„Oba dva skladatelé své skladby věnovali Základní umělecké škole Dobřichovice k dvacátému výročí jejího založení.“

„Čistá intonace dětí, které zpívaly ve sboru, dodávala provedení na nevinnosti, přirozenosti a prostotě.“

„Možná k výjimečné atmosféře přispělo i vědomí, jak je složité uvést prezentaci podobných rozměrů v realitu a že to není samozřejmá věc.“

Ve Valdštejnské zahradě Senátu Parlamentu České republiky se konal několikahodinový závěrečný program festivalu ZUŠ Open, na kterém vystoupilo asi 950 účinkujících dětí. Dětská produkce začala už po poledni v „Zóně malých i větších múz u Rybníčku“ a současně od třinácti hodin probíhala pestrá vystoupení na ploše saly terreny. V devatenáct hodin na stejném místě program uzavřel Slavnostní večerní koncert, na kterém jako hosté vystoupili mimo jiné herec Svatopluk Schuller a zpěvák Roman Janál. Dění bylo streamované a celým odpolednem a večerem svým slovem provázela ředitelka festivalu ZUŠ Open, Irena Pohl Houkalová.

„Taková jména, jako Dvořák, Smetana, Janáček, Martinů nám pořád dělají čest a slávu ve světě, byť ne všichni vědí, že jsou to Češi.“

„Dnes se někdy stane, že čínský Brahms je Brahmsovi bližší než leckterý evropský.“

„Když hraju se svými potomky, tak jsou to většinou akce, které nemusíme moc připravovat; když jeden udělá rubato, druhý udělá stejné.“

Rozhovor s Ivanem Klánským vznikal na akademii v pátek 19. května před koncertem, kterým pan profesor mimo jiné oslavil své pětasedmdesáté narozeniny. Povídání s děkanem Hudební fakulty AMU, koncertním pianistou, pedagogem a členem Guarneri tria bylo nejen o tomto koncertu, ale třeba také o aktuální pozici mladých hudebníků ve světě, srovnání asijských a evropských interpretů a o knize s názvem Klavírní myšlení Ivana Klánského Eugenie Koblížkové.

„Skladby interpretoval tak prostě, jako by na světě nebylo nic jednoduššího, v přesném vybalancování mezi přehledností hudebních myšlenek, využitím výrazových a technických prostředků a prožitkem.“

„Věřím, že jsem nebyla sama, koho v sále Lisztova hudba v podání Matyáše Nováka okouzlila způsobem, že si ji ještě nějakou chvíli po doznění první poloviny sám v sobě vychutnával.“

„Po tolika výrazových polohách, které Matyáš Novák použil v Lisztových skladbách, bych byla bývala čekala využití těchto prostředků i pro Chopinovu skladbu, ale že mladý pianista dokáže Chopinův hudební rukopis zřetelně odlišit, to jsem si ani ve svých nejodvážnějších sluchových fantaziích nedokázala představit.“

Prostory Anežského kláštera, které hostí cyklus klavírních recitálů Hybatelé rezonance, svou atmosférou účinek jednotlivých vystoupení ještě umocňují. Posledním koncertem sezóny 2022/2023 byl v pondělí 29. května 2023 recitál čtyřiadvacetiletého českého klavíristy Matyáše Nováka. Posluchači měli možnost v jeho podání slyšet jak původní Lisztovy skladby, tak Lisztovy transkripce písní Franze Schuberta.

„Hladké ukončování frází bylo nejen slyšitelné, ale i viditelné.“

„Zpěvnost ve volnějších částech druhé věty snadno ponoukala k zasnění se.“

„V lyričtějších dílech byl zvuk houslí opět sametově plný, v hlavních tématech nepostrádal odstín hravosti.“

Ve čtvrtek 18. května 2023 zazněl v rámci festivalu Pražské jaro koncert k výročí sta let od prvního pravidelného vysílání Československého rozhlasu. Zhostil se ho Symfonický orchestr Českého rozhlasu s německým dirigentem Corneliem Meisterem a českým houslistou Janem Mráčkem. Společně provedli díla Heinricha Marschnera, Antonína Dvořáka a Bohuslava Martinů. Slavnostní večer se konal ve Smetanově síni Obecního domu.

„Ženy za žesťovými a bicími nástroji v dřívějších dobách nebyly běžně k vidění – orchestr PKF jich má hned několik a jejich přítomnost sympaticky podtrhuje rozmanitost orchestru.“

„Jít rovnou k věci. Tak působila dramaturgie koncertu se Simonem Trpčeskim, první skladba večera byl totiž hned Rachmaninovův koncert pro klavír a orchestr č. 3 d moll, op. 30.“

„Nicméně, i přes určité nedostatky, si Simon Trpčeski naprosto získal přízeň (a troufám si říci i srdce) publika.“

Šestý koncert z devíti, probíhající v orchestrální abonentní řadě orchestru PKF – Prague Philharmonia patřil makedonskému klavíristovi Simonovi Trpčeskimu a hudbě Sergeje Rachmaninova a Dmitrije Šostakoviče. Jako dirigent se představil rumunský Gabriel Bebeșelea.

