beckerman převezme v úterý v New Yorku cenu Gratias Agit za obětavou dlouhodobou propagaci české kultury v zahraničí. Stane se tak v Bohemian National Hall v sidle Českého centra při koncertě Ester Pavlů. Ministerstvo zahraničních věcí každoročně uděluje toto vyznamenání českým krajanům a cizincům, jejichž činnost přispívá k šíření dobrého jména České republiky. Michael Beckerman letos v létě, druhý srpnový den, oslavil sedmdesáté narozeniny.

 
Zveřejněno v OsobnostPlus

111 V úterý 16. listopadu v 19 hodin se bude v Tereziánském sále Břevnovského kláštera konat koncert oblíbené zpěvačky a herečky Jitky Molavcové. Tentokrát vystoupí v méně známé roli šansoniérky. V programu nazvaném Láska, to (ne)jsou jen písmena za klavírního doprovodu Petra Ožany přednese známé i méně známé šansony a písničky Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra, legendární „trojky“ Jaroslava Ježka, Jana Wericha a Jiřího Voskovce, Kurta Weilla, Jacquesa Brela a dalších. „Těšíme se na Vaši návštěvu a již nyní upozorňujeme na adventní koncert v úterý 14. prosince v Dejvicích, na kterém Jana Boušková představí čtyři harfistky a další hudebníky,“ uzavírá svou pozvánku umělecký ředitel Břevnovských hudebních setkání Ilja Šmíd.

Zveřejněno v AktuálněPlus
DSC9891-MRu

„Paco Seco i Vladislav Bláha si oba svým nenapodobitelným způsobem dokázali získat přízeň a obdiv posluchačů.“

„Festival by neměli minout kytaristé, kteří pro sebe a svou hráčskou kondici chtějí něco dobrého udělat.“

„Co se týče diváků, atraktivnější koncerty než ty, které nabídl letošní ročník, si už nelze představit.“

Všechny kytarové cesty dřív nebo později vedou do Brna. Posledních třicet let to tak alespoň pravidelně bylo a je. A že do moravské metropole zavítaly světové osobnosti, o tom není při pohledu do historie Mezinárodního kytarového festivalu Brno vůbec pochyb. Stačí zmínit největší kytarové skladatele 20. století Leo Brouwera, Johna W. Duarteho, Nikitu Koshkina či Máxima Diega Pujola, od nichž vede cesta k největším interpretům současnosti, kterými jsou Pavel Steidl, Zoran Dukić, Thomas Fellow a pochopitelně také Vladislav Bláha a Paco Seco. Společný koncert posledně jmenovaných kytaristů nabídl Mezinárodní kytarový festival Brno v pátek 6. srpna.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
202

„Jejich interpretace byla silná a přesvědčivá i v místech, kde nelze spoléhat na brilanci, ale na pochopený hudební výraz.“

„Právě naprosto unikátní hráčská empatie, souladnost, souměrnost a stmelenost celku je tím, co je na Kalabis Quintet tak výjimečné.“

„Jsem toho názoru, že Kalabis Quintet odehrál na letošním Pražském jaru koncert, který můžeme právem považovat za dokonalý.“

Dechový ansámbl Kalabis Quintet se zformoval v roce 2012 na pražské HAMU a pro svůj pražskojarní koncert vybral hudbu 20. století. Členky kvinteta jsou hráčky prestižních pražských orchestrů, které spojuje vášeň pro soudobou hudbu. Ostatně sám název Kalabis Quintet k tomu tak trochu zavazuje. Dámy hrály ve složení: Zuzana Bandúrová – příčná flétna, Jarmila Jermářová – hoboj, Anna Sysová – klarinet, Denisa Beňovská – fagot a Adéla Psohlavcová – lesní roh. Reprezentativní program Kalabis Quintet zahrál v prostředí dopravní haly Národního technického muzea v Praze. Krásná symbióza místa a hudebního času. A jak se ukázalo, rovněž i pozoruhodných hudebních výkonů.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
2000

Dvacet tři koncertů nakonec nabídne letošní Mezinárodní hudební festival Pražské jaro. Už druhý rok tohoto prestižního festivalu poznamenává pandemie a mění program. Přesto se bude 76. ročník konat ve svém obvyklém termínu mezi 12. květnem a 3. červnem a divákům zprostředkuje „zdravě odvážný“ program, jak ho popsal ředitel přehlídky Roman Bělor. Nechybějí v něm domácí ani zahraniční umělci a tělesa a také představení mladých talentů.

