„Coinova ornamentika by si zasloužila samostatnou reflexi, neboť byla koncipována přirozeně, vkusně a poučeně s ohledem na stylové a muzikální provedení.“

„Osobnostní charisma tentokrát nebylo tím, čím by interpret vynikal.“

„Během hry Coin nehýřil emocemi, připomínal spíš vědce, který si ověřuje vlastní zkoumání a dochází k závěrům, které zůstávají ukryty v jeho mysli.“

Svatováclavský hudební festival pomalu spěje k závěru. Jeden z posledních koncertů dvacátého ročníku se konal v kostele sv. Jana Nepomuckého ostravského městského obvodu Stará Bělá. Ústřední postavou byl francouzský violoncellista Christophe Coin, jehož doprovodil festivalový barokní orchestr Ad Hoc. Legenda barokního violoncella se představila v programu Musica Napoletana z děl neapolských skladatelů.

„Pavel Haas Quartet odehrál skvělý koncert. Není divu, že právě tento soubor je už drahnou řádku let nejžádanějším tuzemským kvartetem v zahraničí.“

„Bylo velmi inspirativní slyšet, jak Pavel Haas Quartet chápe výstavbu Sukovy Meditace v širším kontextu celé skladby.“

„Někdy se i chyba může stát příjemnou odbočkou, která umělce a publikum více semkne.“

Pavel Haas Quartet je často zmiňován jako jedno z deseti nejlepších smyčcových kvartet světa. Strhující provedení a precizní interpretace se u tohoto souboru protíná se čtyřmi individualitami. Pro svůj koncert na Svatováclavském hudebním festivalu Pavel Haas Quartet zvolil kompozice od Josefa Suka, Ericha Wolfganga Korngolda a Antonína Dvořáka. Evangelický kostel v Albrechticích navštívilo generačně různorodé publikum, ohlas koncertu byl však jednomyslný.

„Cesta z temnoty ke světlu byla ztvárněna bez okázalé výstavby. Skromně a pokorně, snad s určitou dokumentární pravdivostí, jako stenografický záznam prožité bolesti.“

„Občas bylo vidět, že Josef Špaček má plné ruce práce, když musel přepínat jednotlivé stránky během provedení rukou. Na kvalitě a souhře však toto nepohodlí nebylo nijak znát.“

„Zažít dva muzikanty, kteří nejsou zahledění sami do sebe, dokáží publikum potěšit, rozesmát a navíc i nenásilně vzdělávat, je obrovské privilegium.“

Brilantní smyčce – podtitul koncertu se v případě houslisty Josefa Špačka a violoncellisty Tomáše Jamníka naplnil nanejvýš zajímavě. Dva z nejvýraznějších interpretů klasické hudby mladší generace vystoupili na Svatováclavském hudebním festivalu. Moravskoslezský kraj díky tomuto svátku duchovní, staré i multižánrové hudby už zažil mnoho znamenitých koncertů. Vystoupení skvělých hráčů na smyčcové nástroje bylo v něčem klasické, ale i hodně netradiční. O tom, zdali patří do zlatého fondu kostelních zážitků festivalu, přemítá následující reflexe.

„Bella Adamova svou interpretací ukázala, že Zimní cesta má smysl. Odcházení nikdy není snadné. Ale v podání této famózní umělkyně a Wihanova kvarteta se z ní stalo něco, co by člověk rád prožil. A klidně znovu.“

„Dynamika nešla nikdy nad volumen sólového hlasu, v samostatných pasážích Wihanovo kvarteto vyčarovalo nádherné barvy a senzitivní duševní krajiny.“

„Je třeba projít dlouhou cestu, aby interpret dosáhl nezaměnitelného hlasu či způsobu projevu. Bella Adamova je jedna z těch, kteří to dokázali.“

Dolní Benešov byl místem dalšího z koncertů Svatováclavského hudebního festivalu. Tentokrát se v kostele sv. Martina rozezněly písně z cyklu Zimní cesta Franze Schuberta v podání kontraaltistky Belly Adamové a Wihanova kvarteta.

„Výkon sopranistky Donatienne Michel-Dansac je skutečnou senzací. Koloruje operu nejen vizuálně, ale hlavně charismatem své osobnosti.“

„Lang se nezdráhal využít rafinované postupy v melodice, harmonii a rytmu. Zejména po kinetické stránce je hudba neobyčejně vrstevnatá.“

„Spolehlivé vedení Kalitzkeho a výkony všech instrumentalistů byly značnou oporou. Lang využil pouze několika nástrojů, ale jejich party jsou minuciózně prokomponované, takže mají až sólové vyznění.“

Ostravské dny uvedly operu Bernharda Langa Hrátky s Trumpem. Inscenace v režii Jiřího Nekvasila se konala v Divadle Antonína Dvořáka. Scénu připravil David Bazika a kostýmy Marta Roszkopfová. Langovo dílo je obrovskou výzvou pro jediného pěveckého protagonistu. Extrémně obtížnou roli ztvárnila sopranistka Donatienne Michel-Dansac. V dalších nezpívaných úlohách se představili Roberta Battistini, Barbara Kurzoková a Valentýna Wojtovičová za doprovodu instrumentalistů a samplů. Provedení vedl dirigent Johannes Kalitzke.

