6

„Bylo fascinující sledovat citlivě vedený dialog nejen mezi nimi, ale i jejich nástroji.“

„Škála barev a výrazů obou hráčů byla tak bohatá, jako by během koncertu zahrál postupně celý orchestr nástrojů a interpretů.“

„Festival vznikl s cílem upozornit na kritický stav broumovské skupiny kostelů.“

Každou sobotu letních prázdnin ve stejném čase se otevírá jeden z broumovské skupiny kostelů veřejnosti a jeho barokní křivky rozeznívá vážná hudba. Hudební festival Za poklady Broumovska sleduji jako broumovská rodačka již od roku 2006, kdy vznikl s cílem upozornit na kritický stav kostelů a přispět dobrovolným vstupným z koncertů na jejich záchranu. Od té doby uplynulo třináct let a festivalu se daří nejen to! Každoročně na Broumovsko na pozvání festivalu přijíždějí špičkoví interpreti klasické hudby a nabízejí tak (nejen) místním jinou alternativu zábavy. Třetím z cílů festivalu je podporovat mladou generaci umělců, ať už spoluprací s Concertinem Praga a Broumovskou klávesou nebo pořádáním Letních hornových kurzů, které jsou doprovodným programem festivalu již pátým rokem.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
čtvrtek, 18 červenec 2019 11:58

Roztomilé starosti kávového servisu

1

„V příběhu vystupuje Lízinka, to je ta dívka, která v Bachově kantátě neřestně, proti vůli otce, „ujíždí“ na kafíčku.“

„Collegium Marianum hraje s lehkostí, radostí, elegancí a potěšením.“

„Tóny a pohyb byly v krásném souladu.“

Druhý večer Letních slavností staré hudby byl kratičký a vhodný i pro děti. Collegium Marianum spojilo síly s polským souborem Cracovia Danza Ballet. Sestavili z Bachovy hudby Balet o kávě a na komorním jevišti Divadla ABC rozpohybovali hravé hodinové představení plné barokních kroků a gest a rozmarně zahraných not. Jako když se roztančí nádobí v Ravelově opeře Dítě a kouzla.

 
Zveřejněno v ZazněloPlus
003

Zítra začíná 28. ročník Mezinárodního hudebního festivalu Český Krumlov. Potrvá až do 10. srpna a zahájí ho ve 21:00 hodin galavečer s barokní iluminací Zámecké zahrady s názvem Venuše a živly: Hudba a tanec doby Krále Slunce. Výpravné představení přiblíží dobu konce 17. a začátku 18. století, dobu francouzského panovníka Ludvíka XIV., který miloval hudbu i tanec. Realizoval mnohá hudebně taneční představení a sám v nich také účinkoval. Poprvé to bylo v roce 1651, když byl ještě chlapec a veřejně vystoupil v Baletu noci. Tehdy ho doprovázel Jean-Baptiste Lully, králův dvorní skladatel a kapelník, který později pro mladého Ludvíka složil další balety a stal se jeho důvěrníkem. Představení na barokní fontáně Zámecké zahrady bude doplněno hudbou dalších Lullyho současníků. V choreografii Heleny Kazárové vystoupí Hartig Ensemble a hosté, taneční sólisté Ida Fišerová a Ital Francesco Scarpato.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
neděle, 14 červenec 2019 10:04

Wendy Holen: Sto zázraků Zuzany Růžičkové

Wendy-Holden1

„Z dětství jsem měla Čechy zafixované jako velmi hodné a vděčné lidi.“

„Pracovali jsme skoro deset hodin denně, Zuzana byla naprosto neúnavná.“

„Díky ní jsem se seznámila s cembalem, které jsem předtím neznala.“

Wendy Holden (58), píšící také pod pseudonymem Taylor Holden, je původním povoláním novinářka, zahraniční a válečná korespondentka. Pracovala pro několikery britské noviny, nakonec jako editorka v Daily Telegraph. V roce 1997 vydala první knížku, která měla takový úspěch, že od roku 2000 mohla přejít na volnou nohu. Od té doby napsala více než třicet knih – a řada z nich se stala mezinárodními bestsellery. Jejím oborem jsou biografie a knihy pro ženy, nepíše ovšem žádné limonády, ale velmi seriózní literaturu, v níž se nevyhýbá ani tak vážným tématům, jako je holokaust. V češtině jí vyšly tři knihy: světový bestseller Narodili se, aby přežili (v originále Born for Survivor; Mladá fronta 2015), I krása může zabíjet (v originále Cruelty of beauty; Mladá fronta 2019) a životopis české cembalistky Zuzany Růžičkové Sto zázraků (v originále One Hundred Miracles; Mladá fronta 2019).