 

 

Zveřejněno v VýhledPlus
007

„Tak jako v každém správném vztahu se S+Š od sebe lišili, ale zároveň se měli v úctě a kongeniálně se doplňovali.“

„Byli ‚fabrikou na hity‛; když ovšem ve filmu Kdyby tisíc klarinetů zazněla píseň Dotýkat se hvězd, bylo zjevné, že kdyby chtěli, mají na víc.“

„Klasiky se stali tím, čím Semafor vstoupil do našich životů; svou originalitou i nápaditostí, svým humorem i hloubkou.“

Divadlo Semafor hrálo poprvé na samém konci října 1959. Loni touto dobou slavilo šedesátiny. Jiří Suchý má naopak za rok v říjnu devadesátiny. Určitě dost důvodů, proč právě teď, v mezičase, nad „sedmi malými formami“ v seriálu portálu KlasikaPlus.cz popřemýšlet a zavzpomínat, připomenout Suchého hudební lásky, dokonce i jeho vztah ke klasické hudbě, a zauvažovat, čím se stali se Šlitrem skutečnými klasiky.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
3

Pozítří, ve čtvrtek 17. září, zahájí pořadatelé další řadu kulturních setkání v Atriu na Žižkově v Praze, a to recitálem pro housle s klavírem. Skladby Wolfganga Amadea Mozarta, Ludwiga van Beethovena či Paula Schoenfelda zahrají Markéta Janoušková a Bohumír Stehlík.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
sobota, 04 červenec 2020 17:01

Lázně ducha – a třikrát jinak

3

„Na konci musí Baborák trochu improvizovat, když mu vítr vyvrací na pultu kolíčky na prádlo a nezadržitelně cuchá noty, ale ani to ho nevyvádí z míry.“

„Lidé se rozcházejí po dvou hodinách potěšeni. A pořadatelé vědí, že původně plánovaný Černochův operní recitál s orchestrem v Litomyšli bude. Za dva roky.“

„Muzikanti dávají najevo, že i oni si to užívali. Nejen proto, že už zase můžou hrát pro živé lidi, ale i proto, že mohou hrát zrovna v této sestavě, spolu.“

Jeden ze sloganů charakterizujících Litomyšl hovoří o městě jako o „lázních ducha“. K letošnímu ročníku festivalu Smetanova Litomyšl, který je opravdu hodně jiný než v mnoha uplynulých letech, to pasuje. Komorní koncerty těží z genia loci odlišně, ale stejně intenzivně jako velké programy a operní představení v normálních dobách. Ať už jde o hudbu na nezastřešeném zámeckém nádvoří, o recitál ve Smetanově domě nebo dopolední zastaveníčko v zámecké zahradě. Festival je tentokrát opravdu „národní“, dokonce příjemně lokální, pohodový a skoro domácký. A přesto umělecky ani o píď jinde, než se očekává.

 
Zveřejněno v ReportážPlus
20

Zahájení 62. ročníku Národního festivalu Smetanova Litomyšl se uskuteční ve čtvrtek 2. července od osmi hodin na Zámeckém nádvoří v atraktivním komorním obsazení. V podání rezidenčního umělce festivalu barytonisty Adama Plachetky, sopranistky Kateřiny Kněžíkové, tenoristy Pavla Černocha, klavíristů Ivo Kahánka, Jana Simona a Davida Švece a souboru Pavel Haas Quartet zazní výběr z díla Bedřicha Smetany. V pátek festival pokračuje třemi koncerty – v zámeckém divadélku, ve Smetanově domě a na Zámeckém nádvoří.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
0795f3455883ea256af323c5fc017f4f

