9000

Koncertní melodram s názvem Hoj, ty Štědrý večere! dnes otevře nový cyklus klasické hudby Rok na 4 doby. Konat se bude v Mladé Boleslavi a jeho rezidenčním umělcem se minimálně pro první ročník stal klavírista Miroslav Sekera, který se svou rodinou žije v tomto kraji. Úvodní večer dnes začíná v 19 hodin v Městském divadle Mladá Boleslav. Vystoupí umělecký šéf tohoto divadla, držitel ceny Thalie, herec Petr Mikeska, jeho kolegyně Karolina Frydecká, herečka a zpěvačka Dita Hořínková a Miroslav Sekera. Společně představí koncertní melodramy od Roberta Schumanna, Franze Liszta a Zdeňka Fibicha.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
1000

„Vzhledem k tomu, že většina publika očekává od koncertu zábavu a velká část soudobé hudby vyžaduje značnou dávku trpělivosti a ochoty zvyknout si, může být vztah mezi novou hudbou a posluchači problematický.“

„Důležité je prosadit skladby českých umělců do programu koncertů a akcí mimo českou sféru, aby zaujaly místo vedle ostatních děl nebo s nimi dokonce soutěžily.“

„To já bych měl udělovat ceny českým kolegům, kteří se postarali o to, že má životní pouť je natolik bohatá…!“

Na slavnostním koncertu Od Dvořáka k Martinů převzal v úterý v New Yorku americký muzikolog Michael Beckerman, zanícený propagátor české kultury, vážné hudby a českých klasiků, od zástupců Ministerstva zahraničí České republiky prestižní cenu Gratias Agit. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz při té příležitosti vysvětluje rostoucí oblíbenost Janáčka a jmenuje řadu dalších skladatelů, jejichž díla by měla být představena americkému publiku. Radí Českým centrům, že by měla poskytovat „útočiště“, kde se budou výkonní umělci i současní skladatelé dobře cítit. Konstatuje také, proč je nejoblíbenějším stylem nové hudby minimalismus, a odkrývá, že se začal o české skladatele zajímat vlastně náhodou, shodou okolností: když v 1973 ještě jako student pracoval v obchodě s gramodeskami.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus

100 Druhý ročník soutěžní přehlídky konzervatoří a hudebních gymnázií České republiky ve hře na harfu Pražská harfa se bude konat zítra, v sobotu 20. listopadu, na Pražské konzervatoři. Soutěžit se bude ve dvou kategoriích a klání bude jednokolové. Tentokrát bude ústředním tématem skladatel Karel Kovařovic, od jehož smrti uplynulo minulý rok právě sto let. Kovařovic vystudoval na Pražské konzervatoři kromě oborů klavír a klarinet také harfu u Václava Aloise Staňka. Od svých sedmnácti let byl harfistou orchestru Prozatímního divadla, pak přešel do orchestru Národního divadla. Kompozici studoval u Zdeňka Fibicha. Později se začal věnovat hlavně dirigování a posledních dvacet let svého života byl šéfem opery Národního divadla v Praze. Dnes je skladatelsky znám spíše jako autor oper či Klavírního koncertu f moll, ale i jeho kompozice pro harfu mají důležité místo v literatuře pro tento nástroj. Jsou psány v pozdně romantickém stylu a technicky nezapřou, že skladatel hru na harfu ovládal na mistrovské úrovni. Povinně volitelnými skladbami jsou Kovařovicovy kompozice Arabeska a Fantasie a vedle nich Blízká krajina Pavla Trojana, kterou někdejší ředitel Pražské konzervatoře zkomponoval pro první ročník soutěže. „Kompozice se setkala s velkým ohlasem, a proto ji zařazujeme i do druhého ročníku jako jednu z volitelných skladeb,“ vysvětluje Pražská konzervatoř. „Harfisté, kteří dostanou cenu za nejlepší provedení povinně volitelných skladeb Karla Kovařovice či Pavla Trojana, budou mít příležitost díla natočit studiově pro Český rozhlas,“ uvedla pedagožka Lydie Härtelová a doplnila, že soutěžící mají k dispozici unikátní nástroj – zlatou harfu od výrobce Lyon & Healy Harps, model 8, ručně vyrobenou v Chicagu. Tu Pražská konzervatoř získala v minulém roce.

