Zuzana Dřízalová

Zuzana Dřízalová

Muzikoložka a hudební pedagožka

Absolventka oboru Hudební věda pražské Univerzity Karlovy v letech 2012-2017, studovala také kompozici na Pražské konzervatoři v letech 2014-2018 u Jiřího Gemrota. Vedle výuky klavíru a korepetování v Základní umělecké škole Charlotty Masarykové v Praze, se věnuje vícero oborům muzikologie: hudební publicistika (zpravodajství Pražského jara), hudební dramaturgie (Plzeňská filharmonie, festival České doteky hudby), výzkumná činnost (studie v časopisech Hudební věda a Slovenská hudba). Příležitostně také komponuje.

čtvrtek, 21 listopad 2019 11:50

Koncert francouzské duchovní hudby

1

„Zajímavé barvy rejstříků a bohaté využívání zvukových možností varhan navodily niternou atmosféru.“

„Ve skladbě vynikla důsledná práce s dynamikou, což odráží poctivou práci nejenom sboru, ale i dirigenta.“

„Publiku bylo nabídnuto vše, co na koncertu určité úrovně nesmí scházet.“

I když se dnes můžeme potkávat s různými druhy duchovní hudby, v pražském evangelickém chrámu U Salvátora zazněl v pondělí koncert, v němž se projevila skutečně vznešená duchovní tvorba francouzských skladatelů. Přesto, že na koncertu vystoupila hudební tělesa, ve kterých účinkují nejenom profesionálové, ale i amatéři, nabídla tato seskupení zajímavý hudební zážitek.

 
21

„Petr Nekoranec plně potvrzuje, že i ve skromnějším prostředí se může talentované dítě díky velké píli vypracovat až na světová pódia.“

„Krásný hlas Stephena Costella se rozléhal po celém sále, za což ho diváci odměnili hned po první árii velkým potleskem.“

„Dirigent Rastislav Štúr zacházel s tělesem velmi citlivě a i v průběhu árií vedl hráče v takové dynamice, že zpěváci vynikli ve svých nejkrásnějších barvách.“

Jeden nedělní večer, dva tenoři, třetí listopadový den. Tato postupka znamenala pro pražské Rudolfinum velmi zajímavý koncert. Ve své „pražské“ spolupráci se předvedli dva tenoristé – Čech Petr Nekoranec a Stephen Costello z Philadelphie, kteří už v mladém věku stále více září na světové operní scéně. K tomu během koncertu přibylo pokřtění debutového alba Petra Nekorance s názvem French Arias. Večer, který by mohl evokovat i jakýsi souboj dvou profesionálních pěvců (jeden nadhodil poutavou árii, druhý odpověděl ještě lepším kusem a opačně), však prezentoval krásnou spolupráci, kde rivalita neměla šanci.

 
17

„Ocenila bych krásnou práci interpretů s dynamikou, díky které ve skladbě značně vynikly gradační plochy.“

„Michaela Zajmi tak výborně procítila deklamace Steffenových textů, že její výkon musel pohnout snad s každým posluchačem v sále.“

„Všichni účinkující vložili do skladby radost a nadšení ve spojení s technickou virtuozitou a vzájemnou souhrou.“

Ačkoliv se Národní divadlo specializuje především na činohru, operu a balet, mezi jeho dramaturgické řady patří i koncerty různého charakteru. V aktuální sezoně 2019/2020 nabízí například Adventní koncert či Vánoční koncerty v prosinci. V sobotu 19. října to byl komorní koncert, jehož tematikou bylo výročí připomínající celé společnosti velmi smutnou událost – druhou světovou válku. Dramaturgové Vratislav Vlna a Bledar Zajmi se zaměřili na 75. výročí úmrtí skladatelů Pavla Haase, Hanse Krásy a Viktora Ullmanna, čímž přispěli k uctění jejich památky.

 
5

„Snížená intenzita osvětlení pomohla navodit rozjímavou atmosféru.“

„K nejhezčím pasážím patřily výstupy v duetech, ve kterých vyzněla vzájemná souhra.“

„Slavnostní atmosféra mše zakončila koncert, který v sobě spojil profesionalitu a nadšení.“

Soubory Musica Florea a Victoria Ensemble spojily své síly, aby návštěvníkům nedělního koncertu v klášteře dominikánů v Praze představily pozapomenuté dílo českého barokního skladatele Antonína Reichenauera. V zajímavé dramaturgii nabídly skladby pro hlasy vokální i instrumentální, skladby sólové i pro komorní sbor. Řada umělců dostala příležitost blýsknout se v sólových pasážích, čehož zdárně využila a připravila posluchačům nevšední kulturní zážitek.