Hudbu autorů 20. století vybrala na program svého recitálu klavíristka Kristýna Znamenáčková. V komorním prostoru Křišťálového sálu Staré radnice v Brně zazní v úterý 30. června skladby Jaroslava Ježka, Charlese Koechlina a Federica Mompou. Program doplní Sonáta pro klavír Bohuslava Martinů, jehož tvorbě se interpretka dlouhodobě věnuje. Koncert bude posledním předprázdninovým projektem souboru Ensemble Opera Diversa.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
5

Pražský komorní balet odvysílá dnes a ve středu na internetové televizi Mall.tv dokument Fenomén Šmok a taneční inscenaci Chvilka POEzie. V rámci série #kulturažije uvede v průběhu příštího týdne také choreografie Lukáše Timuláka Prolínání a Jiřího Pokorného Svět sedmikrásek. Záznam bude k vidění vždy od 17 hodin.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
3

První ročník festivalu Horn Fest Praha, za kterým stojí dirigent a hornista Radek Baborák, se i přes současná omezení uskuteční v plánovaném termínu od 25. dubna do 3. května. Zazní především v online prostoru a v alternativní podobě se představí i v rámci benefičního koncertu České filharmonie v živém přenosu ČT art.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
0

„Soňa Červená opäť ukázala, že je na tunajšej scéne skutočným fenoménom.“

„Umelkyňa má v sebe okrem šarmu a elegancie aj celkom jedinečný zmysel pre komediálnosť a Kuchyňská revue mala v jej podaní očarujúci kabaretný nádych.“

„Balada o námorníkovi z Bretónska bola v jej podaní elektrizujúca.“

Soňa Červená v doprovodu Karla Košárka oslnila publikum čtvrtečního koncertu. Programu z děl českých i zahraničních skladatelů vévodily písně Jiřího Červeného, otce slavné pěvkyně. Působivý exkurz do minulého století podpořila i volba prostor funkcionalistické vily v Praze a recitál se pro všechny přítomné proměnil v nezapomenutelný zážitek.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
00

V neděli začíná 25. ročník festivalu Dny Bohuslava Martinů. Letošní 60. výročí  úmrtí skladatele připomene vlastními i spřátelenými koncerty, ve kterých nabídne písňovou, komorní i orchestrální tvorbu. Kromě jednoho koncertu v Rakovníku se přehlídka koná v prestižních pražských sálech od 24. listopadu do 17. prosince.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
3

Romantické ruiny chrámu na Oybinu, kam zavítal na své cestě do Budyšína císař Karel IV. v roce 1348, se stanou v pátek 23. srpna místem prologu XVIII. ročníku Mezinárodního hudebního festivalu Lípa Musica. Soubor Prague Cello Quartet vystoupí ve 20:00 a pak znovu ve 22:00 hodin. Pro oba koncerty připravují pořadatelé dopravu autobusem z České Lípy. Dramaturgická rada festivalu pro koncert překvapivě nepřipravila jen skladby z historie, ale i moderní, vynikající spíše vtipem, hravostí a s optimistickým podtextem.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
50

„Je nasnadě si položit otázku, co to vlastně znamená být absolventem klasické skladby?“

„Všichni čtyři jsou posluchači ve třídě pana Jiřího Gemrota. Dobrá práce, Jiří!“

„Zatímco Lukáš se soustředil na kratší, vypointované celky, Daria rozprostřela širokodeché hudební plátno.“

S velkým potěšením jsem kývl na možnost napsat reflexi na skladatelský koncert katedry skladby Pražské konzervatoře. Je dlouhou a skvělou tradicí, že jednou za rok mají čerství absolventi naší více jak 200 let staré hudební školy možnost si vyslechnout vlastní orchestrální kompozice. Většinou je to poprvé a je to ta nejlepší zpětná vazba, které se jim může dostat. Jejich spolužáci z instrumentálních oborů, stejně jako studenti dirigování se nezištně podílejí na zhmotnění idejí, které by za jiných okolností pravděpodobně skončily v šuplíku.

 
Zveřejněno v ReflexePlus