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
CZECHSTRINGENSEBLEBaroccosempregiovane1-768x512

Vyhrajte DVOJICI VSTUPENEK na MHF Český Krumlov.
Kouzlo barokní hudby – to je podtitul koncertu, který se koná přesně za 14 dní, 26. července v Respiriu před Zámeckou jízdárnou. Vystoupí na něm sopranistky Kristýna Kůstková a Nikola Uramová a komorní orchestr Barocco sempre giovane. Zazní hudba Johanna Sebastiana Bacha, Antonia Vivaldiho, Georga Friedricha Händela a Claudia Monteverdiho.

 
Zveřejněno v SoutěžPlus
03

„Oskar Nedbal je všestranná, zajímavá a neprávem opomíjená osobnost české hudební scény.“

„Rozhodla jsem se první kolo zpříjemnit jak soutěžícím, tak i porotcům a namísto povinných etud jsem dala možnost výběru libovolné sólové skladby.“

„Současní majitelé, vášniví obdivovatelé umění, na vlastní náklady zrenovovali starobylou budovu, která funguje jako obrazárna a muzeum a místo konání koncertů.“

Významná česká violistka Kristina Fialová má napilno. Kromě svých klasických koncertních aktivit je také ředitelkou Jihočeského komorního festivalu. Zahajovací koncert jeho 14. ročníku se koná už tuto sobotu. A v plném proudu jsou přípravy na 1. ročník Mezinárodní violové soutěže Oskara Nedbala, kterou mladá umělkyně založila.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
úterý, 09 červenec 2019 16:21

Narozeninový varhanní koncert Aleny Veselé

2

„I přes veškeré možné nástrahy věku dokázala bez zaváhání předat náležitou sílu dynamicky sytých pasáží, stejně jako i hravost a lehkou ladnost hudby.“

„Interpretaci varhaníka Postráneckého by bylo možné shrnout dvěma slovy – profesionalita a virtuozita.“

„Druhá improvizace upustila od emocionálního rozporu a závěr koncertu se nesl v duchu čisté radosti.“

„Varhany zdobí největší katedrály světa stejně jako malý venkovský kostelík a je jejich výsadou otevřít svým monumentálním zvukem svět víry, lásky a dobra.“ To jsou slova varhanice Hany Bartošové, organizátorky Brněnského varhanního festivalu. I letošní 39. ročník umožnil do tohoto idylického světa nahlédnout. V neděli 7. července rozezněly jezuitský kostel Nanebevzetí Panny Marie tóny závěrečného koncertu pořádaného k příležitosti oslavy 96. narozenin zakladatelky akce a renomované varhanice Aleny Veselé.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
soucasne-svatovitske-varhany2

Varhanní festival v katedrále na Pražském hradě pořádá Metropolitní kapitula u sv. Víta ve spolupráci se Správou Pražského hradu. Jde o úterky v období 9. - 30. července. I letos je jeho dramaturgem hudební ředitel a titulární varhaník svatovítského dómu Josef Kšica.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
 
IMG8218a

„O co jde především, je kvalita.“

„Doufám, že se najdou pokračovatelé, protože tradice je dlouhá - Smetanova Litomyšl je spolu s Pražským jarem nejstarším festivalem v republice.“

„Až se budeme připomínat 200 let od narození Bedřicha Smetany, chtěli bychom v jednom ročníku připomenout jeho kompletní operní jevištní dílo.“