Zveřejněno v AktuálněPlus

500 Zítra pořadatelé nabídnou závěrečný slavnostní Koncert hvězd Klasiky u Wericha 2021. Představí se na něm téměř všichni účinkující letošního prvního ročníku komorních hudebních slavností, které se konaly během letních měsíců na zahradě Werichovy vily na pražském malostranském ostrově Kampa. Koncert začne v 19 hodin, tentokrát však v podkrovních prostorách Werichovy vily, které skýtají neméně působivou atmosféru i nezbytný komfort. Pořadatelé pozvali houslistu Jana Mráčka, kytaristku Barboru Kubíkovou, sopranistku Elišku Gattringerovou, flétnistu Michala Vojáčka, klavíristu Lukáše Klánského a chybět nebude ani mezzosopranistka Ester Pavlů. Zastoupeni budou skladatelé Isaac Albéniz, Béla Bartók, Hector Berlioz, Claude Debussy, Antonín Dvořák, Manuel de Falla, Zdeněk Fibich, Leoš Janáček, Federico García Lorca a Miguel Llobet. Koncert bude zároveň poslední příležitostí, kdy se Klasika u Wericha připojí k charitativní sbírce na pomoc obětem tornáda na Hodonínsku a Břeclavsku.

Zveřejněno v AktuálněPlus
2226

Nové hudební podněty chystá pro svůj orchestr nový šéfdirigent Státní filharmonie Košice Robert Jindra. Zahajovací koncert 53. koncertní sezóny nabídne divákům lyrické scény Smrt Kleopatry Hectora Berlioze, které zazpívá Jolana Fogašová, a pak méně hrané kusy, předehru k opeře Pád Arcuna Zdeňka Fibicha a Symfonii E dur Hanse Rotta. Koncert se koná ve čtvrtek 7. října od 19 hodin v Domě kultury.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
neděle, 12 září 2021 08:51

Dvořákova Praha. Suk nad Rachmaninovem

100

„Oporou homogenního zvuku orchestru je kontrabasová sekce, dle mého názoru, jedna z nejlepších na světě.“

„Tetzlaffovo ‚trhnutí‘ houslemi směrem k orchestru a následné vrácení nástroje k publiku vyvolávalo nebývalé zvukové efekty, stejně také jeho schopnost ‚jalových‘ tónů střídaných s různými frekvencemi vibrata.“

„Symfonie sice vykazovala romantický styl, ale takový zapouzdřený. Dává vyniknout zejména smyčcům, které jsou místy exponované, ovšem točící se okolo jednoho tónu.“

Česká filharmonie v pátek se svým hlavním hostujícím dirigentem Tomášem Netopilem vystoupila na festivalu Dvořákova Praha. Dvořákovu síň Rudolfina rozezněla hudba Zdeňka Fibicha, Josefa Suka a Sergeje Rachmaninova. Sólistou byl německý houslista Christian Tetzlaff.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
TetzlaffChristian710x250

Vyhlašujeme výherce vstupenek na festival Dvořákova Praha.

Houslista Christian Tetzlaff a Česká filharmonie, kterou povede Tomáš Netopil, na programu Fibich, Suk a Rachmaninov – to je páteční večer 10. září na festivalu Dvořákova Praha. Nápaditá dramaturgie zohlední Dvořákova současníka, jeho také zetě a žáka a jeho současníka. Festivalové večery včetně tohoto začínají ve 20 hodin v pražském Rudolfinu.

 
Zveřejněno v SoutěžPlus
TetzlaffChristian710x250

Vyhlašujeme soutěž o dvojici vstupenek na festival Dvořákova Praha.

Houslista Christian Tetzlaff a Česká filharmonie, kterou povede Tomáš Netopil, na programu Fibich, Suk a Rachmaninov – to je páteční večer 10. září na festivalu Dvořákova Praha. Nápaditá dramaturgie zohlední Dvořákova současníka, jeho také zetě a žáka a jeho současníka. Festivalové večery včetně tohoto začínají ve 20 hodin v pražském Rudolfinu.

