555

„Dittersova hudba v tomto oratoriu vyniká nevšední krásou a lyrickou něhou, mnoho árií mi utkvělo v uchu hned napoprvé.“

„S partiturou si výborně rozuměli hudebníci spojených orchestrů, které vedly první houslistka Veronika Manová a dirigentka Ema Mikešková k muzikálnímu plnokrevnému výkonu.“

„Jednoznačně nejvíc přesvědčila lahodným sopránem a mazlivými koloraturami Helena Hozová.“

Arcibiskupský zámek a Podzámecká zahrada v Kroměříži jako dějiště magických hudebních zážitků? V případě festivalu Hortus Magicus jasná volba na jistotu a místo, kde nasajete tolik inspirace, kolik jen dokážete odnést. Festival určený pro všechny generace se letos konal ve dnech 6. a 7. srpna. Vydali jsme se za ním v sobotu, kdy nabídnul celodenní program koncepčně zacílený na legendární postavu biblického krále Izraelitů Davida.

 
Zveřejněno v ReportážPlus
111

Kroměříž od 12. do 20. srpna ožije klasickou hudbou. Mezinárodní letní hudební akademie Kroměříž přinese program pro širokou veřejnost pod názvem Hudební Kroměříž. Tento festival klasické hudby nabídne orchestrální i komorní koncerty, besedy či kulturní fórum. Na koncertech či besedách se představí řada hudebních osobností a lektorů akademie, jako Kateřina Kněžíková, Jiří Vodička, Barbara Maria Willi nebo Tomáš Netopil. Detailní program je k dispozici na hudebnikromeriz.cz. Více informací také na www.academykromeriz.com.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
0

„NeoBarock je mladé seskupení, které se nesnaží přenést dnešní posluchače zpět do barokní doby, ale naopak barokní hudbu do současnosti.“

„Tento, pro mne až heroický výkon Stanislava Grese byl publikem oceněn nejen dlouhým potleskem, ale i obdivnými slovy chvály a úžasu.“

„Po posledních tónech barokních nástrojů, které se nesly sálem, následoval bouřlivý potlesk.“

Barokní sál zámku Troja se v pondělí 7. září stal svědkem neuvěřitelného hudebního zážitku. Jednadvacátý ročník mezinárodního hudebního festivalu Letní slavnosti staré hudby se s námi rozloučil barokním koncertem, který byl věnovaný královně Kristýně I. Švédské, která byla jednou z nejvzdělanějších žen baroka. Milovala svět tak, že se ve svých osmadvaceti letech vzdala panovnického trůnu. Opustila rodné Švédsko a přes celou Evropu putovala do Říma. Po jejích výrazných múzických stopách jsme se vydali s vynikajícím německým souborem NeoBarock, který nám nabídnul známé mistry jako Alessandra Scarlattiho, Johanna Heinricha Schmelzera nebo Arcangela Corelliho, ale také skladatele neznámé, ovšem pozoruhodné, jakými jsou například Vincenzo Albrici, pochovaný v Praze, který pracoval přímo pro královnu Kristýnu I. Švédskou, nebo Johann Schop z Hamburku, jehož skladby se hrály během oslav Vestfálského míru 1648.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
101

Přesně ode dneška za měsíc, 23. července, začnou Letní slavnosti staré hudby. Tradiční pražský festival nabídne postupně do 7. září sedm koncertů. Konat se budou na různých místech, opakuje se pouze zahrada Zámku Troja, kterou v případě nepřízně počasí nahradí Císařský sál. Jinak se stará hudba rozezní v Emauzském opatství, v kostelích sv. Martina ve zdi a sv. Šimona a Judy nebo v zrcadlové síni Klementina. Kromě pořádajícího souboru Collegium Marianum, který vede flétnistka Jana Semerádová, vystoupí mimo jiné sopranistka Hana Blažíková, Concerto Aventino, polský gambista Krzystof Firlus a cembalistka Anna Firlus nebo německé uskupení Neobarock.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
000

Festival Hortus Magicus každoročně otevírá své brány pro návštěvníky všech věkových kategorií a mnoha zájmů. Ať už jde o hudební nadšence vyhledávající autentickou interpretaci barokní hudby a barokního divadla, nebo milovníky floristiky, až po početnou návštěvnickou skupinu, a to jsou rodiny s dětmi. Každý si přijde na své. Festival zahájí zítra v 19:00 hodin v kostele sv. Jana Křtitele koncert souboru Societas Incognitorum a o poslední hudební program se v neděli odpoledne postará známý Czech Ensemble Baroque s frekventanty Letní školy barokní hudby Holešov.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
6

„Barokní instrumentář a dobový způsob interpretace byl vyvážen zcela moderním režijním pojetím.“

„Zpěvu obecně chyběla plasticita, tedy dynamika a výraznější frázování. Italština navíc činila Američanům značné potíže s výslovností.“

„Roccovo současné zakotvení vedle vítaného alternativního pohledu zároveň potvrdilo nadčasovost základních témat lidského života.“

Olomoucké barokní slavnosti započaly svou druhou polovinu sérií koncertů rakouského skladatele Johanna Heinricha Schmelzera (1620/23 – 1680). V novodobých premiérách zazněly dvě narozeninové holdovací serenaty. První z nich byla věnovaná rakouskému císaři Leopoldovi I., ta druhá jeho dceři, rakouské arcivévodkyni Marii Antonii. Obě byly před více než třemi sty lety uvedené na dvorech v Laxenburgu, respektive v Praze.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
Dominik-Jedlika2

Už sedmým rokem se v červenci odehrají OLOMOUCKÉ BAROKNÍ SLAVNOSTI. Nabídnou čtyřiadvacet večerů, do kterých rozloží šest inscenací. Pět z nich přitom vzniklo nově přímo pro festival a zazní v novodobých premiérách. Dramaturgie naplánovala díla často neprávem pozapomenutých barokních mistrů Karla Ditterse von Dittersdorf, Johanna Heinricha Schmelzera, Pietra Andrey Zianiho a Františka Antonína Míči. Chybět nebudou ani tradiční neobarokní opery, tedy díla, které napsal soudobý autor na historické libreto. Letos všechny od Tomáše Hanzlíka, v premiéře Piramo a Tisbe a v reprízách Endymio a Lacrimae Alexandri Magni.

 
Zveřejněno v VýhledPlus