„Velkou poklonu si zaslouží zejména autor i sólista Zygmunt Krauze, který ve svých pětaosmdesáti letech odvedl u klavíru pozorný a brilantní výkon.“

„Kontrabasový part místy připomínal víc prstovou akrobacii než hudební zápis. Výrostko si však vedl znamenitě.“

„Každopádně se ve všech uvedených kompozicích dalo hledat svým způsobem jako v mapě.“

Ostravské dny se letos konají od 24. srpna do 2. září. Tento festival hudby dneška nabízí současnou hudbu v širokém spektru podob. Pondělní koncert v Trojhalí Karolina patřil orchestru Ostravská banda, který představil šest kompozic. Provedení vedli dirigenti Jiří Rožeň, Bruno Ferrandis a Johannes Kalitzke, zatímco v sólových rolích účinkovali klavírista Zygmunt Krauze, sopranistka Aneta Podracká Bendová a kontrabasista František Výrostko.

„Vodička má pro dětskou duši pochopení. Dokáže ztvárnit bezstarostnou melodii s patřičnou rozpustilostí a žertovnou nadsázkou.“

„S pianistou Marečkem si rozumí podvědomě, muzikantská alchymie u obou funguje naprosto neomylně. Pánové hrají intuitivně, jsou v každém okamžiku spolu, nikdy každý sám za sebe.“

„Dvořákovo dílo by pánové mohli předložit lidem napříč všemi kontinenty. Věřím, že jejich podání by oslovilo bez znalosti kontextu.“

Houslista Jiří Vodička s klavíristou Davidem Marečkem zahráli na Klavírních kurzech Mikulov. Jejich nový projekt se zaměřuje na skladatele Antonína Dvořáka. Koncert se konal v Zámeckém sále a jeho ohlas byl mimořádný. Dvořákova hudba v podání obou interpretů vyzněla se zřídka slyšenou vitalitou a emocionální pestrostí.

„Mladá pianistka si vedla od úvodních tónů Johanna Sebastiana Bacha zkušeně a od pohledu asertivně.“

„Recitál Kateřiny Potocké byl zajisté velmi pěkný a splnil zřejmě očekávání některých mladých pianistů. Přesto bychom měli pár postřehů, které by možná její hře daly ještě jiné vyznění.“

„Je to svědomitá, zodpovědná mladá žena a profesionálka, která svůj nástroj ovládá virtuózně. Jen si musí uvědomit, že ani ta nejvážnější vážná hudba není černobílá.“

Klavírní kurzy Mikulov jsou tradiční adresou mladých klavíristů, kteří týden pracují pod vedením etablovaných lektorů. Součástí kurzů jsou koncerty, kde se představují ponejvíce mladí sólisté. Nejinak tomu bylo v neděli 20. srpna, kdy v Zámeckém sále mikulovského zámku vystoupila mladá česká pianistka Kateřina Potocká. Během jejího sólového recitálu zazněly skladby od baroka po hudební impresionismus. Různorodý repertoár mladá umělkyně zahrála s obdivuhodnou technickou zručností, přesto jejímu recitálu něco málo scházelo.

V pátek 11. srpna odešel významný klarinetista Valter Vítek. Bylo mu 88 let a pocházel z Ostravy, kde zanechal nesmazatelnou stopu. Vítkův vliv ovšem nejde ohraničit regionálně. Jako pedagog působil také na JAMU, dlouhá léta hrál v Janáčkově filharmonii a byl také formativním elementem vysokého hudebního školství v Ostravě. Mezi jeho žáky patří přední současní klarinetisté, kteří na něj vzpomínají s úctou a respektem jako na svého životního kantora.

„Societas Incognitorum přednesl Michnovy písně v jejich původní podobě, očištěné od nesmyslných interpretačních nánosů zaužívaných a zapsaných v průběhu dalších staletí.“

„Hortus Magicus je festival orientovaný na objevná duchovní díla při současném nevšedním interpretačním ztvárnění.“

„Procházkovo oratorium o svaté Ludmile je pozoruhodné a hluboké dílo.“

Písně Adama Michny z Otradovic a nové oratorium o svaté Ludmile zahájily program zážitkového festivalu Hortus Magicus v Kroměříži. Festival se koná na Arcibiskupském zámku a v přilehlých zahradách ve dnech 11. až 13. srpna a má široké umělecké rozpětí, kdy se střídá hudba, divadlo a mluvené slovo. Zahajovací koncert ve Sněmovním sále přinesl zajímavá díla v podání souboru Societas Incognitorum a Studia Volantes.