 
Zveřejněno v SoutěžPlus
PAN04258

„Melodram trvá zhruba hodinu, není tedy časově náročný a neklade velké nároky na diváka.“

„Volantes Orchestra zahrál Zimmermannův melodram s pochopením pro líbeznou stylovou interpretaci.“

„Olomoucké barokní slavnosti si mohou připsat další inscenační úspěch.“

Olomoucké barokní slavnosti představily melodram na námět řecké báje o Andromedě, obětované mořské příšeře pro záchranu království a vysvobozené Perseem. Antické téma zpracoval významný skladatel hudebního klasicismu Anton Zimmermann. Hudební nastudování připravila Veronika Manová v režii Tomáše Soldána. Vypravěčských rolí se ujali Veronika Lazorčáková, Gabriela Štefanová, Šimon Krupa a Hynek Chmelař, hrál Volantes Orchestra. Představení jsou na programu po tři večery od 19. do 21. srpna vždy od 20:30 hodin. Tato reflexe se ohlíží za pátečním provedením.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
čtvrtek, 01 červenec 2021 10:19

Brahms za zpěvu ptáků

1

„Šumění vody a lehký ruch z nedaleké zahradní restaurace dotvářely letní atmosféru koncertu.“

„V Mráčkově Mazurku člověk slyšel ty nejlepší tradice české houslové školy: zpěvnost, pokoru, úctu k zápisu.“

„Lukáš Klánský je partnerem, který – ač na sebe nestrhává pozornost – dokáže okouzlit sólovými party, které zazáří, a vzápětí je zase pokorným spoluhráčem.“

Zahrada Werichovy vily na pražské Kampě hostila v úterý 29. června zahajovací koncert nového letního komorního festivalu Klasika u Wericha. Houslista Jan Mráček a klavírista Lukáš Klánský přilákali do intimního prostředí zahrady množství posluchačů, kteří až nevěřícně naslouchali skvělému výkonu obou muzikantů.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
425

Hudební slavnosti na zahradě Werichovy vily v Praze nazvané Klasika u Wericha. To je nový komorní festival vážné hudby, který se uskuteční ode dneška do 7. září. Koncerty budou začínat vždy v 19 hodin. Sólistou dnešního prvního koncertu je houslista Jan Mráček. V jeho podání za klavírního doprovodu Lukáše Klánského zazní Sonáta Johannesa Brahmse pro housle a klavír č. 1, dvě skladby pro housle a klavír Z domoviny Bedřicha Smetany, Bartókovy Rumunské lidové tance, Fibichova Koncertní polonéza a na závěr Mazurek Antonína Dvořáka.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
8

„Vynikl jak klid, tak hravý charakter, a hlavně promyšlená výstavba díla Zdeňka Fibicha.“

„Ve všech technických nástrahách díla intonovala sólistka naprosto čistě, ani v technických pasážích se neztrácel hudební obsah.“

„Strhujícím způsobem vystavěná byla Coda Glazunovovy symfonie.“

V září nikdo netušil, že zahajovací koncert jedné z abonentních řad „Diamant“ orchestru Plzeňské filharmonie bude na dlouhou dobu posledním koncertem před abonenty. Přestože se Plzeňská filharmonie věnovala převážně nahrávací činnosti, zejména v posledních týdnech jsme už mohli zaznamenat její bohatou koncertní činnost, i když jen před vybraným publikem, nebo ještě i bez něj. Účinkovala v rámci Slavností svobody s „americkým“ programem před kamerami TV ZAK, nechyběla na slavnostním znovuotevření Plzeňské katedrály po její rekonstrukci a hrála také třeba na oslavách k 300. výročí svatořečení svatého Jana Nepomuckého v Nepomuku. S velkým očekáváním si přišli abonenti poslechnout jeden ze dvou jejích posledních koncertů do plzeňské Měšťanské besedy.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
1882

Jubilejní dvacátý ročník festivalu Hudba tisíců – Mahler Jihlava zahájili pořadatelé 20. května. Třetím koncertem festivalové řady bude dnes od 18:00 v jihlavském kostele Povýšení svatého Kříže obnovená premiéra Koželuhova oratoria pro soprán, sbor a orchestr La Galathea. Sólového partu se ujme sopranistka Simona Eisinger. Dále vystoupí Kühnův smíšený sbor, který připravil sbormistr Jaroslav Brych, a Wranitzky Kapelle bude řídit Marek Štilec. Článek Jiřího Štilce věnovaný dnešnímu hudebnímu dílu si můžete připomenout zde.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
108