 
11

„Vyzdvihla bych promyšlenou koncepcí jazykovou, což večeru dodalo další zajímavý umělecký rozměr. V programu postupně zaznělo celkem sedm jazyků.“

„Milostnou atmosféru vtipně doplnily polibky Martiny Jankové odeslané na dálku klavíristovi Gérardu Wyssovi.“

„Příjemnou závěrečnou tečkou programu bylo ansámblové vystoupení všech pěvců s písní V dobrém sme se sešli  z Moravských dvojzpěvů.“

Absolventi interpretačních kurzů v Litni, účastníci Písňové akademie Festivalu Jarmily Novotné, vystoupili v pátek v pražském Rudolfinu. Za doprovodu klavíristy Gérarda Wysse zazpívala ten večer i Martina Janková. Byla spolu s ním a s Ivo Kahánkem v Litni lektorkou. 

 
1

„Vícesborová technika zapůsobila i prostorově. Vyzdvihla bych také působivou barvu theorby a harfy se žesťovými nástroji.“

„Z celkem jedenácti skladeb měly vokálně-instrumentální kompozice převahu, což krásně vyvážily čtyři instrumentální skladby a jedna vokální.“

„Velmi oceňuji postavení varhan na pódiu, kde tvořily s ostatními nástroji kompaktní celek.“

I když je dvojice měsíců červenec a srpen spojována především s letními prázdninami, pro určitý typ publika jde o období, na které se celý rok těší. Už tradičně se v této době koná festival Letní slavnosti staré hudby, letos už 20. ročník. Až do 6. srpna 2019 na návštěvníky staré hudby čeká osm koncertů s doprovodným programem. Už po vyslechnutí zahajovacího čtvrtečního koncertu v Kostele sv. Šimona a Judy lze konstatovat, že jubileum festivalu má opravdu působivý start. Ráda bych koncert přiblížila skrze tři oblasti, které na mě udělaly dojem nejsilněji.

 
01

„Filharmonie vsadila na žánr snadněji oslovující nejširší vrstvy publika – na filmovou hudbu.“

„Pokud dirigent Keith Lockhart do této chvíle vedl orchestr energicky a s nadšením, tak teď z něj entusiasmus sálá na celé Hradčanské náměstí.“

„Dnes večer nikomu nevadí, že český první orchestr hraje popovou píseň o čtyřech až pěti akordech.”

Hradčanské náměstí. Plno lidí, příjemná pohodová atmosféra, vstup zdarma. Konec června už tradičně patří Open air koncertu České filharmonie. Nejinak je tomu i letos. Sezonu předního českého orchestru završuje koncert pod širým nebem již posedmé.

 
úterý, 14 květen 2019 12:23

Yuan Yu, finalista soutěže Pražské jaro

0

Do třetího kola mezinárodní hudební soutěže Pražského jara, které se dnes koná v Rudolfinu, postoupili čtyři mladí flétnisté. Kdy se rozhodl pro profesionální dráhu Yuan Yu? A jaký má vztah k současné hudbě? Přinášíme dnes jeho aktuální profil, stejně jako dalších tří finalistů a finalistek, z nichž jedna hájí současně barvy dvou zemí, Irska a Německa, a další pocházejí z Korejské a z České republiky.

 
3

Do finale soutěže Pražské jaro se v kategorii hoboj dostal take  Seong Young Yun z Jižní Koreje. Studuje v Evropě? Které evropské skladatele rád hraje? Přinášíme dnes jeho aktuální profil, stejně jako dalších tří finalistů, kteří pocházejí z České republiky, Francie a Japonska.

 
6

„Skladba vedle klasické hry hledá také nové zvukové možnosti - bisbiglianda, frulata, různé netypické artikulace, glissanda a i velmi vysoké tóny nad rozsahy.“

„Soutěžící nesmí konzultovat kompozici se skladatelem. Mají všechno napsané v partituře a je na nich, jak přistoupí k interpretaci.“

„Snažím se vyhmátnout danost nástroje a hledám vždy nějaký mimohudební nápad, kterým by skladba ožila.“

Sobota byla pro mladé hobojisty měřící síly v mezinárodní soutěži Pražské jaro zásadní. Šlo o postup do finále. Repertoár druhého kola plně prověřil schopnosti: soutěžící se museli vypořádat s technikou barokní hry v Koncertu Francoise Couperina, kde jejich výkony doprovázelo cembalo a viola da gamba. Museli ale zvládnout i repertoár 20. století - Suitu pro hoboj a klavír Klementa Slavického. Za největší výzvu je asi možné považovat nutnost naučit se úplně novou kompozici, přímo zkomponovanou pro tuto příležitost. Skladba soudobého českého autora zaznívá v soutěži každoročně od roku 1994. V letošním ročníku šlo o kompozici Martina Hyblera s názvem Sound-Telescope pro hoboj sólo. Jednou ze zajímavostí povinné soutěžní skladby je část Sound Observatory – Cadenza, ve které Hybler dává možnost hráči podílet se na kompozici. Podle slov skladatele tato kadence představuje určitou zvukovou laboratoř – prostor k volnému hudebnímu, respektive zvukovému vyjádření. Úkolem hráče je v ní zpracovat nabídnutý obrázek. Další zajímavosti mi už Martin Hybler poskytl v rozhovoru.

 
Strana 1 z 2