„Měla jsem pocit, že ke Kleinově sonátě má Kahánek osobní vztah."

„Schubertova Impromptu byla výrazem tak nasycena, až už bych ani nepotřebovala víc."

„Vztah Kahánka k Janáčkovi je obecně znám, a tak originální a kvalitní provedení této skladby pro mě nebylo žádným překvapením."

Ve středu 8. března 2023 se konal benefiční koncert klavíristy Ivo Kahánka v rámci festivalu Věčná naděje. Večer v Zrcadlové kapli pražského Klementina byl věnován podpoře lidí s Alzheimerovou chorobou v Alzheimer Home Pitkovice a byl třetím z šesti koncertů letošního 6. ročníku festivalu.

„Pojetí Marka Kozáka respektuje interpretační tradici, hudební zápis a zdržuje se jakýchkoli interpretačních zvláštností."

„Markovo provedení mi přiblížilo Prokofjevovu hudbu v naprosto jiném světle, než v jakém jsem ji doposud vnímala."

„Marek Kozák zůstal do poslední noty závěrečného přídavku zcela soustředěný a pokud cítil nějakou únavu, nedal ji na svém hraní vůbec znát."

Mladý klavírista Marek Kozák vystoupil v rámci programu komorních koncertů Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK. Na koncertě z cyklu Světová klavírní tvorba přednesl skladby od Bacha, Chopina, Čajkovského a Prokofjeva. Za nedlouhou dobu, kdy se pohybuje v hudebním světě, stihl přitom nasbírat mnoho úspěchů na světových soutěžích. A nejen tam...

„Už od prvního cembalového akordu a prvních tónů houslí mě syntéza zvuku obou interpretů zaujala svou vznešeností."

„Rozdílný původ z jejich hry nebyl patrný ani náznakem a Bachovy skladby zněly, jako by na ně oba umělci měli naprosto stejný názor."

„Oba ve své hře využívali velmi jemných a nenápadných interpretačních prostředků."

Příslib, že úterní koncert bude neobyčejný, dával již pohled na jména interpretů. Spojení íránsko-amerického cembalisty a francouzské houslistky ve mně budil velká očekávání. Souhra umělců pocházejících z různých kontinentů nebývá tradiční, o to méně, když jeden z interpretů je držitelem ocenění Wigmore Medal za přínos a uznání dlouhodobého vztahu s londýnským koncertním sálem a druhá hráčka byla jmenována rytířkou francouzského Řádu za umění a literaturu.

„Celý večer byl plný překvapení – ať už se jednalo o uvedení méně hraných písňových cyklů, příchody sólistů v průběhu zpěvu jejich kolegů, nebo měnící se osvětlení podle znějící hudby.“

„Irena Troupová dokázala osobitým způsobem pracovat s dynamikou a propojováním tónů v průběhu frází i na jejich koncích.“

„Posluchači závěr ocenili nadšeným potleskem s výkřiky.“

Koncert svým provedením neobyčejně pestrý a dramaturgicky nápaditě sestavený byl večer s názvem Pod českým nebem. Tento předposlední koncert ze sezóny 2022 Lieder Company byl věnován pěti českým skladatelům písňových cyklů, u nichž si letos připomínáme výročí – padesát let od úmrtí Karla Boleslava Jiráka a Pavla Bořkovce, osmdesát let od úmrtí Erwina Schulhoffa a sto let od narození Otmara Máchy a Ilji Hurníka. Termín koncertu byl vybrán příhodně – jen několik dní před Dnem boje za svobodu a demokracii, právě mnozí z autorů se za svého života ve své tvorbě potýkali s omezeními tehdejšího režimu.

„Už příchod členů souboru na pódium prozradil mnohé – všichni působili dojmem, že se na produkci skutečně těší a barokní hudba jim není lhostejná.“

„Práce s tónem a dynamikou v podání Jany Semerádové působila naprosto samozřejmě, až jsem žasla nad pestrou paletou možností barokní ebenové flétny.“

„Bylo obdivuhodné, jak dlouhou pasáž dokáže Jana Semerádová zahrát na jeden dech.“

Soubor Collegium Marianum je znám pestrou dramaturgií svých koncertů, vzdělávacím přesahem akcí, které pořádá, doprovodnými projekty, které kromě koncertních cyklů nabízí, a také propojením hudby s architektonicky zajímavými místy. Barokní prostor Tereziánského sálu Břevnovského kláštera, kde proběhl druhý ze tří koncertů podzimní řady Barokních podvečerů 2022, s uvedenou hudbou korespondoval velmi dobře. Až na pár volných míst se sál zaplnil zájemci o poslech hudby z počátku 18. století a souboru Collegium Marianum, který se na barokní hudbu přímo specializuje.