V úterý 30. dubna 1946 poprvé rozezněly sál zlínského Velkého kina tóny v podání nově založeného Symfonického orchestru národního podniku Baťa. Současná Filharmonie Bohuslava Martinů tak rozdává hudbou radost svým posluchačům už dlouhých pětasedmdesát let. V předvečer tohoto výročí, tedy ve čtvrtek 29. dubna v 19 hodin, pořádá orchestr Narozeninový online e-koncert. Stejně jako poprvé, zazní i nyní hudba českých autorů. Těleso pod taktovkou šéfdirigenta Tomáše Braunera zahraje předehru k opeře Libuše Bedřicha Smetany, Symfonické variace Antonína Dvořáka a jeho Koncert pro housle a orchestr, který uvidí a uslyší návštěvníci internetu v podání českého sólisty Jiřího Vodičky. Hudební večer bude ke zhlédnutí na webu a Facebooku FBM a potrvá přibližně sedmdesát minut.

 
Zveřejněno v VýhledPlus

Novk-Ostrava-IMG20210316082154Janáčkova filharmonie Ostrava s dirigentem Markem Štilcem začala dnes natáčet zřídka uváděnou skladbu De profundis od Vítězslava Nováka. Obrovité dílo pro varhany, klavír a velký symfonický orchestr vzniklo na začátku německé okupace jako hudební výraz vzdoru vůči nacistům. Stejně vzácná jako v koncertních síních je kompozice i v archivech gramofonových firem. Existuje studiová nahrávka z roku 1963, kterou pro Supraphon pořídil dirigent Jaroslav Vogel s tehdejší Státní filharmonií Brno, a pak nahrávka Libora Peška s orchestrem BBC Philharmonic z Manchesteru pro britskou firmu Chandos z roku 1999. Marek Štilec postupně natáčí pro firmu Naxos kompletní orchestrální dílo Vítězslava Nováka, ale také Zdeňka Fibicha a Josefa Bohuslava Foerstera, pozapomenuté trojice českých autorů. Vedle De profundis nyní nahrává v Ostravě světovou premiéru orchestrální verze Novákových Valašských tanců a jeho oblíbenou Slováckou suituZde čtěte nedávný rozhovor s dirigentem.

Zveřejněno v AktuálněPlus
neděle, 28 únor 2021 15:03

Pohledem Petra Vebera (35)
Pomníky

veb-Antonn-Dvok-titul

„Krutostí stejného osudu nemohl Jiří Bělohlávek svou misi u České filharmonie ani podruhé přirozeně završit a naplnit.“

„Fibich by mohl mít pomník na Žofíně, ale nemá, Suk asi u Rudolfina, ale tam je obsazeno, Foerster na náměstíčku za svatým Vojtěchem, nikoho to ovšem nenapadne, a Kovařovic a Ostrčil u Národního divadla, ale tam není nikde místo.“

„Myslíte, že by někdo někdy ještě chtěl někde postavit pomník? Třeba Rafaelu Kubelíkovi…? Nebo Jiřímu Bělohlávkovi…?“

Před několika dny by bývalo bylo Jiřímu Bělohlávkovi pětasedmdesát, kdyby tady ovšem už skoro čtyři roky nechyběl. Snad jen doba starostí kolem koronaviru způsobila, že jsme vcelku zběžně tím datem prošli, protože jsme ani neměli možnost hlubšího vzpomínání, třeba při nějakém pěkném koncertě dedikovaném jeho památce. Ale není vyloučeno, že virus za to takhle jednoduše nemůže. Možná je už opravdu jiná doba. Taková, která si nepotrpí na pomníky, pietní akty, pamětní desky a busty. Taková, v níž prostě už mnohé začíná být tak nějak jedno. Pak však na nás za celkovou nenaložeností, lhostejností, smutkem, vyhořením, podrážděním i letargií virus naopak asi vykukuje.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
JanVilmek

„Až na výjimky, jako byla rozhlasová stanice D-dur, po Fibichovi letos v předvánočních dnech nikdo ani nevzdechl.“

„Naprosto ojedinělý milostný hudební deník činí z Fibicha nejvášnivějšího hudebního erotika.“