„Mám obrovské štěstí na místo svého působení,“ říká Vojtěch Stříteský, umělecký ředitel festivalu Smetanova Litomyšl, když se spolu napřed chvíli procházíme po zámeckém nádvoří. „Je to klika… vždyť pracuju pod jednou střechou s místem, kde se narodil Bedřich Smetana…“ Jeho kancelář ve druhém patře zřejmě bývala zámeckým apartmánem, je sice nevelká, ale útulná, v rohu stojí nezbytný klavír, na který Vojtěch tu a tam rád hraje, na stěnách visí oblíbené obrazy a všude jsou samozřejmě stohy papírů, cédéček a dalších nezbytností, které k životu dramaturga patří. A že se za 36 let něco nahromadí! „Ano, jsou to skoro čtyři desetiletí života, ale je to také celoživotní hobby a radost,“ říká mimo jiné v první části rozhovoru pro portál KlasikaPlus. Jeho druhou část najdete ZDE.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
011

„Po koncertě Isabelly Faust jsem si definitivně uvědomil, že chci Bacha ještě jednou v životě natočit.“

„Z Bacha jsme naštěstí už udělali normálnějšího člověka, který jí polévku a pije pivo. Namísto toho kamenného poloboha, který jenom shlíží z nebes.“

„Za nejkrásnější na pedagogickém působení považuji skutečnost, že může jít a jde o dialog.“

Mezinárodní hudební festival Český Krumlov je přehlídkou multižánrovou, i letos přinese vedle klasické hudby také jazz, folklór, muzikál, operu a crossoverové projekty. Klasiku, tu opravdu vážně míněnou, krásnou, uměleckou, ale přesto samozřejmě přátelsky vstřícnou, reprezentuje v jeho programu mimo jiné houslista Ivan Ženatý, který ve středu 31. července v Maškarním sále českokrumlovského zámku na své vzácné Guarneriho housle, zcela sám na pódiu, bude hrát sólové skladby Johanna Sebastiana Bacha – dvě partity a jednu sonátu. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz popisuje oblouk, který se klene mezi jeho červnovým vystoupením na Hudebním festivalu Leoše Janáčka na Ostravsku a letním účinkováním na jihu Čech, oblouk mezi barokní a romantickou hudbou a v souvislosti s pedagogickým působením i oblouk mezi Evropou a Amerikou.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
úterý, 25 červen 2019 08:45

Concentus Moraviae za zvuků varhan

2

„Po Bachovi koncert pokračoval jako odraz jeho nesmrtelné tvorby v dílech jiných autorů.“

„O určitém protikladu je možné hovořit i v ohledu na hudební výraz obou interpretek.“

„Tento večer lze vnímat jako skvělé obohacení a přesah do jiné sféry programu letošního Concentu Moraviae.“

Letošní ročník festivalu Concentus Moraviae nesoucí titul Koncert národů se neúprosně blíží k závěru. Ve svém průběhu představil pomocí řady koncertních vystoupení tematiku Vídeňského „tančícího“ kongresu, a to zejména pod prismatem děl věnovaných smyčcovým kvartetům. Nedělní koncert s názvem Epicentrum Vídeň ale nabídl pohled i z dost odlišné perspektivy. Prostory Baziliky svatého Prokopa v Třebíči totiž tentokrát patřily výhradně varhanám. Coby interpretky večerního repertoáru se představily varhanice Petra Kujalová a Ivana Michalovičová. Každá sama - i společně na čtyři ruce.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
3

Originální a jedinečné spojení vážné hudby a architektonických skvostů UNESCO v Kroměříži, festival Hudba v zahradách a zámku, letos oslaví jubilejní dvacátý ročník. Dvouměsíční cyklus sedmi koncertů letos nově doplní beseda s operním pěvcem Adamem Plachetkou a přednáška psychiatra Cyrila Höschla o odvrácené straně osobností slavných skladatelů.  Přehlídku zahájí dnes v 19:00 hodin Moravská filharmonie Olomouc a dirigent Tomáš Netopil, který je zároveň dramaturgem festivalu. Ve skleníku Květné zahrady zazní Houslový koncert a moll, Op. 53 a koncertní předehry V přírodě, Karneval a Othello Antonína Dvořáka. Sólového partu se ujme houslista Jiří Vodička.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
00

„Louis Langrée má teorii, že francouzská hudba je na rozdíl od jiných vysoce barevná. Měli jsme možnost slyšet červeného Berlioze, modrého Ravela a žlutého Francka.“

„Ke klavíru usedl španělský virtuóz Javier Perianes. Předcházela ho výtečná pověst, kterou bezezbytku potvrdil.“

„V přídavku Javiera Perianese sál objala Griegova melancholie, snové tóny hladily po duši.“

Letošní Pražské jaro je zasvěceno francouzské hudbě. Dramaturgie chtějí velice často po dirigentech hudbu jejich vlasti. Po českých dirigentech je to Dvořák a Janáček, snad občas i Martinů. Těžko se z této škatulky vystupuje. Nicméně něco na tom je. Kdo by měl rozumět české hudbě lépe než dirigent český, francouzské hudbě lépe než francouzský dirigent. Zvláště pokud je pro ni tak zapálený jako Louis Langrée (rozhovor s ním čtěte ZDE), který dirigoval na koncertě Pražského jara 31.5. Českou filharmonii.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
1

„Ivana Pavlů, která disponuje znělým a sytým sopránem, posluchače přesvědčila, že ani odlehčené baroko jí není cizí. V Händelově árii vystřihla koloratury velmi sebejistě.“

„Současně jsme byli přítomni zřejmě jednomu z nejlépe zvládnutých sólových výkonů v tomto díle v podání Ondřeje Koplíka.“

„Lze jen popřát JAMU více studentů dirigování sboru, kteří by se dokázali tak profesionálně uvést už na bakalářském absolventském koncertu.“

Jezuitský kostel v Brně byl místem absolventského koncertu sbormistra Michaela Dvořáka, který ukončuje teprve bakalářské studium v oboru dirigování sboru na Janáčkově akademii múzických umění v Brně. S Českým akademickým sborem, jehož uměleckým vedoucím je Michal Vajda, nastudoval a provedl v úterý skladby Felixe Mendelssohna-Bartholdyho, Petra Ebena a Leoše Janáčka.

 
Zveřejněno v MladíPlus
1

„Podivuhodné bachovské bezčasí může vyniknout jedině v rukách svrchovaného umělce.“

„Největší pochvala a obdiv ale patří především k nadlidské výdrži.“

„Isabelle Faust dokázala vzbudit vzácný pocit absolutní jednoty s hudbou.“

Odbila sedmá večerní a v pražském Rudolfinu stojí na pódiu jeden osamocený pultík. V prostoru, kde většinou slýcháváme velká tělesa či komorní celky, působí taková situace nezvykle, až nepatřičně. Kladu si v duchu otázku, zda tak závažný a zároveň choulostivý program, jako je kompletní provedení všech houslových partit i sonát od Johanna Sebastiana Bacha, bude fungovat pro velký sál zaplněný stovkami lidí. Všechna ta odkašlání, vrtění, chrchlání. Nebezpečí, že vzácná a křehká koncentrace a napojení mezi interpretem a publikem bude narušeno, ne-li přetrženo. Zvládne to interpretka? Zvládne to Bach? A zvládneme to my, posluchači?

 
Zveřejněno v ReflexePlus
201863Ji-Brta

Už dvanáctý ročník Mezinárodního hudebního festivalu Kutná Hora proběhne od 1. do 9. června v Kutné Hoře a blízkém okolí. Dramaturgem a uměleckým ředitelem je violoncellista Jiří Bárta. I přes finanční problémy se pořadatelům podařilo naplánovat deset koncertů.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
DSC06197

„Czech Ensemble Baroque, který  přitahuje čím dál četnější publikum svým neutuchajícím elánem a inspirací, se tento večer předvedl ve vší parádě.“

„Nadšené společné tvoření orchestru a jeho souznění hráčské i vnitřní nás neomylně vtáhlo do roviny prožívání skutečné velikonoční radosti a naděje, o nichž měl být celý večer.“

„Orchestr i sbor svůj jásot vyjadřily s takovou energií, jako by chtěly, aby byly skutečně slyšet až do nebe.“

Brno se může pochlubit přehlídkou, která je svým zaměřením v širokém okolí ojedinělá. Velikonoční festival duchovní hudby letos upřel pozornost k tématu „Ceremonie“. Pojal ji jako hudební slavnost v různých liturgických podobách a přizval k takovému slavení renomované interprety a tělesa nejen z Čech, ale i mezinárodního rázu. Cyklus devíti ceremonií zakončil v neděli 28. 4. v Besedním domě Czech Ensemble Baroque pod vedením Romana Válka; nemohl tak učinit ničím příhodnějším, než je Velikonoční oratorium Johanna Sebastiana Bacha.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
Foto-Lada-Kolesrov-8