„O Anežce Schulzové, kterou romantik Fibich miloval duší i tělem, mramorová deska na Žofíně cudně mlčí.“

Pro mnohé zůstává dnes Zdeněk Fibich, jehož život je vymezen roky 1850 až 1900, už jen autorem jednoho díla. Pokud vůbec nějakého. Jeho Poem, o kterém je řeč, není ale navíc, tak jak se hraje, ani úplně jeho. Upravil ho do líbivé podoby ze skladby V podvečer, osm let po skladatelově smrti, houslista Jan Kubelík. Melodie však Fibichova je. Ještě před zmíněnou idylickou orchestrální selankou ji užil v Upomínce č. 139 „Večery na Žofíně“, v Lentu z roku 1893, v jednom ze stovek kousků tvořících lyrický klavírní cyklus Nálady, dojmy a upomínky.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
4

„Často hrajeme i velmi raná či méně zdařilá díla slavných skladatelů; mistrovská díla skladatelů méně známých nás pak naopak míjejí.“

„Ačkoliv se vůči němu velmi často vymezoval, má Novák blízko k osobnosti Richarda Strausse.“

„Sebevědomí příslušníků cizích národů přinese opět trochu užitku české hudbě.“

Dirigent Marek Štilec vedle Koželuha, bratrů Vranických a dalších „Čechů ve Vídni“ tráví paralelně čas už nějakou dobu také s Fibichem, Novákem a Foersterem, autory o století mladšími, ale také trochu pozapomenutými. Natáčení kompletního orchestrálního díla této trojice pro firmu Naxos, dirigentovými slovy „národní triptych“, je během na dlouhou trať: několik roků s nimi už má za sebou… a před sebou možná až desítku dalších. Teď je právě soustředěn na Vítězslava Nováka, od jehož narození jsme si začátkem prosince připomínali sto padesát let. První CD už vyšlo. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz Marek Štilec uvažuje nad skladatelovou pozicí „otce moderní české hudby“ a nad nevýhodami, které v naší době oslabují oblibu a četnost uvádění jeho tvorby. Přitom, jak říká – co by za takového Nováka dali například Finové…

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
100

„Celé období pandemie je pro Český filharmonický sbor Brno velmi náročné a komplikované.“

„Pokud mám jmenovat některá duchovní díla, kterých si nejvíce cením, tak jsou to především kantáty a oratoria k poctě českých světců.“

„Poslední mojí velkou partiturou je Stabat Mater pro violu sólo, smíšený sbor a orchestr z roku 2017.“

Český filharmonický sbor Brno patří mezi nejlepší sborová tělesa nejen u nás, ale i ve světě. Jako obecně prospěšná společnost (o. p. s.) je odvislý od toho, zda obdrží granty a získá sponzory a mecenáše. Přes tyto nelehké podmínky oslaví letos třicet let své činnosti. Toto významné jubileum v průběhu podzimu stvrdí třemi koncerty v „rodném“ Brně. O aktuální situaci sboru jsme při příležitosti jeho účinkování na festivalu Lípa Musica hovořili s jeho zakladatelem a v současné době ředitelem i sbormistrem, Petrem Fialou.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
11

„Hlavní postavou večera byl virtuóz Václav Hudeček a jeho tři vynikající absolventi z luhačovické houslové akademie.“

„V Koncertu h moll pro čtvery housle od Antonia Vivaldiho se představili všichni sólisté večera.“

„V přídavku, který představovaly Sarasateho Cikánské melodie, opět exhibovali všichni čtyři houslisté. Skladbu určenou původně pro jednoho hráče si mezi sebou vkusně rozdělili a každý hrál určitou část.“

Slavnostní zahajovací koncert Pardubického hudebního jara se měl uskutečnit již před šesti měsíci, z pochopitelných důvodů ho však bylo nutné i s celým festivalem odložit až na září a následující podzim. Představili se na něm ti nejlepší čeští houslisté a zahráli opravdové houslové „hity“. Doprovázela je domovská Komorní filharmonie Pardubice za řízení Tomáše Braunera. Průvodní slovo měl Jiří Vejvoda. Sukova síň byla takřka zaplněná posluchači, třebaže platila povinnost mít roušku.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
Strana 1 z 2