„V porovnání s Bachem Heinrich Schütz o století dříve naplňoval, celkem pochopitelně, asketičtější model.“

„Cappella Mariana šťastně zvolila jako vsuvky do německých pašijí Schützovy polyfonní kompozice s latinskými texty ze sbírek Cantiones sacrae.“

„Soubor nenápadně vedený zpívajícím Vojtěchem Semerádem se představil v celé kráse svého detailně propracovaného vokálního umění.“

Festival Pardubické hudební jaro přispěl do atmosféry dnů velikonočního týdne koncertním programem vysoké interpretační kvality a neméně vysoké posluchačské náročnosti. Cappella Mariana přivezla své nastudování pašijového příběhu podle evangelisty Jana zhudebněného Heinrichem Schützem. Minimalisticky zpracovaný biblický text vyžaduje od publika vysokou míru ochoty a vcítění. Ne u všech zarezonoval ideálně.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
středa, 10 duben 2019 17:14

Pašije podle Matouše, Bacha a Lukse

190409Matousovypasije125cPetraHajska

„Slyšeli jsme dílo vedené k dojmu vážné, soustředěné a oduševnělé opravdovosti a účinné sdělnosti, bez hluchých míst.“

„Tenorista Stoklossa dává partu Evangelisty svou mateřštinu a krásně hladký propojený hlas, ale i neomylnou znalost slov a jejich kontextu.“

„Václav Luks má bezedný arzenál drobných důrazů, dynamických akcentů, artikulačních detailů a dalších nesčetných podnětů směřujících k tvarování hudebního toku.“

Tříhodinový koncert, který v úterý v Rudolfinu dal zaznít Matoušovým pašijím Johanna Sebastiana Bacha, dílu hodnému v evropském hudebním odkazu - bez přehánění a právem - zcela mimořádného obdivu, byl v tisícovce detailů i ve své přirozené autoritativnosti a výsledné kráse ojedinělou událostí. Václav Luks s Collegiem 1704, Collegiem Vocale 1704 a řadou sólistů se k několika největším dílům barokní éry pravidelně vrací. Umělecké důvody, pro které je vnímáme jako nadčasová, dokáže zpřítomňovat naprosto zřetelně. Luksovy návraty k Mesiáši, k dvojím pašijím a Velké mši h moll jsou relevantní, samozřejmé, zdařilé.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
úterý, 09 duben 2019 16:38

Co nám proved' Mendelssohn?

2-7107772

„Do roku 1829 vládla kulturní Evropě soudobá hudba.“

„Mendelssohn svým epochálním provedením vrátil Bacha na koncertní pódia, o pár let později totéž udělal s Händelem, Lassem a Palestrinou. Otevřel tak cestu k nové tradici provádění historické hudby.“

„Zdá se, že hudební umění prochází jakousi křížovou cestou. Zvláště v této zemi zřejmě právě absolvujeme některé z těch bolestivějších zastavení.“

Dnes večer zazní v Rudolfinu Matoušovy pašije Johana Sebastiana Bacha v podání souborů Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704, řídí Václav Luks. Představují jeden z vrcholů nejen německé barokní, ale evropské hudby vůbec. Dnes už je běžné, že se k nim můžeme vracet. Ještě před sto devadesáti lety bychom je ale neměli možnost nikde slyšet. Až legendárním uvedením těchto pašijí Mendelssohnem začala v roce 1829 renesance zájmu o hudbu nejen lipského kantora. Nad malým výročím návratu starší hudby na koncertní pódia se pro KlasikuPlus.cz zamýšlí LUKÁŠ HURNÍK, skladatel, šéfredaktor ČRo D-dur a také umělecký vedoucí sboru Gaudium Pragense. (Mimo jiné i ten brzy chystá koncert symbolicky složený z děl obou, tedy Bacha i Mendelssohna, včetně výběru z Matoušových pašijí – za týden 17. dubna v sále Husova sboru v Dejvicích.)

 
Zveřejněno v OsobnostPlus